Následujme pionýry

President Dallin H. Oaks

První rádce v Prvním předsednictvu

Upraveno z proslovu „Following the Pioneers“, Ensign, Nov. 1997, 72–74.

Jednou jsem kráčel po cestách, kterými putovali první pionýři Církve na své cestě do údolí Solného jezera. To, že jsem mohl jít cestou, kterou šli oni, mě naplňovalo pokorou. Není však až tak důležité jít cestou, kterou šli, jako žít tak, jak žili.

Pionýři kráčeli kupředu s vírou vstříc novému náboženství, nové zemi a novému stylu života. Důvěřovali Bohu. I my potřebujeme mít víru.

Řídili se tím, oč je žádali jejich vedoucí. I my potřebujeme být poslušní.

Využívali svá nadání a společně budovali Sion. I my musíme být jednotní.

Když už někdo nemohl dál, nenechali ho tam. Pomáhali těm, kterým cesta činila obtíže, aby nezůstávali pozadu. I my musíme zapojovat druhé.

Odkaz pionýrů můžeme ctít nejlépe tím, že se budeme řídit jejich příkladem.

I já mohu být pionýr

Každý, kdo jde jako první a prošlapává cestu, aby pomohl zlepšit život své rodiny, je pionýr.

Najděte cestu labyrintem. Až budete chodit po těchto cestách, můžete být pionýrem, když …

Když se učím něčemu novému.
Když pomáhám vytvořit dobrou tradici.
Když svou rodinu učím o evangeliu.
Když dělám to, co pomáhá budovat věčnou rodinu.