Život je maraton
Tito mladí Svatí posledních dnů dnes žijí tam, kde žil v novozákonní době apoštol Pavel. A žijí podle jeho slov.
Před několika měsíci se jedna třída semináře sešla na pahorku Areopág nedaleko Atén, kde apoštol Pavel kdysi přednesl mocné kázání. (Viz Skutkové 17:22–34.) Studenti diskutovali o vlivu semináře – včetně Pavlova učení – na jejich život.
„Život v Řecku Nový zákon oživuje,“ říká Alexis H. (18 let). „Můj otec rád navštěvuje různé pozůstatky míst, kde Pavel učil, a vždy se tam s námi podělí o verš z písem nebo o příběh o tom, kde se daná událost stala.“
Stejně jako se Pavel ve své době potýkal s výzvami, tak se i mládež v Řecku musí vypořádávat se společenskými, politickými a ekonomickými problémy. Konference mládeže nebo tábor Mladých žen jsou v Řecku výjimečné události, a dokonce i účast v semináři může být náročná. Navzdory této a jiným výzvám uvádějí mladí v Řecku do praxe Pavlovu výzvu, abychom stáli „v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře [evangelia]“. (Filipenským 1:27.)
Život v Řecku těmto mladým členům umožňuje těšit se z teplého počasí, pláží, jídla nebo tance. Také se opravdu rádi scházejí. Díky tomu, že se setkávají na semináři a na akcích odbočky, se posiluje jejich víra a přátelství.
Seminář na pahorku Areopág
Když před několika lety začal v Řecku seminář, bylo tam pouze pět studentů. Setkávají se ráno třikrát týdně a někteří se připojují přes internet pomocí videohovoru. Na semináři se scházejí také ve středu odpoledne a po něm následuje nějaká další akce. Navzájem se sblížili a stali se světlem pro své přátele, kteří si všímají jejich příkladu. Když mají jejich kamarádi otázky, přivedou je s sebou na seminář a na akce Vzájemného sdružení.
Jeden mladý muž, Pavlos K. (15 let), říká: „Seminář je dobrá možnost, jak začít den, a pomáhá mi to zůstat silným. Pomáhá mi to nezapomínat na to, že mám být příkladem pro druhé. Pomáhá mi to začít den tím, že myslím na Ježíše Krista.“
Jak mladí rostou v síle a jednotě, přicházejí požehnání a příležitosti. Například v roce 2017 byli požehnáni tím, že se mohli zúčastnit konference FSY (Pro posílení mládeže) – velké regionální konference pro mladé. Mladé ženy se také zúčastnily vůbec prvního tábora Mladých žen v Řecku. Díky tomu se mladí jako skupina ještě více sblížili, a do Církve navíc vstoupily dvě mladé ženy.
Mezinárodní konference FSY
Na této konferenci, která se konala v Německu, se shromáždili mladí Svatí posledních dnů z různých koutů Evropy. Mladí z Řecka a z Kypru na konferenci cestovali stovky kilometrů a zážitky z konference na ně měly hluboký dopad. Pro Maximose A. (14 let) bylo nejkrásnější vzpomínkou na FSY to, „když jsme vydávali svědectví. Všichni pociťovali Ducha a mě to inspirovalo k rozvinutí vlastního svědectví.“
„Původně měli jet pouze čtyři mladí,“ dodává Loukia C. (15 let), „ale nakonec jich jelo 15 – což je řecký rekord – včetně tří kamarádů, kteří nejsou členy Církve.“
„Bylo skvělé být společně někde, kde sdílíte stejné evangelium a nejste tím, kdo se odlišuje. Byli jsme všichni spolu a pociťovali jsme téhož Ducha. Takové věci mi pomáhají.“
„Můj otec není člen a nechtěl mě na FSY pustit ani mi dovolit, abych se nechala pokřtít,“ říká Jesiana (16 let). „Ale pak se za mě členové odbočky postili a moje babička si s tatínkem promluvila. Potom mi řekl, že jet můžu!“
Na FSY měla Jesiana mnoho prvních zážitků, například „účast na lekcích a aktivitách a vydávání svědectví mi pomohlo porozumět, jaké to doopravdy je pociťovat Ducha Svatého. Nikdy předtím jsem Ducha takto nepociťovala a byla jsem z toho nadšená a moc šťastná. Poprvé jsem vydávala svědectví.“
Kromě toho, že mladí byli duchovně nasyceni, si na konferenci mohli také odpočinout a užít si společnou zábavu. Haig T. (14 let) přijel na konferenci z Kypru. „Naučil jsem se být více společenským, navazovat skutečná přátelství a dobře se bavit i v těžkých chvílích.“
Tábor Mladých žen
Tábor Mladých žen měl podobný účinek. Dvanáct mladých žen se setkalo se svými vedoucími poblíž starodávného místa, kde se odehrála bitva u Maratonu. Strávily spolu tři dny, během kterých se učily spoléhat na sebe navzájem a dodávat si sílu a povzbuzení.
„Když mi bylo 12,“ říká Loukia, „šla jsem poprvé na církevní shromáždění a měla jsem velkou radost, ale potom jsem si uvědomila, že tam jsem jediná ve svém věku. Nyní, o dva roky později, máme tolik mladých žen, že jsme mohly mít poprvé tábor Mladých žen.“ Když se sešly, říká, „uvědomila jsem si, co to znamená být Svatou posledních dnů. Žijeme-li podle evangelia, obklopuje nás světlo.“
Bryaně W. (15 let) konference FSY a tábor Mladých žen pomohly otevřít se a mluvit s druhými. „Moje rodina se často stěhuje a pro mě bylo těžké navazovat vztahy s druhými, protože jsem se styděla,“ říká. „Ale díky tomu, že jsem se sblížila s naší skupinou na FSY, jsem si našla opravdu dobré přátele. Během svědeckého shromáždění jsme se dělili o své pocity a já jsem si uvědomila, že se druzí cítí stejně jako já.“
Marie H. (17 let) vzpomíná na téma tábora: „Život je maraton, ne sprint.“ Říká, že mladé ženy a jejich vedoucí diskutovaly o tom, jak je důležité vytrvat a závod dokončit. „Připomnělo mi to, že dokáži vytrvat, rozvrhnout si tempo a soustředit se na cílovou čáru. Pak mohu dosáhnout toho, co ode mě Nebeský Otec potřebuje.“
Jednou z nejkrásnějších částí konference bylo setkání na pláži při východu slunce, které se odehrálo poslední ráno. Lizzie T. (17 let) říká: „Vzaly jsme si s sebou písma, měly jsme duchovní myšlenku a poté jsme sledovaly východ slunce. Všechny jsme pociťovaly Boží lásku. Bylo to úžasné zakončení společně strávených chvil.“
Postavme se budoucnosti s odvahou
„Na FSY a na táboře Mladých žen jsem se naučila mnohému o evangeliu a o tom, jak mi může v životě pomáhat,“ říká Irini S. (17 let). „Našla jsem si mnoho přátel a naučila jsem se, jak důležité je vyjadřovat své myšlenky a pocity. Hluboce jsem pociťovala Ducha Svatého a lásku našeho Spasitele Ježíše Krista.“
To, že trávila čas s jinými mladými z řad Svatých posledních dnů, podle ní také posílilo její sebevědomí. „Před FSY jsem nedokázala vidět to dobré a krásné, co pro nás Bůh stvořil, ani plány, které pro nás stále připravuje.“
„Neměli bychom se nechat ovlivňovat nikým ani ničím kolem nás, co se nás snaží odtáhnout od toho, abychom žili podle evangelia,“ říká Manasseh A. (17 let). „Evangelium je všude stejné a neustále bychom měli zůstávat na správné cestě.“
A ať již jsme v Řecku, nebo kdekoli jinde na světě, to, že po této cestě kráčíme společně, nám umožňuje být zajedno v duchu.