Pokoj v srdci
Carol F. McConkieová
První rádkyně v generálním předsednictvu Mladých žen
Když mi bylo osm let, viděla jsem proroka, presidenta Davida O. McKaye (1873–1970). Přijel zasvětit novou církevní budovu v Palmyře ve státě New York v USA. Naše rodina přišla na zasvěcení. Přišla i spousta dalších lidí. Moc jsme se těšili, že uvidíme proroka!
Byla jsem hodně malá, a tak jsem přes všechny ty lidi moc neviděla. Ale přesto jsem pociťovala, že president McKay nás má rád. Na chvíli jsem zahlédla jeho bílé vlasy a laskavou tvář. Pomyslela jsem si: „Takhle tedy vypadá Boží prorok.“ O prorocích jsem četla v písmech, ale ten den jsem poprvé uviděla nějakého proroka nebo generální autoritu osobně. Uvědomila jsem si, že proroci jsou skuteční lidé. A mají nás rádi! Nikdy nezapomenu na tu lásku a pokoj, které jsem toho dne pocítila.
Když mi bylo jedenáct let, zažila jsem ještě něco dalšího, co mi pomohlo pociťovat v srdci pokoj. Blížila se konference kůlu a já jsem měla zpívat v jeho pěveckém sboru. Moc jsem se těšila! Měla jsem hezkou bílou halenku a naplňoval mě slavnostní pocit. Součástí písně, kterou jsme zpívali, byla slova z Jana 14:27: „Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.“
Tato slova se opravdu dotkla mého srdce a pamatuji si je dodnes. Když jsem tato slova zpívala, věděla jsem, že jsou pravdivá. Pociťovala jsem, jak mi Duch Svatý říká, že když následujeme Ježíše Krista, pomáhá nám to pociťovat pokoj. Od té doby si vždy, když mám nějaké těžkosti, vzpomenu na tento verš z písem a uklidní mě to. Slova, která jsem se naučila jako dítě, jsou pro mě požehnáním na celý život.