President Spencer W. Kimball (1895–1985)

Spencer W. Kimball vyrůstal v zemědělské oblasti Arizony a již v útlém věku se naučil pilně pracovat. Spencer, který byl vnukem apoštola Hebera C. Kimballa (1801–1868) a synem presidenta kůlu, také získal pevné svědectví o evangeliu a byl mu hluboce oddán.

Když byl malý, měl často za úkol jet na vozu plném sena a sešlapávat ho, zatímco jeho starší bratři nakládali seno vidlemi na vůz. Byly to parné dny, všude se prášilo, seno ho škrábalo, ale svou práci vždy vykonal – vyjma dny, kdy církevní zvony oznámily začátek Primárek, které se tehdy konaly během týdne. Měl stoprocentní docházku a nechystal se to měnit. Jeho bratři na to měli jiný názor a začali seno nakládat na vůz ještě rychleji. Než si všimli, že se seno hromadí, Spencer už byl na půli cesty do Primárek.

Spencer W. Kimball pak sloužil jako misionář, biskup a president kůlu a v roce 1943 byl povolán do úřadu apoštola. Byl proslulý svým vysokým pracovním nasazením, přestože prodělal řadu vážných onemocnění, včetně infarktu a rakoviny hrtanu. Nabádal členy Církve, aby prodloužili krok a jeho osobním mottem bylo prosté „Udělej to“. Někteří lidé si mysleli, že působení Spencera W. Kimballa jako presidenta Církve bude kvůli jeho zdravotním potížím krátké. On však Církvi předsedal 12 let, během nichž vzrostl počet fungujících chrámů na dvojnásobek, počet misionářů se zvýšil o padesát procent a kněžství bylo rozšířeno na všechny způsobilé členy mužského pohlaví.

Neochvějná oddanost evangeliu a vysoké pracovní nasazení přenesly Spencera W. Kimballa ze skromných začátků v zemědělské oblasti v Arizoně k vedoucím radám Církve. Jeho služba jako presidenta Církve se vyznačuje významným nárůstem ve stavbě chrámů a v misionářské práci. Vlevo: S manželkou Camillou (1894–1987).