Všechny věci se naplňují vírou
[Víra nám] pomůže … bezpečně stoupat po stezce evangelia, překonat všechny výzvy smrtelnosti a vrátit se do vznešené přítomnosti našeho Nebeského Otce.
Nedávno se několik členů naší rodiny vydalo na vrchol hory Huayna Picchu, vysokého štítu sousedícího se starodávnými inckými ruinami na Machu Picchu v peruánských horách. Je to velmi příkré stoupání s dech beroucími vyhlídkami i strmými srázy. Naneštěstí někteří turisté přišli o život, když se z této úzké a strmé stezky zřítili. Aby se takovým tragickým případům zabránilo, byla k pevné skále podél úbočí hory Huayna Picchu připevněna silná lana. Při stoupání jsme se těchto lan drželi, a díky nim jsme bezpečně vylezli až na vrchol, odkud jsme měli velkolepý výhled!
Podobně jako výstup na horu Huayna Picchu představuje i naše putování ve smrtelnosti strmé a obtížné stoupání vzhůru, a máme-li úspěšně dojít až do konce, potřebujeme pomoc Nebeského Otce. Právě proto Bůh stanovil zásady a obřady evangelia, aby nás přivedl ke Spasiteli a k Jeho spásné moci.1 První z těchto zásad, víra v Pána Ježíše Krista,2 je jako lano na hoře Huayna Picchu – pokud je víra silná a pevně zasazená na „skále Vykupitele našeho“,3 pomůže nám bezpečně stoupat po stezce evangelia, překonat všechny výzvy smrtelnosti4 a vrátit se do vznešené přítomnosti našeho Nebeského Otce. Všechny věci se naplňují vírou.5
Víra je zásada činu i moci.6 „Víra neznamená míti dokonalou znalost věcí; tudíž [máme-li] víru, [doufáme] ve věci, které nejsou viděti, které jsou však pravdivé.“7 Je to ujištění8 od Ducha získané skrze vlastní poznání, které nás motivuje k činu,9 abychom následovali Spasitelův příklad a s modlitbou dodržovali Jeho přikázání i během období obětí a zkoušek.10 Víra nám přináší Pánovu moc, která se mimo jiné projevuje nadějí v to, že se stane něco dobrého,11 přináší zázraky, které víru potvrzují12 a božskou ochranu v záležitostech duchovních i časných.13
Příkladem toho, jak používání víry ovlivňuje náš život k dobrému, je život Ann Rowleyové, pionýrky z počátečních dnů Církve. Sestra Rowleyová byla vdova z Anglie a s vírou přijala prorokovu výzvu shromáždit se do Sionu. Byla členkou Willieho výpravy ručních vozíků, která se na podzim roku 1856 cestou potýkala s hlubokými sněhovými závějemi. Během cesty došlo k situaci, kdy jejích sedm dětí doslova umíralo hlady. Napsala: „Trpím, když vidím, jak mají mé děti hlad. … Přiblížila se noc a k večeři jsme neměli co jíst. Požádala jsem Boha o pomoc, jak jsem to dělala vždy. Poklekla jsem a vzpomněla jsem si na dva lodní suchary, které … nám zbyly z cesty po moři. Nebyly velké a byly tak tvrdé, že nešly ani rozlomit. To bezpochyby nestačilo na nasycení 8 lidí, ale 5 bochníků a 2 ryby také nestačily na nasycení 5 000 lidí, a přesto to Ježíš zázrakem dokázal. A tak s Boží pomocí není nic nemožné. Našla jsem suchary, dala je do kotlíku, zalila jsem je vodou a poprosila o Boží požehnání. Pak jsem na kotlík dala pokličku a postavila ho na uhlíky. Když jsem o chvíli později pokličku sundala, kotlík byl plný jídla. Poklekla jsem s rodinou a poděkovala Bohu za Jeho dobrotivost. Onoho večera měla rodina jídla dostatek.“14
Ann Rowleyová ve snaze žít podle evangelia přinášela velké osobní oběti. Potřebovala pomoc a požádala o ni v modlitbě. Díky své víře byla naplněna nadějí a zázrakem se jí dostalo jídla pro její hladovějící děti. Pán jí také požehnal schopností věčného významu – vytrvat „ve víře do konce“.15 Navzdory nejasné budoucnosti si nečinila nárok na to, aby se dozvěděla, jak své děti nakrmí další den; místo toho trpělivě čekala na Pána16 a kráčela kupředu s nadějí – jak je to vyjádřeno v této krásné náboženské písni:
Veď světlo dál, svou jasnost rozšiřuj, ó, veď mne dál;
noc tmavá jest, a vzdálen domov můj, ó, veď mne dál.
Veď kroky mé, já nevím kudy jít,
v dáli můj cíl, kéž brzy smím tam být.17
I my můžeme projevovat takovou víru v Pána a můžeme věřit a důvěřovat tomu, že náš laskavý a neměnný Bůh18 nám požehná svou zázračnou mocí podle naší situace a podle svého načasování. Budeme-li tak činit, i my spatříme ruku Boží, která se projeví v našem životě.
Pán nám přikazuje, abychom si vzali „štít víry, jímž [budeme] schopni uhasiti všechny ohnivé šípy zlovolného“.19 Satan použije pochyby, obavy nebo hřích, aby nás pokoušel k tomu, abychom víru opustili a ztratili ochranu, kterou víra poskytuje. Pojďme se stručně a postupně podívat na tyto jednotlivé zkoušky víry, abychom je dokázali rozpoznat a nedbali na protivníkova pokušení.20
Zaprvé – nevíra v Pána nebo v Jeho evangelium způsobí, že budeme odporovat Duchu Božímu.21 Pánův protilék na pochyby je jednoduchý. Král Beniamin prohlásil: „Věřte v Boha; věřte, že on je a že stvořil všechny věci jak na nebi, tak na zemi; věřte, že má veškerou moudrost a veškerou moc jak na nebi, tak na zemi; věřte, že člověk neobsáhne všechny věci, jež může obsáhnouti Pán.“22
Pokud kvůli nevíře nebo pochybám zjistíte, že vaše víra kolísá, pamatujte na to, že i dávní apoštolové prosili Pána, aby prohloubil jejich víru.23 Když vezmete v úvahu, že víra i rozum jsou nezbytní společníci, zamyslete se nad tímto přirovnáním: víra a rozum jsou jako dvě křídla letadla. Obě křídla jsou nutná k tomu, aby letadlo letělo. Pokud se vám z vašeho pohledu zdá, že rozum víře protiřečí, zadržte a uvědomte si, že náš pohled je v porovnání s tím Pánovým nesmírně omezený.24 Nezavrhujte víru, stejně jako byste za letu neodtrhli křídlo letadla. Místo toho pěstujte částečku víry a umožněte naději, kterou tato víra přináší, aby se stala kotvou pro vaši duši – i pro váš rozum.25 Právě proto nám je přikázáno, abychom usilovali „o vědomosti … studiem a také vírou“.26 Pamatujte na to, že víra předchází zázrakům a vyvolává je, a my ze své zkušenosti neznáme okamžité vysvětlení těchto zázraků, mezi něž patří litinový kotlík plný jídla z dvou malých sucharů nebo zkrátka jen vytrvání ve víře navzdory nepřízni osudu.27
Zadruhé – obavy nás odvádějí od víry ve Spasitele a podkopávají ji. Apoštol Petr se jedné bouřlivé noci díval na Pána a kráčel po vodě – dokud neodvrátil zrak a neuviděl „vítr tuhý [a] bál se“ a pak začal tonout v rozbouřeném moři.28 Kdyby se nebál, mohl jít dál! Než abychom se s obavami zaměřovali na prudký vítr a vlny ve svém životě, Pán nás vyzývá: „Hleďte ke mně v každé myšlence; nepochybujte, nebojte se.“29
Zatřetí – hřích oslabuje přítomnost Ducha v našem životě a bez Ducha Svatého nám bude chybět duchovní vitalita, které se můžeme držet a díky níž můžeme víru používat. Nejlepším způsobem, jak projevovat víru, je „[nedotýkati] se daru zlého, ani věci nečisté“30 a být „pilní v zachovávání všech přikázání …, aby … víra [naše nás] neopustila a nepřátelé [naši] nad [námi] nezvítězili“.31 Pokud váš život poskvrnil hřích, vyzývám vás, abyste použili „víru ku pokání“,32 a Spasitel vás skrze Usmíření očistí a uzdraví.
Bratři a sestry, Pán podle naší víry naplní svá zaslíbení a bude s námi pracovat, abychom překonali každou těžkost.33 Totéž udělal pro Ann Rowleyovou a dělá to pro svůj lid ve všech národech a v každé době a generaci. Vzhledem k tomu, že je „Bohem zázraků“ a že „se nemění“, bude stejným způsobem žehnat každému z nás nadějí, ochranou a mocí podle naší víry v Něj.34 Neochvějná víra v Pána Ježíše Krista – podobně jako lano na cestě na horu Huayna Picchu – ukotví vás i vaše blízké ke „skále Vykupitele našeho“35 a k Jeho nedostižné moci spasení.
President Thomas S. Monson řekl: „Budoucnost je tak jasná jako vaše víra.“36 Svědčím o této vznešené a nadějeplné pravdě a vyzývám každého z nás, aby neochvějně kráčel kupředu s vírou v Pána, „nic nepochybuje“.37 Vím, že Spasitel žije, že je „původcem i dokonavatelem víry [naší]“38 a že „těm, kteříž ho hledají, … odplatu dává“.39 O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.