Knihy a lekce
Kapitola 35: Poslušnost

Kapitola 35

Poslušnost

An angel appearing to Adam and Eve as they prepare to offer a lamb as a burnt offering. The illustration depicts the angel explaining to Adam and Eve that the animal sacrifice was symbolic of the sacrifice to be made by Jesus Christ.

Máme ochotně poslouchat Boha

  • Jaký je rozdíl mezi ochotnou a neochotnou poslušností?

Když byl Ježíš na zemi, jistý zákoník mu položil otázku:

„Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?

I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.

To jest přední a veliké přikázaní.

Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

Na těch dvou přikázáních všecken zákon záleží i proroci.“ (Matouš 22:36–40.)

Z těchto veršů se dozvídáme, jak je důležité, abychom milovali Pána a své bližní. Jak ale projevujeme svou lásku Pánovi?

Ježíš tuto otázku zodpověděl, když řekl: „Kdož by měl přikázání má, a [dodržoval] jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého.“ (Jan 14:21.)

Každý z nás si má položit otázku, proč je poslušen Božích přikázání. Protože se bojíme trestu? Protože toužíme po odměně za to, že jsme žili dobrým životem? Protože milujeme Boha a Ježíše Krista a chceme Jim sloužit?

Je lepší být poslušen přikázání ze strachu před trestem, než jich nebýt poslušen vůbec. Budeme ale mnohem šťastnější, budeme-li poslušni Boha, protože Ho milujeme a chceme Ho být poslušni. Jsme-li Ho poslušni dobrovolně, může nám hojně požehnat. Řekl: „[Mne, Pána], těší… poctíti ty, kdož mi slouží ve spravedlivosti a v pravdě do konce.“ (NaS 76:5.) Poslušnost nám také pomáhá činit pokrok a stát se více takovými, jako je náš Nebeský Otec. Avšak ti, kteří nedělají nic, dokud jim není něco přikázáno, a potom dodržují přikázání neochotně, svou odměnu ztrácejí (viz NaS 58:26–29).

  • Jak můžeme prohloubit svou touhu být poslušnými?

Můžeme být poslušni, aniž bychom věděli proč

  • Proč kvůli tomu, abychom byli poslušni, nemusíme vždy rozumět Pánovým záměrům?

Dodržováním Božích přikázání se připravujeme na věčný život a oslavení. Někdy neznáme důvod určitého přikázání. Jsme-li však poslušni Boha, aniž bychom věděli proč, projevujeme v Něj svou víru a důvěru.

Adamovi a Evě bylo přikázáno, aby přinášeli oběť Bohu. Jednoho dne se Adamovi zjevil anděl a zeptal se ho, proč přináší oběti. Adam odpověděl, že důvod nezná. Přinášel oběti, protože mu to Pán přikázal. (Viz Mojžíš 5:5–6 a ilustrace v této kapitole.)

Anděl pak Adama učil evangeliu a řekl mu o Spasiteli, který měl přijít. Na Adamovi spočinul Duch Svatý, a Adam prorokoval ohledně obyvatel země až do posledního pokolení. (Viz Mojžíš 5:7–10; NaS 107:56.) Toto poznání a velká požehnání Adam obdržel díky své poslušnosti.

Bůh připraví cestu

Kniha Mormonova vypráví, že Nefi a jeho starší bratři obdrželi od Pána velmi obtížný úkol (viz 1. Nefi 3:1–6). Nefiovi bratři si stěžovali a říkali, že to, co po nich Pán požaduje, je těžké. Ale Nefi řekl: „Půjdu a učiním věci, které přikázal Pán, neboť vím, že Pán nedává dětem lidským žádná přikázání, aniž by pro ně připravil cestu, aby mohly uskutečniti věc, kterou jim přikazuje.“ (1. Nefi 3:7.) Když se domníváme, že je obtížné uposlechnout přikázání od Pána, máme si vzpomenou na Nefiova slova.

  • Kdy pro vás Pán připravil cestu, abyste Ho mohli být poslušni?

Žádné přikázání není ani příliš nevýznamné ani příliš významné, abychom ho mohli neuposlechnout

Někdy si můžeme myslet, že některé přikázání není příliš důležité. Písma vyprávějí o člověku jménem Náman, který si toto myslel. Náman trpěl strašlivou nemocí a putoval ze Sýrie do Izraele, aby požádal proroka Elizea o uzdravení. Náman byl ve své zemi významným člověkem, a tak se urazil, když ho Elizeus nepozdravil osobně, ale místo toho poslal svého služebníka. A ještě více se urazil, když obdržel Elizeův vzkaz, aby se sedmkrát omyl v řece Jordánu. „Zdali nejsou lepší řeky Damašské nad všecky vody Izraelské? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti, abych čist byl?“ požadoval. Rozhněvaně odešel. Jeho služebníci se ho však zeptali: „Jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Čím tedy více, kdyžť řekl: Umej se, a budeš čist.“ Náman byl natolik moudrý, že pochopil, že je důležité poslechnout proroka Božího i tehdy, když se to zdá nevýznamné. Umyl se tedy v Jordánu, a byl uzdraven. (Viz 2. Královská 5:1–14.)

Někdy si můžeme myslet, že je pro nás příliš obtížné poslouchat určité přikázání. Podobně jako bratři Nefiovi si můžeme říkat: „To, co po nás Bůh požaduje, je těžké.“ Přesto si můžeme být jisti, podobně jako Nefi, že Bůh nám nedá žádné přikázání, aniž by pro nás připravil cestu, abychom Ho mohli být poslušni.

Když Pán přikázal Abrahamovi, aby přinesl svého milovaného syna Izáka jako oběť, bylo to „těžké“ (viz Genesis 22:1–13; viz také kapitola 26 v této knize). Abraham čekal na narození Izáka, syna, kterého mu Bůh přislíbil, mnoho let. Jak by mohl takovým způsobem svého syna ztratit? Toto přikázání muselo být pro Abrahama nesmírně těžké. Přesto se rozhodl, že bude poslušen Boha.

I my máme být ochotni udělat cokoli, co Bůh požaduje. Prorok Joseph Smith řekl: „Osvojil jsem si toto pravidlo: Když Pán přikazuje, udělej to.“ (Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith [2007], 160.) Toto může být také naším pravidlem.

  • Kdy jste obdrželi požehnání v důsledku toho, že jste byli poslušni přikázání, která se zdála být nevýznamná?

Ježíš Kristus byl poslušen svého Otce

  • Jaké příklady poslušnosti Ježíše Krista vůči Jeho Otci vás napadají?

Ježíš Kristus byl nejvyšším příkladem poslušnosti Nebeského Otce. Řekl: „Sstoupil [jsem] s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.“ (Jan 6:38.) Celý Jeho život byl zasvěcen poslušnosti Jeho Otce, nicméně to pro Něho nebylo vždy snadné. Byl pokoušen všemi způsoby jako ostatní smrtelníci (viz Židům 4:15). V zahradě getsemanské se modlil slovy: „Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. A však ne jakž já chci, ale jakž ty.“ (Matouš 26:39.)

Protože byl Ježíš ve všem poslušen Otcovy vůle, dal každému z nás možnost být spasen.

  • Jak nám může připomínání si Spasitelova příkladu pomoci být poslušnými?

Důsledky poslušnosti a neposlušnosti

  • Jaké jsou důsledky poslušnosti nebo neposlušnosti Pánových přikázání?

Království nebeské se řídí zákony, a když přijímáme jakékoli požehnání, je to skrze poslušnost zákona, na kterém je ono požehnání založeno (viz NaS 130:20–21; 132:5). Pán nám řekl, že skrze svou poslušnost a píli můžeme získat poznání a inteligenci (viz NaS 130:18–19). Můžeme také duchovně růst (viz Jeremiáš 7:23–24). Neposlušnost naopak přináší zklamání, a jejím důsledkem je ztráta požehnání. „Kdo bych byl, praví Pán, kdybych sliboval, a neplnil? Já přikazuji, a lidé neposlouchají; odvolávám, a oni nedostávají požehnání. Potom praví v srdci svém: Toto není dílo Páně, neboť sliby jeho nejsou splněny.“ (NaS 58:31–33.)

Když dodržujeme přikázání Boží, Bůh své sliby plní, jak řekl svému lidu král Beniamin: „On požaduje, abyste činili, jak vám přikázal; za což, činíte-li to, vám okamžitě žehná.“ (Mosiáš 2:24.)

Poslušní získají věčný život

Pán nám radí: „Budeš-li zachovávati přikázání má a vytrváš-li do konce, budeš míti věčný život, kterýžto dar je největší ze všech darů Božích.“ (NaS 14:7.)

Pán popsal další požehnání, která obdrží ti, kteří Ho jsou ve spravedlivosti a v pravdě poslušni až do konce:

„Tak praví Pán – já, Pán, jsem milosrdný a milostivý k těm, kdož se mne bojí, a těší mne poctíti ty, kdož mi slouží ve spravedlivosti a v pravdě do konce.

Veliká bude odměna jejich a věčná bude sláva jejich.

A jim zjevím všechna tajemství, ano, všechna skrytá tajemství království svého od dávných dnů, a pro věky, které přijdou, jim budu oznamovati dobrou libost vůle své ohledně všech věcí týkajících se království mého.

Ano, dokonce divy věčnosti budou znáti, a věci, které přijdou, jim ukáži, dokonce věci mnoha pokolení.

A moudrost jejich bude veliká a porozumění jejich bude sahati k nebi. …

Neboť Duchem svým je osvítím a mocí svou jim oznámím tajemství vůle své – ano, dokonce ty věci, jež oko nevidělo ani ucho neslyšelo, jež dosud ani nevstoupily do srdce člověka.“ (NaS 76:5–10.)

  • Co pro vás znamená „vytrvat do konce“?

  • Co můžeme dělat, abychom zůstali věrni zásadám evangelia, i když je to nepopulární? Jak můžeme pomáhat dětem a mládeži zůstat věrnými zásadám evangelia?

Další verše z písem