Ntsáo Áłah Aleeh
Tsin Ałnáoz’a’í bikáa’gi Dah Bidi’diiltį́
Ghą́ą́jį’ 2022 Ntsáago ́Ałah Alééh


Tsin Ałnáoz’a’í bikáa’gi Dah Bidi’diiltį́

Jesus bikéé’ jizį́į’go, łahda hayéél nidaazgo jooyééł doo dóó náázhdiyoołnigóó dashdiishááh dóó ti’hoo’níí’ hólǫ́ǫ dooleeł.

Lą’í nááhaidą́ą́’, hodahgo oolta’ ałtso’go díí kéyah bikáa’go sodizin baa ya’at’i’go, bił da’ííta’ígíí náshidiilkid, “Haash yit’áo Sodizin atah danilínígíí t’ahdoo tsin ałnáoz’a’í doo chodayooł’į́į da?”

Azhą́ díí na’adikid tsin ałnáoz’a’í baa na’idikidgo Christ yiniidlą́nígíí t’áá aghąh bina’adikid łeh, t’áá hoshį́’ bił da hashne’ díí Jesus Bi Sodizin Dii jį́di At’ahdanilinígíí Jesus Christ bi’iina yee niha niná’idłahígíí ayissíí biyaa silá, éí aláh bee nanitin, dóó ayoo at’éego ayóí’o’oni diyinii Diyin God Bi hoot’aał Ba’ áłchíní’ yee yisdanídookah biniiyé. 1 Hashó’ó baa hwiishne’ díí ajooba’ biyi’ bee yisdáná’íídeeh éí t’áá heishįį bila ashdłaii t’áá ałtso bá Adam dóó Eve ba’áłchíní ni’honiyaajį́’. 2 Joseph Smith kodiinįįd dishní, “T’áá ałtso … nihi sodizin bidadiit’í’ígíí adaat’é”Jesus Christ bi’iina yee niha niná’idłahígíí.3

Áádóó Nephi 600 nahai yę́ę́dą́ą́ Jesus t’áádoo bidiichiigo nayiizoyę́ę bichį́ yiiłt’a: “áádóó … Diyin ya’nidaal’a’íí shichį́’ haadzíí’ … , koníígo: ninił’í! Áádóó niłį́į́’ dóó Diyin God Bi Dibé Yázhí, … [éí] Tsin ałnáoz’a’í bikáa’jį’ dahbidiilt’í dóó bidiisyį́ ni’iyiiziihigíí niha yik’eh nina’idła.”4

Shí “ayóí’ó’óni, nihił yinisht’a’, dóó dots’į́į́ nihidishní” k’ad t’áá yeigo shiłdayiit’eeh, t’áá yinishta’. Nephites bichį́’ aní ke’yahgo dahwii’a’góó éí Christ nahiinį́go adííniid, “ShiZhé’é ashiił’a’ éí tsin ałnáoz’a’í bikáa’jį’ dah shididoolt’eełgo; … éí t’áá ałtso dine’é shichį́’ nidahidookah, … dóó díí biniyé dah shi’diilt’į́.”5

Apostle Paul kodiinííd tsida dishnį́go baa’akoniiziih shik’is binaa bik’iisti’gi’ ádzaa. Tsįįłgo binaalkidí yinįįh yenallį́į́h aadishį́į́ bá notanahgóó—t’áá bihólniihgóó—dóó t’óó sha’shingóó dah yiit’e’. T’áá ákódjį’ ahił hwiilne.

Dii abindą́ą́’, ashdladiin nahaigo, baa yasht’í’ yą́ą́ ałtso baa hashne’—azhą t’ááłá’í sózínígo nihi ná’oolkiłí bikidasoghalnidi. Baa aho’nishné’ éí ha’t’áó doo choideelįįda éí tsin ałnáoz’a’í, hazhó’í baa hashne’ éí laanaago bééhódoozį́į́l ła’ deedosingo chodayoołi’ ilį́į́go baa ntsídeekees dóó ayoo da’oodłąąnii bi’oodlą’ ba’ baa aheedaniidzin bi’oodłą’ dabidziil dóó bi’dahoodłą ádaat’é’.

Tsin ałnáoz’a’í doo yeego choideelíída ła’ biníínaa’ígíí éí nihi oodłą bike’tł’óół nihi Diyin bizaad biyi’dę́ę́’ danít’i’. Biniinaaígíí éí Roman Dine’é binaat’áanii Tsin ałnáoz’a’í yee atída’ałįįgo nda’astseed, łą’í Jesus yikee naazíníí bee atí’il’į́ baahadzidii doo yaadahaniihda. Christ bi’diisxinígíí bida’oodlą’ iyisii ałníí’gi bat’eego, ákóndi t’aadineeznádiin nahai bisodizin bee beehodilzinigii łahgo át’éego yiikadanit’á.6

Dį́įdi neeznádiin dóó ashdładii neeznádiin nahaigo, tsin ałnáoz’a’í t’óó da’oodlaní choidayol’íígo hahoolzhiizh, ákó ndi nihí éí doo “t’óó da’oodlaní” át’éeda. Doo Bi’ééninezígíí doodai Bi’éé ádałts’iisígíí danį́į́dłį́įda, nihi éí, t’áá yédígo, éí sodizin, éí ninaalyai T’áá Aníínii baahane’ Sodizin át’é. Ákó, nihíł hahoot’í’ dóó nihi boohólnííhígíí t’áá shidąądii niléédę́ę́’sodizin yadahazdá’hi t’ah bits’eedi da’oodlaní, dóó bee béédahódilzinii.7 Kot’éego ńtsahakeesgo, binahjį’ bee bééhódilzinígíí doo hahda índa cho’į́ silį́’ígíí bininaa Éí Jesus Christ BiSodizin Dijį́į́di ninalya éí t’áá anii Diyin God woodląąjí bee hahooyá.

Náánáłahgo biniinaa tsin ałná’asdzo bee bééhódilzinígíí doo choo’deel’į́da éí Christ ayoo’atéego na’neezt’ąą’ígíí ts’ídá bíhólníihgo adeiíníilzin—Bi ayoo’téego Nááhiina’ígíí dóó Bi t’ihoozníígo nááheezniih dóó daaztsą́. Ákót’éego bééhóníilzingo, naaki bee na’ashch’ąą8 éí sodizin Aląąją́’ Naakits’aadah Yisda’íiníilii yikee naazinígíí bina’dę́ę́’ sizį́ álah nádleehgo t’áá damóo ooleeł dį́’íjí na’anishgo Salt Lake kin dah shijaa’gi. Díí nida’ashch’ąąígíí yeenihíłnííh bąąh’azłįįhígíí dóó ak’ehdisdłíigo yosbanígíí Éí bá naal’a’í daniidlí.

Na’ashch’ąąh
Tsin Ałnaoz’a’í Bikáa’jį Bił’o’oolkaal, Harry Anderson áyiilaa
Na’ashch’ąąh
Náá’diidzá, Harry Anderson áyiilaa

T’áá nábinázláago Christ’s naakí ałąągo ak’ehdisdlííh éí Thorvaldsen Christ naahi’na’go ayóó át’éii nilíígo chaah dę́ę́’ hanasdzaago tsin álná’asdzo bikaagi kaashkeeh t’ahdii yit’ígo é’élaa.9

Na’ashch’ąąh
Sodizin bee beehodilzinígíí

Akéédę́ę́’ éí, bénéelniih éí President Gordon B. Hinckley ła na’neezt’ą́ą́, “Nihi dine’é be’iina [át’é] … éí bee bééhozin nihi [oodlą’].”10 Díí baantsáhakees—ak’éedę́ę́’ígíí íyisíí—éí Diyin God bizaad aláahdi bóhólníihgo tsin ałnáoz’a’í yaahałné. Éí yoo’ dóó naalyéhé ílį́įníí, doodaii’ sodizin bá hooghan bílátahdoo yadadiits’óózígíí doodaii’ dah’na’aztá ei doo áha’nída. Áhá’ninígíí éí, Diyin God yikéé’ naazíínii t’áá át’é bi’oodlą’ yee daatł’isgo dabi’dziil dóó bi’iiná yá’át’éehii yee k’édazdongo Jesus yichį’ bííł’aadígíí ła’deedoolííł. Kedayagoo dóó ał’ąą niheidááhaii, t’áá áníit’é anihiłní, “diné léi’ [doodaii asdzaaní léi’] shikee’ dah diyaago, doo alah’ádool’áagoo, dóó bi tsin ałna’aosdzo dah yidoot’ííl, dóó shikee yigaał dooleeł.”11

Díí tsin ałnáoz’a’í bik’ee ti’hoo’nííh yaayałti’ yoo’ nihizéédadéelá’ígíí éí dooda. Jesus Christ yikéé’ jizį́įgo, łahda hayeel bik’ee ti’hoojooní—t’áá nihihígíí doodaii’ heishį́ bi’hígíí—dóó náá’iiniihgo nahaas’ą́ dóó ti’hooníí doo bi’kee’ąą ha’iildeehgóó joogaałdoo. T’áá’aaníí oodlání jílį́įgo Master yeehasáanii hołnilinígíí t’éiyá bik’ehojiłį́į́go doo bikéé’ joogááłda doo. Dooda. T’áá ałtso’góó Bikéé’ yiidaał, kódida, t’áá ákóhódooníiłgo nahaząągi, nák’eeshto’ dóó ach’į’ nahwii’náda hółǫ́gi, łahda t’áá sáhí sidzį́į’ dooleeł.

Diné ła’ béédahasin, sodizin atah danilí dóó ła’ doo atah danilída, ts’ídá akót’éego Diyin Christ yikéé’ deikaah bi’oodlą yinahji’. Áłchíní ła’ béédahasin t’áá íiyisíí bits’iis baahnidahazą́, dóó bima dóó bizhéhé baa ádahalyą́ągo béédahasin. T’áá ałtso nidaalnish łahda bąąnidahaka’, adziil yika adaat’í, bee hasih da, dóó t’áá dikwíídah’alzhinjį’ biłnidahózhó éí doo naanałah dę́ę́’ da. Lą’i t’áá dahoyánii t’ahdoo da’iiyehígíí béédahasin éí ach’ooní ayóí o’oníníí yika laanaa danízin dóó bá beehazą’, ahí’iskéii baah hózhónii, dóó hooghaangóó bada áłchíní daałą’i dooleełgo. Doo ła’ bóhoneenihígíí t’áá ákogi’át’éida, ndi ninahahai ałkee yá’á’t’éehgoo bá’ahoodoonííł doo bik’eh halééda. Shiłbééhózin yíní ádahodildinígíí ałaa’át’éego yik’ee ti’dahoonííh, áká’e’elyeed yaa ńda’ookąąh sodadilzingo dóó biní danilí dóó ya’’áhoot’éego haząągi biní daniłdzil dooleełgo yikádadichid. Té’é’į́ yik’ee nidanitł’aa’ígiį béédahasin ndi, ąąhnahakaad yik’éhdadeesdlí’go, t’óó t’áá yá’át’éehago ayóí adayo’níínii dóó binaadę́ę́’ hojooba’ ádeinizinii yá’ádaat’ídoogo dayókeed. Lą’í béédahasin doo ádéédahólzinii, ats’íís nilíínii, dóó ahaanáhat’į́ bídadéét’i’ii ałkindabííłgisgo ti’dahoonííh. Bá yishcha, dóó bił dashcha, bééhózingo ayóó at’éego ti’dahoonííh ádándaha’ahdoo yę́ę́’ t’óó bá baahastí’.

Díí t’áá dikwii’íigo át’é t’óó ahayóí ti’hoo’nííh éí bee nanhidinit’aa, yíní yee nihiiłnihii át’é Diyin bikéé’ asdzį́ bą́ą́hílį́. Araunah, éí náá’iiniih díílid biniiyá beegashíí dóó chizh t’áá jíítk’e Alahdi Naat’áanii David yeijaah ńt’ę́ę’ ábidoonį́į́d, “Dooda; ndi naa nahidiishní dikwiishą’ bą́ą́’aniłį́: … [shí] éí [doo] shi Diyin God … bich’į́’ nidesh’niłda … éí doo bik’eh na’nilahígíí.”12 Nihido t’áá ákódadiiní.

Nihi tsin ałnáoz’a’í dahdadiit’áo dóó Bikéé’ yiikahgo, doo shóhóót’įįda doo ayóó át’áo nihi yeel bikéé ti’hwiinííhgo ndi doo binahjí’ heida nihé ajooba bee bika’adiiłwołda. Díí ła’ aláahdi bidziilgo ha’oodzíí’ éí Yisdá’íiníiłii bigaan ałtsąąjį́’ k’ídeesniihgo áádóó aajį’ bił o’ookaal, t’óó dzólníígóó ndi t’áá ákónaahii akolyaa lą’ t’áá ałtso diné, saanii, dóó áłchíní nihookaah dine’é ahiłhaajee woshdę́ę́’ yiłniihgo yich’́į́’ dahdoolní Nihá’niná’ídláanii, hózhóogo nihin doochił.13

Tsin ałnáoz’a’í bikaa’jį’ ti’hooz’nííh bik’idjį’ ayóó át’éego Nááhiina’, áko aki’hoojidłí ał’ąą’ ádaat’éii heishíí ádeenizinígíí, Naaltsoos Mormon bii’dę́ę́ Diyin God yayałti’í Jacob aní, “Christ deinodła, dóó daaztsą’ bá biki’doot’įįh’, dóó bi tsin ałnáoz’a’í bá ti’dahoonííh.” Łahda díí t’áá hahí hakihoojidłí dóó łahda éí náas bił hoodilzhish, ndi díí ayóo ánoolningo baa halzhish nihi ti’hoonííh at’iingóó14 Nihi Diyin Bóhólníihii yee ádeehadoodzíí’ éí bik’ehoolį́į́ dóó baa halzhiizh. Díí akihojidłí shóidoot’eełgo, Bikéé’ yiikahgo—doo ni’nídłį́į́góó, tsidi doo bąąneechiidgoo doodaii bitsadí jahda, tsidi doo bi’o’diidłeełda naanish, azhą́ nihi tsin ałnáoz’a’í nidaaz ndi dóó t’áá hoolzhishgi, hashíí nizahjį’, at’iingo chahoołheeł ndi. Nihe’ adziil, nihi baa adoot’aanii, dóó ni’ayóí’o’oní, shijéí bee ahééh nisin. Díí jį́ Yisda’íiníiłii yanaala’ii nishłį́į́go shi’oodła’ bee dishní “dah Bi’dííłtį́’”15 dóó hool’áágóó akihojidłí t’áá heishii bił “dah Bidííłtį́”, éí lą́ Bóhólníihii Jesus Christ, amen.

Deizóh

  1. See Jeffrey R. Holland, Encyclopedia of Mormonism (1992), “Atonement of Jesus Christ,” 1:83.

  2. Amulek speaks of the Atonement of Christ as the “great and last sacrifice,” being “infinite and eternal” in its reach (Alma 34:10). For “all are fallen and are lost, and must perish except it be through the atonement” (Alma 34:9; see also verses 8–12). President John Taylor adds: “In a manner to us incomprehensible and inexplicable, [Jesus] bore the weight of the sins of the whole world; not only of Adam, but of his posterity; and in doing that, opened the kingdom of heaven, not only to all believers and all who obeyed the law of God, but to more than one-half of the human family who die before they come to years of maturity, as well as to [those] who, having died without law, will, through His mediation, be resurrected without law, and be judged without law, and thus participate … in the blessings of His atonement” (An Examination into and an Elucidation of the Great Principle of the Mediation and Atonement of Our Lord and Savior Jesus Christ [1892], 148–49; Teachings of Presidents of the Church: John Taylor [2001], 52–53).

  3. Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith (2007), 49.

  4. 1 Nephi 11:32–33.

  5. 3 Nephi 27:14–15.

  6. There are, of course, references to the cross in Paul’s teachings (see, for example, 1 Corinthians 1:17–18; Galatians 6:14; Philippians 3:18), but these spoke to something much greater than two wooden beams nailed together or any smaller symbol of such. So when Paul speaks of the cross, he is using doctrinal shorthand to speak of the majesty of the Atonement, an arena where Latter-day Saints readily join him and quote him.

  7. Early and traditional Christian figures such as Martin Luther’s associate Andreas Karlstadt (1486–1541) were arguing by the late Middle Ages that “the crucifix [on its own] depicted only Christ’s human suffering and neglected to display his resurrection and redemptive [powers]” (in John Hilton III, Considering the Cross: How Calvary Connects Us with Christ [2021], 17).

  8. Harry Anderson, The Crucifixion; Harry Anderson, Mary and the Resurrected Lord.

  9. See Russell M. Nelson, “Opening the Heavens for Help,” Liahona, May 2020, 72–74.

  10. Gordon B. Hinckley, “The Symbol of Christ,” Ensign, May 1975, 92.

  11. Matthew 16:24.

  12. 2 Samuel 24:24.

  13. “His arm is extended to all people who will repent and believe on his name” (Alma 19:36; see also 2 Nephi 26:33; Alma 5:33).

  14. Via dolorosa is a Latin phrase meaning “a painfully difficult route, passage, or series of experiences” (Merriam-Webster.com Dictionary, “via dolorosa”). It is most often associated with Jesus’s movement from His condemnation at the hand of Pilate to His Crucifixion on Calvary.

  15. See 3 Nephi 27:14–15.

Béé’ídlééh