Výuka evangeliu

Pán prohlásil: „Dávám vám přikázání, že budete učiti jeden druhého nauce království. Učte pilně a milost má vás bude provázeti, abyste mohli býti poučeni dokonaleji v teorii, v zásadě, v nauce, v zákonu evangelia, ve všech věcech, které se týkají království Božího, kterým je nutné, abyste porozuměli“ (NaS 88:77–78).

Tímto přikázáním nám Pán dává posvátnou zodpovědnost. Také nás přivádí k bezpočtu příležitostí ke smysluplné službě. Jen málo zážitků je srovnatelných s radostí, kterou pociťujeme, když pomáháme druhým poznávat evangelium a žít podle něj.

Toto přikázání se vás týká, i když v současné době nejste oficiálně povoláni, abyste učili. Příležitosti k výuce máte ve své rodině, jako domácí učitel nebo navštěvující učitelka, a dokonce i jako spolupracovník, soused a přítel. Někdy učíte prostřednictvím slov, která jste si připravili. Jindy můžete využít nečekaně naskytnutého okamžiku, abyste se podělili o pravdy evangelia. Nejčastěji učíte prostřednictvím příkladu.

Učte tak, jak učil Spasitel

Když se snažíte učit evangeliu, hleďte na Ježíše Krista jako na svůj příklad. Studujte zprávy o Jeho službě ve smrtelnosti a snažte se učit tak, jak učil On. Ježíš projevoval upřímnou lásku k těm, jimž sloužil, a měl o ně zájem. Posiloval lidi jednotlivě a učil zásadám evangelia tak, aby lidem pomáhaly v jejich rozličných potřebách. V některých probouzel přání porozumět evangeliu a žít podle něj. Občas pokládal otázky, které jim pomáhaly uplatňovat to, čemu se naučili. Učil spásným pravdám evangelia a svým posluchačům pomáhal porozumět tomu, co potřebovali znát a dělat a kým potřebovali být, aby mohli obdržet dar věčného života.

Budete-li následovat Spasitelův příklad, vaše výuka bude vyživovat a povznášet druhé, bude budovat jejich víru a dodá jim důvěru v to, že životní zkoušky zvládnou. Povzbudí je k tomu, aby zanechali hříchu a byli poslušni přikázání. Pomůže jim přijít ke Kristu a setrvat v Jeho lásce.

Učte Duchem

Pán řekl: „Duch vám bude dán skrze modlitbu víry; a neobdržíte-li Ducha, učiti nebudete.“ (NaS 42:14.) Duch, neboli Duch Svatý, je členem Božstva. Jeden ze záměrů Ducha je „[projevovat]… pravdivost… všech věcí“ (Moroni 10:4–5). Pouze skrze vliv Ducha může výuka evangeliu vzdělávat a inspirovat.

Jako učitelé evangelia máte výsadu být nástrojem, skrze nějž může Duch Svatý učit, svědčit, utěšovat a inspirovat. Prorok Nefi o tom učil: „Když člověk promlouvá mocí Ducha Svatého, moc Ducha Svatého to nese do srdce dětí lidských.“ (2. Nefi 33:1.)

Budete-li se duchovně připravovat, Duch Svatý vám bude pomáhat poznat, co dělat a co říkat při své výuce. Připravovat se můžete tím, že se budete často modlit, že budete studovat písma, žít podle evangelia a že budete pokorní.

Metody výuky

Vaše výuka bude nejefektivnější, když budete používat rozmanité a vhodné metody. Například můžete vyprávět příběhy a uvádět příklady, abyste si udrželi pozornost těch, které učíte, a vysvětlovat, jak se zásady evangelia týkají každodenního života. Aby druzí lépe porozuměli zprávám z písem a zásadám evangelia, můžete používat obrázky a předměty. Prostřednictvím hudby můžete vy i ti, které učíte, přizvat vliv Ducha Svatého a vyjádřit pocity, jež může být těžké vyjádřit jinými způsoby. Můžete pokládat otázky, které povzbuzují pečlivé studium a plodnou diskusi a které vedou k vyprávění vhodných osobních zážitků a zkušeností. Jednoduché činnosti mohou studentům pomoci, aby se soustředili.

Když zvažujete, jaké konkrétní metody výuky použít, položte si tyto otázky: Přizve tato metoda vliv Ducha? Nebude v rozporu s posvátností zásad, kterým učím? Bude vzdělávat a posilovat ty, které učím?

Pamatujte na to, že jako učitel evangelia zastupujete Pána. Dbejte na to, aby všechno, co děláte a říkáte, bylo uctivé a v souladu s Jeho vůlí.

Další náměty pro výuku evangeliu najdete v těchto materiálech: Učení – není většího povolání (36123 121); Příručka pro výuku (34595 121); a „Výuka evangelia a vedení“, oddíl 16 v Církevní příručce pokynů, Kniha 2: Vedoucí kněžství a pomocných organizací (35903 121).

Další odkazy: Mosiáš 18:19; Alma 1:26; 17:2–3; 31:5; NaS 11:21