Ajéí Áłtah Yistł’óh
T’áá nihi’áhwiinit’į́ ąąkwáaniił, aa’ áhayą́, dóó aah yíníh, shi eíí nihaa deet’áo lá bigaan ndahíinilíi eíí déí kwodadóołiił dóó ajéí lá ndadóołzíh.
Bee ąą’ álnéeh
Éí dooládó’ hwíinidzin łeh hait’áo t’áa doole’é nda’áłkaahí bik’íh dahi’neezt’á’ii t’óó dabidíisnáa’go tsin bąąhdóó ła’ bilasáanaa náaltsidí gi’á’t’áo?
Dííjį́, bik’íDííjį́, shi nda’áłkáahí yik’íh deineezt’á’ii ła’ nihił ch’ínish’ááh eíí gah t’áalą’ída ła’ naalkáahgo bąą bééhóozin. ’neet’áá’
1970 biyi’, nida’áłkaahígíí ajéí yíighah yá’átéehgo bitse’íi ch’iyáán baa áhayáago yiyą́ągo haa’íił’įįh néelkaah nidéizh’ą́. Lą’ída nideezídgo, łahjí jah dah yikahígíí binahjį’-aniłka’d yaa nideikááh dóó bidił ńda’áłkidgi ńdeinél’įįh, bijéí yilwół dóó ak’ah aaníiłgi.
T’áá naawólní, t’óó ahayóí gah bits’óós biyi’ ak’ah ałhą’ádaadzaaígíí dajíiłtsą́. Ákondi díí doo ałtso da! Nida’áłkaahí t’áa doole’é yik’ékaii eíí ch’ééh yik’ih da’díitįįh. Azhą́ ałtso gah bee dahólóo nidi, ła’ dah yikah jígo 60 anizáhgóó łahjí dah yikahíi yi’óh nida’áłkidgo haash daadzáago akódaat’é dazhnízin. Éí naaki dę́ę’go gah dah yikáhígíí deinéł’į́ nahalin.
Nida’áłkaahí bich’į’go, díí áhoot’įįho doo da’íiłháash da. Díísh hait’áo at’é? Gah ałtso New Zealand dę́ę́’ t’áá ła’ídóó dahazlíí’, k’asdáá’ t’áá ahadanóolnin t’áá dabidíłjį’. T’áa’át’é ch’iyáan ahee néelte’go baa nídaakááh.
Díísh éí ha’at’íí yaa halne’?
Da’ díísh ndaaska’íi doo ákot’é áyiiláa da? Ałkéé’ álaadáá’ish asdzííh t’áá biyi’ ńt’ę́ę́’?
Nda’áłkaahí díí t’áá dayiiłts’ánii ch’ééh yik’ida’diitį́įh!
Honáasii’, na’áłkaah danlį́į hazhó’í nideinál’į́. Nida’áłkaahíish haa daadzáago eíí naalkáahii kot’é silíí’? Díí ndeinéł’į́įgo, gah t’áá át’é t’ááła’í na’áłkaahí baa áhályáníi yinahjį’ bitah lą’í ak’ah dabitahgóó bik’íh deineezt’áá. Asdzáá t’áa ákot’éego gah yá ch’iyáan nineikááh. Ndi, ła’ na’áłkaahí yaa koní, “Asdzáá ayóó at’áo ba’ahwiinít’į́ dóó ayóó aa’ áhalyą́.” Asdzáá gah yida’iiłtsóodgo, “yich’į’ yádaałti’, adídayóltą’ dóó yikáá’ bíla’ yee dah díilníh. … Asdzáá chééh t’ą́ą́’ kot’é. Éí asdzáá éí t’áá akót’į́.”1
Asdzáá doo t’óó gah ch’iyáan yá ninéikáah da. Asdzáá ayóó ádayó’ní!
T’óó áłtsé nél’į́įhígo, éí doo akó dabidoolíił da honídziníi eíí díí akó dabiilaa, ndi nida’áłkaahí t’áá at’é akódzaa danízin.
Áko naalkááh náádayíił’a’—díidiígíí yiwóhgo t’áá ałtsoní ádaboolíiłgi t’áá áłts’ísíjį’ ndayíizóóh. Ádaadzaa ńdeinéel’į́į’go, t’áá akó náádaadzaa! Na’áłkaahí ayóó ó’ó’níi gah yaa ádahalyánii yee’ bits’íís yíighah.
Nda’áłkaahí díí hait’áo yik’ideineezt’ą’íi yaa hane’ ałkéé’ nidéiznilgo náatsoos ayóó haalzídii biyi’ Na’áłkaah ályaa.2
Lą’í ndáahaidi díí ndeiskáa’go yik’ídeineezt’ąíi t’ahdii azee’íił’įní dah yikáhjí ayóó chodayóoł’į́. Doo lą’í náahaidáá’, Azee’íił’įní. Kelli Harding náaltsoos áyiiláii ła’ yee yiyíizhi’ Gah Bąą Ádzaa eíí na’áska’íi bits’ą́ądoo yizhí ályaa. Asdzání kóníizíí’: “gah doo bits’íís bíiyisíi nízhdiił téehgo. Bich’į’ yaníłti’. Yíntą’. Éí hwił ayóó’át’é. … Joosánígo bitah łahgo áhoot’iit’íih. … Hónáasii’,” Asdzáá kóníizíí’: “nihíísh ha’íí ats’íís biyi’go yee bíiyis dii’nínii íiyisíí hait’áo doole’é bee ałká anéiijah, hait’áo hinii’ná, dóó hait’áo bilá’asdla’íi nihi’ diníníi baa nitsíikees.”3
Nihokáá’ binaadééł bii’jí, nda’áłkaah bił ahidíit’i’ hane’ yá’ádaat’éehii łahda t’áá dikwíhí dóó bita’ danízaa. Ákondi Da’oodláníi—Jesus Christ yikéé’ yikáhii, Iił-káadi Dayoodlą—díí nda’áłkaah yik’íh daaskáii dah yee hadadit’é índa doo ayanaháłhiz da. Shá, díí tsé haatł’ííł bikáá’ ła’ tsé nináánát’ą́ąjí a’áhwiinit’į́ ts’ídá binahjį’, hane’ yá’át’éehii na’óołdzíh—ła éí ajéí nabiił’na néiłdzíh, ii’sizį́į k’eh íina, dóó, t’áá díigi á’táo, azhą ats’íís.
Ajéí Áłtah Yistł’óh
Nabidíiłkidgo, “Ásinzíi, haiísh agháago bee haz’ą́?” Yisdá’iiníiłii koní “Bóhólníihii nihiDiyin God ałtso ajéí bee ayóó íin’ní’,”bikéedoo yee’, “nináo bighan t’áaní gi’át’áo ayóó óóh’ní.”4 Yisdá’iiníiłii yee hanáadzi’íi nihi yá’ąąshjí bá yíilnish bitse’ áyósin. Ałk’idáá’ bá yádaałti’í kódaanínii eíí “ts’ídá doo ła’ ałch’į’ saa hóniid’óo da, ndi [nihí] eíí ts’ídá biká diníit’įį’ … áko [nihi] ajéí áłtah yistł’óh ła’ídlį́ biyi’ dóó ałch’į’ ayóó ó’ó’ní biyi’.”5 Nihí náasjį’ bee nánhi’seestą’íi eíí “ádziil índa bee ádzaa … ts’ídá bee ó’oolnííł … ił ídlį́ dóó aa hojóoba’í bee, … á’áhwiinit’į́ bee, … t’áá i’nahagizí.”6
Shi díí ilíníi t’áá ałtsoní bee náadlo’ yee’ ałtso Iił-káadi Dayoodląnii: náas daazlíi’, noosélí, dóó áłchíní.
Hane’ eíí biyi’, t’áá k’eh hazdón nihich’į’ yáshti’ nihi Áłchíní-Yázhí nóhlįnígíí t’óó kwonizáhíjį’.
Nihi t’áá’ iidáá’ hat’áo ayóó ha’áhwiinit’íníi bik’ida’dóotą́. Niha’ Áłchíní Yázhí dabísin yii’ saad hanáhat’ééh, “Jesus deeshléeł bínishtah,” yee na’nítin:
Jesus ayóó ánwó’nínii bąą ayóó áhiinóh’ní.
Nihi ałtso ół’įníi a’áhwiinit’į́ biyi’ binóotahgóó.
Ayóó ó’ó’ní bii’ yinááł dóó ntsíikos bii’ baa sóhti’go,
Díidí biká Jesus t’áa doole’é yee na’néeztáá’.7
T’ahdii shį́į́, nihi dah łahda ayóó nihá nanitł’áh łeh. Nihi eíí ashkii yázhí Minchan Kim wolyéi South Korea dę́ę́’ bee baa hane’íi dah nihiká adóolwoł. Ashkii nighaidę́ę́’ bighandóó Sodizin bighan yidíikai.
“Ła’ajį́ ólta’di, yił da’ółta’íi nááná ła’ ashkii yizhí doo yá’ádaat’éhii yee yaa dáadlóh. Éí bóhoneedlí, áko dikwíishįį damǫ́ǫjį’ bił akódaasht’į́.
“Dikwiishį́į́ damǫ́ǫ azlíi’di, ashkii azhą́ doo shi’díił’áa da shił níinidi, nihizaad atíbiiláá, dóó tł’ée’go yiniinaa yicháłi. Yee shił hóone’go k’asdáá haichá. Baa yinííł selíí’ dóó biká adéeshwoł niizíí’. Biiskąní bich’į’ niníyá dóó biwos gónaa binséchid dóó ádaa na’íisiskąn, kodíshnóo, ‘Shi yéego baa yiníił nisin eíí bee naa yishdlóhę́ę́.’ Shizaad yaa bitsiits’in yidayíisnaa’, dóó nák’eesh bináá’ bii’.
“Ndi t’ahdii t’áá dikwíhí ła’ baa dáadloh ndi, nihi bił tádiikáhii biniinaa bił náhoojǫǫd. Aadóó shi benáashnii’ Áłchíní Yázhí da’ółta’go ha’íí biyi’ bóhooł’ą’ę́ę: Áko shi bił da’íinishta’íi k’adí dabidishní. Lą’ída doo łahgo ádaadzáa da dóó t’óó shich’į’ bá dahach’į’. Ndi nááná ła’ ashkii baa yinííł nishłį́ ní, dóó t’á níilt’éego ałk’is dasíidlíí’.
“Azhą́ t’ahdii t’áá dikwíhí ła’ baa dáadloh ndi, nihi bił tádiikáhii biniinaa bił náhoojǫǫd.
“T’áá akót’éii niizí’ii binahjį’ shik’is bee biká éeshwod.”8
Díísh bee ééhózin yá’át’éhii bíntahgo bee Jesus nahonílin diilééł?
K’ad, tsíłkéí dóó ch’iką́ąh bá, náas nooséełjį’, nááná ła’ baa óodlóh ayóó doo ałts’ídii hadinóoyeełgo at’é. Ádił ni’ídzíih, doo íł hasíh da, dóó tsídaak’ehíi t’áa ákohgo até’él’į́į bóoltą’łí. “Até’él’į́į lá doo ániidí háati’ da, naaltsoos bee áhił dahane’ dóó béesh bii’ ya’áti’ yee até’él’į́į náas kódzaa. Éí biniiyé yiwóhgo lá doo ne’kwóone’ da, á-łahjį’ ba’át’e’ yit’íh—atél’į́į bee íł hane’ dabiyi’.”9
Akwǫ́ǫ daah’į́, na’íntaahí díí choyóoł’įįgo nihiháánoot’ą́ atídeile’. Díí la doo kwe’é bá haz’ą́ą da bee íł hane’ dabiyi’, dahooghangi, da’óltagi, yilt’éegi, dóó da’ólta’ góne’. Nihi t’áá shǫǫdi díí ałtso bił nahaz’áagi áhwiinit’í dóó aa’ áhayą́ hóló. Jó nihi t’óó nół’į́įgo doodáo bidooyáago díí áhooníłii, shił bééhóziníi t’áá iidáá’ eíí ayóó at’éego kot’áo yaa haadzíí’ Eldir Dieter F. Uchtdorf:
“Éí nihii’ haléehgo ajóodlá, aa ya’áti’, doo anál’į́, aa’óodlóh, doo ił ídlí, doodáo bee ááh dahoo’ááh, t’áá shǫǫdí díigi ádoohnííł:
“Éí k’adí!”10
Eíísh nihi disóots’ą́ą́’? Éí k’adí! Nihi bee ąą kwéehłííł a’áhwiinit’į́, dóó aa hojoobá’, dóó baa ákonóhsin, índa bił íinółta’go, shí eíí naa deet’ą́ǫ aghaan nahíinil deikwódoołííł’ dóó ajéí ndóołzih.
Áłchíní Yázhí dóó noosélíi bich’į’ háasdzíí’, shi k’ad Sodizin bá Hooghanjí daneeyąnii k’ad ábidishní. Nihí iiná biyi’ ha’ít’éhíi íiyisíí bá néiitłizh dóó bináał bee ániit’é a’áhwiinit’į́, atah hóníidló, dóó nahá ákwiinít’į́—áłahjį’ Christ ádzaaígíí ánii haanóot’ą́ bedanółt’é nihi ádii’ní dóó íit’įníi biyi’ bee ndaníitin. Éí lá t’áá íiyisíí bąą nihí náágóó łahgo át’áo tsí’ookosíí hadéilzííd wáashindoon saad ádeit’e’, diné yee da’ahótą’, dóó k’asdáá’ diné-ádeite’go bee ałts’á’áldahíi.
Naat’áanii M. Russell Ballard ałdó’ yee na’néeztą’íi eíí Iił-Káadi Da’oodląnii doo t’áa bit’éi ałch’į’ ba’ádahwiinit’į́į da, ndi nihináágóó ałdó’ t’áá ńt’ę́ę́’. Bí hayíisid: “T’áá agháah idahídiikáii náaná łahjí da’oodlánii doo yaa dáadlohgo yilááhgóó dadéez’į́į́ dóó yits’áajoo dahidiikáhii baa hodíists’a’ da. Díí ihidiikáii kin tahgi aláahgo anéelte’ígíí bąą akóhoot’įįh. Shi azhé’é-amá t’áabi-t’éiyá ádaanitsékeesíi baa dahodiséts’ą́’íi eíí áłchíní nihi náágóó dabighaníi t’áadoo bił nidáahnéhí t’óó doo Sodizin bá Hooghanjí da’átahígíí biká. Díí díigi aha’í doo Bóhólníihii Jesus Christ yee nda’néezt’ą́’íi doo bik’ehgo íi’níił da. Shi doo baa ákoníisįįh da hait’áo nihi Sodizin bá Hooghan yidiiyáhígíí díidí ko’at’ínii yee has’áa doolééł. … Shi t’ahdoo díí Sodizin bá Hooghanjí ihidiikáii nichǫ’ bi’doo’níidii baa hodiists’į́į da ndi t’áá hazhó’í ayóó íinoh’ní, nihá ahwíinit’į́, hazhó’í k’é bidóhní, dóó łahjí da’oodląníi nihik’is dóó nihinaagóó dabiníghan.”11
Bóhólníihii bee na’nóhtin nihó’nínii eíí bił áda’íil’į́ bee łá’í nilį́ dóó bił áda’íil’į́į́góó ałts’ą́ąjoo dah yíikah.
Jesus Christ bikéé’ yííkahii, nihí Diyin God ba’áłchíní bits’i’ biniinaa doo ákodabi’dil’į́ baa dahodíits’íihgo nihęęh nidahoníłka’. Nihí jéí dáashtłísh ánii ał’ąą dine’é Zhiníi, Naa’áłts’ózí, Naakáiił báhí ła’ atídáalyaa, doodáo nááná ła’ dine’é dah yikáhíi. Kódaat’é ha’íi, áají dine’é láni, doodáo ts’ídá haa dahodéeshłííł ha’níníi nihináágóó bighan, kin daatáhgóó, doodáo Sodizin bá Hooghan biyi’ góne’ doo bánahaz’ą́ą da.
Nihi bíne’, haa’íshį́į nihéehah, yá’át’áhii íilnííł.
Nihe’ana’í Ayóó íinoh’ní
T’áanihí bich’į’ bee dah díilnih ayóó ó’ó’ní, ił idlį́, dóó á’áhwiinít’í, nihi doo baa nihił hodóozhǫ́ǫł da doodáo nááná ła’ doo hashkáł ndéidiiláhii yiníinaa ádaat’é. Nihíísh haadii’nííł? Nihí Bóhólníihii t’áá shǫǫníi bikéé’ yiiháh “nihe’ana’í ayóó óó’óoh’ní … dóó bá sodadółzin jo’éí nihijoołáago chónwooł’įníi.”12
Nihí bíiniigháh na’íntaahí ałtso nihitsígi níiniláhii eíí bik’eh hidiidlééh. Nihí née’nigóó ha’iiníilní, t’áa baa sodíilzíiłgo eíí Bóhólníihii bíla’ yee nihił áhoot’éhii nihá łahgo íidoolííł. Nihaa ahéeh íidzin Bí nihiká adóolwoł yiniiyé haishį́į́ nihidááh yilóós.
Shi ła bee ééhózin shidíisná’ii Sodizin t’óó bił há hoolzhiizho baa náhane’. 1838–1839 dáá’ haigo Joseph Smith dóó ła’ Sodizin bá hooghan yá naazíi Liberty be’awáalyá góne’ yah abi’díis’nilgo ła’ Iił-káadi Da’oodląnii yee’ Missouri bikéyah yiyi’ dabighandóó t’óó hóoshch’į́’ ch’íbidi’níiskaad. Da’oodląnii bąą daabíí’, hak’is ásdįįd, dóó deeskáaz ayóó át’áo ti’dahoyóolnííh dóó bee ák’ihalta’ ádaasdįįd. Quincy, Illinoisjí kéédahat’ínii, hojóoba’go jookáhíi dayíiłtą́ dóó haah dabíne’go haká íijee’ dóó hak’is dáaztíí’.
Wandle Mace, Quincyjí kééhat’į́į, náasdi índa Da’oodląnii Mississippijí Tó nilįníi yibą́ahgóó doole’é bee níbaal ádayiiláago yíiłtsą́ ní: “Ła’ níyol bits’ą́ą́ t’óó naa’at’įhí ałhí dayíistł’ǫ́, … áłchíní kǫ’ yinídaazti’ ndi t’óó bił naanáayołgo bitah dahoditsíz doo yee áda’íidzíil da. Da’oodláni te’é’į́ yę́ę yéego ti’dahóonii’.”13
Da’oodląnii deiyinéhii dayíiłtsą́, Quincyjí kéédahat’ínii ałhíikaigo haká’íijéé’, ła’ tó nilínii tsé’naa bik’is dáazt’į’íi yił nida’íisbą́ą́s. Mace yináayii’ą́, “[T’áá] ne’danlíní aadayíiznil, naalyéhí bá hooghan bee dahólónii ałhídantáhgo aadayiinííł … yee … bitsóodi bitsi’, áshįįh łikan, kén neezí, … ké dóó’éé’, t’áa ałtsoní díidí ch’íneelkaad yidin danízinígíí.”14 Náas hóolzhízhdi, yinełígíí Quincygi kéédahat’íníi yiláah anéeláá’, hooghan góne’ yádahóoł’a’ dóó ayáhígo bee dahólóníi yee yida’iyíisáá’ bee áádiił ńdi.15
T’óó ahayóí Da’oodląníi hai bik’e’áhe’íi yii’ ch’ékai Quincygi kéédahat’ínii be’ájooba’ dóó doole’é yaa dáadlée’ígíí bąą. Díidí ne’gi diyin yánidáal’a’í bijéí dóó bighan ąą’ ádayíiláo, ats’íís dóodzíh ch’iyáán, honéezíl, dóó—ts’ídá agháoígíí—yilá yee Da’oodląní k’éh deiníníi. Azhą̨́́ Quincy biyi’ t’óó honishghánjį’ ne’kódaadzaa, Da’oodląnii k’éh béé dabi’dísmą́zíi t’áadoo yaa dayóoznáh da, dóó Quincy náasdi “kintah biyáá’i’nichééh bee yééji’.”16
Na’íntaahí dóó ach’į’ nahwiiłná nihíi’ hai’ diłbį́įh nitséhadíł, aa’ óodlóh, azhą bee hąąh-yit’į́, nihí Christ bee cháná níidzin. Díí cháná bits’ą́ądoo hwóshdę́ę́ dóó ádeehaadzíi’ biká “nihił hózhǫ́, shi náas niheeslóós”17 dóó Bí la eíí nihich’į’ ndahwiiłnánii nihá diyingo íidoolííł.18
Na’niłkaad Yá’át’éhii
Nihi bíne’ ałch’į’ íilnééh haikáidoo: aa’ áhalyą́ ła’ ba’áhwiinit’į́—asdzáá yaa ádahalyąnígíí ba’ahwíinit’į́ ii’sizį́ biníhséh, dóó doo nawólní áhoodzáá—asdzáá naaldloosh yijéí ndayíiłdzíí’. Ha’át’áosh? Éí biniinaa asdzáá yee’ t’áá akót’į́!
Nihi hane’ yá’át’éhii biniká déet’į́įgo, nihí dó’ baa ákoniidzínii eíí dó’ nihaa jóoba’íi nihi néł’ǫ́ǫ niháhalyą́, t’áabí nihich’į’ ba’ahwíinit’į́ dóó ii’sizį́ nihínséh nihich’į’ koyóhsin. Na’niłkaad Yá’át’éhii nihízhi’ t’ááła’í níidzíngo yééhósin dóó “t’áabí yee’ nihaah nitsékees.”19 Bóhólníihii Jesus Christ Táabí adííniid, “Shí na’niłkaad yá’át’éhii nishlį́, dóó shidibé bééhasin, … Dóó she’íina’ [lá] shidibé bá ne’nideeshlééh.”20
Díí Easter hodílzin naaki jį́, shił bééhóziníi binahjį’ shił hóozyélíi eíí “Bóhólníihii shina’niłkaadii nilį́”21 dóó t’ááła’í niidzínígo eíí nihéé hósin dóó nihik’ih déez’į́į́’. Nihe’íina’ bidááh haa yół dóó aho’níiltį́įh, naalnííh nihidilná dóó atíi’įįh, Bóhólníihii—nan hizníłkaad—lá ayóó ó’ó’ní dóó ba’áhwiinit’į́ yee niha’áłtso’. Bí nihijéí neidoołdzíh dóó nihii’sizį́į haałt’é ńdoodlééł.
Díí bee t’áá aaníi áshishní—dóó Jesus Christ yee’ nihi Yisdá’iiníiłii dóó nihik’é Nina’ídláii—Jesus Christ bízhi’ binahjį’, áámen.