Soběstačnost
Naučte se


„5: Naučte se“, Nacházení síly v Pánu: emoční odolnost (2020)

„5: Naučte se“, Nacházení síly v Pánu: emoční odolnost

Naučte se – maximální délka: 60 minut

Přečtěte si:

Deprese postihuje určitým způsobem život nás všech. Dnešní diskuse, ať už přemýšlení o ní, či účast v ní, může být pro vás i druhé obtížná. Při probírání této kapitoly buďte prosím soucitní. Pokud budete mít pocit, že už je toho na vás moc, vyžádejte si přestávku.

1. Rozdíl mezi smutkem a depresí

Přečtěte si:

Smutek a deprese se popisují jako pocity lítosti, neštěstí a zármutku a jsou běžnou součástí naší pozemské zkušenosti. Mohou vznikat z obtíží v důsledku odmítnutí, mezilidských vztahů, zklamání a jiných bolestí. Jedná se o náročné, nicméně zásadní součásti našeho růstu. Starší Bruce C. Hafen učil, že Nebeský Otec chtěl, abychom v životě procházeli bolestnými zkušenostmi, a to proto, abychom mohli nakonec v plnější míře zakoušet radost. (Viz „A Willingness to Learn from Pain“, Ensign, Oct. 1983, 64, 66.)

Depresivní porucha, neboli závažná deprese, je však něco jiného. Jedná se o emoční stav či onemocnění, které ovlivňuje naše myšlení, emoce, vnímání a chování. Starší Jeffrey R. Holland mluvil o rozdílu mezi běžným smutkem, depresí a depresivní poruchou: „Když mluvím o této poruše, nemám na mysli dny, kdy se nám nic nedaří nebo kdy nás tlačí odevzdání daňového přiznání, nebo jiné nepříjemné momenty, které všichni zažíváme. Každý občas pociťuje úzkost nebo sklíčenost. … Mluvím o něčem závažnějším, o poruše, která je natolik vážná, že významně omezuje schopnost člověka plně fungovat.“ („Jako rozbitá nádoba“, Liahona, listopad 2013, 40.)

Depresivní porucha může vzniknout bez zjevného vysvětlení příčiny, nebo může být důsledkem nezdravých reakcí na bolestné události. Procházíme-li závažnou depresí, často si připadáme otupělí a citově utlumení. Můžeme se stydět, obviňovat se a nenávidět – a to vše nejspíš narušuje naše každodenní fungování. Závažná deprese také ovlivňuje naši schopnost pozitivně řešit problémy, když nastanou.

Kromě toho, jak jsme si četli na posledním setkání, mohou mít smutek a deprese dopad i na naši schopnost pociťovat nabádání Ducha a rozumět jim. (Viz také Reyna I. Aburtová, „V žalu i v radosti, zůstaň se mnou“, Liahona, listopad 2019, 57–60.)

Diskutujte:

V čem se liší smutek od deprese?

Video:

„Jako rozbitá nádoba“, dostupné na stránkách srs.ChurchofJesusChrist.org/videos [1:38].

1:55

2. Faktory, které mohou vést k duševním problémům

Přečtěte si:

Když si uvědomíme, proč tyto pocity zažíváme, může nám to pomoci být k sobě i druhým soucitnější. Pocity jako smutek či deprese mohou být vyvolány různými faktory, mezi než patří i mnohé z níže uvedených:

Faktory, které mohou vést k duševním problémům

Biologické – tělesné faktory týkající se našeho těla

  • Genetika

  • Závažné onemocnění či zranění

  • Strava a nedostatek fyzické aktivity

  • Zneužívání návykových látek či léků

  • Sezónní počasí

  • Chemické či hormonální změny

Psychologické – emoční události

  • Významné události a přechody mezi životními fázemi

  • Úmrtí nebo ztráta

  • Zneužívání či týrání

Psychologické – sociální kontakty s druhými, vytváření silných emocí

  • Konflikty

  • Osamělost a odloučení

  • Sociální tlak

  • Zrada či zrazená důvěra

Duchovní – obtížné události, jež prověřují naši víru

  • Následky rozhodnutí

  • Život v neklidném světě

Diskutujte:

Jak nám může pochopení toho, z čeho obtížné pocity pramení, pomoci být soucitnější k sobě i druhým?

3. Příznaky depresivní poruchy

Přečtěte si:

Mezi známky depresivní poruchy neboli klinické deprese mohou patřit následující příznaky. V určitých obdobích v průběhu života je zažije většina lidí, ale pokud vás souží více příznaků delší dobu, může to znamenat, že je váš problém závažnější. Pokud vás delší dobu trápí tři či více symptomů natolik, že vás omezují v běžném fungování nebo se z nich navzdory osobní snaze a úsilí rodiny nemůžete vymanit, měli byste vyhledat odbornou pomoc.

Příznaky deprese

  • Neustálé pocity smutku, bezmoci, beznaděje či bezcennosti

  • Nedostatek energie a motivace

  • Změna chuti k jídlu a přibírání na váze či váhový úbytek

  • Potíže s usínáním, spánkem nebo probouzením

  • Ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti

  • Potíže se soustředěním, pamětí či rozhodováním

  • Myšlenky na smrt a sebevraždu*

Diskutujte:

Jak nám může to, že budeme znát příznaky deprese, pomoci, zatímco se stáváme emočně odolnějšími? Jak nám to může pomoci podporovat druhé?

Přečtěte si:

*Pokud vy sami nebo někdo druhý pomýšlíte na smrt nebo sebevraždu, okamžitě vyhledejte odbornou pomoc na nejbližší zdravotnické pohotovosti a kontaktujte rodinu, přítele nebo svého biskupa či jiného církevního vedoucího. Sebevražedné myšlenky se mají brát vždy vážně.

Na stránkách suicide.ChurchofJesusChrist.org či mentalhealth.ChurchofJesusChrist.org jsou uvedeny linky pomoci a další materiály.

V Severní Americe se může každý obrátit na celostátní linku prevence sebevražd na čísle 1-800-273-8255.

4. Jak získat pomoc

Přečtěte si:

Sestra Reyna I. Aburtová učila: „I mozek, stejně jako kteroukoli jinou část těla, postihují nemoci, zranění a chemická nerovnováha. Když naše mysl trpí, je vhodné vyhledat pomoc u Boha, u lidí kolem sebe i u lékařů a odborníků v oblasti duševního zdraví. …

Je normální jednou za čas pociťovat smutek či starosti. Smutek a úzkost jsou přirozené lidské emoce. Jsme-li však smutní neustále nebo ochromuje-li bolest naši schopnost pociťovat lásku Nebeského Otce a Jeho Syna a vliv Ducha Svatého, pak možná trpíme depresí, úzkostí nebo jinou emoční poruchou.“ („V žalu i v radosti, zůstaň se mnou“, Liahona, listopad 2019, 57.)

5. Zármutek

Přečtěte si:

Zármutek zažije v nějakou chvíli během života téměř každý, ať z důvodu úmrtí milovaného člověka či jiné ztráty, nebo z důvodu významné životní změny, jako je ztráta zaměstnání či vztahu. Díky evangeliu, smlouvám a tomu, že víme, že se se svými milovanými opět shledáme, bychom mohli nabýt pocitu, že bychom se se zármutkem potýkat neměli. Tak tomu však není. Dokonce i Spasitel plakal, když zemřel Lazar, protože ho měl rád (viz Jan 11:35–36). President Russell M. Nelson učil: „Truchlení je jedním z nejhlubších vyjádření čisté lásky. Jedná se o přirozenou reakci, která je plně v souladu s božským přikázáním: ‚Budeš žíti s druhými v lásce, natolik, že budeš plakati pro ztrátu těch, kteří zemřou‘ [Nauka a smlouvy 42:45].“ („Doors of Death“, Ensign, May 1992, 20.)

Každý bude zármutek prožívat různě a v jinou dobu. Při zármutku prožívá většina lidí emoce uvedené níže, ale jejich pořadí a doba nástupu se mohou lišit.

  • Popírání: Nemůžeme uvěřit, že k tomu došlo. Můžeme být v šoku nebo nějakou dobu předstírat, že se nic nestalo, či na celou událost na čas zapomenout.

  • Hněv: Můžeme mít vztek sami na sebe, na své blízké, a dokonce i na Boha. Hněv je vyjádřením hodnoty, kterou pro nás to, co jsme ztratili, představuje.

  • Smlouvání: Můžeme si myslet, že je to vše jen zlý sen, a pokoušet se s Bohem vyjednávat, aby věci zvrátil. Můžeme se ptát pomocí slov „co kdyby“, abychom něčeho konkrétního dosáhli – například: „Co kdybych každý týden navštěvoval chrám?“.

  • Smutek: Ztráta v nás vyvolává hluboký smutek. Může být silný a zdrcující, ale nemusí se nutně jednat o klinickou depresi. Je to běžná součást procesu truchlení.

  • Přijetí: Přijímáme skutečnost, že ke ztrátě došlo. Neznamená to, že jsme za ni rádi nebo že zrazujeme památku toho, o co jsme přišli. Pouze přijímáme, že ke ztrátě došlo, abychom mohli žít dál.

Diskutujte:

Jak nám může porozumění obvyklým emocím spojeným se zármutkem pomoci?

Přečtěte si:

Každý prožívá zármutek jinak. Někdo může mít problémy se spánkem nebo jídlem. Někteří lidé si přejí společnost, zatímco jiní mohou dávat přednost samotě. Někteří mohou prožívat silné emoce, jiní nikoli. Někteří projdou truchlením rychle a jiným to může trvat dlouho. Neexistuje žádný správný způsob, jak truchlit.

Následující náměty vám mohou pomoci zármutek lépe pochopit a lépe se s ním vyrovnat nebo vám umožní pomoci druhým, kteří truchlí:

  • Během truchlení si dovolte plakat, pociťovat a prožívat jakékoli případné emoce.

  • Pečujte o sebe. Jezte zdravě, dopřávejte si dostatek spánku a snažte se cvičit.

  • Uvědomte si, jaké pocity prožíváte, a uznejte, že je to normální a zdravé.

  • Stanovte si realistická očekávání, pokud jde o čas, který budete potřebovat, a postupujte krok za krokem.

  • Uvědomte si, že pocity štěstí, radosti a pokoje nejsou v rozporu se vzpomínkou na to, o co jste přišli.

  • Své myšlenky a pocity vyjádřete tak, že budete o své ztrátě i naději do budoucna psát.

  • Pokud by vás začaly ochromovat, zvažte, zda nevyhledat odbornou pomoc.

Přečtěte si:

Truchlit nemusíte sami; v této náročné době se můžete obrátit na druhé. Podporu vám mohou poskytnout rodina, přátelé, vedoucí Církve, a především Spasitel.

Sestra Sharon Eubanková učila tomu, jak nám může Spasitel pomáhat: „Když přijde tragédie a život bolí tak, že nemůžeme dýchat, když jsme jako onen muž na cestě do Jericha zbití a polomrtví, přichází Ježíš a ošetřuje nám rány olejem, opatrně nás zvedá, odváží do hostince a pečuje o nás [viz Lukáš 10:30–35]. Stiženým zármutkem říká: ‚Ulehčím břemena, jež jsou vložena na vaše ramena, takže je ani nebudete na bedrech svých pociťovati, … abyste s jistotou věděli, že já, Pán Bůh, navštěvuji lid svůj ve strastech jeho‘ [Mosiáš 24:14 ]. Kristus léčí rány.“ („Kristus – světlo, které svítí v temnotě“, Liahona, květen 2019, 74.)

Ve chvíli, kdy zármutek prožíváme, nám může připadat nesnesitelný a můžeme se chtít stranit druhých lidí. Mějme ovšem na paměti, že prostřednictvím druhých můžeme nalézt podporu.

Video:

„Christ’s Atoning Love Heals Grieving Hearts“ [„Kristova vykupující láska hojí truchlící srdce“], dostupné na stránkách srs.ChurchofJesusChrist.org/videos [3:22].

3:18

Diskutujte:

Čemu se z příběhu ve videu o tom, jak překonávat zármutek, můžeme naučit?

6. Jak nabídnout pomoc

Přečtěte si:

Možná znáte někoho, kdo ztratil milovaného člověka, prochází těžkým obdobím nebo mu byla diagnostikována deprese či jiná nemoc. Může být těžké vědět, co v jeho přítomnosti říci či udělat. V blízkosti člověka, který projevuje emoce, se můžete cítit trapně nebo nepříjemně. V levém sloupci níže najdete příklady nevhodných vět, které jste možná slyšeli druhé použít, když se pokoušeli pomoci někomu truchlícímu. V pravém sloupci jsou uvedeny vhodné věty, kterým byste mohli dát přednost.

Nevhodné

Vhodné

Nevhodné

  • „Vím přesně, jak se cítíte.“

    • I když jsme si prošli podobnou situací, je vždy lepší se ptát a vyslechnout si, jak se člověk cítí.

  • „Stačí, když budeš věřit; všechno se vyřeší.“

    • Ovšemže bychom měli mít víru, ale to nic nemění na tom, zda je pro nás něco bolestivé, či nikoli. Důležité je s daným člověkem být.

  • „Aspoň že…“

    • Začneme-li věty slovy „aspoň že“, zlehčujeme tím to, čím daný člověk prochází.

  • „Bůh má nějaký plán.“

    • Toto může vyznít tak, že se namísto toho, abychom člověka skutečně vyslechli a měli rádi, snažíme rychle vyřešit daný problém.

  • „Teď už je na lepším místě.“

    • Taková slova někomu, kdo přišel o milovaného člověka, stesk nezmenší.

Vhodné

  • „Nevím, co na to teď říct, ale jsem moc rád(a), že ses mi svěřil(a).“

  • „Pověz mi, jak se teď cítíš.“

  • „Záleží mi na tobě.“

  • „Jsem tu pro tebe.“

  • „Je v pořádku, že se takto cítíš.“

Přečtěte si:

Každý člověk je jedinečný a má jiné potřeby. I když řeknete všechny správné věci, druhý člověk může být stále nešťastný. Trápit se a cítit se nešťastný je přirozenou součástí smutku nebo deprese. Vaším nejdůležitějším úkolem je být k dispozici, naslouchat a projevovat lásku a laskavost.

Tip:

Projděte si oddíl „Dodatečné studijní materiály“ na konci této kapitoly, kde najdete seznam materiálů, jež se věnují různým životním výzvám.

Diskutujte:

Jak byste mohli pomoci někomu, kdo se potýká s emočními problémy?