Starší Claudio D. Zivic
Sedmdesátník

Starší Claudio Daniel Zivic je přesvědčen, že když se snažíme žít správně, můžeme důvěřovat Bohu, že nás povede.

Starší Zivic se narodil 19. prosince 1948 rodičům- -Svatým posledních dnů Sergiovi Jorge Zivicovi a Eleonoře Zalewski Zivicové v Buenos Aires v Argentině. Když mu bylo 15 let, byl celostátně druhým nejlepším běžcem na 800 metrů ve své věkové skupině. Jeho velkým přáním bylo závodit na olympiádě, a jeho trenér, bývalý olympijský desetibojař, věřil, že to může dokázat – pokud by se ovšem vzdal své neochoty závodit o nedělích.

„Musel jsem se rozhodnout,“ říká starší Zivic. „Nakonec jsem získal pocit, že závodění není to, co si Pán přeje, abych dělal.“

Starší Zivic měl před sebou další těžké rozhodnutí, když přišel čas na volbu profesní dráhy. Každoročně musel během čtyř let na střední škole chodit na dodatečnou závěrečnou zkoušku z účetnictví, protože se mu v tomto předmětu během školního roku vůbec nedařilo.

„Účetnictví mě opravdu nebavilo,“ říká. Ale když s modlitbou přemýšlel o své profesní dráze, silně pocítil, že v účetnictví pracovat má. Důvěřoval Pánu, na University of Buenos Aires vystudoval účetnictví a vydal se na profesní dráhu autorizovaného účetního znalce.

Starší Zivic si uvědomuje Pánovo vedení v celém svém životě. „Pokud budeme žít správně, On nám bude žehnat,“ říká. „Vše bude do sebe přirozeně zapadat.“

Poté, co dokončil službu v armádě, byli on a jeho manželka Dina Noemí Alvarezová zpečetěni 9. ledna 1979 v brazilském chrámu São Paulo. Mají pět dětí.

Starší Zivic před svým povoláním do Prvního kvora Sedmdesáti sloužil jako president kvora starších, učitel institutu, biskup, vysoký rádce kůlu, rádce presidenta kůlu, president misie, chrámový pracovník pro obřady, oblastní reprezentant, president Španělské misie Bilbao a druhý rádce v předsednictvu území Jižní Amerika-jih.