2020
Studnice svědectví
Leden 2020


Studnice svědectví

Obrázek
plant growing

Ilustrace Phil, i2iArt.com

Když jsem byla v prvním ročníku střední školy, moji rodiče se rozvedli. Celé roky jsem sledovala, jak můj otec nepřijímá svátost. Věděla jsem, že má potíže s dodržováním přikázání, ale nechápala jsem rozsah a délku trvání jeho vnitřních bojů. Teprve když mi rodiče řekli o jeho vyloučení z Církve, dozvěděli jsme se s mou starší sestrou konečně podrobnosti.

„Nenávidím tě!“ vzlykala jsem a křičela znovu a znovu. Skutečně mě to rozčílilo. Jak to mohl naší rodině udělat? říkala jsem si. Jak nám mohl tak dlouho lhát?

Počáteční šok a vztek netrvaly dlouho. Během několika týdnů můj hněv ustoupil a přišla otupělost. Zpočátku byla otupělost úlevou od hněvu a bolesti, kterou jsem pociťovala, ale nakonec se úleva změnila v zoufalství. Měla jsem pocit, že se mi hroutí celý život. Více než kdy předtím jsem potřebovala pocítit propojení s nebem. Potřebovala jsem pocítit Boží lásku, vedení, pokoj a uzdravení.

Nedlouho poté se konala generální konference. Během jednoho zasedání jsem poslouchala a čekala, až pocítím Boží útěchu. Ale nepřišla. V té temné kapli jsem si pomyslela: Sice Ducha Svatého nepociťuji, ale jsem si jistá, že je tady. On tu musí být. Jak jsem na to pomyslela, počalo se mi vybavovat mnoho drobných svědectví, kterých se mi dostalo o tom, že písma jsou pravdivá, že Joseph Smith je prorok, že Nebeský Otec požehnal naší rodině a že dodržování přikázání mi přináší pokoj. Bylo to, jako bych měla studnici svědectví.

Čím více jsem přemýšlela o předchozích duchovních svědectvích, tím více jsem si uvědomovala, že i když zoufale chci Ducha pocítit, opravdu nezáleží na tom, že v daný okamžik Jeho vliv nepociťuji. Už jsem měla zásobu malých, trvalých svědectví o tom, že evangelium je pravdivé.

To vědomí mě povzbuzovalo a dávalo mi touhu přikázání dál dodržovat, i když se nezdálo, že by za to přicházela nějaká okamžitá odměna. Postupně jsem lásku Nebeského Otce a Spasitele pociťovala v životě více. To, že jsem Jim zůstala nablízku, i když jsem jejich blízkost vždy nepociťovala, mi přineslo nepopiratelný pokoj a silnější svědectví o Spasitelově evangeliu. Ovlivňuje mě to i teď, když čelím nejistotě nebo zármutku. Vím, že Nebeskému Otci a Spasiteli mohu věřit a že Oni budou mě i každého z vás uzdravovat, povznášet a posilovat.

Tisk