Jak získat osobní sílu z Usmíření Ježíše Krista

Starší Richard G. Scott

Kvorum Dvanácti apoštolů

Díky Usmíření Ježíše Krista se každý z nás může stát čistým a břemeno naší vzpoury bude odňato.

Nedávno jsem se setkal se skupinou mladých z Idaha, která na mě udělala velký dojem. Jedna ctnostná mladá žena se mě zeptala, co je to nejdůležitější, co by podle mě právě nyní měli mladí ve svém životě dělat. Navrhl jsem, aby se ve svém životě učili rozpoznávat moc Usmíření Ježíše Krista. Dnes objasním jeden aspekt této moci, a tím je osobní síla, kterou můžeme získat prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista.

V Knize Mormonově čteme o Ammonovi a jeho bratrech, kteří kázali evangelium Ježíše Krista „divokému a zatvrzelému a krutému lidu“.¹ Mnozí lidé byli obráceni a rozhodli se zanechat hříšného chování. Jejich obrácení bylo tak úplné, že pohřbili své zbraně do země a uzavřeli smlouvu s Pánem, že je nikdy znovu nepoužijí.²

Později je napadli jejich bratři, kteří nebyli obráceni, a začali je pobíjet. Tito nyní věrní lidé se rozhodli, že raději podlehnou meči, než aby pozvedli zbraně, a tím riskovali svůj duchovní život. Svým spravedlivým příkladem pomohli ještě více lidem obrátit se a odložit zbraně vzpoury.³

Prostřednictvím Ammona je Pán vedl k tomu, aby našli útočiště mezi Nefity, kde se stali známí jako lid Ammonův.⁴ Nefité je po mnoho let ochraňovali, ale časem nefitské vojsko zesláblo a nezbytně potřebovalo posily.⁵

Lid Ammonův se ocitl v kritickém momentě svého duchovního života. Až dosud byli věrni smlouvě nikdy nepozvednout zbraně. Ale rozuměli tomu, že otcové jsou zodpovědni za to, že se postarají o ochranu své rodiny.⁶ Tato potřeba se zdála být natolik důležitá, že začali uvažovat o porušení své smlouvy.⁷

Jejich moudrý kněžský vedoucí Helaman věděl, že porušení smlouvy s Pánem nelze nikdy ospravedlnit. Nabídl jim jinou inspirovanou možnost. Připomněl jim, že jejich synové se neprovinili stejným hříchem jako oni, a tudíž nebylo třeba, aby uzavřeli stejnou smlouvu.⁸ Ačkoli jejich synové byli velmi mladí, byli fyzicky silní, a co bylo ještě důležitější, byli ctnostní a čistí. Tito synové byli opevněni vírou svých matek.⁹ Pod vedením prorockého vůdce zaujali tito mladí muži místo svých otců při obraně rodin a domovů.¹⁰

Události doprovázející toto kritické rozhodnutí ukazují, jak Usmíření Ježíše Krista přináší osobní sílu do života dětí Božích. Přemýšlejte o pohnutých pocitech těchto otců. Jak se asi museli cítit, když věděli, že jejich vzpurné činy v minulosti jim znemožnily ochránit manželky a děti v okamžiku, kdy to bylo potřeba? Protože na vlastní kůži znali ukrutnosti, jimž jejich synové nyní čelili, jistě ve skrytu plakali. Otcové, ne děti, se mají starat o ochranu své rodiny!¹¹ Jejich zármutek musel být nesmírný.

Proč se jejich inspirovaný kněžský vedoucí obával, že kdyby se znovu chopili válečných zbraní, „ztratili by svou duši“?¹² Pán prohlásil: „Vizte, ten, kdo činil pokání z hříchů svých, tomu je odpuštěno, a já, Pán, již na ně nevzpomínám.“¹³ Tito věrní otcové již dávno učinili pokání ze svých hříchů a stali se čistými skrze Usmíření Ježíše Krista, tak proč jim bylo řečeno, aby nebránili svou rodinu?

Základní pravdou je, že skrze Usmíření Ježíše Krista můžeme být očištěni. Můžeme se stát ctnostnými a čistými. Někdy však mají naše špatná rozhodnutí dlouhodobé následky. Jedním ze zásadních kroků k dokončení pokání je nést krátkodobé a dlouhodobé následky našich minulých hříchů. Minulá rozhodnutí těchto ammonitských otců je vystavila tělesným touhám, a ty se mohly opět stát slabým místem, které by se Satan pokoušel využít.

Satan se bude pokoušet použít naše vzpomínky na jakoukoli předchozí vinu, aby nás svedl zpět pod svůj vliv. Musíme být vždy ostražití, abychom se vyhnuli jeho svodům. To byl také případ těchto věrných ammonitských otců. I po letech, kdy žili věrně, bylo nutné, aby se duchovně chránili před vším, co by je přilákalo ke vzpomínkám na minulé hříchy.

Uprostřed mnoha bojů dal velitel Moroni příkaz k opevnění nejslabších měst. „A přiměl je, aby stavěli předprseň z trámů na vnitřní straně příkopu; a vyhazovali zem z příkopů proti předprsni z trámů …, dokud neobklopili město … silnou zdí z trámů a země do převeliké výšky.“¹⁴ Velitel Moroni rozuměl důležitosti opevnění slabých míst, aby se stala silnými.¹⁵

Toto platilo i v případě těchto ammonitských otců. Potřebovali vyšší a širší opevnění oddělující jejich věrný život od nespravedlivého chování v minulosti. Jejich synové, kteří byli požehnáni spravedlivými tradicemi, nebyli tak náchylní ke stejnému pokušení. Byli schopni věrně bránit své rodiny, aniž by tím ohrožovali své duchovní blaho.

Radostnou zprávou pro všechny ty, kteří se touží zbavit následků minulých špatných rozhodnutí, je to, že Pán nahlíží na slabost jinak než na vzpouru. Zatímco Pán varuje, že vzpoura, ze které lidé nečiní pokání, přinese trest,¹⁶ tak když mluví o slabosti, je to vždy se soucitem.¹⁷

Nepochybně se zde projevuje určitá shovívavost, neboť ammonitští otcové byli učeni falešným tradicím svých rodičů, ale všechny děti Otce v nebi přicházejí do smrtelnosti se světlem Kristovým. Bez ohledu na to, co bylo příčinou jejich hříšných skutků, výsledkem byla duchovní zranitelnost, kterou se Satan chtěl pokusit využít.

Naštěstí byli učeni evangeliu, činili pokání a stali se skrze Usmíření Ježíše Krista duchovně mnohem silnějšími, než jsou Satanovy svody. Je pravděpodobné, že nepociťovali pokušení vrátit se ke své násilné minulosti, nicméně následováním svého prorockého vůdce nedali Satanovi šanci „[oklamat] duši jejich a [svést ji] opatrně dolů do pekla“.¹⁸ Spasitelovo Usmíření je nejen očistilo od hříchu, ale díky tomu, že uposlechli radu vedoucího kněžství, mohl je Spasitel ochránit před jejich slabostmi a posilovat je. Jejich pokorný celoživotní závazek upustit od hříchu hrál při ochraně jejich rodin větší roli než cokoli, co by vykonali na válečném poli. Jejich poddajnost je nepřipravila o požehnání. Posílila je a přinesla požehnání jim i příštím generacím.

Konec příběhu názorně dokládá, jak milosrdenství Pána způsobuje, že se „slabé věci stanou silnými“.¹⁹ Tito věrní otcové vyslali své syny do Helamanovy péče. Přestože tito synové bojovali v prudkých bojích a všichni byli nějak zraněni, ani jeden z nich nepřišel o život.²⁰ Mladí muži se ukázali být podstatnou posilou pro oslabené nefitské vojsko. Když se vrátili domů, byli věrní a duchovně silnější. Jejich rodiny byly požehnány, ochraňovány a posilovány.²¹ V naší době získává poučení z příkladu těchto čistých a spravedlivých synů nespočet studentů Knihy Mormonovy.

Každý z nás měl v životě okamžiky, kdy učinil špatná rozhodnutí. My všichni zoufale potřebujeme vykupující moc Usmíření Ježíše Krista. Každý z nás musí činit pokání z jakékoli vzpoury. „Neboť já, Pán, nemohu pohlížeti na hřích se sebemenší mírou shovívavosti.“²² Nemůže, protože ví, co to znamená stát se takovým jako On.

Mnozí z nás dopustili, aby se jim v povaze rozvinula nějaká slabost. Stejně jako Ammonité můžeme i my díky Usmíření Ježíše Krista budovat duchovní opevnění mezi sebou a jakýmikoli minulými chybami, kterých se Satan pokouší využít. Duchovní ochrana vybudovaná kolem otců z lidu Ammonova byla požehnáním pro ně samé, pro jejich rodiny, jejich zemi i budoucí generace. To samé může platit i pro nás.

Jak tedy můžeme budovat tato věčná opevnění? Prvním krokem musí být upřímné, důkladné a úplné pokání. Díky Usmíření Ježíše Krista se každý z nás může stát čistým a břemeno naší vzpoury bude odňato. Pamatujte, pokání není trest. Je to cesta naplněná nadějí vedoucí ke skvělejší budoucnosti.

Otec v nebi nám poskytuje nástroje, které pomáhají budovat opevnění mezi našimi náchylnostmi a naší věrností. Zvažte tyto rady:

Uzavřete smlouvy a přijměte obřady sami pro sebe. Poté soustavně a důsledně pracujte na tom, abyste v chrámu zajistili obřady za své předky.
Sdílejte evangelium se členy rodiny, kteří nejsou členy Církve nebo jsou méně aktivní, nebo s přáteli. Sdílení těchto pravd vám může přinést do života nové nadšení.
Věrně služte ve všech církevních povoláních, především jako domácí učitelé a navštěvující učitelky. Nebuďte domácí učitel nebo navštěvující učitelka pouze na 15 minut v měsíci. Spíše projevujte zájem o každého člena rodiny. Poznejte je osobně. Buďte opravdovým přítelem. Skrze skutky laskavosti jim ukažte, jak velkou pozornost věnujete každému z nich.
A co je nejdůležitější, služte členům své rodiny. Učiňte duchovní rozvoj svého manželského partnera a svých dětí prioritou. Všímejte si toho, co můžete dělat, abyste pomohli každému z nich. Udílejte jim bohatě ze svého času a pozornosti.

Všechny tyto návrhy mají jedno společné téma – naplňujte svůj život službou druhým. Když ztratíte svůj život ve službě dětem Nebeského Otce,²³ Satanova pokušení ztratí ve vašem životě moc.

Vzhledem k tomu, že vás Otec v nebi hluboce miluje, můžete tuto sílu díky Usmíření Ježíše Krista získat. Není to nádherné? Mnozí z vás již někdy pociťovali břemeno špatných rozhodnutí a každý z vás může pociťovat povznášející moc Pánova odpuštění, milosrdenství a síly. Já jsem ji pocítil a svědčím o tom, že je dostupná každému z vás. Ve jménu Ježíše Krista, amen.