Dííshjį́
Nihi Diyin yá yáłti’í nahasdzáán bikáa’gi Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí éí diné yitáá yiiniił. Nihí ałdó t’áá ákwíítį́į doo.
Shik’is dóó shilah, Naaltsoos Mormon Wolyéígíí diwééhdi shį́į́h saad, “dííshjį́”1 bee nihich’i há’oodzííh, áko hazhó’ó na’nitin bee bił aha’díít’ą́, dóó bina’nitin hazhó’ó nihił bééhózin doo. Naat’áánii King Benjamin bidine’é neinitin, “díí jį́ shizaad bee nihichʼįʼ hadeesdzihgo [daʼdidoohtsʼį́į́ł]; … nihijaaʼ ąą ádaahłééh áko daʼdidoohtsʼį́į́ł, dóó nihijéí ałdóʼ áko akʼidadiʼdoohtį́į́ł, dóó nihíniʼ ałdóʼ áko Diyin God binaʼnitin tʼah doo bééhoozįįhígíí nihił ííshją́ą́ ádadoolnííł.”2 Nitsaa Áłah Aleeh éí ałdó’ beełt’é. Nihííkaah dóó ííniilts’ąą’ “dííshjį́” áko t’áá aníí niidlíih doo3 Diyin God dóó binahgha’ bich’į́ yiníídląą’ doo. “Dííshjį́” éí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí ádaadishdiit’ą́ éí Joseph Smith ááyiłní, “nahasdzáán bikáaʼgi aláahdi naaltsoos doo biiʼ naʼiisdziʼii átʼé.”4
Shilá bee Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí dahíshaał. Díi shí 1970 yaadą́ą́’ haaldzid, dóó shił yéígo ílí. Yéígo ninizaash dóó tsoosiid, ndi díí naaltsoos yéígo shił ilį́ shé’iiná dóó she’oodlą́ binahji’ shił nilį́. Yinishtą́ągo Diyin Íí’sizíinii binahji’ shił bééhózin Jesus Christ éí Diyin God biYe’ át’é,5 éí shiisdá’iiníilhii nilį́,6 díí Diyin God bizaad át’é,7 dóó binahagha’ hanáályá.8 Díí t’áá aníí át’éíi shiyídi hólǫ́. Diyin yá yáłti’í Nephi ání, “Shiyi’sizíínii Bóhólníihii biiʼ nilíinii t’áá íiyisíí yaa bił hózhǫ́.”9
Nishtłahjí dóó´nishnají: Elder Ronald A. Rasband, nanitiní, President Harold Wilkinson, Eastern States Mission yinaatʼáanii; dóó Elder Marion D. Hanks, tsostsʼidiindę́ę́ʼ.
Díí nátąą náhanéí át’é. Na’nitiní ániidí nishłį́į’go, Elder Marion D. Hanks binanitiní nidíílá, éí nihaa níyá niléí Eastern States Missiondi. Ałkidą́ą́’ British Mission Yinaat’áánii niléídę́ę́’, naaki bina’nitiní éí kǫ́ǫ́ dah siké: shik’is bił naanishí, Jeffery R. Holland dóó Elder Quentin L. Cook.10 Englandi bá’nda’nitiní Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí naakidi nidéédooltą́ yidííniid nihí ałdó áko nihidííniid. Áko áádóó bik’ehgo shínishnish. Tsídá Jesus Christ dah yoodlą́ígíí saad biyaad da’idzohgo éí tsidá ałtsé yiniłtą́go. Bee ák’elchíhí łichíí bee lą’ídi biyaad da’idzohgo ííshlaah. Elder Hanks aní, Naakidigone’ yiniłt’ágo éí t’áá’at’é Diyin bina’nitinígíí dóó binahagha’ biyaadi bee’ák’ehalchihí bee ndíízoh. Bee ak’elch́hí doodlłzihígíí biyaadi nisízoh. Naakidi Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí néítą́ągo, k’ad éí łitso dóó łizhinígíí bee ak’e’elchíhí shiisełííd.11 Tóó áhayóí, biyaad nisézoh lá.
Tóó bik’eh nijizoh dóó yołtą́ éí biláahdi át’é. Díí ałtso Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yiłtą́go Diyin God áyóó íínishní siĺ̨į́’. “Dííjí nihédeet’į́,” éí yéígo t’áá aniinii bee na’nitinígíí át’éíí lą’ígo baa áko níízííh. T’áá aníí, “Náánáła’ Jesus Christ baa Hane’” éí naaltsoos bee bik’ehashchį́.12 Házhó’ó yinishtą́ągo dóó diyin k’ehji’ shiłíijaan siłííh binahji’ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí ayóó bąąh haashnííh dóó Jesus Christ yikéé’ naaghą́’í sélį́į́’.13
“Dííshjį́”, aláahdi Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yaa hanííhígíí éí President Russell M. Nelson. T’áá ániidígo Diyin Yá Naazíiniijí bit’éékeedgo, niléí Accra Ghandadi nanitin.14 Diné bídahólnííhii, Naakai Łizhinii bikehyahdi naat’áánii, African Tribal King, bá’atah hane’. Díí Naat’áánii Diyin Binaaltsoos bił nizhóní lá. Ałtso naneesht’ąągo, Naat’ááni nahodeełkid, “Hááshą’ ánít’į́?” Preident Nelson yił hoolne’, “Diyin Jesus Christ Yá Naazíinii nishłį́.”15 Naat’áánii ánáádiní, “Há’át’į́į́h éí Jesus Christ bee náshídiníílt’eeł?”16
Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí 3 Nephi 11 wolt’áhígíí ła’ts’áadah góne’ ąą áyiilaa. T’áá ajiłah Hasda’iinííłii bizaad Nephi dine’é yee neeni’nitin: “Jó, shí éí Jesus Christ áshtʼį́, Diyin God yá halneʼii nahasdzáán yikááʼ doogááł daanínę́ę éí shí áshtʼį́. … Shí éiyá nahasdzáán be’adinídíín dóó be’iina’ nishłį́.”17
President Nelson Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí aláahjį’ naat’áanii yee’ ní’ą́, “Díí Jesus Christ bąąh hane’ígíí bee shił wíínilne’ígíí éí óola biláadi shił ílį́.”18
Diwíídiish shį́į́h nihi Diyin Yá yáłti’ii President Nelson kót’áo Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí diné yaa yiiznil. T’áá bí neeznadiin doo yiwójį́ diné Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yaa yiiznil, Jesus Christ yaa halne’go. Diné bil yahánidaakahgo, ła’dah naat’áánii, la’dah naanishdę́ę́’ dooda yeeh náánálahjí da’oodlánígíí ła’dah Salt Lakedi dóó ła’dah t’áá hąądiishį́į́h, t’áá’áko Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yaa yiinííł łeh. T’áá lé’i’ bił aasdisgo diné yilák’eh yidooleeł ndi doo ákót’ííh da, éí t’áá ákǫǫ bikí’ádaanígóó si’ą́ą doo, tóó áádíjíniyá bee hónííh doo. Jó ndi tsidá alaadi bił ílínii diné yaah yííniił, óola biláádi bił ílí, naat’áánii léi’ ákot’áo yaa hoolne’.
“Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí t’áá aaníinii nanitin dabiyi’ ádziil na’ałdziihi haa’ahałyą, hasht’e anáodliił, hajooba’, ałgłiz, aa áhinizin, dóó nihi ii’sizíinii yiiłhóshǫ́.”19 Niishíígo diné díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí nihi diyin yahtį́’ii yaayiisnilígíí yéígo dah yót’ahgo nideeháá łeh. Tsidá áláádi álákeehyáhígíí át’é.
T’áá ániidígo Gambia bee naat’áánii asdzání Naaltsoos Mormon Woyéhígíí ła’ bee yit’ą́. Yee ní’ą́ągo doo t’áá ákodi da. Naaltsoos ąą áyiilaahgo yiyiiltą́, doo bee’oodlą́ yee yił hoolne’, Jesus Christ nihá nina’idlá dóó t’áá ałtso ba’ałchíní ayóó’áyó’ní éí shił bééhózin yił níílá.
Nihi Diyin yá yałti’i nahasdzáán bikáa’gi Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí éí diné yitáá yiiniił.20 Ndi doo t’áá bít’éíi yah daadilkaał nihá’ąą’ííleeh da. Nihí ałdó t’áá ákwíít’íí’ doo.
Éí bik’ehgo, shí ałdó Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí diné bitaashníih doo nisin.
Mozambiquegóó shinaanish shá’alyaah. Díí diné bikeh yahdi, ájóóbáí, naanish ádin, niyoltsoh, dóó biwaashiidoon doo házhó’ó ahiłnidaalnish da. Bikéyah binaat’áánii Filipe Nyusi baa níyá. Shikéyah dóó shí shá sodilzin áko ákwíitsaah; bi hwééishne’ Jesus Christ Bighan Nitsaaígíí21 nikéyah bikáa’di ádeiilnééh. Ałtso álah síídlíígo Portuguese bizaadjí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí baa ní’ą́. Yaah áheenidzingo néídii’ą́, shił bééhózin díí bee há’oodzííhígíí bidine’é bá, éí diyin bizaad biyi’dí hólǫ́.22
Lesothodi, She’esdzaan Melanie dóó shí naat’áánii King dóó Queen Letsie t’áá bighandi baa níít’aash.23 Aláadi beehaniih éí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí baa níít’ą́, dóó she’oodlą bee bił weehne’. Nát’ąą dínishíígo diyin bizaad bénaashnííh: “T’áa’át’é Shinahagha’ baa hane’ii éí nahasdzáán bikaagi baa hodooní diné baa hójoobáí dóó doo biziilígíí éí naat’áánii yidaah doo yaah dah hódoolní.”24
Naaltsoos Mormon Wolyéhígíi baa hooshne’ India binaalchi’í Indra Mani Pandey25 United Nationsdi dóó Patriarch Bartholomew26 Eastern Orthodox Sodizinjí dóó lą’í ałdó bich’į’ baa hwééne’. Diyin Ii’sizíinii násiinaa t’áá shí díí naaltsoos, Nihi “tsé bee niłdzilígíí oodlą́”27 dóó shi bee oodlą́ shił bééhózinii Jesus Christ éí nihitsé bee niłdzilígíí nihee’oodlą́ nihá nilį́.28
Díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí t’áá háída diné baa diiaał, dóó nizaadgóó biniyé diinaał dah, Mozambique doodayeeh India binaat’áánii bidaahdoo díí naaltsoos bina’nitinígíí dóó baahastígo bee há’oodziihígíí baa dii’aał. Díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí “dííshjį́” nik’is, nihi biłháínijeehígíí, bił nanniishígíí dóó jooł yee nánitinii dooda yeeh jiyaanáhaníídi diné baa dii’aał. Diyin bizaad deenizinígíí éí díí naaltsoos biyi’. Ná’ídikid bee dah hólǫ́, iiná dóó hool’ąągoo iiná yindahídoołkid. Diyin be’atiinjí baa hane’ii dóo Diyin God bee ayóó’ó’ó’ní bee bił béédahodoolzį́į́ł. T’áá ałtso Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biyi’.
Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí diné bee yíní’ą́ągo, binitsékees dóó bijéí ąą’ádoonííł diyin bizaad yołtá’go. Doo naaltsoos tádijaah doo. Gospel Librarydóó áájí dah biyi’ nihi béesh bee hane’í biyi’di hólǫ́ éí bee bił hólne’ doo.29
Nibéésh bee haneʼí biyi’dóó nikʼis bichʼį’ ádííleeł Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí áko diyin bizaad binahjį’ bik’íhojídlíih doo. Ałdó’ tʼáá ní ne’oodlą́ baa hodíílní dóó haítʼáo neʼiiná binahjiʼ nihik’íhójidlí.
Shik’is dah nółinígíí, Diyin yikeenąągha’i nishłį́, áko Naat’áánii President Nelson nahalingo, shi ałdó’ Naatsoos Mormon Wolyéígíí nahasdzáán bikaagi lą’í diné baa hidoonił. T’áá áyisíí nidzin, áko t’áá k’ad ádiinííł. Baa naniishgo “Naanish ayóó’át’éíi nahasdzáán bikaagi éí” Israel dine’é áłah áńdoonił,30 ní diné bich’į́’ t’áá háíshį́į́ “t’áá aníihii bits’ąąh baa hóchí nt’ę́ę́’ háálá doo bił bééhózin da haadi nididoołyeeł.”31 Ni’oodlą́ dóó t’áá aaníí nił bééhózinígíí éí deenízin, dóo háít’áo Diyin bik’íiníyah, dóó bee hasht’edit’éego áníílaahígíí32 dóó “hane’ yá’át’éehii t’áá íiyisí ił hóshóonii.”33
Shił bééhózin, díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí t’áá ałkidą́ą́’ haasht’éíi yilyaah biniyé diné Jesus Christ yaa náhidookah dóó binahagha’ hánaalyahígíí éí “dííshjį́” biniyé. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen.