Jedno v Kristu
Starší Ulisses Soares
Kvorum Dvanácti apoštolů
Moji drazí společníci v díle Páně, jsem přesvědčen, že v přijímání nových přátel do Církve toho můžeme a máme dělat mnohem více.
Dobré odpoledne, drazí bratři a drahé sestry. Jak říkáme v mé rodné brazilské portugalštině: „Boa tarde!“ Cítím se požehnán, že mohu být s vámi na této nádherné generální konferenci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů pod vedením našeho milovaného proroka, presidenta Russella M. Nelsona. Je úžasné, že každý z nás má v těchto posledních dnech, ve kterých žijeme, jedinečnou příležitost naslouchat hlasu Páně skrze Jeho služebníky na zemi.
Má rodná země, Brazílie, oplývá mnoha přírodními zdroji. Jedním z nich je i slavná řeka Amazonka, jedna z nejvodnatějších a nejdelších řek na světě. Tvoří ji dvě samostatné řeky, Solimões a Negro. Je zajímavé, že voda těchto řek se začne prolínat až po několika kilometrech, kdy spolu plynou, a to kvůli tomu, že obě řeky mají velmi odlišný původ, rychlost, teplotu a chemické složení. Po několika kilometrech, kdy se vody nakonec prolnou, vzniká řeka, která se od svých jednotlivých částí liší. Teprve poté, co tyto části splynou, se Amazonka stává natolik silnou, že když dospěje k Atlantskému oceánu, odtlačí slanou vodu tak daleko, že v okruhu mnoha kilometrů nalezneme v oceánu vodu sladkou.
Podobně jako řeky Solimões a Negro splývají, aby vytvořily velikou řeku Amazonku, se i děti Boží shromažďují ve znovuzřízené Církvi Ježíše Krista z různých společenských zázemí, tradic a kultur, aby vytvořily toto úžasné společenství Svatých v Kristu. Postupně, zatímco se navzájem povzbuzujeme a vyjadřujeme si podporu a lásku, se spojujeme v mocnou sílu ve věci dobra ve světě. Jako následovníci Ježíše Krista, kteří v této řece dobra splývají v jedno, budeme schopni poskytnout vyprahlému světu „sladkou vodu“ evangelia.
Pán inspiruje své proroky, aby nás učili tomu, jak si můžeme navzájem vyjadřovat podporu a lásku, abychom se mohli stát sjednocenými ve víře a záměrech v následování Ježíše Krista. Novozákonní apoštol Pavel učil, že „kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli, … nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši“.1
Když při křtu slibujeme, že budeme následovat Spasitele, dosvědčujeme před Otcem, že jsme ochotni vzít na sebe jméno Kristovo.2 Zatímco se v životě snažíme osvojit si Jeho božské vlastnosti, stáváme se prostřednictvím Usmíření Krista Pána jinými, než jakými jsme byli, a láska, kterou chováme ke všem lidem, přirozeně sílí.3 Pociťujeme upřímný zájem o blaho a štěstí každého člověka. Nahlížíme na sebe vzájemně jako na bratry a sestry, jako na děti Boží s božským původem, vlastnostmi a potenciálem. Toužíme vzájemně o sebe pečovat a nést si navzájem svá břemena.4
Toto je tím, co Pavel nazval pravou láskou.5 Mormon, prorok Knihy Mormonovy, to nazval čistou láskou Kristovou,6 což je ta nejdokonalejší, nejušlechtilejší a nejsilnější forma lásky. Náš současný prorok, president Russell M. Nelson, nedávno popsal projev této čisté lásky Kristovy jako pastýřskou službu, což je účelnější a svatější přístup k projevování lásky a poskytování péče druhým lidem po vzoru Spasitele.7
Zamysleme se nad touto zásadou projevování lásky a poskytování péče po vzoru Spasitele v kontextu pomáhání, povzbuzování a podporování těch, kteří se nedávno obrátili, a těch, kteří začínají projevovat zájem o návštěvu našich bohoslužeb.
Když tito noví přátelé přijdou ze světa, přijmou evangelium Ježíše Krista a připojí se k Jeho Církvi, stávají se Jeho učedníky a jsou skrze Něho znovuzrozeni.8 Zanechávají za sebou svět, který dobře znali, a rozhodují se následovat Ježíše Krista s celým úmyslem srdce, čímž se připojují k nové „řece“, jakou je i mocná Amazonka – k řece představující udatnou sílu ve věci dobra a spravedlivosti a plynoucí do přítomnosti Boží. Apoštol Petr je popisuje jako „rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid [zvláštní]“.9 Když tito noví přátelé vplynou do této nové a neznámé řeky, mohou se zpočátku cítit poněkud ztracení. Ocitají se v řece s jedinečným původem, teplotou a chemickým složením a prolínají se s ní – s řekou, která má vlastní tradice, kulturu i slovník. Tento nový život v Kristu se jim může zdát příliš těžký. Zamyslete se na okamžik nad tím, jak se asi cítí, když poprvé uslyší výrazy jako „RDV“, „MSD“, „postní neděle“, „křty za mrtvé“, „trojkombinace“ a tak dále.
Je snadné pochopit, proč mohou mít pocit, že mezi nás nezapadají. V takových situacích se mohou sami sebe ptát: „Je to opravdu pro mě? Zapadám do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů? Potřebuje mě Církev? Najdu zde nové přátele ochotné pomáhat mi a podporovat mě?“
Drazí přátelé, v takových chvílích musí ti z nás, kteří jsou v různých bodech své dlouhé cesty učednictví, nabídnout našim novým přátelům vřelé přátelství, přijmout je se vším všudy a pomáhat jim, milovat je a začlenit je do svého života. Všichni tito noví přátelé jsou drahocenní synové a dcery Boží.10 Nemůžeme si dovolit ztratit ani jediného z nich, neboť tak jako je Amazonka závislá na přítocích, které ji napájejí, potřebujeme i my tyto nové přátele právě tak, jako oni potřebují nás, abychom se stali mocnou silou ve věci dobra na světě.
Naši noví přátelé s sebou přinášejí své Bohem dané talenty, nadšení a dobrotivost. Jejich nadšení pro evangelium může být nakažlivé, což pomáhá oživovat naše vlastní svědectví. Také přinášejí svěží pohled na to, jak chápeme život a evangelium.
Již dlouho se učíme tomu, jak můžeme svým novým přátelům pomáhat, aby se ve znovuzřízené Církvi Ježíše Krista cítili vítaní a milovaní. K tomu, aby po celý život zůstali silní a věrní, potřebují tři věci:
Zaprvé – potřebují bratry a sestry v Církvi, kteří se o ně upřímně zajímají, oddané a věrné přátele, na které se mohou kdykoli obrátit, kteří budou kráčet vedle nich a kteří zodpovědí jejich otázky. Jako členové máme být při návštěvě církevních činností, akcí a shromáždění vždy pozorní a máme vyhledávat nové tváře bez ohledu na zodpovědnosti, pověření nebo obavy, které máme. Abychom svým novým přátelům pomohli cítit se v Církvi přijímaní a vítaní, můžeme dělat jednoduché věci, jako například vřele je přivítat, upřímně se na ně usmát, sedět s nimi během zpěvu a bohoslužby, představit je dalším členům a tak dále. Když svým novým přátelům otevřeme své srdce některými z těchto způsobů, jednáme v duchu pastýřské služby. Když jim sloužíme tak, jak to dělal Spasitel, nebudou se cítit jako „cizinci v našich branách“. Pocítí, že mezi nás dokáží zapadnout a navázat nová přátelství, a co je nejdůležitější, skrze naši nelíčenou péči pocítí Spasitelovu lásku.
Zadruhé – noví přátelé potřebují nějaký úkol, příležitost sloužit druhým. Služba je jedním z nejúžasnějších rysů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Je to proces, díky kterému může naše víra sílit. Každý nový přítel si zasluhuje takovou příležitost dostat. Ačkoli za předávání zodpovědností či povolání krátce po jejich křtu jsou přímo zodpovědní biskup a rada sboru, nám, členům, nic nebrání v tom, abychom své nové přátele požádali, aby nám pomohli posloužit druhým neformálně nebo prostřednictvím projektů služby.
Zatřetí – noví přátelé musí být „vyživováni dobrým slovem Božím“.11 Můžeme jim pomáhat zamilovat si písma a seznamovat se s nimi tím, že s nimi budeme číst a diskutovat o naukách, zasazovat příběhy do kontextu a vysvětlovat obtížná slova. Můžeme je také naučit tomu, jak mohou skrze pravidelné studium písem obdržet osobní vedení. Kromě toho jim můžeme podávat pomocnou ruku přímo u nich doma a zvát je do našeho domova v době mimo pravidelně konaná církevní shromáždění a akce, což jim pomůže splynout s mocnou řekou společenství Svatých.
Když si uvědomíme, s jakými změnami a výzvami se naši noví přátelé musí vypořádat, když se stávají členy Boží rodiny jakožto naši bratři a sestry, můžeme se s nimi podělit o to, jak se s podobnými výzvami vypořádáváme v životě my. To jim pomůže poznat, že nejsou sami a že Bůh jim požehná, když budou vkládat víru v Jeho zaslíbení.12
Když se řeky Solimões a Negro prolnou, stává se z Amazonky mocná a silná řeka. Podobně, když upřímně splyneme se svými novými přáteli, stává se znovuzřízená Církev Ježíše Krista ještě silnější a stabilnější. S mou drahou ženou Rosanou jsme velmi vděční za všechny ty, kteří nám před mnoha lety, když jsme ve své rodné zemi Brazílii přijali evangelium Ježíše Krista, pomohli splynout s touto novou řekou. V průběhu let nám tito úžasní lidé upřímně sloužili a stále slouží a pomáhají nám dále plynout ve spravedlivosti. Jsme za ně velmi vděčni.
Proroci na západní polokouli velmi dobře věděli, jak pomoci novým přátelům věrně splývat v tuto novou řeku dobra a společně plynout vstříc věčnému životu. Například Moroni, díky tomu, že spatřil naši dobu a věděl, jakým budeme čelit výzvám,13 zahrnul některé z oněch důležitých kroků do svých zápisů v Knize Mormonově:
„A poté, co byli přijati ke křtu a zapůsobila na ně moc Ducha Svatého a očistila je, byli počítáni mezi lid církve Kristovy; a jejich jména byla zaznamenána, aby na ně mohlo býti pamatováno a aby mohli býti vyživováni dobrým slovem Božím, aby je udržovalo na správné cestě a aby je neustále udržovalo bdělé v modlitbě, spoléhajíce se jedině na zásluhy Kristovy, který je původcem i dokonavatelem víry jejich.
A církev se často scházela, aby se postili a modlili a aby jeden s druhým mluvili o blahu svých duší.“14
Moji drazí společníci v díle Páně, jsem přesvědčen, že v přijímání nových přátel do Církve toho můžeme a máme dělat mnohem více. Vyzývám vás, abyste se zamysleli nad tím, co můžeme udělat již příští neděli, abychom je více začleňovali, přijímali a pomáhali jim. Nedopusťte, aby vám vaše církevní pověření a úkoly bránily ve vítání nových přátel na církevních shromážděních a akcích. Koneckonců, tyto duše jsou drahocenné v očích Božích a jsou mnohem důležitější než programy, činnosti a akce. Budeme-li svým novým přátelům sloužit se srdcem naplněným čistou láskou, jako to dělal Spasitel, slibuji vám v Jeho jménu, že nám bude v našem úsilí pomáhat. Když budeme jednat jako věrní služebníci, jako to dělal Spasitel, naši noví přátelé obdrží pomoc, kterou potřebují k tomu, aby zůstali silní, oddaní a věrní až do konce. Připojí se k nám, staneme se mocným lidem Božím a pomohou nám přivést sladkou vodu světu, který zoufale potřebuje požehnání evangelia Ježíše Krista. Tyto děti Boží pocítí, že již nejsou „hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých“.15 Slibuji vám, že rozpoznají přítomnost našeho Spasitele Ježíše Krista v Jeho vlastní Církvi. Budou s námi nadále plynout jako řeka ke zdroji vší dobrotivosti, dokud je Pán Ježíš Kristus nepřijme s otevřenou náručí a neuslyší Otce pronést tato slova: „Budete míti život věčný.“16
Vyzývám vás, abyste usilovali o Pánovu pomoc v tom, abyste měli druhé rádi tak, jak má rád On vás. Následujme všichni radu, kterou nám dal Mormon: „Pročež, milovaní bratří moji [a sestry moje], modlete se k Otci z celé síly srdce, abyste mohli býti naplněni touto láskou, kterou uděluje všem, kteří jsou pravými následovníky Syna jeho, Ježíše Krista.“17 O těchto pravdách vydávám svědectví a činím tak ve jménu Ježíše Krista, amen.