Kapitola 20
Křest
Být pokřtěn je přikázání
-
Proč musíme být pokřtěni?
Dnes, stejně jako ve dnech Ježíšových, existují určité zásady a obřady evangelia, které musíme poznat a kterých musíme být poslušni. Zásada evangelia je pravdivá nauka nebo učení. Obřad je rituál nebo ceremonie. První dvě zásady evangelia jsou víra v Pána Ježíše Krista a pokání. Křest je prvním obřadem evangelia. Jedním z pokynů, které dal Pán svým apoštolům, bylo: „Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám.“ (Matouš 28:19–20.)
Musíme být pokřtěni na odpuštění hříchů.
Když vložíme víru v Ježíše Krista, činíme pokání a jsme pokřtěni, jsou nám prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista odpuštěny naše hříchy.
Z písem se dozvídáme, že Jan Křtitel „křtil na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů“. (Marek 1:4.) Apoštol Petr učil: „Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů.“ (Skutkové 2:38.) Poté, co se Pavel obrátil, mu Ananiáš řekl: „Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své.“ (Skutkové 22:16.)
Musíme být pokřtěni, abychom se stali členy Církve Ježíše Krista
„Všichni ti, kteří se pokoří před Bohem a přejí si býti pokřtěni a … opravdově činili pokání ze všech hříchů svých, … budou přijati křtem do jeho církve.“ (NaS 20:37.)
Musíme být pokřtěni předtím, než můžeme přijmout dar Ducha Svatého
Pán řekl: „Jestliže se obrátíš ke mně a budeš … činiti pokání ze všech přestupků [hříchů] svých a budeš pokřtěn, a to ve vodě, ve jménu mého Jednorozeného Syna, … obdržíš dar Ducha Svatého.“ (Mojžíš 6:52.)
Musíme být pokřtěni, abychom projevili svou poslušnost
Ježíš Kristus byl bez hříchu, a přesto byl pokřtěn. Řekl, že Jeho křest byl nutný k tomu, aby se naplnila veškerá spravedlivost. (Viz Matouš 3:15.) Prorok Nefi vysvětlil, že mu Pán řekl: „Následujte mne a čiňte to, co jste viděli činiti mne … s celým úmyslem srdce, jednajíce před Bohem bez pokrytectví a bez podvodu, ale s opravdovým záměrem, činíce pokání z hříchů svých, dosvědčujíce Otci, že jste ochotni vzíti na sebe jméno Kristovo křtem.“ (2. Nefi 31:12–13.)
Musíme být pokřtěni, abychom mohli vstoupit do celestiálního království
Ježíš řekl: „A každý, kdo ve mne věří a je pokřtěn, … zdědí království Boží. A kdo ve mne nevěří a není pokřtěn, bude zatracen.“ (3. Nefi 11:33–34.) Křest je vstupní branou, kterou vstupujeme na cestu vedoucí do celestiálního království (viz 2. Nefi 31:17–18).
Správný způsob křtu
-
Jak máme být pokřtěni?
Existuje pouze jeden správný způsob křtu. Ježíš zjevil Proroku Josephu Smithovi, že člověk, který má patřičnou kněžskou pravomoc křtít, „sestoupí do vody s osobou, která se dostavila ke křtu. … Pak ho nebo ji ponoří do vody a opět on nebo ona z vody vyjde.“ (NaS 20:73–74.) Ponoření je nezbytné. Apoštol Pavel učil, že ponoření do vody a opětovné vystoupení z ní je symbolem smrti, pohřbení a vzkříšení. Po křtu začínáme nový život. Pavel řekl:
„Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
Nebo poněvadž jsme s ním vštípeni připodobněním smrti jeho, tedyť i vzkříšením budeme.“ (Římanům 6:3–5.)
Křest ponořením vykonaný někým, kdo má patřičnou pravomoc, je jediným přijatelným způsobem toho, jak být pokřtěn.
-
Proč je pravomoc vykonávat křest důležitá?
-
V jakém smyslu se křest ponořením podobá pohřbení a Vzkříšení Spasitele?
Křest při dosažení věku zodpovědnosti
-
Kdo má být pokřtěn?
Každý člověk, který dosáhl osmi let věku a je zodpovědný za své činy, má být pokřtěn. Některé církve učí, že mají být křtěny malé děti. To není v souladu s učením Spasitele. Když Ježíš hovořil o malých dětech, řekl: „Takovýchť jest království nebeské.“ (Matouš 19:14.)
Prorok Mormon řekl, že křtění malých dětí je výsměchem Bohu, protože malé děti nejsou schopny hříchu. Podobně se křest nevyžaduje od lidí, kteří nejsou mentálně schopni rozeznat dobro a zlo (viz Moroni 8:9–22).
Všichni ostatní lidé mají být pokřtěni. Musíme přijmout obřad křtu a zůstat věrni smlouvám, které jsme při něm uzavřeli.
-
Co byste mohli říci příteli, který věří, že je třeba křtít nemluvňata?
Svým křtem uzavíráme smlouvy
Mnoho veršů z písem učí o křtu. V jednom z těchto veršů prorok Alma učil, že víra a pokání jsou kroky, které nás připravují na křest. Učil, že svým křtem uzavíráme smlouvu s Pánem. Slibujeme, že budeme činit určité věci, a Bůh slibuje, že nám na oplátku bude žehnat.
Alma vysvětlil, že musíme mít touhu být nazýváni lidem Božím. Musíme být ochotni navzájem si pomáhat a utěšovat se. Musíme stát jako svědkové Boží za všech dob a ve všech věcech a na všech místech. Když činíme tyto věci a dáme se pokřtít, Bůh nám odpustí naše hříchy. Alma řekl lidem, kteří věřili jeho učení o evangeliu, toto:
„Vizte, zde jsou vody Mormonu. … A nyní, jelikož si přejete přijíti do stáda Božího a býti nazýváni lidem jeho, … co máte proti tomu, abyste byli pokřtěni ve jménu Páně na svědectví před ním, že jste vstoupili do smlouvy s ním, že mu budete sloužiti a že budete zachovávati přikázání jeho, aby na vás mohl hojněji vylévati Ducha svého?“ (Mosiáš 18:8, 10.) Lidé tleskali radostí a řekli, že si přejí být pokřtěni. Alma je pokřtil ve vodách Mormonu. (Viz Mosiáš 18:7–17.)
Alma učil, že svým křtem uzavíráme s Pánem tuto smlouvu:
-
Přijdeme do stáda Božího.
-
Poneseme si navzájem svá břemena.
-
Budeme stát jako svědkové Boží za všech dob a na všech místech.
-
Budeme sloužiti Bohu a budeme zachovávati Jeho přikázání.
Když jsme pokřtěni a dodržujeme smlouvy křtu, Pán nám slibuje toto:
-
Odpustí nám naše hříchy (viz Skutkové 2:38; NaS 49:13).
-
Bude na nás hojněji vylévat svého Ducha (viz Mosiáš 18:10).
-
Poskytne nám každodenní vedení a pomoc Ducha Svatého (viz Skutkové 2:38; NaS 20:77).
-
Umožní nám vyjít v Prvním vzkříšení (viz Mosiáš 18:9).
-
Daruje nám věčný život (viz Mosiáš 18:9).
-
Co podle vás znamená „nésti si navzájem svá břemena“ a „státi jako svědkové Boží za všech dob a na všech místech“?
Křest nám poskytuje nový začátek
Křtem začínáme nový způsob života. Proto ho nazýváme znovuzrozením. Ježíš řekl, že pokud se nenarodíme z vody a z ducha, nemůžeme vstoupit do království Božího (viz Jan 3:3–5). Tato zásada byla jasně vysvětlena Adamovi:
„Poněvadž vy jste byly zrozeny na svět skrze vodu a krev a ducha, kteréhož jsem učinil, a tak jste se staly z prachu duší živou, právě tak musíte býti znovuzrozeny do království nebeského z vody a z Ducha a býti očištěny skrze krev, a to krev mého Jednorozeného.“ (Mojžíš 6:59.)
Apoštol Pavel řekl, že po svém křtu máme začít nový život: „Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, … abychom tak i my v novotě života chodili.“ (Římanům 6:4.) Jedním z největších požehnání křtu je to, že nám poskytuje nový start na naší cestě k našemu věčnému cíli.
-
V jakém smyslu byl pro vás křest novým začátkem?
Další verše z písem
-
2. Nefi 31:4–7 (účel a nezbytnost křtu)
-
3. Nefi 11:21–27; NaS 20:72–74 (jak vykonávat křest)
-
Skutkové 2:38–39 (křest na odpuštění hříchů)
-
Moroni 8:8–12; NaS 20:71–72 (křest se nevyžaduje od malých dětí; křest se vyžaduje od všech, kteří činí pokání)
-
Alma 7:14–16 (křest je očištění a vstup do smlouvy věčného života)