Půst a postní oběti

Postit se znamená zdržet se dobrovolně po určitou dobu jídla a pití. Půst spojený s upřímnou modlitbou vám může pomoci připravit sebe a druhé na přijetí Božích požehnání.

Účel půstu

Spasitel při jedné příležitosti vyhnal z dítěte ďábla a použil této události k tomu, aby poučil své učedníky o moci modlitby a půstu. Jeho učedníci se Ho zeptali: „Proč jsme my ho nemohli vyvrci?“ Ježíš odpověděl: „Pro nevěru svou. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru jako zrno horčičné, díte hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde, a nebudeť vám nic nemožného. Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.“ (Viz Matouš 17:14–21.)

Tento příběh učí tomu, že modlitba a půst může přidat na síle těm, kteří dávají i přijímají kněžské požehnání. Tento příběh můžete také využít při svém osobním úsilí žít podle evangelia. Máte-li nějakou slabost nebo hřích, který se snažíte překonat, bude možná třeba, abyste se postili a modlili, abyste získali pomoc nebo odpuštění, po němž toužíte. Podobně jako onen démon, jehož Kristus vyhnal, mohou být vaše těžkosti takového druhu, že vyjdou jen modlitbou a půstem.

Postit se můžete z mnoha důvodů. Půst je jedním ze způsobů, jak můžeme uctívat Boha a jak Mu můžeme vyjadřovat vděčnost (viz Lukáš 2:37; Alma 45:1). Můžete se postit, když prosíte Nebeského Otce, aby požehnal nemocnému nebo postiženému (viz Matouš 17:14–21). Půst může pomoci vám i těm, které máte rádi, obdržet osobní zjevení a obrátit se k pravdě (viz Alma 5:46; 6:6). Půstem můžete získat sílu odolávat pokušení (viz Izaiáš 58:6). Můžete se postit, když se snažíte pokořit se před Bohem a když se snažíte používat víru v Ježíše Krista (viz Omni 1:26; Helaman 3:35). Můžete se postit, abyste získali vedení pro sdílení evangelia a zvelebování církevního povolání (viz Skutkové 13:2–3; Alma 17:3, 9; 3. Nefi 27:1–2). Půst může být vhodný při spravedlivém smutku a truchlení (viz Alma 28:4–6; 30:1–2).

Postní neděle

Církev určuje každý měsíc jednu neděli, zpravidla první neděli, jako den půstu. Ke správnému zachovávání postní neděle patří vynechat dvě po sobě jdoucí jídla, včetně nápojů, zúčastnit se postního a svědeckého shromáždění a odevzdat postní oběti na péči o potřebné.

Vaše postní oběť má mít přinejmenším hodnotu dvou jídel, která nejíte. Je-li to možné, buďte štědří a dávejte mnohem více, než je tato částka.

Kromě zachovávání postních dnů stanovených církevními vedoucími se můžete postit podle svých potřeb a potřeb druhých kterýkoli jiný den. Nemáte se však postit příliš často nebo po nepřiměřeně dlouhá období.

Pravý půst

V Kázání na hoře Ježíš učil, jak má vypadat pravý půst. Mluvil proti pokrytcům, kteří, když se postí, „pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí“. Místo toho, abyste se navenek snažili vypadat spravedlivě, máte se postit „Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.“ (Matouš 6:16–18.)

I prorok Izaiáš učil o pravém duchu půstu: „Není-liž toto půst, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli? Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval.“ (Izaiáš 58:6–7.)

Izaiáš také mluvil o požehnáních, která přicházejí, když jsme poslušni zákona půstu: „Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě. Tehdy volati budeš, a Hospodin vyslyší tě; zavoláš, a řekneť: Teď jsem. A vyleješ-li lačnému duši svou, a strápenou duši nasytíš-li: vzejde v temnostech světlo tvé, a mrákota tvá bude jako poledne. Nebo povede tě Hospodin ustavičně, a nasytí i v náramné sucho duši tvou, a kosti tvé tukem naplní. I budeš jako zahrada svlažená, a jako pramen vod, jehož vody nevysychají.“ (Izaiáš 58:8–11.)

Další odkazy: 3. Nefi 13:16–18; NaS 59:12–14; 88:76, 119

Viz také Modlitba