Vidění o vykoupení mrtvých

President M. Russell Ballard

Zastupující president Kvora Dvanácti apoštolů

Svědčím o tom, že vidění, které obdržel president Joseph F. Smith, je pravdivé. Vydávám svědectví o tom, že každý může poznat, že je pravdivé.

Bratři a sestry, svůj dnešní proslov jsem si připravil již o něco dříve, než zemřela má drahá žena Barbara. Jménem naší rodiny vám děkuji za vaši lásku a projevy laskavosti. Modlím se o to, aby mi Pán požehnal, zatímco k vám budu dnes dopoledne promlouvat.

Před 100 lety, v říjnu roku 1918, obdržel president Joseph F. Smith nádherné vidění. Poté, co téměř 65 let oddaně sloužil Pánu v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, a jen několik týdnů před svým skonem 19. listopadu 1918, seděl ve svém pokoji, přemítal o Kristově smírné oběti a četl si, jak apoštol Petr popsal Spasitelovu službu v duchovním světě po Jeho Ukřižování.

Zapsal si tato slova: „Když jsem četl, velice na mne zapůsobily … tyto úryvky. … Když jsem přemítal o těchto věcech, … oči mého porozumění byly otevřeny a Duch Páně spočinul na mně a já jsem viděl zástupy mrtvých.“¹ Plné znění tohoto vidění je zaznamenáno ve 138. oddíle Nauky a smluv.

Dovolte mi uvést několik historických souvislostí, abychom mohli plněji ocenit, jak byl Joseph F. celý život připravován na to, aby toto pozoruhodné zjevení obdržel.

Když byl presidentem Církve, navštívil v roce 1906 Nauvoo a zmínil jednu vzpomínku z doby, kdy mu bylo pouhých pět let. Řekl: „Přesně na tomto místě jsem stál, když kolem projížděli [můj strýc Joseph a můj otec Hyrum] na cestě do Carthage. Otec se v sedle naklonil, aniž by sesedl z koně, a zvedl mě ze země. Políbil mě na rozloučenou, opět mě postavil na zem a já jsem se díval, jak odjíždí.“²

Znovu je Joseph F. spatřil, když ho jeho matka Mary Fielding Smithová vyzdvihla, aby se podíval, jak tito mučedníci leží vedle sebe poté, co byli 27. června 1844 brutálně zavražděni v žaláři v Carthage.

Dva roky poté odešel Joseph F. spolu se svou rodinou a věrnou matkou Mary Fielding Smithovou ze svého domova v Nauvoo do Winter Quarters. Přestože mu ještě nebylo ani osm let, musel vést jedno volské spřežení z Montrose v Iowě do Winter Quarters a později do údolí Solného jezera, kam dorazili, když mu bylo necelých deset let. Doufám, chlapci a mladí muži, že teď posloucháte a že si uvědomíte, jaká zodpovědnost a jaká očekávání byly v dětství na Josepha F. vloženy.

O pouhé čtyři roky později, v roce 1852, když mu bylo 13 let, jeho milovaná matka zemřela a z Josepha a jeho sourozenců se stali sirotci.³

V roce 1854, když mu bylo 15 let, byl Joseph F. povolán sloužit na misii na Havajských ostrovech. Tato misie, která trvala více než tři roky, představovala počátek jeho celoživotní služby v Církvi.

Po návratu do Utahu se v roce 1859 oženil.⁴ Po několik následujících let naplňovaly jeho život práce, rodinné povinnosti a další dvě misie. 1. července 1866, ve věku 27 let, se jeho život navždy změnil, když ho Brigham Young vysvětil apoštolem. V říjnu následujícího roku zaujal uvolněné místo v Radě Dvanácti.⁵ Než se roku 1901 sám stal presidentem, sloužil jako rádce Brighama Younga, Johna Taylora, Wilforda Woodruffa a Lorenza Snowa.⁶

Joseph F. a jeho manželka Julina přivítali do rodiny své první děťátko, Mercy Josephine.⁷ Bylo jí jen dva a půl roku, když zemřela. Krátce poté si Joseph F. zaznamenal: „Včera tomu byl měsíc, co má … drahá Josephine zemřela. Ó, kéž bych ji býval mohl zachránit, aby mohla dospět v ženu. Každý den mi chybí a cítím se osamělý. … Bože, odpusť mi mou slabost, pokud je špatné milovat své děti tak, jak je miluji já.“⁸

President Smith přišel za svého života o otce, matku, jednoho bratra, dvě sestry, dvě manželky a třináct dětí. Velmi dobře věděl, co je to zármutek a jaké to je, ztratit své blízké.

Když Josephovi F. zemřel syn Albert Jesse, napsal své sestře Martě Ann, že Pána prosil o jeho záchranu a ptal se: „Proč se to děje? Ó, Bože, proč se to muselo stát?“⁹

Přestože se ohledně toho modlil, neobdržel toho času v této věci žádnou odpověď.¹⁰ Martě Ann napsal, že „[mu připadalo, jakoby] se nebesa nad jeho hlavou zcela uzavřela“, pokud jde o téma smrti a duchovního světa. Jeho víra v Pánova věčná zaslíbení však byla pevná a stálá.

V Pánově příhodném čase získal president Smith ohledně duchovního světa další odpovědi, útěchu a poznání, o něž usiloval – a to, když v říjnu roku 1918 obdržel ono úžasné vidění.

Onen rok byl pro něj obzvláště bolestný. Truchlil nad ztrátami na životech v první světové válce, které dosáhly počtu více než 20 milionů padlých. Kromě toho se po celém světě šířila pandemie chřipky, která připravila o život až 100 milionů lidí.

V onom roce přišel president Smith také o další tři milované členy rodiny. Starší Hyrum Mack Smith z Kvora Dvanácti apoštolů – jeho prvorozený syn a můj dědeček – náhle zemřel v důsledku prasklého slepého střeva.

President Smith napsal: „Nemám slov – [oněměl] jsem žalem! … Mé srdce je zlomeno a chvěje se na pomezí života a smrti! … Ó! Jak moc jsem ho miloval! … Budu ho milovat navždy. A tak tomu je a navždy bude se všemi mými syny a dcerami, ale on je můj prvorozený syn, ten první, který mi přinesl radost a naději na to, že přinese mému jménu čest a že mé jméno bude nekonečné. … Děkuji za něj Bohu z hloubi své duše! Ó, já jsem ho však potřeboval! Všichni jsme ho potřebovali! Byl Církvi tak užitečný. … A teď … ó, co mám dělat?! … Ó! Bože, pomoz mi!“¹¹

Následující měsíc zemřel při tragické nehodě zeť presidenta Smitha, Alonzo Kesler.¹² President Smith si do deníku napsal: „Tato strašlivá a srdceryvná smrtelná nehoda uvrhla celou rodinu do hlubin sklíčenosti.“¹³

O sedm měsíců později, v září roku 1918, zemřela snacha presidenta Smitha a moje babička Ida Bowman Smithová po porodu svého pátého dítěte, mého strýce Hyruma.¹⁴

A tak se stalo, že 3. října 1918 obdržel president Smith poté, co trpěl nesmírným zármutkem nad ztrátou milionů lidí, kteří ve světě zemřeli kvůli válce a nemocem, i nad smrtí členů vlastní rodiny, ono nebeské zjevení známé jako „vidění o vykoupení mrtvých“.

Následujícího dne se o tomto zjevení zmínil na úvodním zasedání říjnové generální konference. Jeho zdraví již bylo chatrné, ale přesto krátce promluvil: „Nepokusím se, neodvažuji se, hovořit o mnoha věcech, které mám dnes ráno na mysli, a odložím to až na nějakou pozdější dobu, dá-li Pán, abych se vám pokusil říci něco z toho, co je v mé mysli a co přebývá v mém srdci. [Posledních] pět měsíců jsem nežil sám. Přebýval jsem v duchu modlitby, pokorné prosby, víry a odhodlání; a byl jsem v neustálém společenství s Duchem Páně.“¹⁵

Zjevení, které obdržel 3. října, mu do srdce přineslo útěchu a poskytlo mu odpovědi na mnohé z jeho otázek. I my můžeme obdržet útěchu a dozvědět se více o tom, jak bude vypadat naše vlastní budoucnost i budoucnost našich blízkých, když zemřeme a odejdeme do duchovního světa, díky tomu, že budeme toto zjevení studovat a přemítat o důležité úloze, kterou hraje v tom, jak každý den žijeme.

Mezi tím, co president Smith spatřil, byla i Spasitelova návštěva věrných v duchovním světě poté, co zemřel na kříži. Cituji z tohoto vidění:

„Ale vizte, z prostředku spravedlivých zorganisoval své síly a určil posly oděné mocí a pravomocí a pověřil je, aby vyšli a přinesli světlo evangelia těm, již byli v temnotě, vpravdě všem duchům [mužů a žen];¹⁶ a tak bylo evangelium kázáno mrtvým. …

Ti byli učeni víře v Boha, pokání z hříchu, zástupnému křtu na odpuštění hříchů, daru Ducha Svatého vkládáním rukou,

A všem dalším zásadám evangelia, jež bylo nutné, aby znali, aby se uschopnili, aby mohli býti souzeni podle lidí v těle, ale žíti podle Boha v duchu. …

Neboť mrtví pohlíželi na dlouhé odloučení svého ducha od těla jako na porobu.

Tyto Pán učil a dal jim moc, aby vyšli, po jeho vzkříšení z mrtvých, aby vstoupili do království jeho Otce, aby tam byli korunováni nesmrtelností a věčným životem,

A pokračovali pak v práci své, jak bylo přislíbeno Pánem, a byli podílníky všech požehnání, která byla držena v záloze pro ty, již ho milují.“¹⁷

Ve vidění spatřil president Smith svého otce Hyruma a Proroka Josepha Smitha. Bylo tomu již 74 let od doby, kdy je jako malý chlapec naposledy spatřil v Nauvoo. Stěží si dokážeme představit radost, kterou pociťoval, když svého milovaného otce a strýce spatřil. V poznání, že všichni duchové si zachovají podobu svého smrtelného těla a že dychtivě očekávají den svého zaslíbeného vzkříšení, musel najít inspiraci a útěchu. Toto vidění zjevilo v plnější míře rozsah a šíři plánu, který má Nebeský Otec pro své děti, a Kristovy vykupující lásky a nesmírné moci Jeho Usmíření.¹⁸

Při tomto významném 100. výročí vás vyzývám, abyste si toto zjevení důkladně a pozorně přečetli. Když tak učiníte, kéž vám Pán požehná tím, abyste v plnější míře porozuměli lásce, plánu spasení a štěstí, které Bůh má pro své děti.

Svědčím o tom, že vidění, které obdržel president Joseph F. Smith, je pravdivé. Vydávám svědectví o tom, že každý si ho může přečíst a poznat, že je pravdivé. Ti, kteří toto poznání neobdrží v tomto životě, zajisté poznají jeho pravdivost v okamžiku, kdy všichni vstoupí do duchovního světa. Tam budou všichni milovat a chválit Boha a Pána Ježíše Krista za veliký plán spasení a za požehnání vzkříšení, které nám bylo slíbeno, kdy se tělo opět spojí s duchem, aby se od něj již nikdy neoddělilo.¹⁹

Jsem velmi vděčný za to, že vím, kde teď je má drahá Barbara, a že jednou budeme opět spolu s naší rodinou po celou věčnost. Kéž je nám nyní a na věky podporou pokoj Páně, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.