Pokora

Být pokorný znamená přiznat si s vděčností, že vám nezbývá nic jiného, než spoléhat na Pána – porozumět tomu, že stále potřebujete Jeho podporu. Pokora znamená přiznat si, že vaše talenty a schopnosti jsou dary od Boha. Není to znamením slabosti, plachosti nebo strachu; je to známkou toho, že víte, v čem spočívá vaše pravá síla. Můžete být pokornými i nebojácnými. Můžete být pokornými i odvážnými.

Ježíš Kristus je naším nevětším příkladem pokory. Během své smrtelné služby vždy tvrdil, že Jeho síla pramení z toho, že spoléhá na svého Otce. Řekl: „Nemohuť já sám od sebe nic činiti… nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.“ (Jan 5:30.)

Pán vás bude posilovat, když se před Ním pokoříte. Jakub učil: „Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost… Ponižte se před oblíčejem Páně, a povýšíť vás.“ (Jakub 4:6, 10.)

Další odkazy: Matouš 18:4; 23:12; 26:39; Lukáš 22:42; 1. Petrova 5:5–6; Mosiáš 4:11–12; 15:6–7; Alma 5:27–28; Helaman 3:33–35; Eter 12:27; NaS 12:8; 67:10; 112:10; 136:32–33