Když domov zasáhne pornografie: uzdravení potřebuje manželka i manžel
Byl jsem osobně svědkem toho, že v případech, kdy manžel zápasí s pornografií, může Spasitelovu moc k uzdravení obdržet jak manželka, tak manžel.
Fotoilustrace: jde o fotomodely
V prvních šesti měsících poté, co jsem byl povolán biskupem, za mnou přišlo několik manželských párů ze sboru a důvěrně mi sdělili, že manžel zápasí s pornografií. V některých případech byla manželka v šoku z toho, že se toto zničující tajemství právě dozvěděla; v jiných případech to věděla již několik měsíců či let.
S každým tímto párem jsem soucítil, a když jsem se s dotyčnými bratry pravidelně scházel a starostlivě jim poskytoval rady, abych jim pomohl setřást „řetězy toho, který by [je] chtěl pevně spoutati“ (2. Nefi 9:45), pociťoval jsem Spasitelovu vykupující moc.
Avšak to největší vylití Ducha se dostavilo tehdy, když jsem mluvil s jejich manželkami. Zjistil jsem, že ačkoli některé rány byly čerstvé, zatímco po jiných už, za ta léta, kdy o tom manželky věděly, zůstaly jizvy, všechny tyto sestry se vyrovnávaly s hlubokou duchovní bolestí, kterou způsobovaly otázky jako: „Co jsem udělala, že už ho nepřitahuji“ nebo „Proč si chce představovat sebe s někým jiným než se mnou?“
Jelikož se přestupku dopustil manžel, může mít biskup snadno pocit, že právě manžel ze všeho nejvíc potřebuje přístup ke klíčům k odemčení Spasitelovy uzdravující moci. Já jsem však poznal, že stejně nezbytné jako to, aby se manžel uzdravil z hříchu a obsedantního nutkavého chování, je i to, aby se z bolesti a traumatu, jež utrpěla, uzdravila manželka.
Když prorok Jákob promlouval k Nefitům, odsoudil muže za jejich nevěru manželkám, „přičemž city mnohých [z nich byly] před Bohem nesmírně jemné a cudné a křehké, což je Bohu libé“. (Jákob 2:7.) Dále řekl: „Zlomili jste srdce svých něžných manželek … pro svůj špatný příklad pro ně; a vzlykání srdcí jejich vystupuje proti vám k Bohu.“ (Jákob 2:35.) Já jsem toto vzlykání viděl osobně. Často vychází nejen z manželčina hlubokého pocitu oklamání způsobeného tím, že se její manžel zaobírá pornografií, ale také z ponižujících slov a nevlídného či hrubého chování, které bývá důsledkem manželova vnitřního boje. Ve skutečnosti se nezřídka stává, že muž, jehož zlozvyk vyšel najevo, viní ze svého chování manželku, přičemž zmiňuje různé věci, které manželka dělá nebo naopak nedělá. A je tragické, že manželka často tato obvinění začne přijímat, a dokonce jim i věřit.
Jeden takový pár seděl v mé kanceláři jen několik dnů poté, co manžel přiznal svůj zlozvyk zaobírání se pornografií, který ho sužuje již od mládí. Když manželka na Pomocném sdružení poslouchala lekci vycházející z proslovu sestry Lindy S. Reevesové na generální konferenci v dubnu 2014 nazvaného „Ochrana před pornografií – domov zaměřený na Krista“, začala v manželově kritickém chování vůči ní rozpoznávat mnohé sklony, o nichž se učitelka zmiňovala. Po této lekci se na to manžela přímo zeptala, a on své tajemství, které tak dlouho skrýval, vyznal. Její sebedůvěra, která již beztak byla narušená, byla nyní ještě více oslabena planoucím hněvem. Během našeho prvního setkání si nedokázali představit, jak by jejich manželství mohlo vůbec pokračovat. Ujistil jsem je, že existuje naděje, dal jsem jim několik počátečních rad a pak jsem je požádal, aby se se mnou sešli později každý sám.
Vedle usilovných modliteb, které jsem v rámci přípravy na tato setkání pronesl, jsem si také prošel doporučení uvedená v sekci Ministering Resources [Zdroje a materiály pro poskytování duchovního vedení] na stránkách LDS.org, obzvláště v materiálech týkajících se podpory manželkám, jejichž manžel se zaobírá pornografií. Tam jsem se dočetl: „Vyjádřete jí osobně i jejímu manželovi svou lásku a zájem. Vysvětlete jí, že ona není za manželovo zaobírání se pornografií a za jeho špatné chování zodpovědná a že se od ní neočekává, že bude snášet jeho hrubé chování.“
Když jsem se s onou sestrou sešel, předal jsem jí tuto radu a přidal jsem k ní ujištění, že chování jejího manžela nijak nesouvisí ani s ní, ani s ničím, co udělala nebo neudělala, ale že jde spíše o jeho vlastní vnitřní konflikt. Sledoval jsem, jak ji zaplavila vlna úlevy a útěchy, když si tato slova vyslechla a pocítila potvrzení od Ducha, že jsou pravdivá. Na konci pohovoru mě požádala, zda bych jí nedal kněžské požehnání. Uvědomil jsem si, že jsem tím jediným, na koho se s žádostí o takové požehnání může obrátit, protože si přála udržet svou situaci v důvěrnosti před rodinou a přáteli.
V rámci pomoci s procesem uzdravení jsem manžela vyzval, aby se přihlásil do místní skupiny na odvykání závislostí pořádané naší Církví, a manželce jsem doporučil, aby se účastnila setkání odpovídající skupiny pro manželky a rodinné příslušníky. Vyprávěla mi, jakou útěchu pociťovala, když se setkávala s dalšími sestrami, které rozuměly tomu, čím procházela, a jakou naději jí dodávalo to, když viděla manželské páry, které si prošly toutéž zkouškou a zvládly se z ní společně dostat.
Od první schůzky s tímto manželským párem uplynulo již několik měsíců a má láska a zájem o ně jsou nyní díky našim četným schůzkám mnohem silnější. Ačkoli si uvědomuji, že jejich další cesta nebude bez překážek, s radostí sleduji, jak se každý další měsíc daří manželovi vítězit nad chtíčem a pornografií a jak roste sebeúcta a sebedůvěra jeho manželky, což je již nyní zcela zjevné.
Při našich pohovorech v poslední době jsou bolest a slzy z našich prvních schůzek nahrazeny častými úsměvy, a dokonce i smíchem. Ale snad tím nejvýznamnějším výsledkem je naděje – naděje v to, že nejenže jejich manželství může pokračovat, ale že má dokonce potenciál stát se něčím nádherným a povznášejícím.
Jsem si ale vědom toho, že naneštěstí ne každý manželský pár takového výsledku dosáhne. Některá manželství mohou skončit poté, co ten, kdo se zaobírá pornografií, odmítá činit pokrok. Ale bez ohledu na to, jakou cestou se manžel rozhodne jít, jsem poznal, že ona rada týkající se duchovní pomoci manželkám, je inspirovaná. Upřímně doufám, že žádná sestra nacházející se v takovéto situaci nebude mít nikdy pocit, že ji její biskup přehlíží, nesprávně posuzuje nebo nechápe. Biskupova duchovní služba je hlavní prostředkem, kterým Spasitel projevuje svou schopnost zcela uzdravit každé srdce – i to, které je „probodnut[o] hlubokými ranami“ (Jákob 2:35).
Níže: Kerri byla zdrcená, když se dozvěděla, že její manžel má problémy s pornografií, ale nalezla naději a uzdravení prostřednictvím Ježíše Krista a Jeho Usmíření.