Věřte ve Spasitelovo vysvobození

President Henry B. Eyring

Druhý rádce v Prvním předsednictvu

Z proslovu „The Power of Deliverance“ proneseného na zasvěcujícím shromáždění Univerzity Brighama Younga 15. ledna 2008.

Spasitelovo Usmíření a Vzkříšení Mu dávají moc posilovat nás, když procházíme zkouškami, nebo nás z nich vysvobodit.

image of the Savior with arms outstretched

Těm, kteří ztratili své blízké, se cesta, jež se před nimi prostírá, může zdát smutná a osamělá. O těch, kteří postrádají znalosti a svědectví o Usmíření a Vzkříšení Spasitele Ježíše Krista, to platí o to více. Jistě si vybavíte Jeho dva učedníky plné pochybností na cestě do Emaus. Vzkříšený Pán k nim přišel a zeptal se jich, proč jsou smutní. Lukáš nám dává odpověď:

„Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,

Totiž kterak jej vydali přední kněží {biskupové} a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.

My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele.“ (Lukáš 24:19–21.)

Čerpáme útěchu z toho, že víme, že to byl On, kdo Izrael vykoupil, a máme o tom svědectví. Byl to On, kdo „zlámal pouta smrti“. (Mosiáš 15:23.) Byl to On, kdo se stal „prvotin[ou] těch, kteříž zesnuli“. (1. Korintským 15:20.) Byl to On, díky komu máme chrámové smlouvy, které nás na věky spojují s těmi, jež máme rádi a dočasně ztrácíme.¹

O těchto Velikonocích bych se rád podělil o část poselství o Spasitelově moci k vysvobození, které jsem pronesl před několika lety na zasvěcujícím shromáždění. Příprava a přednes tohoto poselství mě posílily. Modlím se, aby jeho přečtení posílilo i vás.

Závěr života u některých nastává brzy a nakonec čeká nás všechny. Každý z nás projde zkouškou spočívající v tom, že budeme čelit smrti někoho, koho máme rádi.

Nedávno jsem se setkal s jedním mužem, kterého jsem neviděl od doby, kdy mu zemřela manželka. Šlo o náhodné setkání o dovolené v příjemné společenské situaci. Když ke mně kráčel, usmíval se. Vzpomněl jsem si, že mu zemřela žena, a tak jsem při běžném pozdravu volil slova velmi opatrně: „Jak se vám daří?“

Úsměv zmizel, v očích se mu zaleskly slzy a tiše a s velkou upřímností odvětil: „Daří se mi dobře. Ale je to moc těžké.“

Je to moc těžké, jak většina z vás již zjistila a jednoho dne to budeme muset zjistit všichni. Nejtěžší součástí této zkoušky je zjistit, jak naložit se svým žalem, s osamělostí a s pocitem ztráty, kdy máme dojem, jako bychom přišli o část sebe sama. Zármutek může přetrvávat jako chronická bolest. Někteří mohou pociťovat hněv a nespravedlnost.

Spasitel náš zármutek zná

Spasitelovo Usmíření a Vzkříšení Mu dávají moc nás z takovéto zkoušky vysvobodit. Poznal veškerý náš zármutek skrze vlastní zkušenost. Býval by ho mohl poznat skrze inspiraci Ducha, ale místo toho se rozhodl, že ho pozná prostřednictvím vlastní zkušenosti. Onen příběh zní takto:

„A vizte, narodí se Marii, v Jeruzalémě, což je země praotců našich, a ona bude pannou, drahocennou a vyvolenou nádobou, jež bude zastíněna a počne mocí Ducha Svatého a porodí syna, ano, dokonce Syna Božího.

A on půjde, trpě bolesti a strasti a pokušení všeho druhu; a to se stane, aby se naplnilo slovo, jež praví, že na sebe vezme bolesti a nemoci lidu svého.

A vezme na sebe smrt, aby mohl uvolniti pouta smrti, jež spoutávají lid jeho; a vezme na sebe slabosti jejich, aby nitro jeho mohlo býti naplněno milosrdenstvím podle těla, aby poznal podle těla, jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho.“ (Alma 7:10–12.)

Dobří lidé okolo vás se budou snažit pochopit váš zármutek pramenící z odchodu někoho, kdo vám byl blízký. Možná zármutek pociťují i oni sami. Spasitel nejenže chápe a pociťuje zármutek, ale rovněž pociťuje váš osobní zármutek, který pociťujete jen vy. A dokonale vás zná. Zná vaše srdce.

Přivolávejte Ducha Svatého

Díky tomu, že přivoláváte Ducha Svatého, aby vás utěšoval a žehnal vám, může Spasitel zjistit, který z mnoha kroků, jež můžete podniknout, pro vás bude nejlepší. Bude vědět, čím by pro vás bylo nejlepší začít. Někdy to bude modlitba. Jindy to bude to, že půjdete a utěšíte někoho jiného. Znám jednu vdovu, která trpí ochromující nemocí a která byla inspirována, aby navštívila jinou vdovu. Nebyl jsem u toho, ale jsem si jist, že Pán inspiroval jednu věrnou učednici, aby podala pomocnou ruku druhé, a tak byl schopen pomoci jim oběma.

Je mnoho možností, jak Spasitel může pomoci těm, kteří jsou stiženi zármutkem, a každá je přizpůsobená přímo na míru konkrétnímu člověku. Můžete si být nicméně jisti tím, že může pomoci a pomůže tak, jak to bude nejlepší pro ty, kteří truchlí, a pro druhé kolem nich. Když Bůh vysvobozuje člověka ze zármutku, bývá neměnnou skutečností, že dotyčný před Ním pociťuje dětsky upřímnou pokoru. Úžasný příklad moci věrné pokory nacházíme v životě Joba. (Viz Job 1:20–22.) Další neměnnou skutečností, kterou nacházíme i u Joba, je trvalá víra v moc Spasitelova Vzkříšení. (Viz Job 19:26.)

Vzkříšeni budeme všichni, včetně vašich blízkých, kteří zemřeli. Když se s nimi znovu shledáme, nepůjde o setkání éterických bytostí, ale bytostí s tělem, které nikdy nezemře, ani nezestárne, ani neonemocní.

Když se Spasitel po svém Vzkříšení zjevil apoštolům, nejenže poskytl útěchu v zármutku jim, ale také nám všem, kteří kdy nejspíše budeme truchlit. Utěšil je i nás těmito slovy:

„Pokoj vám. …

Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.“ (Lukáš 24:36, 39.)

Pán nás může inspirovat k tomu, abychom se uprostřed svého zármutku chopili moci dosáhnout vysvobození tak, jak to pro nás bude nejlepší. Můžeme se rozhodnout sloužit Pánu prostřednictvím služby druhým. Můžeme svědčit o Spasiteli, o Jeho evangeliu, o Znovuzřízení Jeho Církve a o Jeho Vzkříšení. Můžeme dodržovat Jeho přikázání.

Všechna tato rozhodnutí přivolávají Ducha Svatého. A Duch Svatý nás může utěšit tak, jak to bude vzhledem k našim potřebám nejvhodnější. A prostřednictvím inspirace Ducha můžeme získat svědectví o vzkříšení a jasnou představu o opětovném shledání se svými blízkými, které nás čeká. Tuto útěchu jsem pociťoval i já, když jsem hleděl na náhrobek osoby, kterou jsem znal a o níž vím, že ji budu moci někdy v budoucnosti sevřít v náručí. Toto vědomí mě nejen vysvobodilo ze zármutku, ale také naplnilo radostným očekáváním.

Kdyby se ona osůbka dožila dospělosti, byla by potřebovala vysvobození z řady jiných zkoušek. Byla by podrobena zkouškám, zda zůstane věrná Bohu, skrze fyzické a duchovní těžkosti, s nimiž se setkává každý. Ačkoli je lidské tělo úžasným výtvorem, potřeba udržovat je v chodu představuje zkoušku pro každého z nás. Všichni musíme bojovat s nemocemi a následky stárnutí.

„Buď pokorný“

Moc k vysvobození z našich zkoušek je účinná. Funguje stejně jako vysvobození ze zkoušky plynoucí z toho, že musíme čelit smrti někoho blízkého. A stejně jako vysvobození nespočívá vždy v tom, že bude život našeho blízkého ušetřen, vysvobození z dalších zkoušek nemusí vždy znamenat, že budou odstraněny. Pán nám možná neposkytne úlevu, dokud si nevybudujeme takovou víru, abychom byli schopni činit rozhodnutí, která způsobí, že v našem životě začne účinkovat moc Usmíření. Nepožaduje to od nás z lhostejnosti, ale z lásky, kterou k nám chová.

Návod, jak získat Pánovu moc k vysvobození z protivenství, kterému v životě čelíme, dostal Thomas B. Marsh v době, kdy byl presidentem Kvora Dvanácti apoštolů. Procházel náročnými zkouškami a Pán věděl, že bude čelit ještě dalším. Toto je rada určená jemu, kterou si sám beru k srdci a nabízím ji i vám: „Buď pokorný; a Pán tvůj Bůh tě povede za ruku a dá ti odpověď na modlitby tvé.“ (Nauka a smlouvy 112:10.)

Pán nás vždy chce přivést k vysvobození prostřednictvím toho, že se staneme spravedlivějšími. To vyžaduje, abychom činili pokání. A při tom je zapotřebí pokory. Cesta k vysvobození tedy vždy vyžaduje pokoru, aby nás Pán mohl vést za ruku tam, kam si nás přeje prostřednictvím našich strastí dovést, a dále ke spokojenosti.

Zkoušky mohou být zdrojem roztrpčení či skleslosti. Pokora, kterou vy i já potřebujeme, aby nás Pán mohl vést za ruku, pramení z víry. Pramení z víry v to, že Bůh opravdu žije, že nás má rád a že to, co si přeje – jakkoli to může být těžké – je vždy to, co pro nás bude nejlepší.

Spasitel nám takovou pokoru ukázal. Četli jste o tom, jak se modlil v zahradě getsemanské, zatímco kvůli nám procházel zkouškou, která zdaleka přesahuje naše chápání či schopnost ji přestát, a nakonec i mou schopnost ji popsat. Jistě si vybavujete Jeho modlitbu: „Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.“ (Lukáš 22:42.)

Znal svého Nebeského Otce, velikého Elohima, a vkládal v Něj důvěru. Uvědomoval si, že Jeho Otec je všemocný a nekonečně laskavý. Milovaný Syn pokornými slovy, jaké by použilo malé dítě, požádal o moc k vysvobození, aby získal pomoc.

Čerpejte odvahu a útěchu

Otec svého Syna nevysvobodil tím, že by danou zkoušku odstranil. Neudělal to kvůli nám. Dopustil, aby Spasitel naplnil poslání, které přišel uskutečnit. Přesto však můžeme na věky čerpat odvahu a útěchu díky tomu, že víme, jakou pomoc Otec Spasiteli poskytl:

„I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.“ (Lukáš 22:43–46.)

Spasitel se modlil o vysvobození. Nebylo Mu dáno oné zkoušce uniknout, ale obdržel útěchu, která stačila na to, aby tuto zkoušku vítězoslavně přestál.

To, co přikázal svým učedníkům, kteří byli zároveň také zkoušeni, je pro nás určitým vodítkem. Můžeme se rozhodnout se jím řídit. Můžeme se rozhodnout povstat a s velkou vírou a pokorou se modlit. A můžeme se řídit tím, co je dodáno v knize Markově: „Vstaňte, poďme.“ (Marek 14:42.)

V tomto se ukrývá rada, jak v životě přestát fyzické i duchovní zkoušky. Poté, co uděláte vše, co bude ve vašich silách, budete potřebovat Boží pomoc. A tak vstaňte a jděte, ale získejte Jeho pomoc, co nejdříve to bude možné, a s žádostí o vysvobození nečekejte na to, až nastane krize.

S veškerou vážností vám vydávám svědectví o tom, že Bůh Otec žije a miluje nás. Vím to. Jeho plán štěstí je dokonalý a je to plán štěstí. Ježíš Kristus byl vzkříšen, tak jako budeme vzkříšeni i my. Prošel utrpením, aby nám mohl pomáhat ve veškerých našich zkouškách. Zaplatil výkupné za veškeré naše hříchy a za hříchy všech dětí Nebeského Otce, abychom mohli být vysvobozeni ze smrti a z hříchu.

Vím, že v Církvi Ježíše Krista, pokud budeme následovat Mistra, k nám může přijít Duch Svatý, aby nás utěšil a očistil. Kéž se vám tehdy, kdy to budete potřebovat, ve všech zkouškách a strastech v životě, od Něj dostává útěchy a pomoci.