Smrt, duchovní

Duchovní smrt je odloučení od Boha. Písma učí o dvou příčinách duchovní smrti. První příčinou je pád a druhou je naše vlastní neposlušnost.

Prorok Samuel z Knihy Mormonovy učil: „Veškeré lidstvo, jsouc pádem Adamovým odříznuto z přítomnosti Páně, je považováno za mrtvé, jak ve věcech časných, tak ve věcech duchovních“ (Helaman 14:16). Během svého života na zemi jsme odříznuti z Boží přítomnosti. Ježíš Kristus vykupuje usmířením všechny z této duchovní smrti. Samuel svědčil, že Spasitelovo vzkříšení „vykupuje veškeré lidstvo z první smrti – oné duchovní smrti… vizte, vzkříšení Krista vykupuje lidstvo, ano, dokonce veškeré lidstvo, a přivádí je zpět do přítomnosti Páně“ (Helaman 14:16–17). Prorok Lehi učil, že díky usmíření „přijdou všichni lidé k Bohu; pročež, budou státi v přítomnosti jeho, aby jím byli souzeni podle pravdy a svatosti, jež je v něm“ (2. Nefi 2:10).

Další duchovní smrt přichází jako důsledek naší vlastní neposlušnosti. Kvůli svým hříchům jsme nečistí a neschopní přebývat v přítomnosti Boží (viz Římanům 3:23; Alma 12:12–16, 32; Helaman 14:18; Mojžíš 6:57). Ježíš Kristus nabízí usmířením vykoupení z této duchovní smrti, ale pouze tehdy, když projevujeme víru v Něho, činíme pokání z hříchů a jsme poslušni zásad a obřadů evangelia (viz Alma 13:27–30; Helaman 14:19; Články víry 1:3).

Další odkazy: 1. Nefi 15:33–35; Alma 40:26; 42:23

Viz také Hřích; Pád; Pokání; Poslušnost; Usmíření Ježíše Krista; Víra