Diyin God dóó Binaanish t’áá anii at’éego bee soodzhí
Elder cook éí t’áá nihí siidzį́įgi Jesus Christ t’áá aníí at’éhígíí ádiih hiilyéego, niidzinii baa’ahwiiniidzin doo, nihe’iina’ łahgo iil’į́įgo, dóó t’áá anii at’éego Diyin God dóó binaanish bee bikéé’ siidzį́į doo,
Hóhoot’’éedą́ą́’ Ghąąjį’ bighi’, shí dóó President Russell M. Nelson dóó Elder Jeffrey R. Holland United Kingdomgóó dookah nihidooniid, ’áadi t’áá tániilt’éego tsiłkéí daniidlį́ yę́ę́dą́ą́’ na’nitiní daniidlį́į́ nt’ę́ę́’. ’Áadi Diyin bi t’áá aníinii baadahwiilne’ dóó nida’neetą́ą́’ dóó ’ałdó’ díí sodizin báhooghan bighi’ British Islesdi ałk’idą́ą́’ adahoot’įįd yę́ę́ bikék’eh tánidiikai, ’áadi naakidi nacheii Heber C. Kimball dóó yił nida’nitiní éí ts’ídá ’áłtsé ’áadi na’nitiní danilį́į́ nt’ę́ę́’.1
President Russell M. Nelson, díí naanish bee nihik’ihodiiniidígíí yee t’óó nihaidloh, jó díí táá’go hastói Jesus Christ yá naazį́įnii tsíłkéí danilį́ yę́ę́dą́ą́’ nida’neeztą́ą́’ yę́ę́góó naanish ’ádéiiléhígíí. Bił bééhózingo t’áá ’ałtso nida’neeztą’ą́ągóó naanish bee bik’idahodiyooni danizin. Yidlohgo, t’áádoo łą́ saadí t’áá háiishį́į́ naana ła’ tą́lt’éego hastói Jesus Christ yá naaźį́įnii ’ałdo’ t’áá ’áadi hastą́diin naahai yę́ę́dą́ą́’ nida’neeztą́ą́’ yę́ę́ da t’ahigo binaanish anaadoolniił níigo hazhó’ó yaa hoolne’
Éí naanish biba’ hasht’e’adishnéego, díí baa na’ííta’ Heber C. Kimball be’iina’ yinił’ígíí, éí binalí Orson F. Whitney ayiilaa, dóó náásdi hoolzhizhgo Jesus Christ yá sizinígíí abidiilyaa. Díí naaltsoos shímá ayóó ajit’éego k’adę́ę tsosts’id shinaháago shaazhni’ą́. Ya’iishjáástsóh naadiin dį́į́’ gone’, t’ááłá’í dimiil dóó bi’ąą nahast’éídi neeznadiin dóó bi’ąą dízdiin dóó bi’ąą tsosts’id yihah yę́ę́dą́ą́’, This is the Place wolyéego President George Albert Smith ’iidlish ’ííléego, danihidoonááł daniidzingo bibá hasht’e’adadiilnééh nt’ę́ę́’.2 Shímá éí Shízází Heber C. Kimball hazhó’ó bééhódeesįįł shá yinizin nt’ę́ę́’.
Díí naaltsoos bighi’ President Kimball yee haadzíí’ígíí éí dííshjį́į́di ’áłdo’ níhá at’é . Díí yee haadzíí’ígíí, ’áłtsé t’ah nahdę́ę́’ ’áhóót’įįdígíí nihił ííshją́ą́ ashłééh.
Diyin God yá yałti’í Joseph Smith Liberty ’Áwáalyaaí di sidáago, Jesus Christ yá sizį́įnii Brigham Young dóó Heber c. Kimball bá nináníshtłísh, ’ił hóghéé’ bił haz’ą́ągo, Jesus yá naazínígíí Missouri d́ę́ę́ ch’ídadooneełígíí bik’ihjideezį́į́’ nt’ę́ę́. Governor Liburn W. Boggs éí díí diné t’áá ’áłtso nidadooltsił níigo yee nihoni’ą́nígíí biniinaa dadadiyiiná.3
Tádiin nááhaigo níshį́į́h Heber C. Kimball, ’íídą́ą’ Ałtsé Alą́ąjį’ Táá’go Danahaaztą́nígíí atah nilį́įgo, díí nat’ą́ą́’ nahane’ígíí yaa ntsékeesgo aniid hanaanoot’ánígíí néiinitingo aní, “’Ánihidishní, la’ida náásdi ách’į’nahwii’ná, ná’íhonitááh, atída’alį́ ádaat’éii deidoołtsééł dóó bii’ tádidookah, dóó ’áadi shį́į́ t’áá ’ííghísíí t’áá anii Diyin God dóó binaanish bee bikéé’ soozínígíí bee ííshją́ą́ idoołííł.”4
Heber ánaadiní: “Hojooba’ nilį́įnii ’ádááh yildohgo éí t’áá nihí soozį́įgi diyin bit’áá aníinii dóó binaanish nihił bééhózin doo. Díí hojooba’ nilį́įnii éí ts’ídá bidziilgo hastiin dooda ’asdzání doo diyin bit’áá aníinii bił bééhózingóó doodago doo yá da’oo’’íinii danilį́į́go éí doo yisdádoolteeł da. Doo t’áá aníinii baa hane’ nighi’ hólǫ́ǫgóó, yá’át’éego hininá dóó t’áadoo ni’ hwiinisiní Bóhólníihii bichį’ sodilzingo nididíílééł. Doo ’íínidzáagóó éí doo bininiłdzilda dooleeł. Náás hodeeshzhiizhdi hastiin doodaii’ ’asdzání ’ak’ahkǫ́’ ba’íkanígíí doo nizaadgóó binahjį’ ha’jolníida doo. T’áá hwí jizínigi diyin be’adinidíín hwii’ hóĺǫ́ǫgo binahjį’ neenijį’ hoolóos doo. Doo nee hólǫ́ǫgóó éí doo bininiłdzilda dooleeł, éí bąą Jesus bít’áá aníinii bíkanitá dóó diniiłtsood, áko hojooba’jį’ ayiiłką́ągo doo chą́ą́h jidoogohda.”5
T’ááłá’í siidzínigo Diyin God binaanish t’áá aníinii baa hane’ bee bikéé’ siidzį́įdoo6 dóó Jesus Christ binaanish ayiilaa’ígíí bił. Díí Doctrine and Covenants tsosts’idiin dóó ba’aan hastą́ą́h gone’ éí táá’go bits’ádi’ńdííngo bił haz’ánígíí yaa halne’ dóó yá’ąąsh celestialdi éí jóhonaa’éí nahalingo adiniłdíín. ’áádóó terrestrial bił haz’ą́ągi éí ooljéé’ nahalingo adiniłdíín.7
T’óó baa ná hasin jóhonaa’éí éí t’áá bí be’adinídíín hólǫ́, ndi ooljéé’ éí bidinidíínígíí at’é doodago “adindíín ba’ílyá.” Terrestrial bił haz’ą́ągi baa yashti’ dą́ą́’ éí, tsosts’idiin dóó ba’aan nahast’éí gone’ saad dashijaa’ígíí aní, “Díí éí doo Jesus bit’áá aníinii baa hane’ígíí yee dabidziil da.” Doo éí yá’ąąsh celestial shóodiilt’eełda dóó Níhizé’é Diyin God bił kééhóniit’į́įda dooleeł ’ak’ahḱó’ niha’ikanígíí binahjį’; t’áá nihí nihighi’di Jesus Christ dóó Bina’nitin t’áá áanii at’éego bee siidzį́įdoo.
Díí nahazdzáán doo ál’íinii bii’ hólǫ́ǫgo bii’ kééhóniit’į́8 dóó diné bíjéí Diyin God yits’ą́ąjį’ nidaazyiz diné binahat’a’ biniinaa.8 Heber C. Kimball éí Diyin God dóó Jesus Christ binaanish t’áá anii at’éego hwił bééhózin doo’ígíí yaa bini’go diyin bizaad bighi’ Alma bighe’ tált’éego—Helaman, Shiblon, dóó Corianton neinitin.10 Naakigo bighe’ éí diyin God dóó Binaanish t’áá anii at’éego yee sizį́į nt’ę́ę́. Ákonidi ła’ bighe’ éí doo yá’át’éego bila ahoolaa. Díí ayóó ’at’éego baantsáhakeesígíí éí Alma azhé’é nilíigo bá’áłchín neinitin.
Alma ts’ídá yaa bini’ígíí, éí Heber C. Kimball nahalingo, t’áá hwí jizį́įgi Jesus Christ t’áá anii at’éhígíí adiih jiléego dóó t’áá anii at’éego Diyin God dóó binaanish bee soodźį́įdoo.
Alma t’áá áanii ’ayóó ’át’éii na’nitin bighe’ Helaman yee neineestą́ą́’, áádi ’adee hadoodzíigo aní “háíshį́į́ Diyin God ya’olíhígíí nabóhónitaah ndi Diyin God biká ’análwo’ doo, dóó bich’į’ ;ańdahaazt’i’ígíí, dóó ti’dahooníihígíí, dóó nihoniyáadi yisdádahidookah.”11
Alma éí bił ííshją́ą́ e’elyaago Diyin yánaal’a’í yiyiiłtsą́ díí łahida anahoot’įįh. Ii’sizį́ Diyinii t’áá ’ahą́ą́h ił ííshjjáá e’el’ínígíí éí bééhózin. Díí ił ííshją́ą́ e’el’ínígíí éí ałdo’ t’áá Diyin yá naal’a’í yiiltséhígíí bił ts’ídá bihólníigo ’át’é. President Joseph Fielding Smith na’neeztą́ągo aní: “hwii’sizíinii Ii’siźį́ Diyinii yił ííshją́ą́ e’eł’ínígíí éí, diyin yá naal’aí jiiłtséhígíí, ts’ídá ’alááhdi ’át’éego ideełníigo ’át’é. Ii’sizíinii diyinii ii’sizí yich’į́’ yáłti’go, éí ii’sizį́ bił ííshją́ą́ alyaa’ígíí éí k’éé’doolchǫǫłgo nanitł’ah.”12
Díí éí Alma naaki gone’ bighe’, Shiblon, neinitinígíí baahoolzhiizh. Shiblon éí t’áá ákogi’at’éego Diyin God yoodlą́, bik’is Helaman át’éhigi at’ao. Na’nitin ííghísíí baa yáshti’ígíí éí Alma tádiin dóó bi’aan tseebii gone’, dóó naakits’aadah gone’ saad dasijaa’ígíí, éí wolta’go aní, “bee ntsínikeesígíí baa ’akoniniizin, díí binahjį’ ’ayóó’ó’óní nighi’ hóĺǫ́ǫdoo.”
Azáát’i’í díí saad t’óó baa ná hasin. ŁĮ́Į́’ nihił naatdlooshgo, bizáát’i’í bee neidlooz łeh. Nááná łá’ saad bił ’aheełt’éhígíí shį́į́ éí jił’á, bee ’ádíhojolniih, bił kájisti’go. Naaltsoos są́ní bighi’ nihił halne’go éí nihits’íís dahodooleełgo nihił béédahoozingo nihił dahózhǫ́ǫgo hadadiighaazh jiní.13 Ats’íís éí doo yá’áshxóonii at’éeda—nizhónígi ’át’é dóó ts’ídá bíhólníihgo ’át’é—ndi la’ t’áá aghą́ą́h baantsííkeesgo niidzinígíí, doo házhó’ó chool’į́įgóó dóó doo hazhó’ó bikasiiti’góó, éí Diyin God dóó Binaanish bits’ą́ąji’ anihidoolííł dóó t’áá aníinii baa hwiilne’ígíí yaa nidoot’į́į́ł.
Naakigo nihighi’ di baa ntsííkeesgo nanihiiłnanígíí baa yádiiltih—áłtsé éí, ’áháchį’, dóó naaki gone’ éí, ’ashjił.14 Díí doo baa ahwiilyą́ągóó dóó t’ą́ą́’ ííníílziní biniinaa ání yiiaah, dóó doo Ii’sizį́ diyinii hwił ííshją́ą́ e’eł’į́įda doo, dóó Diyin God dóó Binaanish bits’ą́ąji’ anihidoolííł. Ch’į́įdii éí ts’ídá bá ’ashja’ haz’ánigi nihe’iina’ bighi’ ’ate’el’į́ dóó doo yá’át’éegóó ’ashjił bee iináago yee nihaanat’į́.
Ła’ dahoohganigi, t’áá háiida ahastiin da doodago bich’ooní da bá háchįį’go yił hináanii néidiiłts’į́į́h doodago bá’áłchíní da ła’. Ya’iishjáástsoh bighi’, Londondi United Kingdom binaat’áanii danilíinii áłah ’aleehgo atah nishłį́į́ nt’ę́ę́’.15 Sáanii dóó tsiłkéí tí’ál’ínígíí éí keyah t’áá náhwiist’ą́ą́ nt’ę́ę́ bikáá’góó adahoonííłígíí baa náhát’į́į nt’ę́ę́. ’Atí’ál’ínígíí t’áá bighąąjį’ ’ałdo’ saad ’ak’ihjį’ diitáhígíí da bee ’atí’dá’ál’į́įgo baa na’aldeeh. Naaltsoos proclamation bighi’ bee ha’oodziihígíí aníigo éí “t’áá háiishį́į́ bich’ooní dóó bá’áłchíní ’atííł’į́į́ shį́į́ … náásdi Diyin God bidáádę́ę́’ nidooghááł.”16
Díí President Nelson t’áá ’ííghísíí bidziilgo yee haadzííh adą́ą́dą́ą́’ ábínígo.17 T’áá shǫǫdí ’azhá níhímá dóó níhízhé’é ’atíhnihiił’įįd ndi, doodago t’áadoo ahónídiilyaada ndi, ni doo ná’áłchíní dóó nich’ooní doo bits’íís dóó saad bee ’atí’íł’į́į́da doo.
Dííshjį́įdi éí áháchį’ dóó saad ’ak’ihjį’ diitáhígíí t’áá ’ííghísíí nanitł’ago baa yá’áti’. Lą’ídi éí házhó’ó biniinaanii, baa niyátéhé, dóó saad bee ’ach’į’ hasti’ígíí éí áháchį’ dóó saad ’ak’ihjį’ diitáhígíí bikék’ehjį’ yileeh. T’óó ’ahayóí éí Jesus Christ yá sizį́įnii, Peter, bee nazhnitin yę́ę́ baa dáá’diildee’, éí éí Christ yee ’átéego hinánígíí, díí éí nidzinii baa hasti’, nizaadgóó ha’ólníinii, diyin k’ehgo iinánígíí, diné ayóó’ó’ninígíí, dóó ajooba’ bee ayóó’ó’ó’nínígíí.18 Áádóó ałdó’ Christ bibe’ajooba’ hwiinizin át’éhígíí baa dáá’diildee’.
Díí áháchį’ dóó nihighi’di bíchą́ niidlį́hígíí bá jizti’go, dóó yá’át’éego hiniin’aago dóó nihintsékees, dóó nihizaad, dóó íít’į́įnii baa áhwiilyą́ągo yá’át’ééh. Díí ádaat’éhígíí áts’ą́ąjį’ ’adeiyínóhsin, t’áá łiichí’ígo nel’į́, niłch’i naalkidí bighi’ nidaalkidígíí bitaadaahalgo hadaassííd, dóó ts’ídá t’áá ’ałtso doo yá’át’éehii áts’ą́ąjį’ ’adeiyínóhsin.
Díí éí Alma bighe’ Corianton neinitinígíí baahoolzhiizh. Doo bik’is adaat’éhigi at’éeda, Helaman dóó Shiblon, Corianton éí Diyin God bibeehazáanii k’ideizti’.
Haalá Corianton éí doo yá’át’éehii baa nijiyá, éí biniinaa Alma iiná łahgo ánálnééhii yee neineeztą́ą́’. Díí bąąhági átéii t’áadoo áanídí ’át’éhígíí biniinaa neineeztą́ą́’ dóó hait’áo iiná łahgo ánálneehígíí ałdó’.19
Áko Alma iiniłtł’ááhgo na’nitinígíí éí bidáahjį’ ídlį́hígíí ni’ holzingo biniigheh, ndi bina’nitinígíí éí nida’iisííhígíí be’iiná’ łahgo ánádeidoodlííł biniigheh. T’ą́ą́chil bighi’ naaki dimiil dóó bi’aan náhást’éíts’áadah yihah yę́ę́dą́ą́’ ntsaago áłah azlį́į́ yę́ę́ bighi’ President Nelson éí díí sodizin bá hooghan ’atah danilįnígíí t’áá ’ííghísíí ’ayóó át’éego iiná łahgo ánálnééhii yee na’neeztą́ą́’. Díí t’áá ’ákwíí j́į́ iiná łahgo ánálnéhígíí éí nihe’iina’ bił ’ałhiinidaazt’i’ígíí nihił ’ííshją́ą́ ayiilaa. Iiná łahgo ánálnééhígíí éí doo t’ááłáhádi áhát’į́nígíí át’éeda, náás bił hoolzhishii át’é. Díí binahjį’ iłhózhǫ́ dóó hwintsékees bigh’ hodéezyéélgo haz’ą́ądoo, nįigo na’nééztą́ą́’. “T”áǫ doo.”20 Corianton President Nelson yee á ’ákwíí jį́ iiná łahgo ánálnééhii ajił’į́įgo éí binahjį’ jíłtólígo áhásingo joogááł doo dóó díí binahjį’ ádziil hwii’ hólǫ́na’nitin yę́ę́ yi’iilaago éí t’áá bitséedi doo yá’át’éégóó tsídeezkééz yę́ę́d́ą́ą́’ be’iina łahgo áyiilaa doo nt’ę́ę́. ’Aghąadi ’at’éego Diyin God bibeehaz’ą́ąnii k’éti’ígíí doo ahoodzaada nt’ę́ę́’.
Akéedi Alma bighe’ danilínígíí yee neineeztą́’ígíí éí ts’ídá bíhólníihgo ’át’éego diyin bizaad bii’ yisdzoh. Jesus Christ be’iina’ yee niná’ídlá’ígíí bídéét’i’.
Alma éí Christ bąąhági ’át’éii nahjį’ hwíídoolííł níígo yaa hoolne’.21 Yisdá’iiníiłii be’iina’ yee niná’ídlá’ígíí t’áá géédgo, éí hool’áágóó t’áá ákot’áo nihwii’aahígíí éí ’até’é’į́ bee haz’ą́ądoo.22 Yisdá’iiníiłii be’iina’ yee niná’ídlá’ígíí biniinaa diné be’iina’ łahgo át’éego ádayiilaa’ígíí hojooba’ hodinoołnééł, dóó díí binahjį’ Diyin God bił haz’ąą gone’ yił yah anidoodááł. Díí t’áadoo beełt’éhé ayóó ’át’éii na’nitin nabik’ítsídeilkeesgo yá’át’eeh.
Doo t’áá háiida yá’át’éego binaanish ’áyiilaa’ígíí t’éí binahjį’ Diyin God yił ya’anídoodáał da; t’áá ’áníiltso Yisdá’iiníiłii nihá náá’iisnii’ígíí niizin. T’áá ’ałtso diné nida’ayiisííh, Jesus Christ be’iina’ yee niná’idlá’ígíí binákáagone’t’éíy’á bits’ą́ą́dóó hojooba’ shóodiilt’eeł dóó Diyin God bił hiniináadoo.23
Alma ałdó Corianton t’áadoo beełt’éhé ’át’éegóó na’nitin yee néiineeztą́ą́’ dóó nihídó’ táá aniiltso iiná łahgo ánálneehígíí adeilyaahígíí dóó adadiilnííłígíí, ázhą́ bą́ą́hági ’át’éii áłts’íísígo ’ajisiih ndi doodago t’áá ’ííghísíí yéego ’ajisiih ndi bighi’ hadiidaał. Verse 29 of Alma 42, “Dóó k’ad, shiye’, díí t’áadoo baa níni’í dooleeł, ni’iyísíhígíí t’éiyá bíni’ ni’diił’á, éí ni’diił’áhígíí binahjį’ ne’iina’ łahgo áńdíídlííł.
Corianton Alma haadzíí’ígíí bik’eh hół’į́įgo, be’iina’ łahgo áyiilaa dóó ts’ída yá’át’éehgo naanish ńt’ę́ę́. Yisdáá’iinííłii Ninaa’ídláhii yaa yáłti’go Naat’áanii Russell M. Nelson kodííniid.
Elder cook éí t’áá nihí siidzį́įgi Jesus Christ t’áá aníí at’éhígíí ádiih hiilyéego, niidzinii baa’ahwiiniidzin doo, nihe’iina’ łahgo iil’į́įgo, dóó t’áá anii at’éego Diyin God dóó binaanish bee bikéé’ siidzį́į doo.
T’áá ’áníídí ha’oodzíí’dóó nááná díí abíní bighi’, President Russell M. Nelson díí ’át’éego yee haadzíí’: “baa nánhooshkąąh t’áá nihí soozį́įgi t’áá anínii Jesus Christ baa holne’ígíí bee soozį́. Biká naalnish doo. Ní íínisin. Báá ’áhólyą́. Baa áholyą́ągo dinoołsééł. ’Áko ne’iina’ bighi’ ádaalílee ádáhodoonííłígíí bíká ha’issííd.”24
Baa ’ahééh nisingo k’ad éí President Nelson deiyidiilts’į́į́ł. Shił bééhózingo President Russell M. Nelson éí dííshjį́įdi Bóhólníihii yá yałtí’í nilį́. Díí na’nitin ts’ídá nizhónii ’át’éego na’iiłnáago dóó há hooį́nígíí ayóó ’át’éego dóo shił ílį́įgo nihił ííshją́ą́ áyóhsin.
Bóhóníihii Jesus Christ yá sizínígíí nishłį́įgo, t́áá ánii Yisá’iiníiłii diyingo at’é dóó nighá’niná’ídlá’ígíí shijéí bighi’ shił bééhózin, Jesus Christ bizhi’ binahjį’ adishní, amen.