Ponaučení z Knihy Mormonovy
Vy, první generace členů, stojíte u počátku koloběhu výuky a posilování další generace.
Mám moc ráda Knihu Mormonovu. Obsahuje úžasné příběhy pro děti každého věku, ale co je důležitější, přináší nám nadčasová ponaučení, která se často objevují i v písních z Primárek.
Jedno velké ponaučení se například skrývá v písni o Helamanově armádě. Zpíváme tuto píseň: „Jako Helamanova armáda, učíme se od mlada.“1 Mnozí z nás jsou si také vědomi toho, že „přišli jsme na svět, jak Pán si přál, k dobrým rodičům On nás povolal“.2
Mé dnešní poselství je určeno vám, první generaci členů, kteří jste se možná narodili dobrým rodičům, ale doma jste evangeliu učeni nebyli. Místo toho, abyste byli jako ti z Helamanovy armády, které „jejich matky… učily, že… Bůh je vysvobodí“ (Alma 56:47), jste možná jako jejich rodiče, lid Ammonův, kteří vyrůstali mezi nevěřícími.
Může být užitečné zopakovat si příběh o lidu Ammonovu. Byli to Lamanité, kteří byli učeni evangeliu Ammonem, Aronem a dalšími (viz Alma 23:1–4). Když přijali evangelium, tito Lamanité se přejmenovali na Anti- -Nefi-Lehity, a později byli nazváni lidem Ammonovým (viz Alma 23:16–17; 27:23–26). Synové lidu Ammonova byli onou Helamanovou armádou, která pomohla bojovat proti neobráceným Lamanitům (viz Alma 56:3–6).
A tak síla Helamanovy armády měla ve skutečnosti původ u jejich rodičů, kteří byli lidem Ammonovým. To oni se jako první dozvěděli o evangeliu z písem. To oni se dozvěděli o moci modlitby. To oni jako první uzavřeli a dodržovali smlouvy s Pánem. Stejně jako oni stáli u počátku, stojíte u počátku i vy. A právě vy, první generace členů, stojíte u počátku koloběhu výuky a posilování další generace.
Písma
Aron, který byl velkým misionářem, používal písma, když učil lamanitského krále a lid Ammonův o víře a o pokání a o Ježíši Kristu a o plánu štěstí. (Viz Alma 22:12–14; 23:4–5.) I dnes čtení a studium písem posiluje naši víru, pomáhá nám odolávat pokušení a umožňuje nám přiblížit se Nebeskému Otci a Jeho Synu Ježíši Kristu.
Nicméně čtení písem může být pro každého náročnou výzvou. President Boyd K. Packer vypráví o tom, jak se jako dospívající mladík poprvé pokoušel číst Knihu Mormonovu. Říká: „Otevřel jsem ji a četl: ,Já, Nefi, byv zrozen z dobrých rodičů‘ (1. Nefi 1:1)… Bylo to zajímavé, a tak jsem četl dál, dokud jsem se nedostal ke kapitolám z Izaiáše… A tak, za několik měsíců, jsem se rozhodl zkusit číst Knihu Mormonovu znovu. Četl jsem: ,Já, Nefi, byv zrozen z dobrých rodičů,‘ ale pokaždé jsem narazil na ty kapitoly z Izaiáše… Nakonec jsem se rozhodl, že přečtu i tyto kapitoly.“3
A president Packer je samozřejmě přečetl. Klíčem k úspěchu je vytrvalost. Při každém čtení písem nabývají dříve neznámá slova na srozumitelnosti. Můžete se dočíst o hrdinech a o velkých odvážných činech. Můžete se dozvědět o láskyplných milosrdenstvích Páně. A především můžete pocítit lásku Boží a můžete poznat, že Ježíš Kristus je náš Spasitel.
Modlitba
Modlitba je další způsob jak posilovat víru. Když chtěl lamanitský král vědět, co má udělat, aby získal radost plynoucí z evangelia, modlil se k Pánu. (Viz Alma 22:16–17.) I nám je slíbeno, že když budeme prosit, bude nám dáno.
Stanley byl 19letý zájemce v Hongkongu. Byl nadšený z evangelia a chtěl se dát pokřtít, dokud jeho přátelé nezačali Církev kritizovat. Setkal se s misionáři. Oni mu svědčili o tom, že Bůh ho má natolik rád, že mu odpoví na jeho modlitbu. Vyzvali ho, aby poklekl a zeptal se Nebeského Otce, zda je toto učení pravdivé. Nejprve se krátce pomodlil první misionář a pak jeho společník. Potom se pomodlil Stanley. Poté, co pronesl pokornou modlitbu, zeptali se ho: „Stanley, jak se teď cítíš?“ On pomalu zvedl hlavu a téměř šeptem odpověděl: „Křest, křest.“4
Smlouvy
Nakonec prohlubuje víru také uzavírání a dodržování smluv. Lid Ammonův uzavřel smlouvu, „že nežli by prolili krev svých bratří, raději se vzdají svého vlastního života“. (Alma 24:18.)
Smlouvu uzavíráme tím, že jsme pokřtěni a bereme na sebe jméno Kristovo. Tyto smlouvy si připomínáme, když přijímáme svátost. A když tyto smlouvy dodržujeme, můžeme mít stálé společenství Ducha Svatého. A právě Duch Svatý, onen Utěšitel, nás „naučí všemu“. (Jan 14:26.)
Jedné sestře v Mexico City bylo 16 let, když se u ní doma zastavili misionáři. Říká, že když ji s Duchem učili, „připadalo mi, že mně sňali pásku z očí a že Pán rozjasnil mé porozumění… Slovo Boží a modlitby [mě] posílily, abych překonala svou další zkoušku, říci o tom otci. Když mě má rodina kvůli křtu zavrhla, Duch Páně mě posiloval a našeptával mi: ,Vydrž. Pokračuj dál. Někteří tví příbuzní se stanou členy Církve.‘“5
Písma, modlitba a uzavírání a dodržování smluv – to vše pomohlo nejen lidu Amonnovu, ale také první generaci členů po celém světě, včetně mě. I když jsem se narodila dobrým rodičům, nebyla jsem doma učena evangeliu. Nicméně moji rodiče mě učili morálním hodnotám a mravnému chování. Vzpomínám na to, jak mi můj otec-nečlen pomáhal napsat můj první proslov, který jsem měla na shromáždění. Jako téma jsem měla určenu čestnost, a místo toho, abych citovala 13. článek víry, použili jsme příklad muže, kterému se říkalo čestný Abe.
A tak to zůstalo na učitelkách v Primárkách, vedoucích Mladých žen a vedoucích kněžství, aby mě učili evangeliu. Když mi bylo sedm let, učitelka Nedělní školy pro mladé nás učila o modlitbě, a já jsem se chtěla modlit. Učila nás o desátku, a já jsem chtěla platit desátek. Učila nás o půstu, a… no, mně bylo teprve sedm let, takže jsem se postit nechtěla. Ale když nás učila o křtu, chtěla jsem se nechat pokřtít. Jsem vděčná za své dobré rodiče, kteří mě podporovali v mém rozhodnutí a kteří se později také stali členy Církve.
Stojíme u počátku
Lidé Ammonovi žili podle evangelia a „byli pevní ve víře Kristově až do konce“. (Alma 27:27.) Oni stáli u počátku. I my stojíme u počátku. Jako první generace členů, kteří získali svědectví, máme nyní zodpovědnost učit dnešní děti. Musíme je učit u nás doma i v našich třídách. Musíme je učit slovu Božímu z písem. Musíme je učit o moci modlitby a musíme je učit o požehnáních, která plynou z uzavírání a dodržování smluv. A pokud je budeme učit, budou moci říci:
Ve jménu Ježíše Krista, amen.