Učení presidentů
Kapitola 14: Buďme loajálními občany


Kapitola 14

Buďme loajálními občany

Máme být poslušni zákonů Božích i lidských a ctít své členství v Církvi i své občanství ve státě, ve kterém žijeme.

Ze života Josepha F. Smitha

Osobní život presidenta Josepha F. Smitha byl příkladem dobrého občanství a služby společnosti. Od roku 1865 do roku 1882 sloužil po několik různých období jako člen zákonodárného sboru v teritoriální legislativě Utahu, v roce 1867 sloužil v městské radě a v roce 1895 byl členem ústavodárného shromáždění, které navrhlo ústavu státu Utah.

President Smith, který byl svědkem násilí lůzy v Nauvoo, často hovořil o důležitosti vlády zákona v civilizované společnosti. Spolu se svými rádci v Prvním předsednictvu naléhal na Svaté, aby dodržovali zákony a byli loajálními občany, kdekoli žijí, a aby byli věrni ve své oddanosti vůči své vládě.1 Při jedné příležitosti, kdy jeden vládní činitel vyjádřil opovržení vůči ústavě Spojených států, president Smith odporoval: „Svatí posledních dnů nemohou tolerovat ducha, jako je tento. To je anarchie. Znamená to zničení. Je to duch lůzovlády, a Pán ví, že jsme od lůzovlády hodně vytrpěli, a v žádném případě ji už nechceme… Nemůžeme si dovolit oddávat se tomuto duchu nebo k němu v jakémkoli stupni přispívat. Máme stát pevně proti každému duchu nebo druhu opovrhování nebo neúcty vůči ústavě a ústavním zákonům naší země.“2

Učení Josepha F. Smitha

Svatí posledních dnů jsou loajální vůči své zemi.

Konejme správně, dodržujme Boží zákony a zákony lidské, ctěme své členství v Božím království, své občanství… ve státě, jehož jsme součástí, a potom nás Bůh bude podporovat a zachovávat a my budeme pokračovat v růstu tak, jak jsme to činili od počátku, pouze náš budoucí růst se zrychlí a bude daleko větší, než tomu bylo v minulosti.3

Učte své děti, aby ctily Boží zákon, a zákon státu a zákon naší země. Učte je úctě a chovejte v úctě ty, již jsou vyvoleni lidmi, aby stáli v jejich čele a vykonávali spravedlnost a uplatňovali zákon. Učte je, aby byly loajální vůči své zemi, loajální vůči spravedlivosti a poctivosti a cti, a tím budou vyrůstat v muže a ženy vynikající nad všechny muže a ženy světa.4

Být Svatým posledních dnů ve skutečnosti znamená být jedním z nejlepších Božích lidí nebo dětí na světě… Dobrý Svatý posledních dnů bude dobrým občanem bez ohledu na to, zda podléhá Velké Británii, Spojeným státům, Holandsku, Německu nebo kterékoli jiné zemi na světě. Pokud je dobrým Svatým posledních dnů, je zavázán být dobrým občanem země, kde se narodil, nebo kterou přijal za svůj domov… Občan Božího království má stát v první řadě mezi nejlepšími Božími lidmi po celém světě.5

Modlím se nejenom za blaho Sionu, ale i za blaho našeho národa. Musíme mít vždy na mysli, že nejsme jenom občany království Božího, ale jsme občany… států, ve kterých přebýváme. Vždy jsme byli loajální svému státu i národu, stejně jako Církvi Boží… Byli jsme ochotni bojovat bitvy naší země, bránit její čest a zastávat se jejího dobrého jména a podporovat ho a navrhujeme, abychom v této loajalitě vůči národu a našemu lidu pokračovali až do konce.6

Pokud vlastenectví a loajalita jsou vlastnosti projevované v dobách míru spravedlivým, umírněným, dobročinným, přičinlivým a ctnostným životem; v dobách utrpení trpělivostí, odporem vůči skutečným nebo domnělým příkořím pouze v zákonných mezích a konečným podrobením se zákonům země, ačkoli to zahrnuje úzkost a zármutek; a v čase války ochotou bojovat bitvu národa – potom jsou „mormoni“ nepochybně vlasteneckým a loajálním lidem.7

Pán Bůh Všemohoucí vám žehnej. Mé srdce je plné požehnání pro Svaté posledních dnů. Mám rád muže, o němž vím, že je čestným, poctivým, opravdovým, věrným Svatým posledních dnů. Muž, na kterého se hodí tento popis, je jedním z nejlepších občanů jakékoli země; je dobrým občanem jakéhokoli města, jakéhokoli kraje, jakéhokoli státu nebo jakéhokoli národa, kde se může nacházet; a je jedním ze skutečně nejlepších. Skutečný Svatý posledních dnů je dobrým manželem, je dobrým otcem, je dobrým sousedem, je dobrým občanem a je v každém ohledu dobrým mužem.8

Spravedlivost povznáší národ.

Typický „mormonský“ domov je chrámem rodiny… Zde jsou učeny a jemně prosazovány morální předpisy a náboženské pravdy, což, když se sečte, vytváří onu spravedlivost, která oslavuje národ a zahání onen hřích, který je hanbou pro jakýkoli lid… Zde jsou naši synové a dcery, podrobte je jakémukoli srovnávacímu testu chcete; ohledně vztahu k pravdě, úcty k věku, úcty k Bohu, lásky k člověku, loajality k zemi, úcty k zákonu, kultivovanosti způsobů a konečně… čistoty mysli a cudnosti jednání. Není nadměrnou sebechválou říci o pokoleních našich lidí, narozených a vychovávaných v „mormonských“ domovech, že se v křesťanských ctnostech a ve všem, co vytváří dobré občany, úspěšně vyrovnají jakékoli komunitě v této nebo v kterékoli jiné zemi.9

„Mormonismus“ je na světě pro jeho dobro. Učením pravdy, vštěpováním morálnosti, ochranou čistoty domova, ctěním autorit a vlády, pěstováním vzdělání a povznášením muže i ženy naše náboženství veřejně odsuzuje zločin a je nepřítelem tyranie v každé podobě. „Mormonismus“ se snaží společnost povznést, nikoli zničit.10

Dobrý Svatý posledních dnů je v každém ohledu dobrým občanem. Toužím mladým mužům naší komunity říci: buďte příkladnými Svatými posledních dnů a nedovolte ničemu, aby vám bránilo ucházet se o nejvyšší postavení, která náš národ může nabídnout. Poté, co jste postavení získali, nechť vaše ctnost, vaše bezúhonnost, vaše čest, vaše schopnosti, vaše náboženské učení, jež do vašeho srdce od mala vkládala vaše oddaná „mormonská“ matka, svítí „před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích“. [Matouš 5:16.]11

Kéž Pán žehná naší vládě a vede ty, již ve svých rukou drží moc, aby činili to, co je spravedlivé, potěšující a Bohu přijatelné.12

Zastáváme nauku odluky Církve od státu.

Členům Církve je Božským zjevením přikázáno …: „Nechť žádný člověk neporušuje zákony země, neboť ten, kdo zachovává zákony Boží, nemusí porušovat zákony země.“ [NaS 58:21.]13

Co se týká zákonů Církve, je přesně řečeno toto: …

„Věz, zákony, které jste obdrželi z mé ruky, jsou zákony Církve, a v tomto smyslu je máte také hlásati.“ [NaS 58:23.]

To znamená, že žádný ustanovený zákon nebo pravidlo nebo zjevení, které obdržela Církev, nebylo vyhlášeno pro stát. Tyto zákony a zjevení byly dány pouze pro správu Církve.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů zastává nauku odluky církve od státu; nevměšování církevní pravomoci do politických záležitostí; a absolutní svobody a nezávislosti jednotlivce při vykonávání jeho politických povinností. Došlo-li někdy k jednání v rozporu s touto naukou, bylo to porušení dobře ustálených zásad a pravidel Církve.

Prohlašujeme, že na základě zásad a pravidel podporujeme: Absolutní odluku církve od státu. Žádné ovládání státu skrze církev. Žádné vměšování církve do funkcí státu. Žádné vměšování státu do funkcí církve nebo do svobodného praktikování náboženství. Absolutní svobodu jednotlivce od ovládání církevní autoritou v politických záležitostech. Rovnost všech církví před zákonem.14

Církev se neangažuje v politice; její členové patří k politickým stranám podle svého přání… Nežádá se od nich, tím méně vyžaduje, aby volili tak či onak… Nemohou jim však být spravedlivě odepřena jejich práva jako občanů, a není důvod, proč by tomu tak mělo být, neboť v průměru jsou stejně loajální, stejně střídmí, stejně dobře vzdělaní, stejně čestní, stejně přičinliví, stejně ctnostní, stejně morální, stejně šetrní a v každém jiném ohledu hodni jako kteříkoli jiní lidé v národě nebo na zemi.15

Až do příchodu království Božího jsme podrobeni mocím, které jsou.

Bible, která je jedním z psaných standardů „mormonské“ Církve, je plná předpovědí a zaslíbení o založení Božské vlády na zemi; o příchodu vlády spravedlivosti rozprostírající se po celé tváři zeměkoule. Kristus bude Králem a všechny národy a lidé mu budou sloužit a budou Ho poslouchat. Bude to vskutku království Boží. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je zřízena v rámci přípravy na toto království. Její evangelium je „evangelium království“. Její zásady, obřady, pravomoc a dary jsou nebeského původu. Je to tedy duchovní „království nebeské“ nesoucí v sobě vliv a moc, které mají otevřít cestu pro naplnění proroctví o všeobecném panování Syna Božího.16

Někdy se poukazuje na to, že členové Církve vyhlížejí skutečný příchod království Božího na zemi, které shromáždí všechna království světa do jedné viditelné božské říše, nad níž bude vládnout Mesiáš.

Má se za to, že toto vše činí pro „mormony“ nemožným, aby věnovali opravdovou oddanost své zemi nebo jakékoli pozemské vládě.

… Popíráme, že naše víra v božské zjevení nebo naše očekávání příchodu království Božího oslabuje v jakémkoli stupni opravdovost naší oddanosti vůči své vlasti. O tom, kdy bude založena božská říše, nevíme možná nic více než ostatní křesťané, kteří se modlí: „Přiď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“ [Matouš 6:10.] Víme ale, že naše oddanost a loajalita naší vlasti jsou posilovány skutečností, že zatímco očekáváme příchod Mesiášova království, jsme pod Božím přikázáním, abychom byli podrobeni mocím, které jsou, dokud nepřijde ten, „jehož právem je vládnout“. [NaS 58:22.]17

Doporučení ke studiu

  • Proč mají být Svatí posledních dnů loajální zemi, ve které žijí? (Viz také NaS 134:5.) Jak můžeme projevovat své zemi loajalitu a čest, i když nemusíme souhlasit s určitou její politikou?

  • Jak můžeme učit své děti, aby byly dobrými občany?

  • Jaké máme zodpovědnosti jako občané? Proč má být věrný Svatý posledních dnů „jedním z nejlepších občanů jakékoli země“?

  • Jakým způsobem osobní spravedlivost povznáší národ? Proč je osobní spravedlivost důležitým prvkem dobrého občanství? Jakou roli má hrát osobní spravedlivost v životě těch, kteří usilují o veřejný úřad, nebo těch, kteří ho již zastávají?

  • Jak odluka církve od státu pomáhá lidem praktikovat své náboženské přesvědčení? (Viz také NaS 134:7, 9.) Proč je důležité mít v politických záležitostech individuální svobodu od církevní autority?

  • Co je královstvím Božím, které má přijít, a kdo bude tomuto království poddán?

Odkazy

  1. Viz James R. Clark, comp., Messages of the First Presidency of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 6 vols. (1965–1975), 4:165.

  2. Gospel Doctrine, 5th ed. (1939), 404.

  3. Gospel Doctrine, 409–410.

  4. Messages of the First Presidency, 5:55.

  5. „Discourse by President Joseph F. Smith“, Millennial Star, 27 Sept. 1906, 610..

  6. In Conference Report, Apr. 1905, 46.

  7. Messages of the First Presidency, 4:150.

  8. In Conference Report, Apr. 1910, 8.

  9. Messages of the First Presidency, 4:147.

  10. Messages of the First Presidency, 4:154.

  11. „Editor’s Table: Congress and the ,Mormons‘“, Improvement Era, Apr. 1903, 473.

  12. In Conference Report, Oct. 1908, 127.

  13. Messages of the First Presidency, 4:81.

  14. Messages of the First Presidency, 4:153; rozdělení do odstavců pozměněno.

  15. „Editor’s Table: The Probable Cause“, Improvement Era, June 1903, 626.

  16. Messages of the First Presidency, 4:81.

  17. Messages of the First Presidency, 4:154.

Tisk