Kapitola 31
Čestnost
Čestnost je zásada spasení
-
Jaká by byla společnost, kdyby byl každý dokonale čestný?
Třináctý článek víry říká: „Věříme, že máme býti čestní.“ Kniha Mormonova nám vypráví o skupině lidí, kteří „se odlišovali svou horlivostí vůči Bohu, a také vůči lidem; neboť byli dokonale poctiví a přímí ve všech věcech; a byli pevní ve víře Kristově až do konce“. (Alma 27:27.) Díky své čestnosti si těchto lidí cenili jejich bližní i Bůh. Je důležité, abychom se naučili, co je to čestnost, jak jsme pokoušeni být nečestnými, a jak můžeme toto pokušení překonat.
Naprostá čestnost je nezbytná pro naše spasení. President Brigham Young řekl: „Když přijmeme spasení za podmínek, za kterých nám je nabízeno, musíme být čestní v každé myšlence, ve svých úvahách, ve svých meditacích, ve svých soukromých kruzích, ve svém jednání, ve svých prohlášeních a v každém skutku svého života.“ (Učení presidentů Církve: Brigham Young [1997], 293.)
Bůh je ve všem čestný a spravedlivý (viz Alma 7:20). I my musíme být ve všem čestní, abychom se mohli stát takovými, jako je On. Bratr Jaredův svědčil: „Ano, Pane, vím, že… jsi Bůh pravdy, a nemůžeš lháti.“ (Eter 3:12.) Naopak ďábel je lhář. Ve skutečnosti je otcem lží (viz 2. Nefi 9:9). „Ti, kteří se rozhodnou, že budou podvádět, lhát, klamat a překrucovat, se stávají jeho otroky.“ (Mark E. Petersen, Conference Report, Oct. 1971, 65; nebo Ensign, Dec. 1971, 73.)
Čestní lidé milují pravdu a spravedlnost. Jsou čestní ve svých slovech i skutcích. Nelžou, nekradou ani nepodvádějí.
Lhát je nečestné
Lhaní je záměrné klamání druhých. Jednou z podob lhaní je vydávání křivého svědectví. Pán dal dětem Izraele toto přikázání: „Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.“ (Exodus 20:16.) Ježíš tomu také učil, když byl na zemi (viz Matouš 19:18). Existuje mnoho dalších podob lhaní. Když říkáme nepravdy, proviňujeme se lží. Můžeme také záměrně klamat druhé gesty nebo pohledem, mlčením nebo tím, že říkáme jenom část pravdy. Kdykoli vedeme druhé jakýmkoli způsobem k tomu, aby věřili něčemu, co není pravda, jsme nečestní.
Pán není takovou nečestností potěšen, a my se budeme muset ze svých lží zodpovídat. Satan by chtěl, abychom věřili, že lhaní je v pořádku. Říká: „Ano, zalžete trochu,… v tom není nic špatného.“ (2. Nefi 28:8.) Satan nás podněcuje, abychom si své lži omlouvali. Čestní lidé si uvědomují Satanova pokušení a budou říkat celou pravdu, i když se zdá, že je to v jejich neprospěch.
Krást je nečestné
Ježíš učil: „Nepokradeš.“ (Matouš 19:18.) Kradení znamená vzít něco, co nám nepatří. Když bez dovolení bereme něco, co patří jinému člověku, nebo obchodu či obci, krademe. Brát zaměstnavateli zboží nebo materiál je krádež. Kopírování hudby, filmů, obrazového materiálu nebo psaného textu bez svolení vlastníků práv je nečestné a představuje jednu z podob krádeže. Přijímání většího množství vrácených peněz nebo zboží, než na kolik máme nárok, je nečestné. Vezmeme-li si něčeho více, než kolik činí náš podíl, je to krádež.
Podvádět je nečestné
Podvodu se dopouštíme tehdy, když dáváme méně, než kolik dlužíme, nebo když získáme něco, co si nezasloužíme. Někteří zaměstnanci podvádějí své zaměstnavatele tím, že nepracují celou pracovní dobu, a přesto přijímají plný plat. Někteří zaměstnavatelé nejsou poctiví vůči svým zaměstnancům; platí jim méně, než by měli. Satan říká: „Chytejte člověka za slovo, vykopejte jámu bližnímu svému.“ (2. Nefi 28:8.) Přijímání nepoctivých výhod je formou nečestnosti. Poskytování nekvalitních služeb nebo zboží je podvodem.
Nesmíme svou nečestnost omlouvat
-
Co se s námi děje po duchovní stránce, když omlouváme svou nečestnost?
Lidé pro svou nečestnost používají mnoho výmluv. Lžou, aby ochránili sebe a aby druzí o nich měli dobré mínění. Někteří omlouvají sami sebe z krádeže tím, že si myslí, že to, co vzali, si zaslouží, že mají v úmyslu to vrátit nebo že to potřebují víc než vlastník dané věci. Někteří podvádějí, aby získali lepší známky ve škole, nebo proto, že „to dělá každý“, nebo proto, aby si s někým vyrovnali účty.
Tyto a mnohé další výmluvy jsou uváděny jako důvody pro páchání nečestnosti. Pro Pána neexistují žádné přijatelné důvody. Když se takto vymlouváme, podvádíme sami sebe a přestává s námi být Duch Boží. Stáváme se čím dál tím víc nespravedlivějšími.
Můžeme být naprosto čestní
-
Co to znamená být naprosto čestným?
Abychom se stali naprosto čestnými, musíme pečlivě přezkoumat svůj život. Jsme-li v něčem třeba i v té nejmenší míře nečestní, máme z toho ihned činit pokání.
Jsme-li naprosto čestní, nemůže nás nikdo zkorumpovat. Jsme schopni dostát každé důvěře, povinnosti, dohodě nebo smlouvě, i když nás to stojí peníze, přátele nebo život. Potom můžeme beze studu stát tváří v tvář Pánu, sobě i druhým. President Joseph F. Smith radil: „Nechť každý člověk žije tak, aby jeho charakter snesl tu nejpřísnější kontrolu, a aby v něm bylo možné číst jako v otevřené knize, aby nebylo nic, za co by se musel krčit nebo stydět.“ (Gospel Doctrine, 5th ed. [1939], 252.)
-
Jaký vliv má naše čestnost nebo naopak nečestnost na to, jak vnímáme sami sebe?
Další verše z písem
-
NaS 50:17 (mluvte pouze duchem pravdy)
-
NaS 76:103–106 (osud lhářů)
-
NaS 42:27 (přikázání nemluvit špatně o bližních)
-
Exodus 20:15–16 (přikázání nekrást ani nevydávat křivé svědectví)
-
NaS 42:20, 84–85; 59:6 (zakázáno krást)
-
NaS 3:2 (Bůh je čestný)
-
NaS 10:25–28 (Satan podvádí)