Mladí dospělí
To, co mohu ohledně své budoucnosti ovlivnit
Nevšímat si toho tichého hlásku v hlavě bylo stále těžší. Bylo mi 28 let, byla jsem stále svobodná a nebyla jsem si zcela jistá, jakému zaměstnání bych se chtěla věnovat, ačkoli jsem měla dobrou práci jako porodní asistentka. Měla jsem pocit, že se můj život v žádném ohledu nevyvíjí dobře. Pochybovala jsem o svých životních rozhodnutích a nevěděla, po jaké cestě se vydat. Zkrátka jsem byla bezradná.
Jednoho dne, když mi bylo obzvlášť těžko, mi zavolal jeden kamarád, se kterým jsem si už delší dobu nepopovídala. Když se zeptal, jak se mi daří, řekla jsem mu o všech těch pocitech, se kterými jsem se potýkala. Poslouchal mne a pak řekl: „Dobře, ale jak se ti daří po duchovní stránce?“
„Naprosto skvěle,“ odpověděla jsem automaticky. „V životě jsem se necítila Bohu blíž.“
Odpověděl: „Tak to si nemusíš s ničím jiným dělat starosti.“
Důvěra v dokonalý Boží plán
Od té doby, co jsme spolu mluvili, jsem si uvědomila dvě věci. Zaprvé že jsem nesmírně vděčná za to, že mám silné svědectví o znovuzřízeném evangeliu, a za to, že jsem schopna žít podle přikázání a pociťovat spojení s nebem.
Být duchovně soběstačná je pro mě velmi důležité a stále se učím, jak ve svém životě otevírat nebesa. Každodenní ranní modlitba a studium písem jsou dvě jednoduché věci, které podle mne mají ohromný význam pro mou schopnost obdržet osobní zjevení. Silnější spojení s nebem pociťuji také tehdy, když se snažím být laskavá, žít zdravým životem, abych mohla mít Ducha za stálého společníka, dodržovat přikázání a činit upřímné pokání.
Zadruhé mi došlo, že jsem svému kamarádovi na jeho otázku neodpověděla úplně podle pravdy – domnívala jsem se, že se mi po duchovní stránce vede „naprosto skvěle“, ale ve skutečnosti jsem potřebovala mít více víry, přestat si dělat tolik starostí a důvěřovat Bohu, že se postará o to, co já ovlivnit nemohu.
I když se můj život v některých ohledech nevyvíjí tak, jak bych si přála, vím, že je důležité jednat s vírou a dávat Bohu najevo, že svoji svobodu jednání užívám k dobrým rozhodnutím. Poznala jsem, že když se život nevyvíjí podle mých očekávání, je tomu tak proto, abych se mohla učit a růst tak, jak by to jinak nebylo možné.
Nikdy mě nenapadlo, že ve svých devětadvaceti letech budu pochybovat o své profesní dráze a o další etapě svého života. Ale i nadále, se všemi těmito neznámými, mám naprostou důvěru v to, že Bůh má pro mne dokonalý plán. On ví přesně, co se děje a co potřebuji, a vždy se o mne postará (viz Matouš 6:28–34). Jak učil starší L. Todd Budge ze Sedmdesáti: „Ačkoli je obtížné tomu rozumět, obzvlášť v obdobích života, kdy vane silný protivítr a moře je rozbouřené, můžeme nacházet útěchu ve vědomí, že Bůh nás ve své nekonečné dobrotivosti neustále pohání směrem k domovu.“ („Stálá a nezdolná důvěra“, Liahona, listopad 2019, 48.)
Mějte více důvěry a dělejte si méně starostí
V některých dnech mi život připadá velmi těžký, ale když se nad tím skutečně zamyslím, vím, že si nemusím dělat starosti. Krok za krokem jsem došla k poznání, že musím trochu více důvěřovat Bohu a méně se trápit tím, co nemohu ovlivnit. To, co ohledně své budoucnosti ovlivnit mohu, je důvěřovat Bohu a pracovat na tom, abych Mu byla každým dnem stále blíž.
Když tápu a připadám si bezradná, vždy je zde dost světla na to, abych udělala krok do neznáma a postupovala kupředu. A pokud budu uplatňovat víru a dodržovat smlouvy, pokud budu mít na paměti, že moje pravá identita spočívá v tom, že jsem dcera nebeských rodičů, a pokud ve svém úsilí nepolevím, budou se věci dít ve správný čas a správným způsobem, což je vše, na čem skutečně záleží.