Víme, co máme?
Carole M. Stephensová
První rádkyně v generálním předsednictvu Pomocného sdružení
Kněžské obřady a smlouvy nám umožňují získat přístup k plnosti požehnání, která nám slibuje Bůh a která jsou dostupná díky Spasitelovu Usmíření.
V dokumentu „Rodina – prohlášení světu“ První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů uvádějí: „Všechny lidské bytosti – muži a ženy – jsou stvořeny podle obrazu Božího. Každý je milovaný duchovní syn nebo dcera nebeských rodičů, a jako takový má každý božskou podstatu a určení.“1 K dosažení tohoto božského určení potřebuje každý syn a dcera Boží kněžské obřady a smlouvy.
Potřebujeme křest. Když jsme ponořeni do vod křtu, uzavíráme smlouvu, že na sebe vezmeme Kristovo jméno, budeme na Něj vždy pamatovat, zachovávat Jeho přikázání a sloužit Mu až do konce, abychom vždy mohli mít Jeho Ducha, aby byl s námi.2
Potřebujeme dar Ducha Svatého. Skrze tento obřad můžeme mít přístup ke stálému společenství Ducha. President Wilford Woodruff učil: „Všichni muži nebo ženy, kteří kdy vstoupili do církve Boží a byli pokřtěni na odpuštění hříchů, mají právo na zjevení, právo, aby jim Duch Boží pomáhal v jejich práci a při tom, když vedou své děti a radí jim a také těm, kterým byli povoláni předsedat. Duch Svatý není vyhrazen jen pro muže nebo apoštoly či proroky; náleží každému věrnému muži a ženě a každému dítěti, které dosáhlo věku, kdy může přijmout Kristovo evangelium.“3
Potřebujeme obdržet chrámové obdarování. Starší M. Russell Ballard řekl: „Když muži a ženy vstupují do chrámu, jsou všichni obdarováni toutéž mocí, která je ze své podstaty mocí kněžství. … Obdarování je doslova darem moci.“4
Potřebujeme obřad pečetění, jenž vede k věčnému životu, „[největšímu] ze všech darů Božích“.5 Tento kněžský obřad přijímají manžel a manželka pouze společně. Starší Russell M. Nelson učil: „Pravomoc kněžství byla znovuzřízena proto, aby rodiny mohly být pečetěny na věčnost.“6
Potřebujeme příležitost obnovovat své smlouvy každý týden, když přijímáme svátost. Proroci a apoštolové posledních dnů učí, že když způsobile přijímáme svátost, obnovujeme nejen smlouvu křtu, ale i „všechny smlouvy, které jsme s Pánem uzavřeli“.7
Tyto kněžské obřady a smlouvy nám umožňují získat přístup k plnosti požehnání, která nám slibuje Bůh a která jsou dostupná díky Spasitelovu Usmíření. Vyzbrojují Boží syny a dcery mocí, Boží mocí,8 a poskytují nám příležitost získat věčný život – vrátit se do Boží přítomnosti a žít s Ním v Jeho věčné rodině.
Nedávno jsem v Hondurasu šla s vedoucími kněžství navštívit čtyři ženy k nim domů. Tyto sestry a jejich rodiny potřebovaly klíče a pravomoc kněžství, kněžské obřady a smlouvy a moc a požehnání kněžství.
Navštívili jsme jednu milou sestru, která je vdaná a má dvě krásné děti. Je věrná a aktivní v Církvi a učí své děti rozhodovat se správně. Její manžel ji v její aktivitě v Církvi podporuje, ale není členem. Jejich rodina je silná, ale aby se mohli těšit větší síle, potřebují další kněžská požehnání. Potřebují, aby otec získal obřady křtu a daru Ducha Svatého a aby mu bylo předáno kněžství. Potřebují moc kněžství, která přichází skrze obdarování a pečetění.
Dále jsme navštívili domov dvou svobodných sester, žen velké víry. Jedna ze sester má syna, který se připravuje na misii. Ta druhá se léčí s rakovinou. V čase smutku a utrpení pamatují na Spasitelovo Usmíření a jsou naplněny vírou a nadějí. Ony obě potřebují další požehnání a sílu, jež jsou dostupné skrze chrámové obřady. Vybídli jsme je, aby se připojily k budoucímu misionáři ve svém domově a připravily se tyto obřady přijmout.
Na svou poslední návštěvu jsme šli domů k sestře, které nedávno při tragické nehodě zemřel manžel. Jako nedávno obrácená do Církve nerozuměla tomu, že může přijmout vlastní obdarování a být k manželovi připečetěna. Když jsme jí vysvětlili, že tato požehnání mohou být dostupná i pro ni a jejího zemřelého manžela, byla naplněna nadějí. Ví, že členové její rodiny mohou být skrze chrámové obřady a smlouvy spolu zpečetěni, a tak má dost víry a odhodlání čelit zkouškám, jež ji čekají.
Syn této vdovy se připravuje na přijetí Aronova kněžství. Jeho vysvěcení bude pro ni i pro její rodinu velkým požehnáním. Budou mít doma nositele kněžství.
Když jsem se v Hondurasu setkala s těmito věrnými ženami, bylo mi zřejmé, že se snaží, aby jejich rodina zůstala aktivní v evangeliu. Vyjadřovaly vděčnost za členy sboru, kteří dodržují smlouvy a kteří nad nimi láskyplně bdí a pomáhají jim naplňovat jejich časné i duchovní potřeby. Každá tato sestra měla však i potřeby, jež nebyly zcela naplněny.
V každém z oněch třech navštívených domovů se moudrý vedoucí kněžství zeptal oné sestry, zda dostala kněžské požehnání. Pokaždé se mu dostalo záporné odpovědi. Každá z těchto sester si onoho dne o kněžské požehnání řekla a obdržela ho. Každá plakala, když vyjadřovala vděčnost za útěchu, vedení, povzbuzení a inspiraci, jichž se jim dostalo od Nebeského Otce prostřednictvím způsobilého nositele kněžství.
Tyto sestry mě inspirovaly. Projevovaly úctu k Bohu i k Jeho moci a pravomoci. Byla jsem vděčná i za vedoucí kněžství, kteří se mnou na těchto návštěvách byli. Pokaždé jsme se po odchodu spolu radili o tom, jak těmto rodinám pomoci přijmout obřady, které potřebovaly, aby mohly kráčet kupředu po cestě smlouvy a posilovat svůj domov.
V dnešní době je velmi zapotřebí mužů a žen, kteří by si navzájem vážili jeden druhého jakožto synů a dcer Božích a pěstovali úctu k našemu Otci v nebi a k Jeho kněžství – k Jeho moci a pravomoci.
On má pro nás plán, a když budeme uplatňovat víru a Jeho plánu důvěřovat, prohloubí se naše úcta k Němu i k moci a pravomoci Jeho kněžství.
Při celosvětovém školení vedoucích nazvaném Posilování rodiny a Církve skrze kněžství jsme se učili, že sestry, které doma nemají nositele kněžství, se nikdy nemusí cítit osamoceny. Je jim žehnáno a jsou posilovány skrze obřady, které přijaly, a smlouvy, jež dodržují. Nemají váhat s prosbou o pomoc, když je pomoci zapotřebí. Starší M. Russell Ballard učil, že je třeba, aby každá žena v Církvi věděla, že má biskupa, presidenta kvora starších, domácího učitele a další způsobilé nositele kněžství, na které se může spolehnout a kteří k ní mohou přijít a pomoci jí a, jak dodala sestra Rosemary M. Wixomová, „dát jí požehnání“.9
Starší Ballard rovněž učil: „Náš Otec v nebi se svou mocí zachází štědře. Všichni muži a všechny ženy mají přístup k této moci, která nám v životě pomáhá. Každý, kdo uzavřel s Pánem posvátné smlouvy a tyto smlouvy ctí, má nárok na to, aby získával osobní zjevení, bylo mu žehnáno službou andělů [a] byl v těsném duchovním kontaktu s Bohem.“10
Všichni potřebujeme jeden druhého. Synové Boží potřebují dcery Boží a dcery Boží potřebují syny Boží.
Máme rozdílné dary a různé silné stránky. Dvanáctá kapitola Prvního listu Korintským zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby synové a dcery Boží, tedy každý z nás, naplňovali své osobní role a zodpovědnosti podle Pánova plánu, aby to bylo k užitku všech.11
Synové Boží, víte, kdo jste? Víte, co máte? Jste způsobilí používat kněžství a přijímat moc a požehnání, jež z něj plynou? Přijímáte svou roli a zodpovědnosti, abyste posilovali rodinu jakožto otec, dědeček, syn, bratr a strýc? Projevujete úctu k ženám, k ženství a k mateřství?
Dcery Boží, víme, kdo jsme? Víme, co máme? Jsme způsobilé přijímat moc a požehnání kněžství? Přijímáme dary, které dostáváme, s vděčností, zdvořilostí a důstojností? Přijímáme svou roli a zodpovědnosti, abychom posilovaly rodinu jako matka, babička, dcera, sestra a teta? Projevujeme úctu k mužům, k mužství a k otcovství?
Máme jako synové a dcery smlouvy víru v Nebeského Otce a v Jeho věčný plán, který pro nás má? Máme víru v Ježíše Krista a v Jeho Usmíření? Věříme, že máme božskou podstatu a určení? A rozumíme v tomto úsilí toto určení naplnit a získat vše, co má Otec,12 jak je důležité přijmout kněžské obřady a uzavírat, dodržovat a obnovovat smlouvy s Pánem?
Jsme milovaní duchovní synové a dcery nebeských rodičů s božskou přirozeností a určením. Náš Spasitel, Ježíš Kristus, nás natolik miloval, že za nás dal život. Jeho Usmíření nám dává možnost kráčet kupředu po oné cestě do nebeského domova skrze posvátné kněžské obřady a smlouvy.
Tyto kněžské obřady a smlouvy byly znovuzřízeny na zemi skrze Proroka Josepha Smitha a dnes drží všechny klíče kněžství na zemi president Thomas S. Monson.
Starší D. Todd Christofferson učil: „V Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů je obsažena kněžská pravomoc vykonávat obřady, kterými můžeme uzavřít závazné smlouvy s naším Nebeským Otcem ve jménu Jeho Svatého Syna. … Bůh dodrží sliby, které vám dal, když vy dodržíte své smlouvy s Ním.“13
O tomto svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.