Lekce 26

Zjevení o kněžství

Úvod

V průběhu 20. století, kdy se misionářská práce rozšířila po celém světě, se vedoucí Církve modlili o vedení ohledně omezení týkajících se vysvěcování ke kněžství a chrámových obřadů pro členy Církve s africkými kořeny. 1. června 1978 obdržel president Spencer W. Kimball, jeho rádci v Prvním předsednictvu a členové Kvora Dvanácti apoštolů v chrámu Salt Lake rozhodující zjevení. Během této lekce studenti lépe porozumějí tomu, jak mají s vírou přistupovat k otázkám týkajícím se evangelia, a také se dozvědí něco o okolnostech a pravdách týkajících se tohoto rozhodujícího zjevení.

Doplňková četba

Gordon B. Hinckley, „Priesthood Restoration“, Ensign, Oct. 1988, 69–72.
„Race and the Priesthood“, Gospel Topics, lds.org/topics.
Ahmad Corbitt, „A Personal Essay on Race and the Priesthood“, parts 1–4, Perspectives on Church History series, history.lds.org/section/perspectives-on-church-history.

Náměty pro výuku

Úvod k Oficiálnímu prohlášení 2

Přistupujte k otázkám týkajícím se evangelia s vírou

Popište členům třídy tuto situaci:

Jednoho dne po škole oslovil Petra jiný člen Církve, který se nedávno začal zaobírat určitými otázkami ohledně církevní nauky. Petr měl pocit, že se mu podařilo příteli do určité míry pomoci, ale pak přemýšlel nad tím, co by mohl příště, až ho v podobné situaci osloví nějaký člen Církve, udělat jinak.

Zeptejte se studentů, jak pomohli členům Církve, kteří se na ně obrátili s upřímnými otázkami ohledně Církve a její nauky.

Ukažte studentům tento citát od presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva a přečtěte ho:

„Z otázek se rodí svědectví. Někdo se může cítit rozpačitě nebo nezpůsobile, protože má hloubavé otázky týkající se evangelia, ale takový pocit mít nemusí. Kladení otázek není známkou slabosti; je to předzvěst růstu.

Bůh nám přikazuje, abychom usilovali o odpovědi na své otázky, a žádá jen o to, abychom usilovali ‚s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem, majíce víru v Krista‘. [Moroni 10:4.] Když tak činíme, může nám být ‚mocí Ducha Svatého‘ projevena pravdivost všech věcí. [Moroni 10:5.]

Nebojte se; ptejte se. Buďte zvídaví, ale nepochybujte! Neustále se pevně držte víry i světla, které jste již obdrželi.“ („Odraz ve vodě“ [zasvěcující shromáždění Církevního vzdělávacího systému, 1. listopadu 2009], 7 ldschurchnewsarchive.com.)

Co z toho, čemu president Uchtdorf učil, by mohlo pomoci někomu, kdo si klade otázky ohledně naukových, historických a společenských témat týkajících se Církve? (Pomozte studentům porozumět této zásadě: Budeme-li používat víru v Ježíše Krista, pak na upřímné otázky nakonec budeme moci získat odpovědi od našeho Otce v nebi.)

Vysvětlete, že jedno z historických témat, ohledně nichž si někteří členové Církve kladou otázky, vyplývá z církevní zásady platné od poloviny 19. století do roku 1978, kdy černošští členové s africkými kořeny nebyli vysvěcováni ke kněžství. Podle této zásady také nebylo černošským členům obou pohlaví umožněno účastnit se chrámového obdarování ani pečeticích obřadů. Požádejte některého studenta, aby přečetl níže uvedenou pasáž, která je součástí úvodu k Oficiálnímu prohlášení 2 (jež se nachází v Nauce a smlouvách). Ostatní vyzvěte, aby se zamysleli nad tím, jak by tyto informace mohly pomoci těm, které toto historické téma znepokojuje.

„Kniha Mormonova učí tomu, že ‚všichni jsou Bohu stejní‘ – černí i bílí, porobení i svobodní, muži i ženy. (2. Nefi 26:33.) Již od počátků Církve jsou v mnoha různých zemích křtěni lidé všech možných ras a národností a žijí jako její věrní členové. Během života Josepha Smitha bylo ke kněžství vysvěceno několik černošských členů Církve. V počátcích historie Církve vedoucí přestali předávat kněžství černošským členům s africkými kořeny. Církevní záznamy neposkytují žádné jasné vysvětlení původu této praxe.“ (Úvod k Oficiálnímu prohlášení 2.)

Jaké důležité pravdy obsahuje toto prohlášení pro ty, pro které je možná obtížné se s touto záležitostí vyrovnat?

Zdůrazněte větu, která konstatuje: „Církevní záznamy neposkytují žádné jasné vysvětlení původu této praxe.“ I když někteří mohou uvádět různé důvody, proč mužští členové s africkými kořeny nebyli na určitý čas vysvěcováni ke kněžství, tyto důvody nemusí být správné. Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Pokud máte při čtení písem na mysli otázku: ‚Proč Pán přikázal to či ono,‘ zjistíte, že důvody jsou uvedeny v méně než v jednom případě ze sta. Pán nemá ve zvyku udávat důvody. My [smrtelníci] můžeme ke zjevení připojovat své důvody. Můžeme připojovat své důvody k přikázáním. A když to děláme, činíme tak podle svého názoru. Někteří lidé udávali důvody ohledně zjevení, o němž nyní mluvíme [rasa a kněžství], a zjistilo se, že se naprosto mýlili. …

Nedělejme tutéž chybu, jakou dělali lidé v minulosti, v tomto případě i v jiných oblastech, když se snažili uvádět pro zjevení důvody. Zjistilo se, že tyto důvody jsou do značné míry vytvořené lidmi.“ (Life’s Lessons Learned [2011], 68–69.)

Proč je moudré nespekulovat o tom, z jakých důvodů nebylo jedincům s africkými kořeny před rokem 1978 předáváno kněžství nebo proč neměli přístup k chrámovým obřadům? (Člověk vidí věci z omezené perspektivy a Bůh nám důvody nesdělil.)

Zdůrazněte, že Církev v dnešní době neuznává různé teorie ohledně tohoto tématu, které byly v minulosti šířeny: černá kůže je znamením božské nepřízně či prokletí; černá kůže odráží nespravedlivé činy spáchané v předsmrtelném životě; smíšená manželství jsou hříchem; nebo černoši či lidé jakékoli jiné rasy jsou v nějakém ohledu méněcenní. Církevní vedoucí v dnešní době jednoznačně odsuzují veškeré minulé či současné projevy rasismu. (Viz „Race and the Priesthood“, Gospel Topics, lds.org/topics.)

Jak může člověku při řešení otázek a problémů ohledně omezení týkajícího se vysvěcování ke kněžství, které existovalo před rokem 1978, pomoci jeho víra v Ježíše Krista?

Oficiální prohlášení 2

Kněžství a chrámová požehnání byla nabídnuta všem způsobilým členům Církve

Vysvětlete, že před rokem 1978 poznaly pravdivost znovuzřízeného evangelia tisíce lidí s africkými kořeny. Vedoucí Církve v Salt Lake City obdrželi mnoho dopisů od nepokřtěných obrácených z Nigérie a Ghany, kteří žádali o to, aby byli do Afriky vysláni misionáři. Vedoucí Církve tuto záležitost mnoho let s modlitbou zvažovali, ale pociťovali, že k vyslání misionářů do Afriky dosud nenastal čas. V Brazílii pomáhali věrní černošští členové stavět chrám São Paulo, jehož výstavba byla oznámena v roce 1975, i když věděli, že do něj nebudou moci vstoupit.

Sdělte studentům, že Oficiální prohlášení 2 obsahuje oficiální oznámení o zjevení, které obdržel president Spencer W. Kimball, jeho rádci v Prvním předsednictvu a deset členů Kvora Dvanácti apoštolů. Zjevení bylo přijato 1. června 1978. Požádejte některého studenta, aby přečetl první odstavec pod oslovením „Drazí bratří“. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, čeho byli vedoucí Církve podle svých slov svědky.

Čeho byli vedoucí Církve po celém světě svědky?
K čemu byli vedoucí Církve inspirováni poté, co byli svědky šíření díla Páně?

Požádejte některého studenta, aby přečetl další odstavec, který začíná slovy „Vědomi si příslibů“. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, jak vedoucí Církve jednali na základě svých inspirovaných přání. Zeptejte se:

Jak president Spencer W. Kimball a další vedoucí Církve jednali na základě svých inspirovaných přání?
Co podle prvních tří řádků tohoto odstavce vedoucí Církve věděli o omezení týkajícím se vysvěcování ke kněžství? (Byli si vědomi toho, že v určité době budou mít všichni způsobilí muži příležitost obdržet kněžství.)

Vysvětlete, že již mnoho let před rokem 1978 členové Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů, kteří si byli vědomi toho, že ke změně stávající situace je zapotřebí zjevení, diskutovali o omezení týkajícím se vysvěcování ke kněžství a ohledně této záležitosti se modlili. Ukažte studentům tato slova presidenta Spencera W. Kimballa (1895–1985) a některého z nich požádejte, aby je přečetl:

„Den za dnem jsem sám s vážností vstupoval do horních místností chrámu, kde jsem Bohu vyléval svou duši a zpravoval Ho o své snaze pohnout se v té otázce vpřed. Chtěl jsem udělat to, co si přál On. Vysvětlil jsem Mu to a řekl jsem: ‚Pane, chci pouze to, co je správné. Neplánujeme žádný okázalý krok vpřed. Chceme jen to, co si přeješ, a chceme to teprve tehdy, až to bude i Tvým přáním.‘“ (Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball [2006], 238.)

Čemu nás slova presidenta Kimballa učí o tom, jak proroci usilují o zjevení? (Poté, co studenti odpovědí, byste mohli na tabuli napsat tuto pravdu: Proroci usilují při řízení Církve o poznání Pánovy vůle.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl další dva odstavce z Oficiálního prohlášení 2, které začínají slovy „On vyslyšel naše modlitby“. Vyzvěte členy třídy, aby vyhledali Pánovu odpověď na modlitby presidenta Kimballa, jeho rádců v Prvním předsednictvu a členů Kvora Dvanácti apoštolů.

Jak Pán odpověděl na modlitby svého proroka? (Zdůrazněte Pánovo poselství obsažené v tomto zjevení: Požehnání evangelia Ježíše Krista jsou dostupná všem dětem Nebeského Otce.)

Abyste studentům pomohli porozumět tomu, jak bylo zjevení zaznamenané v Oficiálním prohlášení 2 přijato, podělte se o tato slova presidenta Gordona B. Hinckleyho (1910–2008), který byl v den přijetí tohoto zjevení v chrámu přítomen:

„V místnosti vládla posvátná a posvěcená atmosféra. Já osobně jsem měl pocit, jako kdyby se mezi nebeským trůnem a klečícím a prosby vznášejícím prorokem Božím, k němuž se připojili jeho Bratří, otevřel jakýsi průchod. Duch Boží tam byl s námi. A mocí Ducha Svatého tento prorok obdržel ujištění, že to, o co se modlil, je správné, že onen čas nastal a že nyní mají být úžasná požehnání kněžství nabídnuta způsobilým mužům kdekoli na světě, bez ohledu na jejich rodovou linii. …

Všichni jsme věděli, že nastal čas na změnu a že toto rozhodnutí přišlo z nebes. Odpověď byla jasná. Vládla mezi námi dokonalá jednota ohledně toho, co jsme zažili a jak jsme tomu porozuměli.“ („Priesthood Restoration“, Ensign, Oct. 1988, 70.)

Vysvětlete, že krátce po obdržení tohoto zjevení byli do Afriky vysláni misionáři. Od té doby bylo na tomto kontinentě postaveno několik chrámů, bylo zorganizováno přes sto kůlů a stovky tisíc lidí přijaly obřady evangelia pro sebe i za své zesnulé předky. (Viz například „Mormons in Africa: A Bright Land of Hope“, mormonnewsroom.org; „Emerging with Faith in Africa“, parts 1–3, lds.org/prophets-and-apostles/unto-all-the-world.)

Ukažte studentům tato slova staršího Russella M. Nelsona z Kvora Dvanácti apoštolů a některého z nich požádejte, aby je přečetl:

„Věrní se shromažďují do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů na každém kontinentě a na mořských ostrovech. Když členové ztrácejí sami sebe ve službě svému milovanému Spasiteli, rozdíly v kultuře, jazyku, pohlaví a obličejových rysech ustupují do pozadí. Naplňují se Pavlova slova: ‚Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.

Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.‘ [Galatským 3:27–28.]

Pouze díky porozumění pravému otcovství Boha můžeme plně docenit pravé bratrství lidstva. Toto porozumění vede k touze stavět mosty spolupráce místo zdí, které rozdělují.“ („Teach Us Tolerance and Love“, Ensign, May 1994, 70.)

Jak nás evangelium připravuje na to, abychom se sjednotili s lidmi, kteří pocházejí z různých prostředí?
Kdy jste byli svědky toho, jak se členové Církve z různých prostředí spojili v jednotě a vzájemně spolupracovali?

Na závěr vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak by odpověděli, kdyby se jich někdo zeptal na to, proč Církev určitou dobu nevysvěcovala ke kněžství muže s africkými kořeny. Uveďte, že je vhodné vysvětlit druhým, že nevíme, z jakého důvodu toto omezení týkající se vysvěcování ke kněžství začalo platit, a že bychom měli sdílet pouze pravdy, jež známe, a vydávat o nich svědectví.

Četba pro studenty

2. Nefi 26:33; Oficiální prohlášení 2.
„Race and the Priesthood“, Gospel Topics, lds.org/topics.