Kapitola 1

Znovuzřízení evangelia – svítání jasnějšího dne

„Toto slavné evangelium bylo zahájeno tím, že se chlapci Josephovi ukázali Otec a Syn.“

Ze života Gordona B. Hinckleyho

President Gordon B. Hinckley choval celý život hlubokou úctu k lidem a místům souvisejícím se znovuzřízením evangelia. Pociťoval zvláštní vděčnost za Josepha Smitha a za jeho roli ve Znovuzřízení a mluvil o „neustále se prohlubujícím nutkání vydávat svědectví o božskosti Pána a o poslání Proroka Josepha Smitha“.¹

Když se v roce 1935 Gordon vracel domů z misie v Anglii, navštívil společně s dalšími navracejícími se misionáři Posvátný háj a pahorek Kumora. Zastavili se také u žaláře v Carthage, kde Prorok Joseph a Hyrum Smithovi zemřeli mučednickou smrtí. Kráčeli po prašných ulicích Nauvoo, kde vyhnaní Svatí proměnili bažiny v nádherné město. Když Gordon navštívil všechna tato místa a jel dál podél pionýrské trasy na západ do Salt Lake City, bezpochyby se mu vybavovaly zkoušky a vítězství prvních Svatých.

Gordon B. Hinckley se na tato posvátná místa Znovuzřízení vracel v dalších desetiletích mnohokrát. Během vánočního zasvěcujícího shromáždění s Prvním předsednictvem 3. prosince 2000 se podělil o tento osobní zážitek z návštěvy Posvátného háje:

„Před několika lety jsem byl pověřen zúčastnit se konference kůlu Rochester ve státě New York. V sobotu jsem řekl bratřím, kteří tam se mnou byli: ‚Pojďme vstát brzy ráno, časně v neděli ráno, a navštivme před konferencí Posvátný háj.‘ Všichni souhlasili. A tak jsme velmi brzy ráno onoho jarního sabatního dne vyrazili společně s presidentem misie, presidentem kůlu a oblastním reprezentantem do Palmyry a šli jsme pěšky do Posvátného háje. Nikdo tam nebyl. Bylo to poklidné a krásné. Tu noc pršelo. Na stromech pučely drobné nové lístky.

Mluvili jsme mezi sebou potichu. Poklekli jsme na provlhlou zem a pomodlili jsme se. Nezaslechli jsme slyšitelný hlas. Nespatřili jsme vidění. Ale jistým nepopsatelným způsobem nám bylo v mysli řečeno, každému z nás: ano, stalo se to zde, přesně tak, jak to Joseph řekl. Právě zde se Bůh, náš Věčný Otec, a Jeho Milovaný Syn, vzkříšený Pán Ježíš Kristus, zjevili 14letému chlapci a rozmlouvali s ním. Jejich jedinečné světlo spočinulo na něm a on obdržel pokyny ohledně toho, co má udělat.

Tato velkolepá posvátná událost, První vidění, rozevřela oponu, skrze niž přišlo na zemi znovuzřízení Církve Kristovy. Přišlo z temné pustiny, z ponurého dávnověku, do vznešeného úsvitu nového dne. Poté následovala Kniha Mormonova – jako další svědectví o Pánu Ježíši Kristu. Bylo znovuzřízeno Jeho svaté nadpozemské kněžství – pod rukama těch, kteří byli jeho držiteli v dávných dobách. Prorokovi a jeho spolupracovníkům byly svěřeny klíče a moci. Dávná Církev byla opět na zemi se všemi požehnáními, mocemi, naukami, klíči a zásadami z dřívějších dispensací. Je to Církev [Kristova]. Nese Jeho jméno. Je řízena Jeho kněžstvím. Není dáno žádného jiného jména pod nebesy, kterým musí být lidé spaseni. Joseph Smith … se stal Jeho velkým testátorem.“²

Prvním viděním započala „poslední kapitola v dlouhé historii Božího jednání s muži a ženami na zemi“.

Učení Gordona B. Hinckleyho

Po Spasitelově smrti Církev, kterou Pán založil, postupně upadla do odpadlictví.

[Ježíš Kristus] byl a je velkou ústřední postavou lidské historie, zenitem časů a období celého lidstva.

Před smrtí vysvětil své apoštoly. Ti po určitou dobu pokračovali v díle. Byla založena Jeho Církev.³

Po Spasitelově smrti Církev, kterou Pán založil, postupně upadla do odpadlictví. Naplnila se slova Izaiáše, který řekl: „I ta země poškvrněna jest pod obyvateli svými; nebo přestoupili zákony, změnili ustanovení, zrušili smlouvu věčnou.“ (Izaiáš 24:5.)⁴

Pavel ve svých dopisech vyzýval následovníky Krista, aby se posilnili, aby nesešli na cesty toho zlovolného. Ale duch odpadlictví nakonec převládl.⁵

Uběhla staletí. Nad zemí se rozhostila mračna temnoty. Izaiáš to popsal takto: „Nebo aj, tmy přikryjí zemi, a mrákota národy.“ (Iz. 60:2.)

Byla to doba plenění a utrpení – charakteristická vleklými a krvavými konflikty. … Byl to věk beznaděje, čas pánů a nevolníků.

Prvních tisíc let uplynulo a nastalo druhé milénium. Jeho první staletí byla pokračováním toho předchozího. Byla to doba přinášející s sebou strach a utrpení.⁶

Renesance a reformace pomohly připravit cestu pro znovuzřízení evangelia.

Nějakým způsobem byla po onom dlouhém období temna zažehnuta svíce. Období renesance s sebou přineslo rozkvět učenosti, umění a vědy. Vystoupili stateční a odvážní muži a ženy, kteří vzhlíželi k nebi a uznávali Boha a Jeho božského Syna. To nazýváme reformací.⁷

Reformátoři se snažili změnit [křesťanskou] církev – jednalo se zejména o takové muže, jako byli Luther, Melanchthon, Hus, Zwingli a Tyndale. Byli to muži velké odvahy, z nichž někteří kvůli svému přesvědčení vytrpěli krutou smrt. Zrodil se protestantismus, který volal po nápravě. Když k oné nápravě nedošlo, založili reformátoři církve vlastní. Učinili tak bez kněžské pravomoci. Jejich jedinou touhou bylo najít místečko, v němž by mohli uctívat Boha tak, jak měl být podle jejich názoru uctíván.

Zatímco křesťanským světem hýbal tento velký kvas, byly na pochodu též politické síly. Pak přišla americká revoluce, jejímž důsledkem bylo zrození národa, jehož ústava hlásala, že vláda se nemá svým chapadlem dotýkat záležitostí náboženství. Svítal nový den – slavný den. Již zde nebyla státní církev. Žádná víra nebyla upřednostňována před jinou.

Po staletích temnoty, bolesti a sporů dozrál čas ke znovuzřízení evangelia. O tomto dlouho očekávaném dni mluvili dávní proroci.

Celá minulá historie poukazovala k tomuto období. Staletí, se všemi svými strastmi a všemi svými nadějemi, přicházela a odcházela. Všemohoucí Soudce národů, žijící Bůh, rozhodl, že doba, o níž proroci promlouvali, právě nastala. Daniel kdysi předvídal kámen, který byl vytržen z hory bez pomoci rukou a který se stal velikou horou a naplnil celou zemi. [Viz Daniel 2:35, 44.]⁸

Znovuzřízení bylo zahájeno tím, že se Josephu Smithovi zjevili Otec a Syn.

A poté, co po zemi kráčela mnohá pokolení – mnohá z nich v konfliktech, nenávisti, temnotě a zlu – přiblížil se velký nový den Znovuzřízení. Toto slavné evangelium bylo zahájeno tím, že se chlapci Josephovi ukázali Otec a Syn.⁹

Jak skutečně pozoruhodné bylo ono vidění v roce 1820, kdy se Joseph modlil v lese a kdy se před ním zjevili Otec a Syn! Jeden z nich k němu promluvil, nazval ho jménem, ukázal na druhého a řekl: „Toto je můj Milovaný Syn. Slyš Jej!“ (Joseph Smith–Životopis 1:17.)

Nikdy předtím se nic podobného nestalo. Člověka to nutí přemýšlet, proč bylo tak důležité, aby se zjevili Otec i Syn. Myslím si, že to bylo proto, že zahajovali dispensaci plnosti časů, poslední a konečnou dispensaci evangelia, kdy budou v jedno shromážděny prvky všech předchozích dispensací. Toto měla být poslední kapitola v dlouhé historii Božího jednání s muži a ženami na zemi.¹⁰

Každé tvrzení, které ohledně božské pravomoci vznášíme; každá pravda, kterou ohledně právoplatnosti tohoto díla pronášíme – to vše odvozuje svůj původ od Prvního vidění tohoto chlapce-proroka. Bez toho bychom toho neměli moc co říci. Toto bylo ono velké rozhrnutí opony pro dispensaci plnosti časů, kdy Bůh slíbil, že znovuzřídí veškerou moc, dary a požehnání všech dispensací předcházejících.¹¹

Byly znovuzřízeny kněžská pravomoc a klíče.

V rámci Znovuzřízení byly na zemi znovuzřízeny pravomoc a klíče Melchisedechova kněžství.

Během znovuzřízení Aronova kněžství vložil vzkříšený Jan Křtitel ruce na hlavu Josephu Smithovi a Oliveru Cowderymu a řekl: „Vám, spoluslužebníci moji, ve jménu Mesiáše, předávám kněžství Aronovo, které drží klíče služby andělů a evangelia pokání a křtu ponořením na odpuštění hříchů.“ (NaS 13:1.)¹²

Poté následovala návštěva Petra, Jakuba a Jana, apoštolů Pána Ježíše Krista, kteří Josephovi a Oliveru Cowderymu předali Melchisedechovo kněžství, jež tito apoštolové obdrželi pod rukama samotného Pána.¹³

Tři z těchto [Spasitelových] apoštolů – Petr, Jakub a Jan – se zjevili Josephovi a Oliverovi někde „v pustině“ poblíž řeky Susquehanna. (Viz NaS 128:20.) Vložili ruce na jejich hlavu a předali jim tuto svatou pravomoc. …

Své kněžství mohu vysledovat v přímé linii až k této události. Postupuje takto: byl jsem vysvěcen Davidem O. McKayem, který byl vysvěcen Josephem F. Smithem, který byl vysvěcen Brighamem Youngem, který byl vysvěcen třemi svědky, kteří byli vysvěceni Josephem Smithem ml. a Oliverem Cowderym, kteří byli vysvěceni Petrem, Jakubem a Janem, kteří byli vysvěceni Pánem Ježíšem Kristem.

Podobným způsobem to obdržel [každý nositel Melchisedechova kněžství]. Každý z vás, bratří, kteří jste nositeli tohoto kněžství, jste ho také obdrželi v přímé linii vedoucí k předání kněžství Petrem, Jakubem a Janem.¹⁴

Pán skrze Josepha Smitha zjevil pravdy, které nás odlišují od ostatních církví.

Dovolte mi, abych jmenoval několik z mnoha nauk a zvyklostí, jež nás odlišují od všech ostatních církví a jež všechny vzešly ze zjevení daného mladému Prorokovi. Jsou vám známy, ale stojí za to je zopakovat a zamyslet se nad nimi.

Božstvo

První z nich je … projevení se samotného Boha a Jeho Milovaného Syna, vzkříšeného Pána Ježíše Krista. Toto velkolepé vidění je podle mého úsudku největší takovou událostí od narození, života, smrti a Vzkříšení našeho Pána v zenitu času.

Nemáme záznam o žádné jiné události, která se jí může rovnat.

Po staletí se lidé shromažďovali a diskutovali ohledně podstaty Božství. Konstantin v roce 325 v Niceji shromáždil učence z různých frakcí. Po dvou měsících vášnivých debat se shodli na kompromisní definici, která po generace sloužila mezi křesťany jako prohlášení nauky o Božstvu.

Vybízím vás, abyste si tuto definici přečetli a porovnali ji s prohlášením chlapce Josepha. On jednoduše říká, že Bůh stál před ním a hovořil k němu. Joseph Ho viděl a slyšel. Podobou byl jako člověk, bytost z hmoty. Vedle Něho byl vzkříšený Pán, samostatná bytost, kterého představil jako svého Milovaného Syna a s nímž Joseph také mluvil.

Konstatuji, že během krátkého trvání tohoto pozoruhodného vidění se Joseph dozvěděl o Božství více než všichni učenci a duchovní v minulosti.

V tomto božském zjevení byla nade vší pochybnost znovu potvrzena skutečnost doslovného vzkříšení Pána Ježíše Krista.

Tato znalost o Božství, skrytá světu po staletí, byla první velkou věcí, kterou Bůh zjevil svému vyvolenému služebníkovi.¹⁵

Kniha Mormonova – další svědectví společně s Biblí

„Kniha Mormonova … promlouvá jako hlas z prachu a svědčí o Synu Božím.“

Zmíním se o další velmi důležité věci, kterou Bůh zjevil.

Křesťanský svět přijímá Bibli jako slovo Boží. Většina lidí nemá ponětí, jak k nám Bible přišla.

Právě jsem dočetl nově vydanou knihu jednoho renomovaného vědce. Z informací, které přináší, je zřejmé, že ony různé knihy Bible byly sestaveny do podoby, jejíž uspořádání se zdá být nesystematické. V některých případech tyto rukopisy vznikly až dlouho po událostech, jež popisují. To nás vede k otázce: Je Bible pravdivá? Je to opravdu slovo Boží?

Odpovídáme, že je, nakolik je přeložena správně. Při jejím zhotovování byla Pánova ruka. Ale nyní již není sama. Existuje další svědek významných a důležitých pravd, jež se v ní nacházejí.

Písma prohlašují, že „v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo“. (2. Korintským 13:1.)

Kniha Mormonova vyšla na světlo darem a mocí Boží. Promlouvá jako hlas z prachu a svědčí o Synu Božím. Hovoří o Jeho narození, Jeho službě, Jeho Ukřižování a Vzkříšení a o tom, jak se ukázal spravedlivým v zemi Hojnosti na americkém kontinentu.

Je to hmatatelná věc, kterou lze vzít do ruky, kterou lze číst, kterou lze vyzkoušet. Na jejích stránkách se nachází slib božského původu. Miliony lidí ho již vyzkoušely a zjistily, že je to pravdivý a posvátný záznam. …

Tak jako je Bible svědectvím Starého světa, tak je Kniha Mormonova svědectvím toho Nového. Společně, ruku v ruce, prohlašují, že Ježíš je Syn Otce. …

Tato posvátná kniha, jež vyšla na světlo jako zjevení Všemohoucího, je vskutku dalším svědectvím o božskosti našeho Pána.¹⁶

Kněžství a organizace Církve

Kněžství je pravomoc jednat v Božím jménu. … Nedávno jsem četl … jednu knihu, [která] pojednává o odpadlictví původní církve. Jestliže se pravomoc této církve ztratila, jak měla být navrácena?

Pravomoc kněžství pocházela z onoho jediného místa, z něhož mohla pocházet, a to z nebe. Byla udělena pod rukama těch, kteří ji vlastnili, když po zemi kráčel Spasitel. …

Jak nádherně se odvíjí struktura znovuzřízení, jež vedlo v roce 1830 k zorganizování Církve. … Samotné jméno Církve bylo dáno zjevením. Čí Církev to byla? Josepha Smitha? Olivera Cowderyho? Ne, byla to Církev Ježíše Krista znovuzřízená na zemi v těchto posledních dnech.¹⁷

Rodina

Dalším velkým a jedinečným zjevením daným Prorokovi byl plán pro věčný život rodiny.

Rodina je stvořením Všemohoucího. Představuje ty nejposvátnější mezilidské vztahy ze všech. Představuje to nejdůležitější ze všeho, čím se zabýváme. Je základní organizací společnosti.

Skrze zjevení, jež dal Bůh svému Prorokovi, vzešla nauka a pravomoc, kterou jsou rodiny pečetěny nejen na tento život, ale na celou věčnost.¹⁸

Nevinnost malých dětí

Nevinnost malých dětí je dalším zjevením, které Bůh dal prostřednictvím Proroka Josepha. Je běžným zvykem křtít nemluvňata, aby z nich byly sňaty důsledky toho, co je popisováno jako hřích Adama a Evy. Podle nauky Znovuzřízení se křest provádí na odpuštění individuálních a osobních hříchů člověka. Stává se smlouvou mezi Bohem a člověkem. Provádí se ve věku zodpovědnosti, kdy jsou lidé dostatečně staří na to, aby rozeznávali dobro od zla. Je vykonáván ponořením na znamení smrti a pohřbení Ježíše Krista a Jeho vyjití při Vzkříšení.¹⁹

Spasení pro zemřelé

Ještě bych se rád zmínil o další zjevené pravdě. Je nám řečeno, že Bůh nikomu nestraní, a přesto v žádné jiné církvi, kterou znám, není nijak zajištěno, aby ti, již jsou za závojem smrti, mohli přijmout všechna požehnání, která jsou poskytována žijícím. Ona velká nauka o spasení pro zemřelé je specifická pro tuto Církev. … Mrtvým je dána tatáž příležitost jako živým. Jak nádherné a podivuhodné opatření učinil Všemohoucí skrze zjevení svému Prorokovi!²⁰

Podstata, účel a možnosti Božích dětí

Byla zjevena věčná podstata člověka. Jsme synové a dcery Boží. Bůh je Otec našeho ducha. Žili jsme předtím, než jsme přišli sem. Měli jsme svou osobnost. Do tohoto života jsme se narodili podle božského plánu. Jsme zde, abychom vyzkoušeli svou způsobilost používáním svobody jednání, kterou nám Bůh dal. Až zemřeme, budeme žít dál. Náš věčný život sestává ze tří fází – první je naše předsmrtelná existence, druhou je naše smrtelná existence a třetí je naše posmrtná existence. Při smrti umíráme tomuto světu a závojem vstupujeme do té sféry, do níž jsme hodni vstoupit. Toto je opět jedinečná, pozoruhodná a drahocenná nauka této Církve, jež vzešla ze zjevení.²¹

Novodobé zjevení

Toto je mé stručné shrnutí onoho ohromného vylití znalosti a pravomoci od Boha na hlavu Jeho Proroka. … Ale musím se zmínit ještě o jednom. Je to zásada novodobého zjevení. Článek víry, který napsal Prorok, prohlašuje:

„Věříme všemu, co Bůh zjevil, všemu, co nyní zjevuje, a věříme, že ještě zjeví mnohé veliké a důležité věci týkající se království Božího.“ (Články víry 1:9.)

Církev, která roste a která se šíří po zemi v této složité době, potřebuje z nebeského trůnu neustálé zjevení, které by ji vedlo a posunovalo kupředu.

Svědčíme o tom, že pomocí modlitby a dychtivého hledání vůle Páně je vedení přijímáno, zjevení přichází a Pán žehná své Církvi, tak jak postupuje cestou svého určení.

Postupujeme vpřed po pevném základu božského povolání Proroka Josepha a zjevení Božích, která přišla jeho prostřednictvím.²²

Jako patnáctý v řadě po Josephu Smithovi a jako nositel prorockého pláště, který on obdržel, s vážností pronáším své svědectví, že zpráva Proroka Josepha o … událostech [týkajících se Znovuzřízení] je pravdivá, že Otec … vydal svědectví o božskosti svého Syna, že Syn předal pokyny chlapci-prorokovi a že potom následoval sled událostí, které vedly k založení jediné pravé a živé církve „na tváři celé země“ [NaS 1:30].²³

Náměty ke studiu a k výuce

Otázky

Proč lidé ve světě potřebovali, aby byly Církev a evangelium Ježíše Krista znovuzřízeny? (Viz 1. oddíl.) Jak Pán připravoval cestu pro znovuzřízení evangelia? (Viz 2. oddíl.)
Přemítejte o učení presidenta Hinckleyho ohledně Prvního vidění. (Viz 3. oddíl.) Jaký vliv na vás má vaše osobní svědectví o Prvním vidění?
Proč bylo nezbytné, aby kněžství znovuzřídili nebeští poslové? (Viz 4. oddíl.) Proč je důležité, že nositelé Melchisedechova kněžství mohou vysledovat svou kněžskou pravomoc až k Ježíši Kristu?
Podle 5. oddílu shrňte některé pravdy, které přišly skrze zjevení dané Proroku Josephu Smithovi. Jak tyto pravdy požehnaly nebo žehnají vašemu životu? Jak bychom mohli pomoci dětem v tom, aby těmto pravdám rozuměly a vážily si jich?

Související verše z písem

Izaiáš 2:1–3; Skutkové 3:19–21; Zjevení 14:6–7; 2. Nefi 25:17–18; NaS 128:19–21

Pomůcka ke studiu

„Vaše studium evangelia je nejefektivnější, když vás učí Duch Svatý. Na začátku studia evangelia se vždy pomodlete o to, aby vám Duch Svatý při studiu pomáhal.“ (Kažte evangelium mé [2004], 18.)