Loupiti-liž má člověk Boha?

Starší Yoshihiko Kikuchi

Kvorum Sedmdesáti

Když vy i já budeme platit Pánu poctivý, opravdový desátek, Pán otevře okna nebes.

Rád bych mluvil o zákonu desátku. V knize Malachiášově se Pán ptá:

„Loupiti-liž má člověk Boha, že vy loupíte mne? A však říkáte: V čem tě loupíme? V desátcích a obětech.

Naprosto zlořečení jste, proto že mne loupíte, vy pokolení všecko.

Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte.“¹

Desátek je tak důležité přikázání, že když se Pán po svém vzkříšení zjevil na americkém kontinentu, zopakoval přesně tatáž slova.² A Pán v naší době prohlásil: „Ti, již takto předali desátek, budou platiti jednu desetinu veškerého příjmu svého ročně.“³

V knize Leviticus Pán třikrát prohlásil, že desátek je „[svatý] Hospodinu“.⁴

Pán řekl: „Vyzkoušejte mne nyní v tom,… zda vám neotevřu průduchů nebeských.“⁵ Mnozí z nás zkoušejí Pána správným způsobem; někteří to však nedělají.

Vezměte si například deset jablek. Všech těchto deset jablek ve skutečnosti patří Pánu, ale On po nás požaduje, abychom Mu vrátili jen jednu desetinu neboli jedno jablko.

Nabízíte mu jen malé sousto z onoho jablka a ponecháváte si 90 procent? Jste ochotni nabídnout Pánu tak malou část?

Stydíte se nebo se snažíte skrýt, že jste si do jablka kousli předtím, než ho odevzdáte Pánu?

Chceme, aby naše oběť byla úplná a čistá. Učíme se tomuto: „Vizte, Pán požaduje srdce a ochotnou mysl; a ochotní a poslušní budou jísti dobré věci země Sion v těchto posledních dnech.“⁶

Před několika lety jsem obdržel pověření reorganizovat kůl Carey Idaho. Přiletěl jsem do Twin Falls a tam se se mnou setkal president Roy Hubert, který tak dobře sloužil, a jeli jsme k němu domů. Cestou v autě jsem se zeptal: „Mohu něco udělat pro vás a pro vaše Svaté?“

On odvětil: „Posledních několik let zde máme velké sucho. Letos je však sucho zvlášť velké, a mnozí farmáři opustili město, aby si hledali práci jinde.“

Znepokojovalo mě, že naši věrní členové, kteří milují Pána a Církev, přesto přicházeli o své farmy.

Mladý biskup R. Spence Ellsworth byl povolán, aby sloužil jako nový president kůlu. Během nedělního všeobecného zasedání jsem neustále myslel na důsledky tohoto sucha. Při svém proslovu jsem pocítil silné vnuknutí. Požádal jsem členy, aby dělali toto:

Věrně platili poctivý desátek, jak mladí tak staří členové.
S pokorou a pravidelně pronášeli osobní i rodinné modlitby.
Oddaně se každý den věnovali osobnímu i rodinnému studiu písma.
S díkůvzdáním světili sabatní den.
Vděčně a často navštěvovali chrám a přinášeli tam díky Bohu.
Ochotně podporovali a následovali nové vedoucí.
Drželi v celém kůlu půst – i všichni ti, v postižených obcích, kteří by se chtěli přidat.

V průběhu několika dní po konferenci kůlu mnozí členové zasadili s dokonalou vírou plodiny, i když se v předpovědi počasí nemluvilo o žádném dešti.

Ve středu se pod vedením presidenta Ellswortha celý kůl postil. Tentýž týden mnozí členové, vedoucí a jejich manželky nebo manželé, jeli do chrámu Boise Idaho a přinášeli tam díky Bohu. Když byli tito věrní Svatí v chrámu, začalo v celé oblasti pršet, i když předpověď uváděla, že několik příštích týdnů bude bez deště. Následující sobotu začalo opět pršet a pršelo několik dní. To se stalo na konci dubna. Na horách také vydatně nasněžilo, takže bylo dostatek vláhy. V Dietrichu a Richfieldu měli rezervoár naplněný méně než z 30 procent, ale poté, co se lidé postili, byl rezervoár téměř plný. Zásoba vody v Carey se zvýšila z asi 44 procent na více než 100 procent běžného stavu. Po zbytek vegetačního období, zatímco členové kůlu Carey prohlubovali svou víru tím, že se ještě několikrát postili, platili poctivý desátek a navštěvovali častěji chrám, Pán vyslýchal a zodpovídal jejich modlitby. Onoho roku přišly mrazy později, a tak mohli farmáři sklidit obilí, cukrovou řepu, vojtěšku, brambory a další plodiny. Od oné doby každoročně pronášejí své modlitby díkůvzdání a Pán jim „pro… [láskyplná] milosrdenství [svá]“⁷ i nadále žehná.

V knize Paralipomenon Pán prohlásil: „[Kdyby se lidé moji], nad [nimiž] jest vzýváno jméno mé, [pokořili a] modlili… a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich.“⁸

Placení plného a poctivého desátku nás vede do chrámu. Domnívám se, že desátek je jednou z prorockých priorit presidenta Hinckleyho.

Minulý týden na shromáždění Mladých žen president Hinckley řekl: „I když se desátek platí penězi, důležitější je, že se platí s vírou.“⁹

Při jiné příležitosti řekl: „Není to tolik záležitost peněz jako záležitost víry… Naléhám na vás,… na každého z vás, abyste v této důležité záležitosti vzali Pána za slovo.“¹⁰

Je to záležitost závazku. Tato země patří Pánu, a to zahrnuje i náš vlastní život. On nám dovoluje využívat vše, co je na této zemi. Pouze po nás požaduje, abychom vraceli jednu desetinu. Desátek je známkou vděčnosti, poslušnosti, díkůvzdání – a známkou naší ochoty a oddanosti. Ochotné placení desátku vytváří čestné a čisté srdce. Placení desátku prohlubuje naši lásku k Pánu.

Pán řekl: „Je to den oběti a den pro desátek lidu mého.“¹¹

Bratři a sestry, projevujme svou víru. Ukazujme svou ochotu být poslušni. Slibuji vám ve jménu Ježíše Krista, že když vy i já budeme platit Pánu poctivý, opravdový desátek, Pán otevře okna nebes.

Vím, že Nebeský Otec žije. A tudíž vám bude žehnat. Ježíš Kristus je náš Spasitel. Joseph viděl Nebeského Otce a Jeho Syna Ježíše Krista. Toto je Jeho Církev. President Gordon B. Hinckley je žijícím mluvčím Boha. Žádá vás, abyste chodili do chrámu často. Toto je má pokorná modlitba ve jménu Ježíše Krista, amen.