Jak motivovatdorůstající pokolení
Autorka žije v Utahu v USA.
Zde jsou čtyři možnosti, pomocí nichž si vaše děti budou schopny stanovovat užitečné cíle a dosahovat jich, aby se rozvíjely tak, jak se rozvíjel Spasitel.
Ilustrace David Green
Jako rodiče a vedoucí si přejeme pomáhat dětem a mladým lidem stát se celoživotními učedníky Ježíše Krista, kteří budou na základě vnitřní motivace sloužit Pánu a naplňovat své osobní poslání.
Program Děti a mládež představuje jednoduchý, ale mocný soubor materiálů a zdrojů, který má dětem a mladým lidem pomáhat rozvíjet se po stránce duchovní, sociální, fyzické a intelektuální tak, jak se rozvíjel i Spasitel (viz Lukáš 2:52). To bude umožněno tím, že se budou učit evangeliu Ježíše Krista a žít podle něj, zapojovat se do užitečných a zajímavých projektů služby, činností a akcí a stanovovat si vlastní cíle a dosahovat jich. I my však – stejně jako rodiče v níže uvedeném příběhu – můžeme již nyní mít pocit, že jsou na nás kladeny nepřiměřené nároky i bez toho, že bychom si na seznam svých povinností přidávali navíc ještě cíle někoho dalšího. Nebo můžeme mít obavy, že se naše děti nebudou rozvíjet, aniž by je k tomu někdo nutil.
Rozhovor o stanovování cílů, příklad č. 1:
Alana (15 let) seděla se svou maminkou Rachel a procházela si seznam možných cílů, na nichž by mohla pracovat, který spolu předtím vytvořily. Kolem šel zrovna Alanin tatínek Jeff. „Do čeho z toho bych se měla pustit, tati?“ zeptala se Alana.
Jeff s poněkud ustaraným výrazem pohlédl na hodinky a zadíval se do seznamu. „Hm, tady to vypadá jednoduše. Co třeba ‚Nauč se nazpaměť nějakou náboženskou píseň?‘ To můžeš splnit raz dva. Co ještě vypadá snadně?“
Rachel mu skočila do řeči, když si vzpomněla, jak se Alana zdráhala, když se měla zkusit dostat do školního atletického týmu. „Vlastně bys možná měla zkusit něco těžkého! Co třeba něco, kde se cvičí?“ navrhla.
„No fuj,“ zabručela Alana a natáhla se pro telefon. „Myslím, že to stačí.“
Jak mohou rodiče a vedoucí pomáhat?
Rodiče a vedoucí toho mohou dělat hodně, aby pomáhali dětem a mladým lidem pociťovat vnitřní motivaci k tomu, aby si osvojovali správné hodnoty, činili správná rozhodnutí a těšili se jak ze svých pokroků, tak ze svých výsledků.
Vzpomeňte si na nějaký zážitek, kdy jste byli vysoce motivováni k tomu, abyste pracovali na dosažení určitého cíle. Co vás motivovalo? Je možné, že jste před sebou viděli nějakou příležitost nebo dovednost, kterou jste si opravdu chtěli osvojit, nebo že jste čelili nějakému problému, který jste potřebovali vyřešit. Příklad a podpora druhých vás inspirovaly k tomu, abyste se o to pokusili.
Stejně tak budou děti a mladí lidé pociťovat větší vnitřní motivaci, pokud 1) s modlitbou dospějí k rozhodnutí, co chtějí (a nikoli pouze k tomu, co pro ně chtějí druzí); 2) si vytvoří plán, jak toho dosáhnout; 3) nebudou v přílišné míře ovlivňováni odměnami či tresty; a 4) budou mít pocit, že rodiče a vedoucí stojí na jejich straně.
1. Pomozte mladým lidem zjistit, co si přejí nejvíce
Každý po něčem touží – dostat se do týmu, moci déle spát, nebýt tak osamělý či lnout těsněji k Bohu. Pán a Jeho poslové se lidí často ptají: „Co si přeješ?“ (Viz Marek 11:24; 1. Nefi 11:1–2; Alma 18:15; 3. Nefi 27:1–2; Eter 2:23–25.) Avšak poznat, co si přejeme nejvíce, a nikoli pouze to, co si přejeme zrovna teď, vyžaduje zkušenosti a sebereflexi.
Přemítejte o dítěti nebo mladém člověku, kterému chcete pomoci, a klaďte si přitom tyto otázky:
-
Jak bych ho mohl seznámit s novými zážitky, hodnotami a myšlenkami v kontextu dobrých vztahů a zábavy?
-
Nechávám ho pocítit následky špatných rozhodnutí, tak aby si přál se rozhodovat lépe?
-
Kdy se ho budu moci zeptat, čemu věří a čeho si váží? (Viz doprovodný seznam „Užitečné poznávací otázky“.)
-
Jak mohu poukázat na jeho silné stránky? (Zkuste toto: „Vidím, že jsi opravdu dobrý(á) v _______________________. Jak bys to mohl(a) využít ke službě Pánu?“)
2. Pomozte mladému člověku vytvořit si plán
Jakmile si mladí lidé stanoví určitý cíl, často se jim podaří vymyslet velmi dobrý plán, jak svého cíle dosáhnout. Mladší děti budou možná potřebovat více podnětů. Své návrhy jim sdělte jen tehdy, když se nebudou moci pohnout z místa. Pokud se jim jejich vlastní myšlenky budou líbit více než ty vaše, mějte z toho radost a nebuďte uražení!
Abyste druhým pomohli vytvořit si plán, mohli byste jim položit tyto otázky:
-
Co je tvým cílem? (Abstraktní cíle jako „být hodnější“ je těžké definovat, pokud jejich součástí nejsou konkrétní kroky, jako třeba „každý den někoho pochválit“ nebo „omluvit se, když se rozhněvám“.)
-
Proč je pro tebe tento cíl důležitý? (Jak to dotyčnému pomůže žít v souladu s jeho hodnotami nebo se stát více takovým, jako je Spasitel?)
-
Je nyní vhodná doba pracovat na dosažení tohoto cíle? (Proč ano, nebo proč ne?)
-
Jaký malý, jednoduchý krok bys mohl(a) pro začátek podniknout? (Připomeňte dotyčnému, že činnost vytváří motivaci. Pomozte mu začít – nebo začít znovu – prostřednictvím něčeho malého a prostého.)
-
Co a jak si zorganizuješ, aby ti to pomáhalo plnit stanovený plán? (Doporučte zvážit možnost vytvořit si upomínky, povzbudivé příspěvky na internetu a tabulku nebo rozvrh ke sledování pokroku; odstranit pokušení; opatřit si správné nástroje; nebo někoho požádat o pomoc.)
-
Jaké překážky by se ti mohly postavit do cesty? Jak bys je mohl(a) zvládnout? (Pomozte dotyčnému vybavit si svůj plán, vzbudit v něm zvědavost ohledně toho, co se nepovedlo, lépe si procvičit to, co bylo obtížné, vyzkoušet novou strategii nebo poupravit stanovený cíl.)
Abyste druhým pomohli vyrovnat se s komplikacemi, mohli byste se podělit o zkušenosti ze svého života nebo ze života rodiny týkající se někoho, kdo čelil zkouškám a projevil při tom houževnatost. Zkuste se také zeptat:
-
Co jsi už vyzkoušel(a)? Co ještě bys mohl(a) zkusit?
-
Kdo ti může pomoci? Jak ti mohu pomoci já?
-
Jaké myšlenky tě napadají, když se ohledně toho modlíš?
3. Buďte opatrní, pokud jde o odměny a tresty
Malé odměny mohou lidem pomoci vyzkoušet něco nového, udělat ze složitého úkolu větší zábavu nebo představovat možnost, jak oslavit úspěch. Když se to však s odměnami přehání, mohou ve skutečnosti motivaci oslabit. Lidé, které určitý úkol již baví, se mu často budou věnovat méně, a nikoli více, pokud za něj budou placeni, protože dojdou k závěru, že nestojí za to se mu věnovat jen kvůli odměně. A ačkoli děti potřebují prožívat následky špatných rozhodnutí, naučí se mít strach z lidí, kteří je trestají, a vyhýbat se jim, namísto toho, aby se naučily vnitřně se ztotožnit se správnými hodnotami.
Lidé samozřejmě očekávají, že v zaměstnání dostanou zaplaceno, přičemž i prémie či uznání mohou představovat užitečnou zpětnou vazbu. Ale pokud jde o život v souladu s evangeliem a o dosahování osobních cílů, jsou z dlouhodobého hlediska největší motivací vnitřní odměny. K vnitřním odměnám patří:
-
Možnost pociťovat Ducha.
-
Pocit sounáležitosti s rodiči, vedoucími a přáteli.
-
Život v souladu s vlastními hodnotami.
-
Učení se, zkoušení něčeho novéhoa řešení problémů.
-
Zábava.
-
Možnost něco změnit k lepšímu.
Pomáhejte mladým lidem tyto vnitřní hodnoty rozpoznávat a vážit si jich. A příležitostně s nimi oslavte dobře vykonanou práci tím, že jim poskytnete malou, tematicky zaměřenou odměnu.
4. Pomáhejte mladému člověku pociťovat, že homáte rádi
Láskyplné vztahy představují jednu z nejdůležitějších možností, jak ovlivňovat hodnoty, cíle a motivaci druhých. Jak vám lidé dávají najevo, že vás mají opravdu rádi a váží si vás? Podle čeho se rozhodujete, s kým je bezpečné upřímně mluvit o svých chybách a obtížích? Pokud jste doma neměli pocit, že vás druzí mají rádi, co jste podle vás potřebovali, ale nedostávali?
Vaše odpovědi vám mohou pomoci poznat, jak mladým lidem sdělit, že si jich vážíte a že u vás vždy naleznou útočiště.
S trochou cviku a pomocí z nebe můžeme pomáhat motivovat a ovlivňovat dorůstající pokolení.
Rozhovor o stanovování cílů, příklad č. 2:
Alana (15 let) seděla se svou maminkou Rachel a procházela si seznam možných cílů, na nichž by mohla pracovat, když tu šel kolem Alanin tatínek Jeff. „Do čeho z toho bych se měla pustit, tati?“ zeptala se Alana.
Jeff s poněkud ustaraným výrazem pohlédl na hodinky a zadíval se do seznamu. „Hm, tady to vypadá jednoduše. Co třeba ‚Nauč se nazpaměť nějakou náboženskou píseň?‘ To můžeš splnit raz dva. Co ještě vypadá snadně?“
Jeff se zarazil. Měl pocit, že něco není v pořádku, a tak se zamyslel, co by to mohlo být.
Jdu pozdě, pomyslel si. Už to prostě chci mít z krku. Ve výchově dětí zrovna nevynikám. Hmmm. Podíval se na svou dceru a uvědomil si, že má i jiné pocity. Naději. Radost. Toto se netýkalo pouze odškrtávání položek na seznamu. Týkalo se to jejího osobního růstu. A byla to příležitost vytvořit si k ní lepší vztah. Po tváři se mu rozlil úsměv.
„Tak se nad tím na chvíli zamysleme,“ řekl. „Co kdybychom každý napsali, jaká nabádání jsme v poslední době obdrželi ohledně toho, na čem máme pracovat?“
„No, tak dobře,“ souhlasila Alana. Rachel našla tužky a papír a všichni několik minut přemýšleli a psali.
„Hotovo,“ řekla Rachel. „Co teď?“
Alana si vzpomněla: „Mám pocit, že se ohledně toho máme modlit a pak si stanovit nějaký cíl a vytvořit si plán, jak ho dosáhnout. Ale, tati, opravdu si myslíš, že Nebeského Otce zajímá, jaký cíl si vyberu?“
Jeff se zamyslel. „Máš spoustu dobrých nápadů, a tak si Nebeský Otec možná jen přeje, aby sis pro začátek vybrala jeden z nich. Ale jedno vím naprosto jistě. Nebeský Otec se o tebe zajímá.“
„Vím, že si přeješ využít své dary k tomu, abys něco změnila k lepšímu,“ dodala Rachel, „takže pokud je něco z toho důležitější, jsem si jista, že ti to Nebeský Otec pomůže pocítit.“
Alana se usmála a pak si vzpomněla: „President Nelson mladé lidi požádal, aby podrobně zhodnotili svůj život. Mohu si zajít pro to, co jsem si napsala?“
„Jasně!“ řekl Jeff s úsměvem. Znovu se podíval na hodinky. „Jejda, už musím běžet. Najdi, co sis napsala, a promluvíme si o tom při večeři, ano? Mám pár otázek, které by mohly pomoct.“
„Skvělé!“ řekla Alana s úsměvem. „A tati? Mami? Děkuju.“ ◼