„Odvaha dělit se o to, čeho si nejvíce vážím“, Liahona, červenec 2024.
Odvaha dělit se o to, čeho si nejvíce vážím
Po vzoru svého biskupa a jeho manželky jsem si dala za cíl podělit se o Knihu Mormonovu pokaždé, když někam pojedu jako univerzitní roztleskávačka.
Když jsem vyrůstala, ráda jsem sledovala, jak babiččiny slepice během bouří shromažďují svá kuřátka pod křídla, aby je uchovaly v bezpečí a pod ochranou. Tato představa pro mě nabyla na významu poté, co jsem se o ní dočetla v Knize Mormonově (viz 3. Nefi 10:4–6). Když jsem byla mladá dospělá, můj biskup a jeho manželka, kteří kvůli svému podnikání hodně cestovali, mi vyprávěli, že na každé cestě se s někým podělí o Knihu Mormonovu.
To mě inspirovalo. Obdivovala jsem je, a jejich příklad se dotkl mého srdce. Rozhodla jsem se, že pokud budu mít někdy příležitost cestovat mimo Utah, budu se jejich příkladem řídit a pokaždé se s někým podělím o Knihu Mormonovu.
Jako roztleskávačka na Univerzitě Brighama Younga jsem často cestovala s týmem roztleskávaček. Před první cestou jsem si koupila Knihu Mormonovu a napsala do ní svědectví. Chtěla jsem si vypěstovat odvahu dělit se s druhými o to, čeho si nejvíce vážím – o své svědectví a o Knihu Mormonovu. Chtěla jsem být jako můj biskup a jeho manželka. Chtěla jsem být jako Ježíš Kristus. Chtěla jsem pomáhat shromažďovat druhé a pomáhat jim k Němu přijít.
Záhy jsem zjistila, že když se před každou cestou pomodlím, abych byla vedena k tomu, kdo to potřebuje, ve správný čas a na správném místě se objeví někdo, s kým se mohu přirozeně a snadno podělit o Knihu Mormonovu. Čím více jsem zkoušela dělit se s druhými, tím to bylo snazší. Cesty, kterých jsem se zúčastnila, pro mě nabyly na významu. Vždy jsem byla nadšená, když jsem našla někoho, komu Nebeský Otec požehnal touhou toto posvátné svědectví o Kristu přijmout.
Na cestách jsem přemítala: „Kam mám jít, abych našla toho, ke komu mě Nebeský Otec posílá tentokrát? Co mu mohu říct, abych vyjádřila, jak je pro mě Kniha Mormonova drahocenná?“ Mé myšlenky a skutky se začaly zaměřovat na něco jiného než na mé vlastní potřeby a zábavu a pociťovala jsem více lásky ke všem, s nimiž jsem se setkala. Snažila jsem se na ně dívat Spasitelovýma očima. Modlila jsem se, aby přijali onen božský dar, který mě Nebeský Otec poslal jim nabídnout.
Byla jsem smutná, když se poslední rok mého studia chýlil ke konci. Být roztleskávačkou na BYU byl můj celoživotní sen. Neuvěřitelné zážitky z roztleskávání bych si užila bez ohledu na cokoli jiného, ale příležitost podělit se o výtisk Knihy Mormonovy na každém výjezdu roztleskávaček obohatila můj život krásnými a nečekanými způsoby.
Dělit se o Knihu Mormonovu byl cenný a snadný způsob, jak obohatit mé zkušenosti na univerzitě o další rozměr. Vím, že lidé, s nimiž jsem se o Knihu Mormonovu podělila, byli konkrétně vedeni k tomu, aby ji přijali. Vím také, že do této úžasné tapisérie mého života Nebeský Otec vetkal láskyplné a vzácné milosrdenství – umožňoval mi, abych během každé cesty jedinečným způsobem pociťovala lásku, kterou chová ke svým dětem.
Po promoci jsem se rozhodla, že budu dál hledat ty, s nimiž bych se mohla podělit o své svědectví. Časem jsem si osvojila lepší schopnost vydávat svědectví a cítit při tom klid. Naučila jsem se nebát se o ně podělit. Jsem přesvědčena, že vydávat svědectví může být snazší pro každého, když to bude zkoušet a žádat o božskou pomoc.
Díky tomu, že jsem se rozhodla následovat příklad svého dobrého biskupa a jeho manželky, se můj život stal v mnoha ohledech přínosnějším. Díky tomu jsem poznala, že Pán si je vědom úplně každého ze svých dětí. Miluje nás a velmi si přeje nás všechny shromáždit pod svá křídla. Je velkým požehnáním rozumět nádherným symbolům, které Pán používá, když toto shromažďování popisuje. Shromažďuje nás tak, jako slepice shromažďuje a láskyplně chrání svá kuřátka.
Autorka žije v Utahu v USA.