Knihy a lekce
Kapitola 2: Naše nebeská rodina

Kapitola 2

Naše nebeská rodina

Hubble image of the galaxy

Jsme dětmi Nebeského Otce

  • Co nás písma a proroci posledních dnů učí o našem vztahu s Bohem?

Bůh není pouze naším vládcem a stvořitelem, je také naším Nebeským Otcem. Všichni muži a ženy jsou doslovně syny a dcerami Boha. „Člověk jako duch byl počat a zrozen z nebeských rodičů a … byl vychován do dospělosti ve věčných příbytcích Otce, dříve než přišel na zemi v časném [fyzickém] těle.“ (Učení presidentů Církve: Joseph F. Smith [1998], 335.)

Každý člověk, který se kdy narodil na zemi, je naším duchovním bratrem nebo sestrou. Protože jsme duchovními dětmi Boha, zdědili jsme schopnost osvojit si Jeho božské vlastnosti. Prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista se můžeme stát takovými, jako je náš Nebeský Otec, a získat plnost radosti.

  • Jak znalost toho, že jste dítě Boží, ovlivňuje vaše myšlenky, slova a skutky?

Když jsme žili v nebesích, rozvíjeli jsme své charakterové vlastnosti a talenty

  • Zamyslete se nad tím, jakými talenty a dary vám bylo požehnáno.

Písma nás učí, že se proroci připravovali na to, aby se stali vedoucími na zemi, když byli ještě duchy v nebesích (viz Alma 13:1–3). K tomu, aby byli vedoucími na zemi, je Bůh předustanovil (vyvolil) dříve, než se narodili do smrtelného těla. Mezi těmito vedoucími byli Ježíš, Adam a Abraham. (Viz Abraham 3:22–23.) Joseph Smith učil, že „každý muž, který má povolání sloužit obyvatelům světa, byl právě k tomuto účelu vysvěcen [předustanoven]“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2007], 511). Nicméně každý, kdo žije na zemi, se může svobodně rozhodnout, zda kteroukoli příležitost ke službě přijme, či zavrhne.

V nebesích jsme nebyli všichni stejní. Víme například, že jsme byli synové a dcery nebeských rodičů – muži a ženy (viz „Rodina – Prohlášení světu“, Liahona, říjen 2004, 49). Měli jsme různé talenty a schopnosti a byli jsme povoláni, abychom na zemi vykonali různé věci. O svých „věčných možnostech“ se můžeme dozvědět více, když získáme své patriarchální požehnání (viz Thomas S. Monson, Conference Report, Oct. 1986, 82; nebo Ensign, Nov. 1986, 66).

Naše vzpomínky na předsmrtelný život jsou zastřeny závojem, ale Nebeský Otec ví, kdo jsme a co jsme dělali předtím, než jsme přišli sem. Zvolil čas a místo narození každého z nás tak, abychom mohli získat ponaučení, které osobně potřebujeme, a abychom vykonali se svými jednotlivými talenty a charakterovými vlastnostmi co nejvíce dobra.

  • Jak vám požehnaly talenty druhých lidí? Jak mohou vaše talenty a dary požehnat druhým?

Nebeský Otec nám předložil plán, abychom se stali takovými, jako je On

  • Jak nám pozemský život pomáhá připravovat se na to, abychom se stali takovými, jako je náš Nebeský Otec?

Náš Nebeský Otec věděl, že bychom nemohli pokračovat za určitou mez, kdybychom Ho na čas neopustili. Přál si, abychom si osvojili božské vlastnosti, které má On. Abychom tak učinili, museli jsme opustit svůj předsmrtelný domov a být zkoušeni, abychom získali zkušenosti. Náš duch potřeboval být oděn fyzickým tělem. Při smrti budeme muset fyzické tělo opustit a znovu se s ním spojíme při Vzkříšení. Potom obdržíme nesmrtelné tělo podobné tomu, jaké má náš Nebeský Otec. Obstojíme-li ve svých zkouškách, obdržíme plnost radosti, kterou obdržel náš Nebeský Otec. (Viz NaS 93:30–34.)

Náš Nebeský Otec svolal velkou radu, aby předložil svůj plán pro náš pokrok (viz Učení presidentů Církve: Joseph Smith, 209, 511). Dozvěděli jsme se, že budeme-li následovat Jeho plán, staneme se takovými, jako je On. Budeme vzkříšeni, budeme mít veškerou moc v nebi i na zemi, staneme se nebeskými rodiči a budeme mít duchovní děti, právě tak jako On (viz NaS 132:19–20).

Dozvěděli jsme se, že nám poskytne zemi, kde budeme moci prokázat, co v nás je (viz Abraham 3:24–26). Naše vzpomínky zakryje závoj, a my zapomeneme na svůj nebeský domov. To bude nutné pro to, abychom mohli uplatňovat svobodu jednání při volbě mezi dobrem a zlem, aniž bychom byli ovlivňováni vzpomínkou na život s Nebeským Otcem. Tak Ho budeme moci být poslušni díky své víře v Něho, nikoli díky své znalosti nebo vzpomínce na Něho. On nám pomůže rozpoznat pravdu, když ji na zemi opět uslyšíme (viz Jan 18:37).

Na Velké radě jsme také poznali účel svého pokroku – mít plnost radosti. Dozvěděli jsme se však také, že někteří z nás budou oklamáni, zvolí si jiné stezky a sejdou z cesty. Dozvěděli jsme se, že každého z nás čekají v životě zkoušky: nemoci, zklamání, bolest, zármutek a smrt. Pochopili jsme ale, že nám dodají zkušenosti a poslouží k našemu dobru (viz NaS 122:7). Dovolíme-li jim to, tak nás tyto zkoušky očistí, a neporazí nás. Naučí nás vytrvalosti, trpělivosti a pravé lásce (viz Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball [2006], 15–16).

Na oné radě jsme se také dozvěděli, že pro naši slabost každý z nás – až na malé děti – zhřeší (viz NaS 29:46–47). Dozvěděli jsme se, že nám bude poskytnut Spasitel, abychom mohli překonat své hříchy a překonat smrt vzkříšením. Dozvěděli jsme se, že když v Něj budeme vkládat víru, když budeme poslouchat Jeho slovo a když se budeme řídit Jeho příkladem, budeme oslaveni a staneme se takovými, jako je náš Nebeský Otec. Obdržíme plnost radosti.

  • Vypište si některé vlastnosti Nebeského Otce. Jak nám plán spasení pomáhá tyto vlastnosti rozvíjet?

Další verše z písem