Starší Neil L. Andersen

Kvorum Dvanácti apoštolů

V průběhu 16 let, kdy starší Neil Linden Andersen sloužil jako generální autorita, často slýchával presidenta Monsona říkat: „Koho Pán povolává, toho uschopňuje.“ (Thomas S. Monson cituje Harolda B. Leeho, „Who Honors God, God Honors,“ Liahona, January 1996, 42; Ensign, November 1995, 50.) Starší Andersen se nyní těchto slov drží více než kdykoli předtím.

Starší Andersen, který sloužil jako služebně nejstarší president Sedmdesáti, vysvětluje: „Nikdo není připraven na povolání jako je toto. Je to ohromující, a já cítím, že na to naprosto nestačím. Modlím se o to, aby mě Pán shledal dostatečně pokorným a poddajným a aby mě učinil tím, kým se musím stát.“

Starší Andersen se narodil 9. srpna 1951 v Loganu v Utahu Lylemu P. a Kathryn Andersenovým a léta, kdy pracoval po boku své rodiny, pokládá za nesmírně důležitá, a velice ho obohatila. „Na malé rodinné farmě pomáhá každý člen rodiny. Je požehnáním, když se člověk brzy naučí, že práce je významnou součástí života.“

V 19 letech byl starší Andersen povolán na misii do Francie, kde hluboká oddanost členů a moc Knihy Mormonovy obrátit člověka upevnily jeho rostoucí svědectví.

Po návratu z misie vynikal starší Andersen na Universitě Brighama Younga – získal titul „Hinckley Scholar“ a byl zvolen vicepresidentem studentské rady.

Právě tam se starší Andersen setkal s osobou, jež ovlivnila jeho život snad nejvíce – se svou budoucí manželkou, Kathy Sue Williamsovou. Byli oddáni 20. března 1975 v chrámu Salt Lake.

„Jakmile jsem se s ní oženil,“ říká starší Andersen s vřelým úsměvem, „měřítka v mém životě se hodně zvedla – byl jsem zcela důsledný v modlitbě a ve studiu písem, a přikázání jsem dodržoval s precizností. Její vliv na mě a na naše děti je fenomenální. Má čistou a ukázněnou víru.“

Po promoci na Universitě Brighama Younga v roce 1975 získal starší Andersen v roce 1977 magisterský diplom z obchodní administrativy na Harvardské universitě. Spolu s Kathy se vrátili na Floridu do domu, kde Kathy strávila dětství. Zde starší Andersen pracoval v oblastech reklamy, nemovitostí a zdravotní péče. Později sloužil jako president kůlu Tampa Florida.

V roce 1989, ve věku 37 let, byl starší Andersen povolán zpět do Francie – tentokrát jako president Francouzské misie Bordeaux. Říká: „Naše čtyři malé děti se statečně vyrovnávaly s novou kulturou a s novým jazykem, a my jsme byli zblízka svědky toho, jak Pánova ruka působí při budování Jeho království.“

Starší Andersen byl povolán do Prvního kvora Sedmdesáti v dubnu 1993 ve věku 41 let. Včetně let, kdy sloužil jako misijní president, sloužil v církevních pověřeních deset z posledních dvaceti let mimo území Spojených států. „Máme rádi úžasné členy Církve na celém světě,“ říká. „Víra, oddanost a svědectví v každé zemi jsou pro nás zářivým příkladem.“

Čtyři roky žili starší a sestra Andersenovi v Brazílii, kde viděli vzkvétat Pánovo dílo tak, jako nikdy předtím, a kde získali celoživotní přátele z nového kontinentu. Později pomáhal starší Andersen Dvanácti dohlížet na Mexiko a na Střední Ameriku. Když sloužil v církevním ústředí, vedl Církevní audiovizuální oddělení a dohlížel na natáčení filmu The Testaments of One Fold and One Shepherd [Svědectví o jednom stádu a o jednom pastýři] a na počáteční přípravu stránek Mormon.org v roce 2001.

Starší Andersen s vděčností oceňuje, že měl v těchto posledních 16 letech neobyčejnou příležitost učit se pod vedením Prvního předsednictva a Dvanácti. Říká: „President Monson je skvělým učitelem pro mě i pro druhé, neboť nás učí, abychom podávali pomocnou ruku druhým tak, jak by to činil Spasitel. Neustále zdůrazňuje, že neexistuje větší radost, než vědět, že jste nástrojem v rukou Páně, kterým odpovídá na upřímnou modlitbu.“

Povolání ke svatému apoštolství naplnilo staršího Andersena hlubokou pokorou, a s touto pokorou vydal na generální konferenci své pevné svědectví o Spasiteli. „Je mi útěchou,“ řekl, „že v jednom předpokladu pro svaté apoštolství, který nelze obejít, mi Pán nesmírně požehnal. Vím s dokonalou a spolehlivou jistotou skrze moc Ducha Svatého, že Ježíš je Kristus, Milovaný Syn Boží.“ („Pojďte k Němu“, Liahona, květen 2009, 78.)