Náš domov, naše rodina
Náš syn je synem Nebeského Otce
Autorka žije v Arizoně v USA.
Do mysli mi vstoupila slova, která nebyla moje: „Myslíš si, že ho máš radši než já?“
Fotografie autorky a jejího syna
Náš drahý syn Hayden přišel na tento svět modrý, nedýchal a bojoval o život. Žádný pláč. Žádný pohyb.
Když lékaři a sestry začali pobíhat po pokoji, pochopila jsem, že je něco v nepořádku. Můj manžel a můj otec dali Haydenovi rychle kněžské požehnání a on byl spěšně odvezen na jednotku intenzivní péče. Zanedlouho mu byla diagnostikována vzácná srdeční vada. Během pár dnů podstoupil několik operací srdce.
Hayden skrze zázračnou moc kněžských požehnání, půstů a modliteb a navzdory veškeré nepřízni osudu přežil. Byli jsme neskutečně šťastní, že si svého syna můžeme přinést domů a začít nový společný život.
Hayden do našeho života přinesl nesmírnou radost. Vážili jsme si ho a milovali ho. Ale jak čas ubíhal, začala jsem mít strach, že se nevyvíjí tak, jak by měl. I když nás odborníci ujišťovali, že nakonec všechno dožene, nadále jsem pociťovala neodbytnou úzkost, když jsem se snažila svému synovi pomáhat.
S manželem jsme se snažili získat o Haydenově nemoci co nejvíce informací. Dělali jsme všechno, co nám lékaři řekli. Ale pokrok nepřicházel.
Dostavily se pocity únavy a marnosti. Úpěnlivě jsem prosila svého Otce v nebi, aby mi pomohl najít někoho, kdo by Haydenovi dokázal pomoci, ale pomoc nepřicházela. Haydenův stav se zhoršoval. Začal mít záchvaty. Měli jsme strach. Báli jsme se, že o něj přijdeme.
Jedné noci jsem zůstala dlouho vzhůru a hledala jsem odpovědi. Napsala jsem Haydenovi dopis. Řekla jsem mu, jak moc ho mám ráda a jak moc se snažím mu v životě ulevit. Slíbila jsem mu, že až do konce života se budu snažit najít mu pomoc, kterou potřebuje.
Na chvíli mě přemohly pocity marnosti a nejistoty. Poklekla jsem a zeptala se svého Otce v nebi: „Proč?“ Myslela jsem si, že mi Haydena poslal, protože věděl, že se nikdy nepřestanu snažit svému synovi pomoci. Proč jsem tedy nemohla najít žádné řešení? Proč jsme s každým novým lékařem a s každou novou léčbou narazili na další překážku? Cožpak Nebeský Otec nemá Haydena rád?
Na onu chvíli nikdy nezapomenu. Najednou mě zalil pocit nesmírné lásky. Do mysli mi vstoupila slova, která nebyla moje: „Jerlyn, myslíš si, že ho máš radši než já?“
Ustrnula jsem. Čas se zastavil. Po tvářích mi stékaly slzy – ne slzy marnosti jako předtím, ale slzy naděje, porozumění a lásky.
V tu chvíli se vše změnilo. Mé srdce se obměkčilo. Mé otázky se změnily. Nyní chápu, že můj Otec v nebi Haydena miluje dokonalou láskou. Hayden byl poslán na zemi v těle, které se hodí pro jeho potřeby a pro jeho příležitosti k růstu a k učení. Má jedinečné schopnosti a zkoušky stejně jako každý z nás. Poznala jsem, že děti s postižením jsou drahocennými a milovanými dětmi Nebeského Otce a mají zde na zemi zvláštní poslání.
Spolu s manželem neustále dostáváme odpovědi a požehnání, ale přicházejí podle Pánova načasování, ne podle našeho. Byli jsme přivedeni ke správným knihám, léčebným terapiím, školám a učitelům, abychom Haydenovi pomohli uspět v jeho smrtelném životě. Snažíme se hledat cestu, kterou pro něj Otec v nebi připravil, namísto cesty, kterou bychom si pro něj přáli my. Děláme vše, co je v našich silách, abychom Haydenovi pomohli dosáhnout jeho božského potenciálu a žít život, který pro něj Nebeský Otec přichystal. Naše porozumění plánu Nebeského Otce je díky tomu, že nyní chápeme, že Hayden byl dřív Jeho, než byl náš, mnohem jasnější.