Předustanovení

Bůh v předsmrtelném duchovním světě ustanovil některé duchy, aby během svého smrtelného života vykonali určité poslání. To se nazývá předustanovení.

Předustanovení nezaručuje, že jednotlivci obdrží určité povolání nebo zodpovědnost. Takové příležitosti přicházejí v tomto životě jako důsledek spravedlivého používání svobody jednání, stejně jako předustanovení přišlo jako důsledek spravedlivosti v předsmrtelné existenci.

Ježíš Kristus byl předustanoven, aby uskutečnil usmíření, a stal se tak „[Beránkem zabitým] od počátku světa“ (Zjevení 13:8; viz také 1. Petrova 1:19–21). Písma mluví o dalších, kteří byli předustanoveni. Prorok Abraham se dověděl o svém předustanovení, když obdržel vidění, v němž viděl mezi duchy v předsmrtelném duchovním světě „mnohé z ušlechtilých a velikých“. Řekl: „Bůh viděl tyto duše, že byly dobré, a stál uprostřed nich a řekl: Tyto učiním vládci svými; neboť stál mezi těmi, již byli duchové, a viděl, že jsou dobří; a řekl mi: Abrahame, ty jsi jeden z nich; ty jsi byl vyvolen dříve, nežli ses narodil.“ (Abraham 3:22–23.) Pán řekl Jeremiášovi: „Dříve než jsem tě sformoval v životě, znal jsem tebe, a dříve nežlis vyšel z života, posvětil jsem tě, za proroka národům dal jsem tebe.“ (Jeremiáš 1:5.) Jan Křtitel byl předustanoven, aby připravil lid na Spasitelovu službu ve smrtelnosti (viz Izaiáš 40:3; Lukáš 1:13–17; 1. Nefi 10:7–10).

Nauka o předustanovení se týká všech členů Církve, nejen Spasitele a Jeho proroků. Před stvořením země obdrželi věrné ženy určité zodpovědnosti a věrní muži byly předustanoveni k určitým kněžským zodpovědnostem. I když si na tuto dobu nepamatujete, určitě jste souhlasili s tím, že ve službách svého Otce splníte důležité úkoly. Pokud prokážete, že jste toho hodni, budete mít příležitost splnit pověření, jež jste tehdy obdrželi.

Další odkazy: Alma 13:1–9; NaS 138:53–56

Viz také Plán spasení; Svoboda jednání