Moc spočívající ve smlouvách
Kéž jsou v době těžkostí vaše smlouvy tím nejdůležitějším a kéž je vaše poslušnost neochvějná.
Dovolte mi, abych srdečně a upřímně přivítal staršího Neila L. Andersena do Kvora Dvanácti apoštolů. Je cenným a vítaným doplněním Kvora.
15. srpna 2007 postihlo Peru velké zemětřesení, které téměř zničilo pobřežní města Pisco a Chincha. Wenceslao Conde, president církevní odbočky Balconcito ve městě Chincha, se podobně jako mnozí další církevní vedoucí a členové ihned vydal na pomoc ostatním, jejichž domy byly poničeny.
Čtyři dny po zemětřesení starší Marcus B. Nash ze Sedmdesáti pomáhal ve městě Chincha koordinovat humanitární úsilí Církve v této oblasti a setkal se i s presidentem Condem. Když spolu mluvili o zemětřesení, ke kterému došlo, a o tom, jak se pomohlo obětem zemětřesení, přistoupila k nim Pamela, manželka presidenta Condeho, která držela v náručí jedno jejich malé dítě. Starší Nash se zeptal sestry Condeové, jak se daří jejich dětem. S úsměvem odvětila, že díky dobrotivosti Boží jsou všechny v bezpečí a daří se jim dobře. Starší Nash se pak zeptal na jejich dům.
„Je pryč,“ řekla prostě.
„A co váš majetek?“ ptal se dál.
„Všechno zůstalo pohřbeno v troskách domu,“ odpověděla sestra Condeová.
„A přesto,“ poznamenal starší Nash, „když o tom mluvíme, tak se usmíváte.“
„Ano,“ řekla, „modlila jsem se a pociťuji klid. Máme vše, co potřebujeme. Máme jeden druhého, máme své děti, jsme zpečetěni v chrámu, máme tuto úžasnou Církev a máme Pána. S Pánovou pomocí můžeme vše vybudovat znovu.“
Tato dojemná ukázka víry a duchovní síly se projevuje v životě Svatých po celém světě, v mnoha různých situacích. Je to prostá ukázka opravdové moci, které je v dnešní době tolik zapotřebí a které bude zapotřebí čím dál tím více v době, která leží před námi. Potřebujeme silné křesťany, kteří dokáží vytrvat navzdory těžkostem, kteří si dokáží uchovat naději i během tragédie, kteří dokáží pozvedat druhé svým příkladem a soucitem a kteří dokáží neustále překonávat pokušení. Potřebujeme silné křesťany, kteří svou vírou dokáží uskutečnit to, co je důležité, a kteří dokáží bránit pravdu Ježíše Krista navzdory mravnímu relativismu a militantnímu ateismu.
Co je zdrojem této mravní a duchovní moci a jak této moci můžeme dosáhnout? Tím zdrojem je Bůh. A tato moc je nám k dispozici díky našim smlouvám s Ním. Smlouva je dohoda mezi Bohem a člověkem – úmluva, jejíž podmínky stanovuje Bůh. (Viz Průvodce k písmům, „Smlouva“, 154.) V rámci těchto božských smluv se Bůh zavazuje, že nám bude pomáhat, že nás bude posvěcovat a že nás na oplátku oslaví za náš závazek sloužit Mu a dodržovat Jeho přikázání.
Tyto smlouvy uzavíráme skrze kněžské obřady, posvátné rituály, které pro nás Bůh stanovil, abychom jimi projevili svůj závazek. Například naše základní smlouva – ta, během níž poprvé slibujeme, že jsme ochotni vzít na sebe jméno Kristovo, se potvrzuje obřadem křtu. Je uzavírána individuálně, jmenovitě. Tímto obřadem se stáváme součástí Pánova lidu smlouvy a dědici celestiálního království Božího.
Další posvátné obřady se vykonávají v chrámech postavených právě pro tento účel. Jsme-li věrni smlouvám, které v chrámech uzavíráme, staneme se dědici nejen celestiálního království, ale také oslavení, nejvyšší slávy v nebeském království, a obdržíme veškeré božské schopnosti, které nám Bůh může dát. (Viz NaS 132:20.)
V písmech se mluví o nové a věčné smlouvě. Nová a věčná smlouva je evangelium Ježíše Krista. Jinými slovy, nauky a přikázání evangelia představují podstatu věčné smlouvy mezi Bohem a člověkem, která je nově znovuzřizována v každé dispensaci. Pokud bychom měli vyjádřit novou a věčnou smlouvu jednou větou, znělo by to takto: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16.)
Ježíš vysvětlil, co to znamená věřit v Něj: „Nyní, toto je ono přikázání [neboli jinými slovy, toto je ona smlouva]: Čiňte pokání, všechny končiny země, a pojďte ke mně a buďte pokřtěni ve jménu mém, abyste mohli býti posvěceni přijetím Ducha Svatého, abyste mohli posledního dne přede mnou státi bez poskvrny.“ (3. Nefi 27:20.)
Jak to, že nám uzavírání a dodržování smluv s Bohem dává schopnost usmívat se i během těžkostí, proměnit utrpení ve vítězství, být „horlivě zaměstnáni v dobré věci… a uskutečňovati mnoho spravedlivosti“ (NaS 58:27)?
Posíleni dary a požehnáními
V prvé řadě, když kráčíme v poslušnosti zásad a přikázání evangelia Ježíše Krista, přijímáme nepřetržitý příval požehnání, která nám Bůh slíbil ve své smlouvě s námi. Tato požehnání poskytují prostředky, které potřebujeme k tomu, abychom mohli spíše působit, než aby na nás bylo během života jen působeno.1 Například Pánova přikázání ve Slově moudrosti týkající se péče o fyzické tělo nám žehnají v prvé řadě a především tím, že získáváme „moudrost a veliké poklady poznání, vpravdě skryté poklady“. (NaS 89:19.) Kromě toho vedou ke zpravidla zdravějšímu životu a svobodě bez zničujících závislostí. Poslušnost nám dává větší schopnost řídit svůj život, větší schopnost vykonávat vše potřebné, pracovat a tvořit. Samozřejmě, věk, nehody a nemoci si nutně vybírají svou daň, ale i tehdy naše poslušnost tohoto zákona evangelia prohlubuje naši schopnost se s těmito těžkostmi vypořádat.
Na této cestě smlouvy nacházíme neustálý přísun darů a pomoci. „Pravá láska nikdy nepomíjí“ (Moroni 7:46; viz také 1. Korintským 13:8), láska plodí lásku, soucit plodí soucit, ctnost plodí ctnost, závazek plodí oddanost a služba plodí radost. Jsme součástí lidu smlouvy, společenství Svatých, kteří se vzájemně povzbuzují, podporují a kteří si slouží. Nefi vysvětlil: „A pakliže děti lidské zachovávají přikázání Boží, on je živí a posiluje je.“ (1. Nefi 17:3.)2
Posíleni větší vírou
Toto vše neznamená, že život ve smlouvě je zbaven problémů nebo že ten, kdo je poslušný, má být překvapen, když jeho pokojný život přeruší zklamání či dokonce pohromy. Máte-li dojem, že osobní spravedlivost by měla zabránit veškerým ztrátám a utrpením, možná byste si měli promluvit s Jobem.
To nás přivádí k druhému způsobu, kterým nám naše smlouvy dodávají sílu – vytvářejí víru nutnou k tomu, abychom vytrvali a zvládli vše, co Pán považuje za žádoucí. Naše ochota vzít na sebe jméno Kristovo a dodržovat Jeho přikázání sice vyžaduje určitý stupeň víry, ale když své smlouvy plníme, tato víra se prohlubuje. V prvé řadě se očividně dostavují slíbené plody poslušnosti, což naši víru utvrzuje. Zadruhé – skrze Ducha poznáváme, že Bůh je s námi spokojen, a my jsme si jisti Jeho dalšími požehnáními a pomocí. Zatřetí – ať se stane cokoli, můžeme brát život s nadějí a vyrovnaností, s vědomím, že na konci dosáhneme úspěchu, neboť máme Boží zaslíbení určené nám osobně, jmenovitě, a víme, že Bůh nemůže lhát. (Viz Enos 1:6; Eter 3:12.)
Dřívější církevní vedoucí v této dispensaci potvrzovali, že když se držíme cesty smluv, získáváme útěchu, kterou potřebujeme v době zkoušky:
„Právě [toto poznání, že jejich způsob života odpovídá vůli Boží], umožnilo svatým v dávných dobách vytrpět všechny strasti a pronásledování a snášet radostně… nejen zkázu veškerého jejich majetku a zpustošení jejich jmění, ale také vytrpět smrt nanejvýš strašnými způsoby; vědouce (nikoli pouze věříce), že až bude tento stánek zemského přebývání zbořen, budou mít stavení od Boha, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (2. Kor. 5:1.)“ (Lectures of Faith [1985], 67.)
Dále poukazovali na to, že přineseme-li jakoukoli oběť, kterou od nás Bůh může požadovat, obdržíme svědectví Ducha, že naše cesta je správná a Bohu příjemná. (Viz Lectures on Faith, 69–71.) S touto znalostí se naše víra stává neomezenou, a my máme jistotu, že Bůh v příhodný čas obrátí veškerou strast k našemu dobru. Některým z vás tato víra pomáhá, když snášíte ty, kteří na vás ukazují pohrdavě prstem z oné „veliké a prostorné stavby“ a volají: „Hanba!“ (viz 1. Nefi 8:26–27), a vy stojíte pevně na straně Petra a dávných apoštolů, „radujíce se, že [jste] hodni učiněni trpěti protivenství pro [Kristovo] jméno“. (Skutkové 5:41.)
Pán řekl ve vztahu k Církvi:
„Vpravdě pravím vám, všichni ti, již… jsou ochotni dodržovati smlouvy své skrze obětování – ano, každou oběť, kterou já, Pán, přikáži – jsou mnou přijati.
Neboť já, Pán, způsobím, aby plodili jako velmi plodný strom, jenž je zasazen v dobré zemi u čistého potoka, kterýžto strom vydává mnoho cenného ovoce.“ (NaS 97:8–9.)
Apoštol Pavel věděl, že tomu, kdo uzavře smlouvu s Bohem, je dána víra čelit zkouškám, a také díky těmto zkouškám získává ještě větší víru. O svém osobním „ostnu v těle“ (viz 2. Korintským 12:7) Pavel řekl:
„Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
Protož líbost mám [ve svých] nemocech, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tehdy silen jsem.“ (2. Korintským 12:8–10.)3
Posíleni „mocí božskosti“
Nejprve jsme zmínili posilující požehnání a zadruhé dar víry, který Bůh udílí těm, kteří dodržují smlouvy, jež s Ním uzavřeli. Poslední druh síly, o níž se zmíním a kterou získáváme díky smlouvám, je udělení božské moci. Náš smluvní závazek vůči Bohu, našemu Nebeskému Otci, dovoluje, aby nechal do našeho života plynout svůj božský vliv, „moc božskosti“ (NaS 84:20). Může tak učinit, protože účastí v kněžských obřadech projevujeme svou svobodu jednání a rozhodujeme se tuto moc přijmout. Svou účastí v těchto obřadech také dáváme najevo, že jsme připraveni přijmout dodatečnou zodpovědnost, která přichází s dodatečným světlem a duchovní mocí.
Při všech obřadech, a zvláště při obřadech chrámu, jsme obdarováváni mocí z výsosti.4 Tato „moc božskosti“ se dostavuje v osobě Ducha Svatého a skrze jeho vliv. Součástí nové a věčné smlouvy je i dar Ducha Svatého. Toto je nezbytná součást našeho křtu – křest Duchem. Tento Duch je poslem milosti, skrze niž krev Kristova snímá naše hříchy a posvěcuje nás. (Viz 2. Nefi 31:17.) Je to dar, kterým se Adam stal „obživeným ve vnitřním člověku“. (Mojžíš 6:65.) A právě skrze Ducha Svatého dávní apoštolové přetrpěli všechno to, co přetrpěli, a díky svým klíčům kněžství nesli evangelium do světa známého v jejich době.
Poté, co jsme uzavřeli božské smlouvy, Duch Svatý je naším utěšitelem, naším průvodcem a naším společníkem. Plody Ducha Svatého jsou „pokojné věci nesmrtelné slávy; pravda všech věcí; to, co obživuje všechny věci, co činí všechny věci živými; to, co zná všechny věci a má veškerou moc podle moudrosti, milosrdenství, pravdy, spravedlnosti a soudu“. (Mojžíš 6:61.) Dary Ducha Svatého jsou svědectví, víra, poznání, moudrost, zjevení, zázraky, uzdravování a pravá láska, mám-li jich zmínit jen několik. (Viz NaS 46:13–26.)
Je to Duch Svatý, který dosvědčuje vaše slova, když učíte a vydáváte svědectví. Je to Duch Svatý, který, když mluvíte v nepřátelských situacích, vám vkládá do srdce to, co máte říci, a naplňuje Pánovo zaslíbení, že „nebudete před lidmi zahanbeni“. (NaS 100:5.) Je to Duch Svatý, který vám zjevuje, jak můžete překonat další, zdánlivě nepřekonatelnou, překážku. Je to Duch Svatý ve vás, skrze nějž mohou ostatní pociťovat čistou lásku Kristovu a obdržet sílu jít kupředu. A je to Duch Svatý v roli Svatého Ducha zaslíbení, který potvrzuje právoplatnost a účinnost vašich smluv a který na vás pečetí Boží zaslíbení.5
Božské smlouvy vytvářejí silné křesťany. Naléhavě každého z vás žádám, abyste byli hodni všech kněžských obřadů a přijali jich tolik, kolik můžete, a abyste pak věrně dodržovali to, co jste skrze smlouvu slíbili. Kéž jsou v době těžkostí vaše smlouvy tím nejdůležitějším a kéž je vaše poslušnost neochvějná. Pak můžete žádat s vírou, aniž byste pochybovali, podle svých potřeb, a Bůh vám odpoví. Bude vám pomáhat, zatímco bdíte a pracujete. A ve svém čase a svým způsobem k vám vztáhne ruku se slovy: „Zde jsem.“
Svědčím o tom, že v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů je obsažena kněžská pravomoc vykonávat obřady, kterými můžeme uzavřít závazné smlouvy s naším Nebeským Otcem ve jménu Jeho Svatého Syna. Svědčím o tom, že Bůh dodrží sliby, které vám dal, když vy dodržíte své smlouvy s Ním. Požehná vám dobrou mírou, natlačenou, natřesenou a překypující (viz Lukáš 6:38). Posílí a dokončí vaši víru. Svým Svatým Duchem vás naplní božskou mocí. Modlím se o to, abyste měli vždy Jeho Ducha, aby byl s vámi a aby vás vedl a vysvobozoval vás od nedostatku, úzkosti a tísně. A modlím se, abyste se skrze své smlouvy mohli stát mocným nástrojem ve věci dobra v rukou toho, který je naším Pánem a Vykupitelem, ve jménu Ježíše Krista, amen.