Diyin God be’awéé’ t’áabí náas yigáałgi
Diyin God ba’áłchíní yił aha’díist’ą́. Ayóó óoh’ní, bá hodíníilzin, nohséh, baa awółyą́, dóó ii’náazį́ binihokáá’dę́ę́’ nehakáhii bá dahwooł’ááh.
T’áá aníiltso yee’ nihokáá’ náałniih nihich’į’ ndahwiił’ná, hooghangi dóó dannihik’is ła’ t’áá hot’e’ílíní ándaháaskai. Táa’go bee nihiił náhashne’, ayóó ádeiníi’níi ńt’ę́’ii.
Díí Shik’is Philippe dóó shiláh Germaine Nsondi. Shik’is Ngondi at’į́ yee’ Brazzaville Congo Stake yiyi’jí patriarch nilį́įgo áden silíi’. Bí azée’ íił’íní nilį́įgo nááná ła’ bee bá áhwiinit’íigo yiká ehéeswod.1
Díí Shiláh Clara Elisa Ruano de Villareal lá from Tulcán, Ecuador. Asdzáá Sodizin báHooghan 34 bináahaigo yidiiyá dóó ayóó óo’nóo ásizíi ńt’ę́ę́’. Asdzáá ba’áłchíní sin bił ayóí at’éii, “Shik’é Nina’ídláii eíí Hináo Shił Bééhózin” yee hágooínee’ dabiłdní.2
Díí shik’is Ray Tuineau lá Utahdę́ę́’ naagháh, ba’áłchíní dabíiyis. Be’asdzáá, Juliet, kodííniid, [she’áshiiké] ”yee’ [bizhé’é yee yéédaalníih doo] áłahjį’ Diyin God áłtsé yá í’iił’įįh.”3
Bóhólhíihii yee’ adííniid, “Ayóó ó’ó’ní bii’ ahił kééhoht’į́, honáásii’ nihi eíí baa daachá eíí ásdį́įdgo ahéeskaii.”4
Nihí deichá, nihí dó’ Yisdá’iiníiłii ayói át’áo náádiidzáhii baa nihił dahózhǫ́. Bí biniinaa, ayóó ádeiníi’níi dóó dánhik’is lá ahool’áágóó t’ahdii náás deiyikáah. Naat’áanii Joseph F. Smith yił ch’íini’ą́: “Doo baa deidiyíi’ná da; doo bee ayóó íiníi’ní ndahidóot’í da. … Bí biniinaa, ayóó ádeiníi’níi dóó dánhik’is lá ahool’áágóó t’ahdii náás deiyikáah.”5 Naat’áanii Russell M. Nelson adííniid, “Yínííł bąą nihi nák’eeshtó’ … nawólní bąą nihi nák’eeshtó’.”6
Azhchį́ Bitsíjį’ Iináo Shił Bééhózin
Nihi ahool’áágóó níil’į́įgo doo agháo t’óó bik’ida’didiitį́łí da eíidí t’ahdii náás deiyikááh ats’íísjí bił haz’ą́ yiláahyikai ndi nihine’ bee ąąkódzaagi ałdó’ haishį́į́ náasjį’ dahidiikai dóó k’ad índa ats’íís bee dahazlí’íi nehekááh.
Nahasdzáá t’ááła’í nizínígo nehekáhii Diyin God yiye’ doodáii’ yitsi’ danilį́.7 Doo nihi’dizhchį́įgo índa t’áanihi dah diidzáa da. Ninhi’diizhchį́ bitsíjį’, nihí ła’ nihokáá’ biyi’ hasht’edíi’néehgo ahą’ ánhi’dilyáago “[nihi] áłtsé ndantíníi ii’sizį́į binihokáá’ biyi’di baa ídahwiil’ą́ą́’.”8 Jehóvah yił ch’íini’ą́ Jeremiah, “atsą́ biyi’ ániishláa bitsídi nééhosesįįd; dóó t’ahdoo yishch’idę́ę́’ haninááhgóó bitsídi diniyin ánííshlaa.”9
Ła’ jó háhgo hinii’náahgi yínda’ídiłkid, alástsíí’ diniséeh gooísh, ajéí haalwo’ gooísh, índa yishch’ídóó awéé’ haaltłísh gooísh, ndi nihi dóogo, doo baa nihina’ídikíd hólǫ́ǫ da eíí Diyin God bitsi’ké dóó biye’ké ii’sizį́ danilínii yee’ nahasdzáá yikáá’ dadinóosééł dóó bits’íís dahódoolééł yiká nehakááh.
Diyin God be’áłchíní yił aha’díist’ą́, nihí ayóó íiníi’ní, bá hodíníilzin, níilzé, bik’ih diníit’íi’, dóó eíidí ii’náazíi yee’ ii’sizį́ binihokáá’dę́ę́’ niháa hakááh.
Sáanii Hayooígíí yee’ Aká iijéé’
Asdzání ła’, be’awéé’ bee haléehgo ayóó at’áo bits’ą́ą’ yaa kót’į́į́h bits’íís, bine’, dóó bibéesoo. Nihí díí Sodizin báHooghanjí sáanii ayóó ádeiníi’ní dóó bá hodíníilzin. Ayóó bił ééhózin dóó honohsą́ągo, niha’áłchíní bił dandaazíi bił wóhkah. Nihi ayóó óoh’ní. Nihi bik’idinóh’íi’. Nihi ts’á’íideeł. Oodlą’ bitsé’ ádáahłe’, háiida yíden nilíi bee i’díilwoł, dóó ayóó dine’é yiká ándaajah.
Inná baahásti’gi yándaatłizh yaa ádahalyą́
Lą’í náahaidáá’, nihokáá’ biyi’góó atsą́ ha’íi’éeł lą’í silį’íi yéego bi’díił’á, Naat’áanii Gordon B. Hinckley yee’ Sodizin bá hooghanjí sáanii yich’į’ dáałti’. Bí adííniid: “Nihi ach’óoní dóó amá danóhłíi aghangi nihee dahółdzil. Nihi áłchíní nidáhołchííh. Ha’íí ła’ agháago dóó baa hásti’íi bá nidáatłizhgo eíí át’é. … Haash bił hooníił bíla’ashdla’íi iiná diyindóó hazlíi’go yaa ahééh danízinę́ę? Atsą́ ha’ál’ééł lá ijóodláo al’į́, ił tł’éé’ dóó híina’ dóó nichǫ́’íi, jo’éí nashdzáá bikáá’ nooyéeł. Shi díí Sodizin bá hooghanjí sáanii t’áá shǫǫdí éí daah’į́, bik’ijį’ sóozį́, yee yída’óołkąąhígíí bits’ą́ądi nidáahkah jo’éí bee dinóozííł biká ádaalyaa. T’áá dikwíhí biniinaa ádahoot’įįhígíí éiyá binahjį’ há ádooníił, ndi t’áá íiyisíí doo ba’jóolíí’ ádaat’ée da.10 … Nihi DIYIN God biye’ké dóó bitsi’ké bimá danóhlį́, éí be’íina’ baa dahásti’. Baa ádahwółyą́ lá Diyindóó yit’ihíi bąą bá nidáahtłizhígíí éiyá t’óó nahgóó á ts’ádiizhóh da.”11
Eldir Marcus B. Nash asdzáá sąní ła’ 84 bináahaigo yaa hóolne’ii shił ch’íini’ną́, tó bee bidi’níilzíi’ biká bich’į’ yáti’go, “[t’óó ahayói náahaidáá’] bitsą́ ha’íi’élii yaa hwóolne’.” Bijéí neesgáigo, asdzáá kodííniid: “Awéé’ shitsą́ haa’éél bąąh t’áá ákwiijį́ 46 náahaigóó ndáazgo níłjid. … Shi íishlaaígíí doo diníih dóó ak’éh hat’ááh nahjį’ kóyiilaaí da. Nléí Jesus Christ báhane’ yá’át’éehii bee nashidi’néestáa’di. Hait’áo na’ookąąh bóhooł’áá’ … dóó t’áá hooshch’į’ síh shii’hazlíí’. Ts’ídá baa ákoniizí’íi eíí jó t’áá aaníí ádaana’íisiskango shibąąhí shá yóó adidóot’ááł.”12
Dooládó’ nihí bąąhí dóó yóó adit’ááh diyindóó yit’íh ayóó baa ahéeh níizin.
Nihíísh haa dii’nííł?
Nihíísh ha’íí Jesus Christ bikéé’ nisiizį́į k’é k’éhgo yándaatłízh? Diyin God bibee náhaz’áanii bik’e hóníil’į́, niha’áłchíní bee ndániitin, dóó nááná ła’ didéests’íił nízin bił ch’ídiit’ááł.13 Iiná t’áá íiyisíí nihił baa hasti’íi bił ch’íhidiit’ááł nihitahgóó iiná yaa nahat’á ádeił’įnígíí. Doo shį́į́ ha’íí deiniidlánii bił adáaníi da, ndi nihí sodizin eíí biniiyéii lá yiwóhgo yik’ida’didootį́į́ł, nihidóó, díidí iiná yaa nahat’á ádeił’įníi doo t’óó hastįį índa asdzání deinízin yiláadi dieneł’į́.
Jó dóoni’ awéé’ nawódlíhii haléehgo, nihe’ayóó ó’ó’ní bee ádiilwół, baa ha’óníigo at’é, dóó ahóoti’gi, béesoo bee íilwo’, amá silį’íi yee bitse’go be’awéé’ yidóołchííł dóó ashkii doodáo at’ééd bits’íís yee náas yigááł.14
Atsą́ ha’ál’ééł baah hózhóogi
Nihighah góne’, nihí t’áá ahwołíbee naadíín náahaigóó nihk’ih hójishdlį́į́’, 16-bináa-haigo noosélí yaa ákoniizí’ii eíí awéé’ bee hódooléeł. Asdzáá dóó awéé’ bizhé’é doo ałhéskée da, dóó náasjį’ doo ahił neit’áash da doolééł nízin. Asdzáá ánii naagháii awéé’ be’íina’ ayóó bił nilį́. Asdzáá awéé’ yishchíníi at’ééd dóó azhé’é dóó amá t’áá ákogi át’éii t’áabí dóogo yeiníłtįh. Bryce dóó Jolinne bich’į’go, awéé’ yiká sodilzinę́ę ła’ bee bił hóone’. At’ééd Emily yee yiyíizhi’ dóó Yá’ąąshdi biZhé’é nilį́į dóó BíYe’, Jesus Christ yee ya’ólí yíneineeztą́ą́’.
Emily neeyą́. Ayóó baa’ ahéeh níiziníi eíí Emily dóó nihitsói, Christian, ayóó a’wó’ní silíi’ dóó Bóhólníihii bighan góne’ áłhaa bidée’nil. Emily dóó Christian t’áábí at’ééd yázhí bee haslį́į́’.
Emily ánii hane’ áyiilaa: “Díidí nahast’éí nidéezidjį’ awéé’ shiyi’di nitséł’įníi, t’áashí shi’dizhchįníi [baa] nat’ą́ą́’ nitsí nasékééz. Adzáá shishchínii baa tsídekééz, éí 16 bináahai yę́ę dáá’. T’ahdii nák’eeshto’ nidíłdas shimá t’áá baa tsídískosí, shimá yee shi dinóosééł bee ádeníi bił bééhózingo T’ahdii nák’eeshto’ nidíłdas shimá t’áá baa tsídískosí, shimá yee inóosééł bee ádeníi bił bééhózingo [shá yiniizíí’ dóó shił baa hojóoba’ígo] nááná ła’ yaa shiníłtį́. Shimá nahast’éí nídaazidjį’ ha’at’íí yii’ hadiiyáhii doo baa ákodinéezíił da; bits’íí łahgo áaniiłgo nahdéé’ ła’ bináá’ yee bándahwíi’aah, noosélí adéił’įníi niyiisíí’, díí ayóó ayó’ní yá bich’į’ anáhooti’ii eíí bił bééhózingo, awéé’ yee’ nááná ła’ yilák’eh yidóołtééł. T’áá awołíbee shimá t’áa ádaa nitsékeesí íiniizí’ii, eíí shimá.” Emily yee ałch’į’ áyiilaa, “Shi Yá’ąąshdi Azh’é’é binahat’á’ diyiníi ayóó baa ahéeh nísin, shinéesą́ yee shiká ahi’nóolch’ą́ą́’ [ayóó ásho’óo dóó shaa áhal] yą́ǫ, dóó Átaa’ bighangi haghandóó hool’áo bił ahihodi’dóoljah.”15
Yisdá’iiníiłii “áłchíní ła’ néidiiłtį́, dóó yitá’gi yináasdá: dóó ninéidiiłtǫ́ǫ bighaan yee dah yóołtéełgo, yich’į’ kodííniid, T’áa háiida [díidí] áłchíní shízhi’ yinahjį’ neidíiłtįníi, náshizhdíiłtį.”16
T’áá ákogi át’é adánizín t’ahdoo baa ákoniidzíihgi
Shi hastįį-asdzání t’áá ákogi ádaat’éi ałhaa dabi’dii’níłíí ayóó óosh’ní dóó baa shíni’íi’á dóó ba’áłchíní t’ahdoo Diyin God bibee haz’áanii bik’éhgo bee dahaléehíi bá ahóoti’ doo. Iináagi na’iigéeł t’áá yiilnínii bik’i’ didoot’įįł ayóó nántł’ah ats’íís k’eh dóogo t’éiyá nel’į́įgo. Bóhólníihii bá naalnishí nishłį́, ayóó Jesus Christ yinóhdląągo bił aha’dinót’áago eíí nihaa didoot’ááł, díí iiná bii’ bąą nihik’ih hózhdoodlíił dóó t’áá ákogi ánóht’áo Bóhólníihii hool’áo niheidoolééł.17 Iiná biyi’ oodááł t’áa ił hózhó bik’i’ doodááł azhą t’áá ákogi anít’ée ńdi ałtso nididíilyééł níidzinę́ę t’áa adzaagóó.18
Yichíih bik’ijį’, áłchíní t’ahdii biká i’dóowoł yiden nilį́. Ła’ éí aláahgo yiden nilį́. T’áá niná haháah bik’eh bísheb dóó ch’áán t’áá adąní béesoo adahisóonil dóó bił nihaa hojóoba’í bá adahísóonil, áłchíní dadimíiltsoh dóó dadimíiltso bee bik’idahojísdlí’. Áłtsé Naat’áaniidoo ánii yaa dahóolne’ 20 dimíil béesoo yee’ UNICEF bich’į’ kólyaa nihokáá’góó naaki biliyąn dine’é azéé’ bee bił ada’dóotsíh biniiyé.19 Diyin God áłchíní ayóó ádayo’ní.
Awéé’ hodooléełgi baa hásti’go
Éí bidéeti’gi lá azhą nihokáá’ kéyah nínilgóó aláahgo da’atínii biyi’, áłchíní ayáahígo nidabi’diichííh.20 “Diyin God Bá’áłchíní yá yee haadzíí’ nahasdzáá bikáá’ ąą nóoht’į́į́ł dóó biyi’ ha’dóhbin t’ahdii ákot’é.”21 Hahgo awéé’ hodééł dóó áłchíní haaneeląą’ dóoleełíi hahastįį dóó hach’óoní bił baa yázhdoołtíh dóó Bóhólníihii bił baa nizdóot’įįł. Oodlą’ dóó sodizin bee, díí hásti’go íindziníi shį́į́ nizhóní, ił íishją́ a’óolnííł hwił haléehgo.22
Shi Laing California Shádi’ááhjóó haghandóó baa hane’ áshleeh. Shiláh Rebecca Laing na’íizoh:
“2011 biyi’ shį́įgo, nihighan góne’ doo biden daniidlín da. Nihí dį́į́ áłchíní nihee hazlį’íi baa nihił hózhǫ́—9, 7, 5, dóó 3 beedááhai. …
“Shi awéé’ bi’níistsą́ąhgo dóó yishchíigo [ga’ lá] ayóó kanáashaah … [dóó] íniidzíí’ [yéego] nihik’ihójisdlí’ bąą niha’áłchíní dį́į́’, [níizingo] eíí niha’áłchíní konéet’e’. Ghą́ąh biyi’ ntsáago áłah áleeh yisinísts’ą́ą’go, shine’ yidiyíisna’íi binahjį’ eíí awéé’ ła’ nihee nááhádléeh lá. LeGrand dóó shí baa nitsísiikééz dóó baa sodíilzin, … baa ákoníidzí’ii eíí Diyin God íiniziníi doo nihí adániidziní gi’át’ée da.
“ayóó shich’į’ nahwii’náago i’níistsą́ąd dóó íhsháłch’į́, at’éé’ yázhí ayóó anóolniníi bee nihik’ihójisdlí’. Nihí Brielle bee yiníiji’. At’éé’ nihe’alíleel at’é. Yizhchį́įdoo hodíina’go, t’ahdii [ni’iichíih] góne’ setį́įgo, shi Ii’sizį́į biinéé’ ditséts’ą́ą́’: ‘T’ááła’í náana doo.’
“Táá’ nááhaigo, alílée ła’ nááná, Mia. Brielle dóó Mia nihighan góne’ ayóó baa nihił dahózhó.” Asdzáá yee niiníłti’, “Bóhólníihii kojígo niní dóó naha’á bikéé oogáłii ayóó bee nihił hózhó díidleeł … t’áadoo t’áá nihi bik’i’ diitánii ba’íiníidlíhígo.”
Yisdá’iiníiłii áłchíní ayóó ádayo’ní.
“Dóó ha’áłchíní néiidiyíiłtį́, t’ááła’í nizínóo, dóó yik’idajísdlí’, …
“Dóó … bináá’ yee yá’ąąshgóó hadáazgal, … dóó yá’ąąshdę́ę́’ diyin bá náal’a’í yikáhgo dayíiłtsą́ … kǫ’ dóonał yiyi’; dóó [diyin bá náal’a’í] … áłchíní yinídáazt’íh, … dóó diyin bá náal’a’í.24
T’áanihí yiidálóo eíí baa t’áá aaníí dishnínii eíí Diyin God be’awéé’ nóhlįníi doo nashdzáá bikáá’ hihi’dizhchį́įgo áłtsé niłch’í bił ooyóldóó hosóolíi’ da dóó doo éí niléi akéedi hanóoyolgo t’áá’ ádiji’ iináa da.
Nihí ts’ídá áłahjį’ benéiilníihii eíí Diyin God be’awéé’ t’ááła’í nizíngo nahasdzáá yikáá’ nehekáhii t’áabí ashikii doodáo at’ééd náas deiyikááh.25 Nihí ts’ídá bá dahwiidíil’ááł, baa ádahwíilyą́, dóó áłahjį’ ayóó ádeiníi’ní. Nihi díidí Yisdá’iiníiłii bízhi’ yinahjį’ ba’áłchíní nihaa hakááh dóó hool’áo náas deiyikáhii bee biká adíijah, t’áá aaníí ánhidishníigo eíí Bóhólníihii lá nihizhdoodlííł dóó ayóó ánhwo’ní dóó bił yá’át’éhii baa ákodinóosįįł. Jesus Christ bízhi’ bináhjį’, áamen.