Lekce 5
Ježíš Kristus byl Jehovou Starého zákona
Úvod
Novodobí proroci prohlásili ve svědectví o Spasiteli Ježíši Kristu, že „byl velkým Jehovou Starého zákona“. („Žijící Kristus – svědectví apoštolů“, Liahona, duben 2000, 2.) Ježíš Kristus založil jako Jehova věčné evangelium Nebeského Otce na zemi v každé dispensaci časů, aby shromáždil všechny Boží děti, které se ztratily. Když poznáme neměnný charakter Ježíše Krista a Jeho věčné evangelium, můžeme posílit svou víru v Něj.
Doplňková četba
-
Russell M. Nelson, „Smlouvy“, Liahona, listopad 2011, 86–89.
-
„The Abrahamic Covenant“, The Pearl of Great Price Student Manual (Church Educational System manual, 2000), 93–98.
-
„Enrichment Section A: Who Is the God of the Old Testament?“ Old Testament Student Manual: Genesis–2 Samuel, 3rd ed. (Church Educational System manual, 2003), 45–48.
Náměty pro výuku
Exodus 3:11–14; 6:2–3; Jan 8:52–53, 56–59; 18:5, 8; 3. Nefi 15:5; Abraham 1:16; 2:8
Ježíš Kristus byl Jehovou Starého zákona
Požádejte studenty, aby řekli, jaká znají jména a tituly, které se používají pro Spasitele. Jejich odpovědi pište na tabuli. Řekněte studentům, že dnes budete mluvit o jednom významném jménu neboli titulu, pod kterým byl Ježíš Kristus znám před svým působením ve smrtelnosti. Vyzvěte je, aby si přečetli Jana 8:52–53, 56–59. Poté se zeptejte:
-
Jaké otázky kladli Židé Spasiteli?
-
Co podle vás Ježíš myslel slovy: „Prvé nežli Abraham byl, já jsem“? (Verš 58.)
Abyste studentům pomohli definovat výraz „já jsem“, rozdělte je do dvojic a vyzvěte je, aby si přečetli Exodus 3:11–14; 6:2–3 a zjistili, jak sám sebe označoval Bůh Starého zákona. Po uplynutí dostatečné doby položte tyto otázky:
-
Jakými jmény se podle těchto veršů označoval Bůh Starého zákona? (Poukažte na to, že v Překladu Josepha Smitha se v Exodu 6:3 [pouze v anglickém vydání Bible] píše: „Já jsem Pán Bůh Všemohoucí; Pán JEHOVA. A nedal jsem jim poznat své jméno?“ Viz také Abraham 1:16.)
-
Jak tyto verše objasňují význam slov Ježíše Krista: „Prvé nežli Abraham byl, já jsem“? (Studenti by měli rozpoznat to, že Ježíš Kristus byl Jehova, Bůh Starého zákona a onen veliký JÁ JSEM.)
Ukažte studentům tyto citáty:
„Toto je to nejodvážnější a nejotevřenější prohlášení o božskosti, jaké kdy někdo učinil nebo mohl učinit. ‚Prvé nežli Abraham byl, byl jsem já, Jehova.‘ To znamená: ‚Já jsem Bůh Všemohoucí, veliký JÁ JSEM. Existuji sám o sobě, jsem Věčný. Jsem Bůh vašich otců. Mé jméno je: JSEM, KTERÝŽ JSEM.‘“ (Bruce R. McConkie, Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:464.)
Jehova je „smluvní jméno neboli vlastní jméno Boha Izraelského. Označuje ‚Neměnného‘.“ (Bible Dictionary, „Jehovah“.)
-
Proč je důležité vědět, že Ježíš Kristus byl Jehovou Starého zákona? (V odpovědích by měla zaznít tato pravda: Bůh vždy předával své evangelium skrze svého Syna, Ježíše Krista. Viz také 3. Nefi 15:5, kde je zaznamenána Spasitelova nauka o tom, že On byl tím, kdo dal zákon.)
Mohli byste požádat některého studenta, aby přečetl tento citát presidenta Josepha Fieldinga Smitha (1876–1972):
„Všechna zjevení, která byla předána po Pádu, přišla skrze Ježíše Krista, který je Jehovou Starého zákona. … Otec [Elohim] od Pádu nikdy nejednal s lidmi přímo a osobně a nikdy se nezjevil z jiného důvodu, než aby představil svého Syna a vydal o Něm svědectví.“ (Doctrines of Salvation, comp. Bruce R. McConkie, 3 vols. [1954–1956], 1:27.)
-
Jak vám poznání toho, že Jehova, neboli Ježíš Kristus, je neměnný, pomáhá mít v Něj víru? (V odpovědích by mohlo zaznít například to, že poznání toho, že Ježíš Kristus je neměnný, nám pomáhá mít víru v to, že stejně tak jako dodržel zaslíbení, která dal lidem v písmech, dodrží i to, co slibuje nám.)
Poukažte na to, že začátkem post-biblické doby bylo hebrejské jméno Jehova (které se v literatuře obvykle vyskytovalo jako Jahve) považováno za příliš posvátné na to, aby se vyslovovalo. V novodobém judaismu je nahrazováno slovem Adonai, což znamená „Pán“.
Genesis 13:14–16; 17:1–9; Mojžíš 6:51–52, 64–66; Abraham 1:18–19; 2:8–11
Jehova ustanovil věčné evangelium v dávných dobách
Vyzvěte studenty, aby si ve dvojicích přečetli Mojžíše 6:51–52, 64–66 a zjistili, čemu Jehova učil Adama. Vysvětlete jim, že Jehova ve verších 51–52 promlouval jménem Otce. Poté se zeptejte:
-
Čeho jste si všimli na evangeliu, kterému byl Adam učen? (Je to totéž evangelium, které se učí i dnes. [2. Nefi 31:10–16 je příkladem toho, že totéž evangelium bylo učeno i na americkém kontinentu.] Zvažte možnost zdůraznit tuto pravdu tím, že napíšete na tabuli tuto větu: Evangelium Ježíše Krista je věčné a neměnné v každé dispensaci evangelia.)
Řekněte studentům, že Jehova v pozdější dispensaci obnovil své věčné evangelium skrze smlouvu s Abrahamem, která je známá jako Abrahamova smlouva. Rozdělte studenty na dvě poloviny. Jednu polovinu vyzvěte, aby si prostudovala Genesis 13:14–16; 17:2–8; Abrahama 1:18–19; 2:8–11 a udělala seznam zaslíbení, která dal Pán Abrahamovi. Druhou polovinu vyzvěte, aby si prostudovala Genesis 17:1–5, 9; Abrahama 1:19; 2:8–11 a udělala seznam toho, co bylo od Abrahama požadováno, aby obdržel zaslíbená požehnání. (Poznámka: Když se studenti učí rozpoznávat v písmech seznamy, budou schopni lépe rozpoznávat klíčové body, které se daný pisatel písem snažil zdůraznit.)
Zatímco budou studenti číst, přepište na tabuli tuto tabulku a ponechejte místo na odpovědi:
Abrahamova smlouva | |
---|---|
Zaslíbení učiněná Abrahamovi |
Abrahamovy zodpovědnosti |
Po uplynutí přiměřeného času požádejte několik studentů z každé skupiny, aby přišli k tabuli a napsali to, co se dozvěděli, pod odpovídající nadpis. Zvažte možnost shrnout Abrahamovu smlouvu tím, že studentům ukážete tento citát a požádáte některého studenta, aby ho přečetl:
„Abraham obdržel evangelium a byl vysvěcen k vyššímu kněžství (NaS 84:14; Abr. 2:11) a vstoupil do celestiálního manželství, což je smlouva oslavení (NaS 131:1–4; 132:19, 29). Abraham obdržel zaslíbení, že všechna požehnání těchto smluv budou nabídnuta jeho smrtelnému potomstvu (NaS 132:29–31; Abr. 2:6–11). Tyto smlouvy a zaslíbení se společně nazývají Abrahamovou smlouvou. Znovuzřízením této smlouvy bylo znovuzřízení evangelia v posledních dnech, neboť skrze ně jsou všechny národy země požehnány (Gal. 3:8–9, 29; NaS 110:12; 124:58; Abr. 2:10–11).“ (Průvodce k písmům, „Abrahamova smlouva“; scriptures.lds.org.)
Zdůrazněte, že Otec od počátku uzavíral se svými dětmi smlouvy, aby je shromáždil skrze pravdy, obřady a požehnání věčného evangelia. Znovuzřízení evangelia zahrnuje i znovuzřízení Abrahamovy smlouvy. Což znamená, že Abrahamova smlouva je významnou součástí nové a věčné smlouvy, která je plností evangelia Ježíše Krista. Zeptejte se studentů:
-
Jak poznání toho, že jsme potomci Abrahama a dědici všeho, co mu Bůh zaslíbil, ovlivňuje to, jak žijete?
-
Jak skutečnost, že požehnání zaslíbená Abrahamovi a jeho potomstvu jsou nám dostupná, posiluje rodiny a vede nás v rozhodnutích, která činíme?
Požádejte studenty, aby se podělili o to, jak mohou zajistit zaslíbená požehnání této smlouvy pro sebe a pro svou rodinu – minulou, současnou i budoucí.
Jozue 24:3–13; 1. Nefi 17:23–32
Jehova žehnal dávnému Izraeli a vedl ho
Řekněte studentům, že součástí Abrahamovy smlouvy bylo i to, že Jehova slíbil požehnání evangelia Abrahamovu potomstvu a lidem, kteří se s ním shromáždili. Vyzvěte jednu polovinu třídy, aby si přečetla Jozua 24:3–13, a druhou, aby si přečetla 1. Nefiho 17:23–32. Řekněte jim, aby se zaměřili na slova a části textu, které učí tomu, co Jehova udělal pro dávný Izrael. Mohli byste navrhnout, aby si to, co najdou, označili. Po uplynutí přiměřené doby je požádejte, aby se podělili o to, co zjistili. Parafrázujte odpovědi studentů na tabuli. Pro lepší porozumění tomu, proč Jehova dělal něco z toho, co dělal, požádejte některého studenta, aby přečetl Exodus 6:2–6. Zeptejte se členů třídy:
-
Jaký důvod uvedl Jehova pro to, proč učinil mnohé z toho, co čteme v Jozuovi a v 1. Nefim?
-
Co se z toho dozvídáte o zaslíbeních, která vám Pán dal? (Zatímco budou studenti odpovídat, napište na tabuli tuto zásadu: Když žijeme věrně, Pán dodrží sliby, které nám dává.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl tento citát presidenta Dietera F. Uchtdorfa:
„Protože Bůh je věrný a dodržel své sliby v minulosti, můžeme s důvěrou doufat, že Bůh dodrží sliby, které nám dal, v přítomnosti i v budoucnosti. V čase zármutku se můžeme pevně držet naděje, že věci budou ‚působiti společně pro dobro [naše]‘ [NaS 90:24].“ („Nekonečná moc naděje“, Liahona, listopad 2008, 23.)
-
Jak vám může znalost Jehovových dávných skutků pomoci v období zkoušek?
-
Co z toho, co učinil pro dávný Izrael, učiní i pro vás?
Vydejte svědectví o tom, že Ježíš Kristus požehnal Božím dětem v každé dispensaci času věčným evangeliem. Stejně jako dávný lid smlouvy obdržel od Pána zaslíbená požehnání, můžeme je obdržet i my pod podmínkou poslušnosti.
Četba pro studenty
-
Jan 8:51–59; 18:5, 8; Exodus 3:11–14; 6:2–3; 3. Nefi 15:5; Mojžíš 6:51–52, 64–66; Genesis 17:1–9; Abraham 1:18–19; 2:8–11.
-
„Enrichment Section A: Who Is the God of the Old Testament?“ Old Testament Student Manual: Genesis–2 Samuel, 3rd ed. (Church Educational System manual, 2003), 45–48.