Zůstaňte na této cestě
Někdy si myslíme, že můžeme žít na okraji, a přesto si uchovat svou ctnost. Ale to je velmi riskantní místo.
Na jedné stezce v kaňonu poblíž mého bydliště je značka, na které stojí: „Zůstaňte na této cestě.“ Když se člověk vydá na tuto cestu, brzy je mu zcela jasné, že je to rozumná rada. Jsou tam kopce a zákruty a prudké srázy. Na některých místech mimo stezku není půda pevná, a v určitých obdobích v roce se na cestě občas objeví i chřestýš. Mé dnešní poselství pro každou z vás je stejné jako poselství na oné značce – Zůstaňte na této cestě.
Před několika lety jsem vyrazila se skupinou mladých žen na výlet do pohoří Teton Mountains ve Wyomingu. Byl to obtížný výstup a druhý den našeho putování jsme se dostaly k nejnebezpečnější části cesty. Chystaly jsme se projít Hurikánovým průsmykem, příznačně nazvaným podle silných větrů, které tam téměř vždy vanou. Správce parku nám řekl, abychom šly prostředkem cesty, na nechráněné části se držely co nejníže u země, měly vše bezpečně uložené v batohu a postupovaly rychle. Nebylo to místo vhodné pro fotografování nebo pro loudání se. Velmi se mi ulevilo a byla jsem ráda, když každá mladá žena tímto místem úspěšně prošla. A představte si, že žádná z nich se neptala, jak moc se může přiblížit k okraji cesty!
Někdy, když kráčíme po cestě života, chceme otálet na nebezpečných místech v domnění, že to může být zábavné a napínavé a že máme vše pod kontrolou. Někdy si myslíme, že můžeme žít na okraji, a přesto si uchovat svou ctnost. Ale to je velmi riskantní místo. Prorok Joseph Smith nám řekl: „Štěstí je cílem a záměrem naší existence; a bude jejím naplněním, půjdeme-li cestou, která k němu vede; a touto cestou je ctnost.“ (History of the Chruch, 5:134–135.)
Pánova rada Emmě Smithové v 25. oddíle Nauky a smluv je radou všem Jeho drahocenným dcerám. Zde jsou nám dána pravidla chování a je nám řečeno, že máme „kráčeti… po stezkách ctnosti“. (2. verš.) Ctnost je „způsob myšlení [nebo] chování založený na vysokých morálních zásadách“. (Kažte evangelium mé [2005], 118.) Jaké jsou tedy ty vysoké morální zásady, které nám pomáhají být ctnostné?
Ctnost v sobě zahrnuje zdrženlivost – v myšlení, v řeči, v oblékání a v chování. A zdrženlivost je základním kamenem cudnosti. Tak jako se člověk do míst, kde žijí chřestýši, nevydá bos, tak i v dnešní společnosti je nutné, abychom byly kvůli vlastnímu bezpečí zdrženlivé. Když jsme zdrženlivé, ukazujeme tím druhým, že jako dcery našeho Otce v nebi rozumíme svému vztahu s Ním. Dáváme tím najevo, že Ho milujeme a že budeme stát jako Jeho svědkové ve všech věcech. Když jsme zdrženlivé, dáváme tím druhým najevo, že si „ceníme ctnosti“. („Dearest Children, God Is Near You“, Hymns, no. 96.) Zdrženlivost neznamená být „in“. Je to otázka srdce a toho, že jsme svaté. Nejde o to být módně oblečená. Jde o to být věrná. Nejde o to být senzační. Jde o to být cudná a dodržovat smlouvy. Nejde o to být populární, ale jde o to být čistá. Zdrženlivost úzce souvisí s naší snahou udržet se bezpečně na cestě cudnosti a ctnosti. Je zřejmé, že ctnost je požadavkem pro oslavení. Mormon nám pomáhá pochopit, že jak ctnost, tak cudnost jsou „nade vše drahé a cenné“. (Moroni 9:9.) Zkrátka si nemůžeme dovolit být nedbalé nebo se pohybovat příliš blízko okraje. To je pro kteroukoli dceru Boží příliš nebezpečný terén.
Ve 25. oddíle Nauky a smluv je nám řečeno, že se musíme přimknout ke svým smlouvám (viz 13. verš). Přimknout se podle mě znamená lnout k slibům, které dáváme Pánu, lpět na nich a skutečně se jich pevně držet. Naše smlouvy nás budou posilovat, abychom odolávali pokušení. Dodržování smluv nám bude oporou na cestě ctnosti. Když budeme dodržovat smlouvy, které jsme uzavřely při křtu, udržíme se v prostředku cesty. Starší Jeffrey R. Holland nám připomíná:
„Počínaje křtem, a i během své cesty k věčnému životu, uzavíráme smlouvy, a tím, že je dodržujeme, zůstáváme na této cestě…
… Nabádání Ducha Svatého budou vždy postačující pro naše potřeby, pokud se budeme držet na cestě smlouvy. Naše cesta většinou stoupá vzhůru, ale pomoc, kterou dostáváme k tomuto výstupu, je doslova božská. Máme tři členy Božstva – Otce, Syna a Ducha Svatého – kteří nám pomáhají díky smlouvám, které jsme uzavřeli.
Aby nám tyto smlouvy připomínali, přijímáme každý týden svátost. V modlitbě při žehnání chleba ,[dosvědčujeme tobě], ó Bože, Věčný Otče, že [jsme] ochotni vzíti na sebe jméno tvého Syna a vždy na něj pamatovati a zachovávati jeho přikázání, jež [nám] dal; [abychom] mohli vždy míti jeho Ducha, aby byl s [námi]‘. [NaS 20:77.]“ („Co si přeji, aby znal každý nový člen – a aby si každý dlouholetý člen pamatoval“, Liahona, říjen 2006, 11–12.)
Když budete vedeny Jeho Duchem, budete pociťovat sebedůvěru a štěstí a ctnost bude zdobit vaše myšlenky neustále. V Knize Mormonově se popisuje, co se stalo, když celá společnost dodržovala smlouvy a žila čistým a ctnostným životem: „A zajisté nemohlo býti šťastnějšího lidu mezi všemi lidmi, kteří byli stvořeni rukou Boží.“ (4. Nefi 1:16.) Když budete vedeny Duchem Svatým, budete mít také spravedlivý vliv na druhé.
V kanceláři mám fotografie několika generací žen v mé rodině – mé prababičky, babičky, matky a mé dcery Emi. Jejich život naplněný oddaností a vírou v božský plán mi pomáhá stoupat výše a jít dále. Když se nyní dívám na tyto fotografie, chápu velmi jasně, proč je důležité žít ctnostným životem. Dnes k těmto fotografiím mohu přidat nejen svou dceru, ale také pět snach a pět malých vnuček. Pociťuji nesmírnou zodpovědnost žít před nimi příkladným životem naplněným ctností a svatostí. I když jste třeba první v řadě generací, které přijdou po vás, i vy máte zodpovědnost vůči těm, kteří vás budou následovat.
Nedávno jsem se vydala do tetonského pohoří na tentýž výlet, o kterém jsem se zmínila na začátku, ačkoli tentokrát to bylo s manželem a se skupinou přátel našeho věku. Když jsme vyšli, bylo to úžasné a snadné, ale než jsme dorazili do cíle, byli jsme vyčerpaní a já jsem viděla, že to nezvládám. Nebyla jsem na výlet fyzicky připravena tak, jako kdysi, když jsem se na něj před lety vydala s mladými ženami – a vybavení jsem si zabalila nedbale a vzala jsem si toho příliš mnoho. Kvůli mému těžkému batohu na mě padla únava a chtěla jsem to vzdát. Ostatní také pociťovali důsledky vysoké nadmořské výšky, strmého terénu a těžkých batohů. Můj manžel si toho všiml a spěchal napřed. Cítila jsem se opuštěná. Avšak asi za hodinu jsem spatřila manžela sestupovat na druhé straně údolí. Běžel mi naproti. Když dorazil až ke mně, vzal mi batoh, osušil mi slzy a vedl mě k cíli – k průzračnému jezeru obklopenému vysokými borovicemi. Pak se obrátil a šel zase zpátky i pro další výletníky, a totéž udělal čtyřikrát. Když jsem ho sledovala, mrzelo mě, že jsem byla tak nepřipravená, a ještě více mě mrzelo, že jsem měla tolik nadbytečných věcí v batohu, kvůli nimž musel nést ještě větší zátěž. Byla jsem však vděčná za jeho sílu, za jeho nesobeckost, za jeho připravenost a za jeho lásku.
Když slézáte hory života, zůstávejte na cestě ctnosti. Budou tam lidé, kteří vám budou pomáhat – rodiče, členové rodiny, biskupové, poradci a spravedliví přátelé všech věkových skupin. A pokud jste unaveny nebo jste nesprávně odbočily, změňte směr a vraťte se na cestu ctnosti. Vždy pamatujte na to, že Spasitel vám bude pomáhat. Umožní vám činit pokání, posílí vás, ulehčí vám břímě, osuší slzy, utěší vás a bude vám i nadále pomáhat, abyste zůstaly na této cestě.
Spasitel je dokonalým příkladem ctnosti. Když Ježíš kráčel po cestách Svaté země, „chodil, dobře čině“. (Skutkové 10:38.) Uzdravoval nemocné, navracel zrak slepým a křísil mrtvé. „Učil pravdám věčnosti, skutečnosti naší předpozemské existence, účelu našeho života na zemi a [našim] možnostem [jakožto dcer Božích]… v životě, který přijde.“ (Viz „Žijící Kristus – svědectví apoštolů“, Liahona, duben 2000, 2–3.) V jednom mém oblíbeném úryvku z písem se píše: „Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej. Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.“ (Přísloví 3:5–6.)
Svědčím o tom, že je to pravda. On nejen vytyčil tuto cestu, ale On mne občas vedl i za ruku. „Jeho cesta je cestou, která vede ke štěstí v tomto životě a k věčnému životu ve světě příštím.“ („Žijící Kristus“, Liahona, duben 2000, 3.) Vydávám vám svědectví, že On žije! On vyslyší vaše modlitby a povede vaše kroky. Ježíš Kristus je náš Příklad a náš Průvodce. Zůstaňte na této cestě! Buďte zdrženlivé. Přimkněte se ke svým smlouvám a buďte hodny společenství Ducha Svatého. Pán slibuje: „Buďte dobré mysli, neboť já vás povedu kupředu. Království je vaše a požehnání jeho jsou vaše a bohatství věčnosti jsou vaše.“ (NaS 78:18.) Stojím vskutku v úžasu nad „Jeho [nesrovnatelným životem] a [nekonečnou mocí] Jeho velké smírné oběti“. („Žijící Kristus“, Liahona, duben 2000; 2; zvýraznění přidáno.) Ve jménu Ježíše Krista, amen.