Dal mne znovu dohromady
Moje kamarádka se doslechla, že jsem nemocná, a poslala mi speciálně pro mě podomácku vyrobené puzzle.
Vždycky jsem se považovala za velmi zdravého člověka. A tak byl pro mě šok, když jsem se jednoho rána vzbudila s pocitem, jako by mi něco svíralo hruď tak silně, že se každou chvíli zbortí. Byla jsem narychlo převezena do nemocnice, avšak ani po několikahodinovém vyšetření se lékařům nepodařilo zjistit, v čem je problém. Poslali mě domů, přestože jsem stále trpěla nesnesitelnými bolestmi. Tak začalo sedmiměsíční martyrium lékařských prohlídek, pobytů v nemocnici a té nejhorší bolesti, jakou jsem kdy v životě cítila.
Začala jsem upadat do depresí. Musela jsem přerušit studium na vysoké škole a přestěhovat se zpátky k rodičům. Nemohla jsem chodit s přáteli za zábavou. Bolesti byly příliš velké na to, abych se mohla věnovat svým koníčkům. Měla jsem pocit, že všechno, na čem mi záleží – mé aspirace, mé vztahy, má nadání – vše bylo rozmetáno, a připadalo mi, že části mého někdejšího já teď nepůjdou složit znovu dohromady. A začala jsem si říkat: Jak mohl Nebeský Otec dopustit, aby se mi tohle stalo? Cožpak mě nemiluje?
Po ještě dalším bolestivém a bezvýsledném vyšetření u lékaře jsem si už nepřála nic jiného, než stočit se do klubíčka a plakat. Když jsem však přijela domů, spatřila jsem přede dveřmi něco zvláštního: byla tam stará, ošuntělá, izolepou přelepená krabice s mojí adresou.
Z přiloženého dopisu vyplynulo, že balíček je od jedné z mých kamarádek. Doslechla se, že jsem nemocná, a chtěla mi udělat radost. Když jsem krabici otevřela, zjistila jsem, že je plná kousků polystyrenu. Bylo to speciálně pro mne podomácku vyrobené puzzle.
Při jeho skládání jsem se rozplakala. Skládačka dávala dohromady mé jméno, kolem něhož byly vzkazy lásky a povzbuzení. Měla jsem pocit, že při sestavování dárku od mé kamarádky se roztříštěné části mého já skládají zpátky k sobě.
Krátce nato jsem začala brát léky, díky nimž příznaky nemoci ustoupily, a lékaři mohli stanovit diagnózu. Měla jsem vzácné, avšak léčitelné onemocnění, a s vhodnými léky jsem se mohla vrátit do normálního života.
Už když jsem se uzdravovala, věděla jsem, že nikdy nezapomenu, čemu jsem se naučila. Díky roztomilému dárku mé kamarádky jsem věděla, že jsem milována a že na mě Nebeský Otec nezapomněl. Po měsících, kdy jsem se cítila úplně zničená, mě dobrosrdečnost kamarádky a láska Nebeského Otce daly opět dohromady.