On vám odpočinutí dá
Bolelo mě srdce spolu s ní. Chtěl jsem jí tolik pomoci, protože jsem cítil, že její výčitky svědomí a její touha dělat to, co je správné, je upřímná.
Potkal jsem Susie (jméno bylo změněno), když jsem sloužil na misii. Dva misionáři, kteří se mnou pracovali v misijní kanceláři, učili ji a její rodinu evangeliu. Vyslechli všechny lekce a přijali výzvu nechat se pokřtít a být konfirmováni. Měl jsem tu výsadu provést pohovor s touto úžasnou čtyřčlennou rodinou, kterou tvořila Susie, její matka, otec a mladší bratr.
Provedl jsem pohovor ke křtu se třemi členy rodiny a zjistil jsem, že jsou skvěle připraveni a že se těší na to, až se stanou součástí Pánova království. Když však vešla Susie, vypadala zakřiknutě a trochu se zdráhala se se mnou setkat.
Začal jsem jí pokládat otázky ohledně toho, čemu se učila. Znala příběh o proroku Josephu Smithovi a věřila mu; četla Knihu Mormonovu a věděla, že je pravdivá, a přijímala Církev jako jedinou pravou a živou Církev na zemi a chtěla se stát její součástí. Zeptal jsem se Susie, zda je ochotna žít podle zákona desátku, Slova moudrosti a dalších přikázání. Odvětila, že těmto zákonům rozumí a že chce podle nich žít po zbytek života. Pohovor se ve skutečnosti odvíjel velmi podobným způsobem jako pohovory, které jsem měl i s ostatními členy její rodiny.
Pak jsem se zeptal: „Můžeš mi prosím říci, co je to zákon cudnosti?“ Výraz jejího obličeje se okamžitě změnil. A já jsem si ihned uvědomil, že to je ten důvod, proč se zdráhala se se mnou sejít. Než jsem mohl cokoli dodat, zakryla si obličej rukama, sklonila hlavu do klína a začala plakat.
Seděli jsme tam bez jediného slova několik minut. Nevěděl jsem, co mám říci, a Susie nepřestávala plakat. Modlil jsem se k Pánu o pomoc a zeptal jsem se Susie, co se jí stalo. Nakonec se na mě podívala a řekla mi, že několik týdnů předtím, než se setkali s misionáři, udělali se svým přítelem něco, co, jak jí poté misionáři učili, bylo podle Pánova zákona špatné. Již řekla svému příteli, co se mezitím dozvěděla, a řekla mu také, že nebude pokračovat v takovém vztahu. Dokonce mu nabídla, aby se setkal s misionáři a vyslechl si to, o čem nyní věděla, že je správné. Přesto ji však pocit viny kvůli těmto skutkům velmi tížil.
Bolelo mě srdce spolu s ní. Chtěl jsem jí tolik pomoci, protože jsem cítil, že její výčitky svědomí a její touha dělat to, co je správné, a dát se pokřtít je upřímná. V onom okamžiku přišla odpověď na mou modlitbu velmi jasným způsobem. Zeptal jsem se jí: „Susie, chtěla by ses zbavit pocitu viny a bolesti kvůli tomuto hříchu?“ Zakryla si opět rukama obličej a sklonila hlavu. Pronesla pouze jediné slůvko: „Ano.“ Rozplakala se ještě více a já jsem ji utěšoval tím, že jsem jí říkal o usmíření a o tom, jak ho může uplatnit ve svém životě. Vysvětlil jsem jí, že jedním z účelů křtu a konfirmace je uzdravit duši toho, kdo je upřímný ve snaze činit pokání, a já jsem bezpochyby poznal, že ona upřímná je.
Skončili jsme pohovor s modlitbou. Duch Páně byl zřetelně přítomen – a já jsem ho pociťoval mocněji než při jakémkoli jiném pohovoru.
Se společníkem jsme dorazili do kaple krátce před křtem. Nebyl čas na to, abych mluvil se Susie nebo s její rodinou před křestním shromážděním. Po zpěvu a po proslovech byli pokřtěni – nejprve její matka, pak její otec, pak její bratr a nakonec Susie. Sestoupila do křtitelnice a její úsměv prozrazoval, co se stalo – Mistrův uzdravující balzám již působil v jejím srdci. Když vyšla z vody, ona i já jsme měli v očích slzy. Usmívala se ještě více než předtím a celá zářila. V oné chvíli jsem porozuměl tomu, proč Spasitel učil: „Poďtež ke mně všickni, kteříž… obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (Matouš 11:28.)
Po shromáždění jsme si povídali jen krátce. Přivítal jsem rodinu jako nové členy Pánova království. Když jsem podával Susie ruku, chtěl jsem jí říci, jak moc pro mne tento zážitek znamenal. I já jsem činil pokání ve svém životě a pocítil jsem moc usmíření, ale byl jsem vděčný za to, že jsem to pocítil silněji než kdy jindy díky tomu, že jsem se s ní setkal.
Vstup do Církve je sám o sobě těžký. Když Susie vstupovala do Církve za tak osobně náročných okolností, muselo to být pro ni ještě těžší – a totéž prožívají mnozí noví členové. Avšak díky usmíření Ježíše Krista bylo možné tyto těžkosti překonat a tato úžasná dcera Boží byla přivedena k tomu, aby se obrátila a aby se její duše uzdravila. A také dala jednomu vnímavému mladému misionáři důležitou lekci o tom, jak uplatňovat usmíření v jeho vlastním životě.