Čestnost

Třináctý článek víry uvádí: „Věříme, že máme býti čestní.“ Být čestným znamená být v každé chvíli upřímným, pravdivým a nepodvádět.

Když jste ve všech směrech čestní, můžete se těšit pokojné mysli a zachováváte si sebeúctu. Budujete si sílu charakteru, která vám umožňuje sloužit Bohu a druhým. Jste důvěryhodní v očích Božích i v očích těch, kteří jsou kolem vás.

Jste-li naopak ve svých slovech a skutcích nečestní, ubližujete sobě a často ubližujete i druhým. Jestliže lžete, kradete nebo nedbáte na to, abyste odvedli plnou míru práce, za niž jste placeni, ztrácíte sebeúctu. Ztrácíte vedení Ducha Svatého. Možná zjistíte, že jste pokazili vztah se členy rodiny a s přáteli a že vám již lidé nedůvěřují.

Být čestným často vyžaduje odvahu a oběť, obzvláště když se vás druzí snaží přesvědčit o tom, že si máte ospravedlnit nečestné chování. Ocitnete-li se v takové situaci, pamatujte na to, že trvalý pokoj, který pramení z čestnosti, je cennější než momentální úleva, kterou získáme, když následujeme dav.

Další odkazy: Exodus 20:16; 2. Nefi 9:34; NaS 97:8