Společné zaměstnání

On žije!

Elizabeth Ricksová

„Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16.)

Sestra Nováková učila třídu Sluneční paprsek. Držela obrázek, na kterém Ježíš ukazoval poté, co byl vzkříšen, své rány.

„To znamená, že zase ožil, i když už byl mrtvý?“ zeptala se Helenka.

Pavlík zvolal: „Ano, ožil! A my také budeme znovu žít!“

Jak věděl tříletý Pavlík, že Ježíš znovu ožil? Jak věděl, že on bude také znovu žít?

Pavlík naslouchal každý týden tomu, čemu je sestra Nováková učila. Učila o Ježíšovi a vydávala svědectví. Pavlík naslouchal svým rodičům během rodinného domácího večera i při jiných příležitostech. Učili o Ježíšovi a vydávali o Něm svědectví. To, co Pavlík pociťoval ve svém srdci, mu říkalo, aby věřil slovům své učitelky a rodičů.

Poté, co byl Ježíš vzkříšen, ukázal se svým učedníkům. Tomáš však s nimi nebyl. Ostatní učedníci řekli Tomášovi, že viděli Ježíše. Ale Tomáš řekl: „Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím.“ (Jan 20:25.)

Po osmi dnech se Ježíš Tomášovi ukázal. Ježíš dovolil Tomášovi, aby si sáhl na rány po hřebech v Jeho rukou a dotkl se Jeho boku. Poté Ježíš řekl: „Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.“ (Jan 20:29.)

I my můžeme věřit v Ježíše, tak jako Pavlík, i když Ho nevidíme. Naše víra poroste, když budeme i přesto, že jsme Ho neviděli, vědět, že Ježíš je náš Spasitel.

Činnost

Podlepte stranu H4 tvrdým papírem a vystřihněte obrázky Ježíše, Marie Magdalény, apoštolů a Tomáše. Ohněte záložky podél přerušované čáry, aby se obrázky daly postavit. Vyprávějte své rodině o tom, jak každý z těchto lidí spatřil Spasitele poté, co byl vzkříšen, jak je to popsáno v Janovi, ve 20. kapitole.

Náměty pro společné zaměstnání

1. 1. Ukažte dětem tři krabice od bot. Z každé krabice vytahujte postupně po jednom páru bot. (Také můžete použít obrázky nebo kresby bot.) Ukažte pár holínek, které budou představovat vojáky, kteří hlídali Ježíšův hrob. Vyprávějte příběh tak, aby si děti dokázaly představit, jaké to asi bylo, když Ježíše uložili do hrobu. K vyprávění příběhu o Marii Magdaléně použijte pár sandálů. Zeptejte se dětí, jak by se asi cítily, kdyby byly přítomny v zahradě u hrobu, když se objevil vzkříšený Spasitel. Nakonec ukažte pár bot, které děti běžně nosí. Zeptejte se jich, jaké mají pocity z toho, že jsou členy Církve a že vědí, že budou díky usmíření a vzkříšení Ježíše Krista také vzkříšeny. Vydejte svědectví o tom, že Ježíš Kristus zemřel a byl vzkříšen.

2. 2. Řekněte dětem, že jim položíte záludnou otázku. Zeptejte se: „Kolik dnes máme na zemi proroků?“ Vysvětlete, že každému členu Prvního předsednictva a Kvora dvanácti apoštolů je vyjádřena podpora jako proroku, vidoucímu a zjevovateli. To znamená, že máme na zemi 15 proroků! Vysvětlete ale, že pouze president Církve může přijímat zjevení pro celou Církev. Týden před generální konferencí požádejte několik dětí, aby za dva týdny podaly zprávu o poselství, které pronese některý z apoštolů na generální konferenci. Pokud je to možné, vystavte fotografii daného apoštola, když o něm budou děti vyprávět.