Mladí dospělí
Je závislost totéž co vzpoura?
Autorka žije v Texasu v USA.
Lepší porozumění závislostem nám může pomoci důvěřovat, že Pán nás jednoho dne z poroby vysvobodí.
V našem padlém světě jsou závislosti frustrující realitou, jež některým lidem mění život. Utíkáme-li před životem pomocí nadměrného užívání jídla, léčiv, sociálních sítí, klevetění, pornografie, lží, hazardních her či okonce cvičení, můžeme velmi snadno uváznout v návykovém cyklu.
Když jsem kolem sebe sledovala úžasné, milující lidi, duchovně vnímavé a sebeukázněné lidi, jak zápolí se závislostí – a nejednalo se pouze o podlehnutí špatným rozhodnutím – obrátila jsem se k písmům a k současným výzkumům závislosti, abych tyto neurologické impulsy a nutkání lépe pochopila.
Plevel závislosti
Zdolávat závislost může být jako pečovat o zahradu. Neplejeme jedinkrát a nemyslíme si, že už jsme hotovi. Víme, že se objeví další plevel, a tak, abychom ochránili ostatní rostliny, pravidelně a pečlivě plevel vytrháváme.
Když zápolíme se závislostí, můžeme ztratit odhodlání, pokud do ní znovu upadneme i poté, co jsme činili pokání a vyhledali pomoc. Může nás překvapit i frustrovat, že tato pokušení bývají obzvlášť silná po velmi šťastných či velmi smutných obdobích našeho života. (Stejně jako ještě více plevele vyroste po osvěžujícím dešti či po silné bouřce.)
Závislost versus vědomá vzpoura
Zjistila jsem, že Satan závislost využívá jako „důkaz“ o tom, že ze své podstaty toužíme po zlu, že jsme už od počátku zatraceni nebo že to Pán s námi vzdal. Ďábel využí-vá pocit hanby, aby nám sebral odhodlání, a zdůrazňuje, že bez ohledu na to, kolikrát činíme pokání, pokušení se objevují stále znovu.
Lidé mají sklon k závislosti z mnoha důvodů, často však závislost začíná jako pokus naplnit „hluboké a neuspokojené potřeby“.1 A tak i když vzpoura může vést k závislosti a závislosti mohou být příčinou hříchu, jsou často zasévány a posilovány spíše ze slabosti než z vědomé vzpoury.2
Naštěstí víme, že slabost nám může dát příležitost poznávat milost a rozvíjet hlubokou víru v uzdravující moc Ježíše Krista.3
Až do vysvobození z poroby
Poučení o tom, jak projít pastí závislosti a jak z ní vyváznout, se nám v Knize Mormonově dostává od dvou skupin lidí: od Limhiova lidu a od lidu Almova.
Obě skupiny byly v porobě po velmi dlouhou dobu. Lidé obou skupin si uvědomovali, že „nebylo žádného způsobu, jak by se mohli vysvoboditi“ ze zajetí (Mosiáš 21:5). Obě skupiny se časem obrátily o pomoc k Pánu.
Limhiův lid byl v porobě na základě přestupku. Aniž by vyhledali Pánovu pomoc, třikrát se „v hněvu“ postavili svým utlačovatelům. V každé bitvě prohráli. Když se začali pokořovat, „Pán byl pomalý v tom, aby vyslyšel jejich volání …; [ale On] jejich volání vyslyšel a počal obměkčovati srdce Lamanitů, takže jim počali ulehčovati jejich břemena“ (Mosiáš 21:15; zvýraznění přidáno). Za svou prohlubující se pokoru byli požehnáni, ale Pán pokládal „za vhodné vysvoboditi je z poroby“ až mnohem později.
Almův lid byl v porobě navzdory své spravedlivosti, ale „vylili [Bohu] srdce své“. I když Bůh znal jejich spravedlivé tužby, nechal mezi jejich zajetím a vysvobozením uplynout nějaký čas. Nadále na Něj spoléhali a On jim slíbil: „Ulehčím břemena, jež jsou vložena na vaše ramena, takže je ani nebudete na bedrech svých pociťovati, dokonce dokud [stále] budete v porobě.“ Oni se pak podrobovali „radostně a s trpělivostí veškeré vůli Páně“ (Mosiáš 24:12, 14, 15).
Obě skupiny nakonec došly vysvobození. I my máme přislíbeno, že pokud se v porobě obrátíme k Pánu, budeme pak pro Něj moci „státi jako svědkové“ a s jistotou budeme vědět, že Pán Bůh navštěvuje „lid svůj ve strastech jeho“ (Mosiáš 24:14) – i v jeho závislostech!
Buďte dobré mysli
Pokud zápolíte se závislostí, mějte na paměti, že s Pánovou pomocí může být toto období úrodnou půdou pro pěstování křesťanských vlastností. S prohlubováním vaší pokory se budete moci učit trpělivosti, soucitu, shovívavosti a mírnosti.
Setkávejte se s vedoucími kněžství a těmi, kteří vám mohou nabídnout podporu, a využívejte mnoha nástrojů, jež vám Nebeský Otec poskytuje, aby vám pomohl najít svobodu. Spoléhejte se na Pána; když Ho svědomitě následujete, On dokáže tuto deprimující a frustrující výzvu proměnit v mocnou příležitost k duchovnímu růstu.4
Jedna Australanka, Svatá posledních dnů z raného období Církve, řekla, když porovnávala svou minulost a přítomnost: „Můj dosavadní život [byl] divočinou plnou plevele, mezi kterým nerostly téměř žádné květiny. [Ale] nyní je plevel pryč a na jeho místě vyrážejí květiny.“5
Budeme-li svou zahradu důsledně zbavovat plevele a obracet se ve zkouškách k Pánu, obdržíme slib daný Almovu lidu: „Buďte dobré mysli, neboť nazítří vás vysvobodím z poroby.“ (Mosiáš 24:16.)
Nepřestávejte se zbavovat plevele – sklizeň za to stojí!