Desatero přikázání

Desatero přikázání jsou věčné zásady evangelia, jež jsou nezbytné pro naše oslavení. Pán je zjevil v dávných časech Mojžíšovi (viz Exodus 20:1–17) a znovu je uvedl ve zjevení posledních dnů (viz NaS 42:18–29; 59:5–13; 63:61–62). Desatero přikázání je velmi důležitou součástí evangelia. Poslušnost těchto přikázání připravuje cestu k poslušnosti dalších zásad evangelia.

Následující shrnutí Desatera přikázání obsahuje krátké vysvětlení toho, jak se týká dnešního života:

„Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.“ (Exodus 20:3.) Máme činit „všechny věci s okem upřeným na slávu Boží“. (NaS 82:19.) Máme milovat Pána a sloužit Mu celým svým srdcem, mocí, myslí a silou (viz Deuteronomium 6:5; NaS 59:5).
„Neučiníš sobě rytiny“ (Exodus 20:4). Pán v tomto přikázání odsuzuje uctívání model. Modlářství může mít mnoho forem. Někteří lidé se neklanějí před rytinami nebo sochami, ale nahrazují žijícího Boha jinými modlami, například penězi, hmotnými statky, idejemi nebo slávou. V jejich životě „poklad jejich je bůh jejich“ – bůh, který „s nimi zahyne“ (2. Nefi 9:30).
„Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo.“ (Exodus 20:7.) Vysvětlení tohoto přikázání, viz „Neuctivost“, strany 78–79.
„Pomni na den sobotní, abys jej světil.“ (Exodus 20:8.) Vysvětlení tohoto přikázání, viz „Sabat“, strany 132–133.
„Cti otce svého i matku svou.“ (Exodus 20:12.) Toto přikázání zůstává závazné, i když jsme dospělí. Máme vždy hledat způsoby toho, jak projevovat úctu ke svým rodičům.
„Nezabiješ.“ (Exodus 20:13.) Vysvětlení toho, jak se toto přikázání vztahuje na ty, kteří jsou povoláni jít do války, viz „Válka“, strany 168–169.
„Nesesmilníš.“ (Exodus 20:14.) Pán odsuzuje ve zjevení posledních dnů nejen cizoložství, ale cokoli „tomu podobného“. (NaS 59:6.) Smilstvo, homosexuální chování a další sexuální hříchy jsou porušením sedmého přikázání. Další vysvětlení, viz „Cudnost“, strany 15–20.
„Nepokradeš.“ (Exodus 20:15.) Krádež je forma nepoctivosti. Vysvětlení poctivosti, viz heslo „Čestnost“ na stranách 20–21.
„Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.“ (Exodus 20:16.) Vydávání falešného svědectví je další forma nepoctivosti. Vysvětlení poctivosti, viz heslo „Čestnost“ na stranách 20–21.
„Nebudeš žádostiv.“ (Mosiáš 13:24; viz Exodus 20:17.) Závist nebo touha po něčem, co patří druhému, ničí duši. Stravuje naše myšlenky a zamořuje nás stálým pocitem nešťastnosti a nespokojenosti. Často to vede k dalším hříchům a k finanční zadluženosti.

Ačkoli většina přikázání z Desatera se týká toho, co nemáme dělat, uvádí se v něm i to, co dělat máme. Spasitel shrnul Desatero přikázání do dvou zásad – milovat Pána a milovat svého bližního:

„Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.

To jest přední a veliké přikázaní.

Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“ (Matouš 22:37–39.)

Další odkazy: Mosiáš 12:33–36; 13:11–24

Viz také Cudnost; Čestnost; Neuctivost; Poslušnost; Sabat; Svoboda jednání; Úcta; Uctívání; Válka