Lekce 7
Hlásejte věčné evangelium
Úvod
Nauka a smlouvy obsahuje zjevení, která Pán dal skrze Proroka Josepha Smitha některým členům Církve a ve kterých jim přikázal, aby hlásali pokání a shromažďovali Jeho vyvolené. Zatímco byli misionáři povoláváni Prorokem Josephem Smithem a stávali se nástrojem v Pánových rukou, Církev se rychle rozrůstala. Když si členové Církve v dnešní době uvědomují svou zodpovědnost pomáhat při sdílení evangelia a tuto zodpovědnost naplňují, získávají požehnání z misionářské práce.
Doplňková četba
-
Neil L. Andersen, „Je to zázrak“, Liahona, květen 2013, 77–80.
-
L. Tom Perry, „Přivádějte duše ke mně“, Liahona, květen 2009, 109–112.
Náměty pro výuku
Nauka a smlouvy 29:4–7; 33:2–7
Pán povolává služebníky, aby pomáhali shromáždit Jeho děti
Ukažte následující citát presidenta Gordona B. Hinckleyho (1910–2008) a požádejte některého studenta, aby ho přečetl:
„Misionářská práce je životodárnou silou Církve. Je základním prostředkem, díky němuž Církev roste. Právě díky této službě dosáhla Církev své nynější velikosti.“ („Misionářská služba“, První celosvětové školení vedoucích, 11. ledna 2003, 17.)
-
V jakém smyslu může být podle vašeho názoru misionářská práce považována za „životodárnou síl[u] Církve“?
Vysvětlete, že v prvních dnech Znovuzřízení lidé často žádali Proroka, aby v jejich zastoupení usiloval o zjevení, které by jim pomohlo poznat, jak by mohli přispět k Pánovu dílu. Někdy byla zjevení dána pro jednoho člověka, jindy pro více lidí. Vysvětlete, že Nauka a smlouvy 33 je příkladem zjevení, které bylo přijato ve prospěch dvou osob: Ezry Thayera (nebo Thayrea) a Northropa Sweeta.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Nauky a smluv 33:2–7. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali slova, části textu nebo symboly, které Pán použil a které se týkají naší role v misionářské práci a zdůrazňují důležitost hlásání evangelia v posledních dnech.
-
Jaké symboly Pán použil? (Zatímco budou studenti odpovídat, mohli byste jejich odpovědi psát na tabuli.)
-
Jak tyto symboly znázorňují naši roli v misionářské práci a zdůrazňují důležitost hlásání evangelia?
Vyzvěte studenty, aby si pečlivě prostudovali verš 6 a zaměřili se na to, čeho je dosaženo, když hlásáme evangelium druhým. Poté je požádejte, aby vlastními slovy uvedli, co našli. (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Když hlásáme evangelium Ježíše Krista druhým, pomáháme shromažďovat Pánovy vyvolené. Mohli byste uvést, že poté, co bylo dáno toto zjevení, zaplnil Ezra Thayer svou stodolu lidmi, aby si vyslechli Josepha Smitha a další, jak káží evangelium. [Documents, Volume 1: July 1828–June 1831, vol. 1 of the Documents series of The Joseph Smith Papers (2013), 206.])
Podělte se se studenty o následující definici shromažďování Izraele od staršího Bruce R. McConkieho (1915–1985) z Kvora Dvanácti apoštolů:
„Ke shromažďování Izraele patří to, že věříme ve vše, co Pán kdysi poskytl svému vyvolenému národu, přijímáme to a žijeme podle toho. … Patří k tomu to, že uvěříme v evangelium, vstoupíme do Církve a přijdeme do království.“ (A New Witness for the Articles of Faith [1985], 515.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl níže uvedený příběh o několika prvních misionářích, kteří byli povoláni krátce po zorganizování Církve. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, jaký měli tito první misionáři úspěch při shromažďování některých Pánových vyvolených.
„Na podzim [roku 1830] Pán zjevil Josephu Smithovi, že Oliver Cowdery, Peter Whitmer ml., Parley P. Pratt a Ziba Peterson mají jít ‚k Lamanitům a … kázati [jim] evangelium mé‘. (NaS 28:8; 30:5–6; 32:1–3.) Tito misionáři urazili zhruba 2 400 kilometrů a krátce kázali evangelium mezi různými indiánskými kmeny. … Největší úspěch však misionáři zaznamenali, když se zastavili v oblasti kolem Kirtlandu ve státě Ohio. Zde pokřtili asi 130 obrácených, z nichž většina pocházela ze skupiny reformovaných baptistů, kterou vedl Sidney Rigdon. Tím se vytvořila příležitost pro to, aby se tato oblast následujícího roku stala shromažďovacím místem pro stovky členů Církve. Misionáři také získali několik obrácených mezi osadníky v kraji Jackson ve státě Missouri, kde bude později založeno město Sion.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 147–148; viz také Richard Dilworth Rust, „A Mission to the Lamanites: D&C 28, 30, 32“, Revelations in Context series, Feb. 22, 2013, history.lds.org.)
Vysvětlete, že tato obrácení v severním Ohiu tehdy vedla k tomu, že se počet členů Církve více než zdvojnásobil.
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 29:4–7 a vyhledali popis Pánových vyvolených.
-
Jak Spasitel popsal své vyvolené?
Vysvětlete studentům, že k práci prvních misionářů, kteří sloužili mimo území Severní Ameriky, patří i pozoruhodný příklad toho, jak Pán používá své služebníky při shromažďování svých vyvolených. Požádejte některého studenta, aby přečetl následující shrnutí. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na radu Proroka Josepha Smitha určenou staršímu Heberu C. Kimballovi (1801–1868).
„Heber C. Kimball, člen Kvora Dvanácti, vzpomínal: ‚Asi prvního dne června roku 1837 ke mně přišel Prorok Joseph, když jsem seděl v … chrámu v Kirtlandu, a pošeptal mi: „Bratře Hebere, Duch Páně mi našeptal: ‚Nechť můj služebník Heber odjede do Anglie a hlásá mé evangelium a otevře dveře spasení tomuto národu.‘“ Starší Kimball byl při pomyšlení na tento úkol ohromen: ‚Pokládal jsem se za jednoho z nejslabších Božích služebníků. Zeptal jsem se Josepha, co mám říkat, až se tam dostanu; a on mi řekl, abych se obrátil na Pána, a On mne povede a bude skrze mne promlouvat tímtéž duchem, který [vede] i jeho.‘
Prorok také povolal Orsona Hyda, Willarda Richardse a Josepha Fieldinga z Kirtlandu a Isaaca Russella, Johna Snydera a Johna Goodsona z Toronta v Kanadě. Tito bratří se měli připojit ke staršímu Kimballovi na jeho misii do Anglie. Sešli se v New Yorku a 1. července 1837 vypluli na lodi Garrick do Velké Británie. Tato první misie mimo území Severní Ameriky přivedla do Církve během prvního roku působení těchto misionářů v Anglii asi 2 000 obrácených. Starší Kimball napsal radostně Prorokovi: ‚Buď Bohu sláva, Josephe, Pán je mezi národy s námi!‘
Druhé apoštolské misie do Británie, kterou Prorok řídil z Nauvoo, se pod vedením Brighama Younga zúčastnila většina členů Dvanácti. Na cestu se členové Dvanácti vydali na podzim roku 1839 a do Anglie dorazili v roce 1840. Pustili se do práce a do roku 1841 přivedli do Církve více než 6 000 obrácených.“ (Učení: Joseph Smith, 325, 327.)
-
Jakou radu obdržel Heber C. Kimball od Proroka Josepha Smitha?
-
Popište nějaký svůj zážitek, kdy jste byli svědky Pánovy pomoci ve své snaze dělit se o evangelium.
Nauka a smlouvy 4:1–7; 18:10–16; 31:1–12; 34:5–6; 39:20–23; 88:81
Ti, kteří byli varováni, mají varovat své bližní
Vysvětlete, že Nauka a smlouvy opakovaně členům Církve připomíná zodpovědnost a požehnání plynoucí z vykonávání misionářské práce. Naše zodpovědnost dělit se o evangelium s druhými je opakujícím se vzorem a tématem zjevení, která jsou zaznamenána v Nauce a smlouvách. Učit se rozpoznávat vzory a témata umožňuje čtenářům hodovat ve větší míře na slovech Kristových. (Viz David A. Bednar, „Rezervoár živé vody“ [fireside Univerzity Brighama Younga, 4. února 2007], speeches.byu.edu.)
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 88:81 a poté vlastními slovy shrnuli, jak se vztahuje na dnešní členy Církve. (Jednou z možných odpovědí je to, že všichni ti, kteří přijali evangelium Ježíše Krista, mají povinnost se o ně dělit s druhými.)
Ukažte následující tabulku nebo ji překreslete na tabuli. Rozdělte třídu do tří skupin a každé skupině zadejte jednu pasáž z písem. Vyzvěte studenty, aby si zadané pasáže přečetli a vyhledali zodpovědnosti a zaslíbená požehnání, která plynou z toho, když se dělíme o evangelium.
Zodpovědnosti |
Požehnání | |
---|---|---|
Po uplynutí dostatečné doby studenty požádejte, aby se o to, co zjistili, podělili s ostatními členy třídy.
Ukažte následující citát staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů a požádejte některého studenta, aby ho přečetl. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, jak starší Bednar popsal naši individuální zodpovědnost dělit se o evangelium.
„Oddaní učedníci Ježíše Krista vždy byli, jsou a budou odvážnými misionáři. Misionář je následovník Krista, který o Něm svědčí jakožto o Vykupiteli a hlásá pravdy Jeho evangelia.
Církev Ježíše Krista vždy byla, je a bude misionářskou církví. Jednotliví členové Spasitelovy Církve přijali posvátný závazek pomáhat naplňovat božské pověření, které dal Pán svým apoštolům, jak je to zaznamenáno v Novém zákoně:
‚Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.
Učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen.‘ (Matouš 28:19–20.)
Svatí posledních dnů berou tuto zodpovědnost učit všechny lidi ve všech národech o Pánu Ježíši Kristu a Jeho znovuzřízeném evangeliu vážně. …
Vskutku pociťujeme posvátnou zodpovědnost za to, abychom přinesli toto poselství každému národu, pokolení, jazyku a lidu.“ („Pojďte a vizte“, Liahona, listopad 2014, 107.)
-
Proč mají členové Spasitelovy Církve pohlížet na misionářskou práci jako na posvátný závazek?
Ukažte následující citát staršího L. Toma Perryho z Kvora Dvanácti apoštolů a požádejte některého studenta, aby ho přečetl. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a přemítali o tom, proč by se mohli chtít stát pilnějšími, pokud jde o sdílení evangelia.
„Ústředním bodem evangelia je Usmíření našeho Pána a Spasitele. Usmíření poskytuje moc ke smytí hříchů, k uzdravení a k získání věčného života. Všechna nedocenitelná požehnání plynoucí z Usmíření mohou být udělena pouze těm, kteří žijí podle zásad evangelia a přijímají jeho obřady – jsou to víra v Ježíše Krista, pokání, křest, přijetí Ducha Svatého a vytrvání do konce. Naše velkolepé misionářské poselství sděluje světu, že veškeré lidstvo může být zachráněno a může vstoupit do stáda Dobrého Pastýře, a to Ježíše Krista.
Naše misionářské poselství je umocněno znalostí týkající se Znovuzřízení. Víme, že Bůh promlouvá ke svým prorokům dnes, stejně jako to činil v dávných dobách. Víme také, že Jeho evangelium je spravováno mocí a pravomocí znovuzřízeného kněžství. Žádné jiné poselství nemá tak obrovský a věčný význam pro každého, kdo dnes žije na zemi.“ („Přivádějte duše ke mně“, Liahona, květen 2009, 110–111.)
-
Proč by se podle vašeho názoru měl každý z nás stát pilnějším, když se dělíme o evangelium? (V odpovědích studentů by mělo zaznít toto: Když se dělíme o evangelium s druhými, nabízíme jim přístup k požehnáním plynoucím z Usmíření Ježíše Krista.)
Vyzvěte studenty, aby si prostudovali Nauku a smlouvy 34:5–6; 39:20–23 a vyhledali další důležitý důvod toho, proč nám Pán přikázal, abychom se dělili o poselství evangelia s druhými. (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato pravda: Když se dělíme o poselství evangelia s druhými, pomáháme jim připravit se na Druhý příchod Ježíše Krista.)
-
Jak vás porozumění věčnému významu evangelia motivuje k tomu, abyste se o ně dělili s těmi, kteří nejsou naší víry?
-
Popište nějaký vlastní zážitek, kdy jste se podělili o poselství evangelia s druhými.
Dejte studentům několik minut na to, aby přemítali o tom, co mohou dělat, aby se podíleli na šíření evangelia, a vyzvěte je, aby si své podněty zapsali. Mohli by si například napsat jméno někoho, koho znají a kdo není v současné době členem Církve, a zavázat se, že se s ním podělí o evangelium. Požádejte několik studentů, aby se podělili o to, co plánují udělat. Vyzvěte studenty, aby jednali na základě každého vnuknutí, které obdrží, a denně se modlili za příležitosti dělit se s druhými o evangelium.
Četba pro studenty
-
Nauka a smlouvy 4:1–7; 18:10–16; 29:4–7; 31:1–12; 33:2–7; 34:5–6; 39:20–23; 88:81.
-
Neil L. Andersen, „Je to zázrak“, Liahona, květen 2013, 77–80.