Ntsáo Áłah Aleeh
T’áá Át’é Ná Yá’át’ééhígíí
T’ą́ą́chil 2024 Ntsaago Áłah Aleeh


14:14

T’áá Át’é Ná Yá’át’ééhígíí

Hoolzizhgo dóó hool’áágóó, biniyeh t’áá ałtsoní ádayiilaaígíí dóó Diyin God at’éhígíí éí t’áá ałtso biniyeh nihá yá’át’ééhgo alyaa.

Diishjį́ ei Tááchil- 6 -Díí yołkaał bee haniih Bisodizin Hanahyíídłą́ dóó Jesus Christ Daaztsą́ą́dę́ę́’ Náádiidzáhhígíí baa dahwííniih, nizhǫ́nígo iiná áyiilaah, niha nááiisnii’go dóó áko nizhǫ́nígo naadidiijah.

Nááts’ósí hane’ ei hastiin biyé Łį́į́’ nizhǫ́nílee yikínit’ąąh.

Bik’is aní, “Nizhoní yeeh.

Diné aní, “Há’ashjááhshį́į́h dooleeł.”

Nt’éé’ biyé łį́į́’ yaah nąątł’ish dóó yéígo átídzaah.

Bik’is aní, “Doo ladó doodah da.”

Diné aní. “Há’ashjááhshį́į́h dooleeł.”

Siláodééh baa yiká ndi biyé átídzáá’ígíí biniinaa t’áá doo átah ííyaah da.

“Nizhǫ́ní yeeh,” bik’is aní.

Diné aní, “Há’ashjááhshį́į́h dooleeł.”

Díí nahasdzáándi doo bee hózin da łeh, łahda yá’át’ééh doo łahda doo yá’át’ééh da. Ndi, díí nahasdzáándi ách’į́nahwiiná, “Dóó nihił bee hózin t’áá lé’í bá yá’át’ééh doo Diyin God ayóó ádahyóní’ígíí.” Hazhó’ó yiidaałgo bił áhá’diníít’ą́’hii bé’ilį́į́hgo, “t’áá ałtso binaanish bá yá’át’ééh doo.”

T’áá ałtso ná yá’át’ééh doo.

Nizhǫ́’nigo bee há’oodzííh! Diyin God t’áá Bí bits’ąądę́ę́’ ájooba’! Álílee k’éjí, Diyin God biniyéh t’áá ałtso ilyaahígíí bił bee hózin há’oojahígíí dóó nihóní yahígíí éí t’áá at’é bił bee hozin;t’áá ałtso nihá yá’át’ééhii nihee nilá; hasda’nihídooniił dóó Jesus Christ nihanináidla’ígíí binahjį’ nihí diyingo ánhídídoolneełil Jesus Christ bibee ajooba’ binahji’.

Jesus Christ Nihaniná’nidla biniinaa bąąhági át’éii bits’ąa’ doo hasdádiidaał. Ndi Jesus Christ ałdó t’áá at’é bił bee hózin niha dahasą́, nihi nił niidzin, t’áá sáhíneedah éí bił bee hózin. Bich’į́ hoolzizh dóó hool’aagóó, ínooneeł dóó chííidiitah yiké deesdłį́į́h. Bádahójooba’ii yiká’eelwod dóó bádahach’í’ii haasht’é yiilaah, t’áá sáhíną̨ąghaii yaah niyah, dóó álílee yá áyiilaah éí Diyin God t’éíyá ákódooniił.

Hallelujah dadiiníígo dahwiit’ał dóó hosanna dadiiníígo dahdiiwosh. Hooláágóó adziil dóó hooláágóó yá’át’ééhii, Diyin God binahata iłhózhǫ́nii éí t’áá at’é niha yá’át’ééh doo. Áko iina doo nihiłyeehda doo dóó iina doo bineil dzid dah doo.

T’áá nihígo éí, niha yá’át’ééhígíí doo nihił bee hózin da doo. “T’áá shí téíya niidzingo,” éí doo biiníígha da, háálá doo nihidziil da dóó doo biiníígha da. T’áá nihi yá’át’ééhgo needaago t’éíya niha biigha doo. Háálá Diyin God t’éíya yá’át’ééh, nihi éíyá Jesus Christ át’éhígi át’oa háníít’á. Nihi diné ats’íískéhgo ntsííkeesígíí nahjí kwííłyaahgo inda diné dóó asdzáán yá’át’ééhii diidlééh áko ałchíní yázhí diidlééł diyin God bidaahdę́ę́’.

Diyin God ba’ííniidłíígo dóó nihee’oodłą́ bee, nihich’į́nahwiinahígíí niha yá’át’ééh doo. Egyptgoo Joseph nabídeezniih naalt’éhi silį́į́’, ndi bikéédi yiłhaajééhígíí dóó bidine’é haasdah yiiniil. Liberty jail ’awaaya’dę́ę́’ Joseph Smith díí yóhoołąąh, “Díí t’áá’ałtso tíhoonííhígíí bits’áá ohool’ááł at’é dóó áko binahjí niha yá’át’ééh dahdíídlééł.¨ Nihich’į’ nidahwii’naago doo ninádit’aah da dóó niheeoodlą́ bił éí tsídá doo niidzin da, ndi éí binahjį’ nihikidhójidleehgo át’é éí k’ad doo nihił bee hózin da.

Diyin God bá’ííniidłííigo dóó nihee’oodłą́ t’áá ałtso niha yá’át’ééh dooleeł binahjį’ hool’áádę́ę́’ niilíígo; “nihich’į́nahwiinahígíí éí tóó niwaanjį’ át’é”; éí binahjį’ niha yá’át’ééh; t’áá anii ánooneeł, átahóneezgai, dóó naałnííhii hólǫ́; dóó NihiTaa’yą́’ąąshdi Hólǫ́ǫ́nii éí doo atínihiłį́į́’ da doo nihá’nóhodooaał da. Diné bąąh łá’ niłníígo Diyin éí doo tsé yeedooaał da, dooda yeeh diné łóó’ łá’ níígo doo na’ashǫ́’ii yeeh doołt’eeł da.

Ti’dahóóniihgo łá’ diné nihił hólǫ́ǫ́’ doo éí t’áá áyis’síí niidzin łeh. Áká ádiishwoł jinizingo tóó tsxiiłgo saad bee há’oodziih éí doo áká’ájilyeeh át’éii da. Łada diné shiká’ádoolwoł jinizingo bí ałdó bił jichágo; dóó há’áchį́go; dóó t’áá le’í doo nihił bee hózin da.

Diyin God bá’iiníídlíígo dóó bee ayóóo’ní, tsídá yéígo nihijéí yisdiłgo ndi bikéédę́ę́’ nihá yá’át’ééh dooleeł.

Bénaashniih shich’į́ hooné ayóó’iiniishní’ígíí chidi bideezgó. Kóhoot’ííhgo Job nahalingo ádidiiniił, Diyin God nihee nilá dóó Diyin God néédiidlą́; “ShiDiyin God bízhi’ t’áá íiyisíí bik’ihojídlíí doo.”

Nahasdzáán bikaagi 3,500 stakes dóó districts dóó 30,000 wards dóó branches éí áádi niká’adoowol azhá yéígo niyol ndi. Nihi sodizin doo lá’í amá dóó azhe’é bich’ínidahwiiná, (azhá doo bił éédahózin ndi) t’áá báhasht’é dooniił áko bá’yá’át’ééh dooleeł.

Huddersfield, Englandi, nihik’is Samuel Bridgstock łood doo nádziihii bidoolną́, t’áá aniidigo naat’aanii Stake Presidentjí bít’ééjí. Azhá bąąh dahasąą ndi, be’esdzáá, Anna, tí ná’ídikidgóó diitłaash yidííniid.

Sister Bridgstock aní, “Jó Naat’aanii Stake Presidentjí nit’ę́ę́’jí.”

Brigstock iłhaajééhígíí

T’áá naaki naahai biinigha bidooniid, ndi k’ad dį́į́’ naahai t’ádii yilnish. Łada yá’át’ééhgo dóó łada doo yá’át’ééh hwił hoolzizh łeh. Bistake doo ayóó dahoodlą́ dóó áka’ánídaahjah, dóó ayóó dahjooba’. T’áá anii nantłah, ndi be’esdzaan dóó bá’ałchíní oodlą́ dóó aheedah nizin, dóó Jesus Christ niná’idłahígíí yaa’ahééh danizin.

Hazhó’ígo hodineelzeehgo dóó hódiníílzingo, Diyin bił bee’ágha’diniit’á’ígíí nanhííłnąą’ doo dóó nihił bee hózin doo. Łada diyin nihił hólǫǫgo hazhó’ó hool’aahgoo nihee iiná yideeltsééł, azhą́ adaatsíísí ndi niha yá’át’ééh nihee yilyah dooda yeeh bee bikáoolwod.

Rebekah, ałtse shimission President bitsí, kotáó Diyin God hósodizin bee hákáeelwod áko nanałah asdzaani bisodizin bee biká’ajoowod.

Áádóó hamá bee inídizíhí oxygen éí t’áá ałtsíísí baazni’ą́.

Rebekah, hamá t’áá aniidígo ádin, nt’ę́ę́’ chidi bitóó náhaniihgoo dinaah éí bee hwił hoone’ nahalingo bąąh ákóniizííh. Áádi nishyah nt’ę́ę́ saanii naasbinąaháí łeeh ch’ééh didziihgo niłch’i’ nitsaa’ígíí leeh oxygen chóyoł’į́. Áádóó hamá bee inídizíhí oxygen éí t’áá ałtsíísí baazni’ą́. Saanii yaa’áhééh nizingo aní, “Ní yéígo shikáíínilwod k’ad éí t’áá biiyinishgha.” Diyin nahalingo diné biká’aneelwo’go éí niha yá’át’ééh.

Azhe’é dóó tsełkéé biyé nanitingo naa’aash, “Nanishtingo bąąh łikani hak’is baa jikaah, dóó diyin k’ehjígo ałtse bich’į́ hané’í dahjíl’į́.” Jesus Christ bił áhádeet’ą́ éí ájooba’, áká’ana’alwo’, dóó ák’is danil’į́.

Haada hoot’įįhgo, diyin k’ehjí haasht’e ádiilyaahgo béneelniih Yá’aashdę́ę́’ Nihizhe’é nihaajoobá ázha t’áá sáhi neidah niidzin ndi. Amá dóó azhe’é ba’ałchíní azee’el’į́goo dah bidiigí, dóó Niłch’í Diyinii hołhoolne’ naasdi ádahódooniiłígíí binahjí nihi yáá’ahoot’éé doo.

Łahda hool’aadę́ę́’t’áá ánii át’eii Diyin God nihizází nihiká ádoolwołgo yee has’ą́. Nihideezhí lei Jesus Christ bina’nitinjí yidiiyahgo bił hózhǫ́. Naakidi yéígo hw’iiná nayíísnaah---tsin naaeełdi atíhoot’iid dóó hamá t’áá bí ádiisyį́́.

Éí ná’adzidjí haasht’éyíílaah dóó tó bee bidiilzííh.

Azhą́ tó beejildzid ndi t’áá jizį́į ńt’éé’ taah ho’diit’éehgo tó bee’ hódiilziid. Doo templedi nanałah asdzaani hanaał hamá daazt’sá yaah tó bee bidiilzį́į́h éí baah hoł hózhǫ́. “Templedi shimá naadziih dóó shí éí k’ad t’aajíík’ehgo áshidiilyaahgo jinyah.” “Shimá daaztsá’ígíí baa shiní nt’ę́ę́’ k’ad éí naasgoo shił hodeesyeełgo ch’íniyah.”

Nihiyiin t’áá ałtso niha yá’át’ééh dooleeł dah diiníígo dahwiit’aał.

Shiisizíínii áhódinzééh: Diyin God íídoołiił

Naasgoo yooloos dóó ałkidą́ą́’ ałdó bik’éhgo hoolzizh.

Nichóhoo’į́, nihaajíínishłį́’ígíí niłdzil

T’áá át’é doo bee hozinyęeh baah hózin dooleeł.

Wooshdę́ę́’, wooshdę́ę́’, Dah oodlą́’nígíí, naanish t’áá doo bee daaldzidí;

Iłhózhǫ́ nich’į́ bił hoolzizh.

Ázhá diniyaahgoo atiin nantłah ndi,

Ájooba’ ná át’éii doo …

Áádóó t’áá áádí doo níídzaahgóó tóó dahsííts’ąągo,

Ił hózhǫ́! T’áá ałtso yá’át’ééh!

Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí nihilá bee yiníít’ą́go, éí Jesus Christ dóó Diyin God yee hadaadzííhígíí t’áá anii ádooniił. Diyin God yá’dahalne’ii diishjí dahyiłts’ą́, Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí baa hané---ił haajééhígíí ałąą’ádaat’éhii baa hané. Nephi t’ááłá’í dooniléé Nephi Neeznáájí yiniilt’ágo dóó baah nisííkeesogo, Jesus Christ alaahdi baa hané binahjį’ niheeoodlą́ bidziih doo nihikidhojídlííh doo ałkidą́ą́’ dóó k’ad ałdó.

Diyin God bikéhgo bá’yałtí’i ííní shighan nitsaa lá’í adaał’é dóó t’áá ayidigo nigha naaznil ádaałné’go éí binighajį’ nihikidhojídlííh doo dóó éí nigha yá’át’ééh doo. Biłahádiit’ą́ dóó bee áda’ólíhíí éí bee niidzah Diyin God Yá’ąąshįįdę́ę́’ Nihizhe’é dóó Jesus Christ dóó nahasdzáán bikaagi dóó hool’áágóó iiná niilį́į́’ doo. T’áálá’í ntingo, nihizázi bizhí---bąąhastígo ó’oolį́į́h dóó diyin bił ahádeet’á’ígíí bá nideelnishgo hasdahídookah éí Yisdaiinííłii Dzil Zionjí Diyin bikéhgo alį́.

T’áá ayidigo diyin bighan ntsaa naasnilgo nihi éí t’áá áłahjí áádí néidaahgo diyin kéjí hodíniilzin doo. Lá’í naahai nihi béeso haast’é nihiiniiłgo, dóó bee nahwiit’á diyin bighan ntsaagóó diidaał. T’áá nigha biighago t’áálá’íd Diyin bighandi nádaah doo t’ááshóódi. Diyin bighandi nádahgo nihikidhojídlééh doo dóó nighaa’áhayan doo---t’áá k’ad bił heinijééhígíí dóó naasdi na’ałchíní hodoołeeli’gíí bá.

Amásaní t’áá tlǫ́ǫ́di diyin bighan ntsaadi.

T’áá biinóghago t’áá nihihí diyin bighan goné éé’ nahidoołní áko nihikidhojídlééh doo. T’áá hojoobá’dę́ę́’ naagha amásaní lei aní tsídá áláádí nisinígíí éí t’ááshí diyinjį’ shiéé’ diyin bighan goné choo’į́’ígíí nisin. Hatsóí ashkiígíí aní, “Shimásaní hájeiyígoné aní, ’T’áá shi diyin éé’ choo’diishiił, dóó dahsits’ąągo, diyinjį’ éé’ biisit’į́į́hgo łééshidídoot’eeł.” Dóó baah hoolziizhgo diyinjí biéé’ yiisít’į́į́hgo łeeh bi’dooltį́.

President Russell M. Nelson nánitin, “t’áá at’éyiníídlą́ dóót’áá at’é Diyin God yee haadziihígíí diné yił áhá’deet’ánígíí éí diyin bighan ntsaadi éí áádi áhíídookah.”

Hoolzizhgo dóó hool’áágóó, biniyeh t’áá ałtsoní ádayiilaaígíí dóó Diyin God at’éhígíí éí t’áá ałtso biniyeh nihá yá’át’ééhgo alyaa.

Háálá díí éí Diyin God binaanish át’é. Diyin kéhjidę́ę́’ yinił’į́. Hool’áádę́ę́’ yee haadziihígíí át’é.

Doo nihił ééhozin dóó iina nantłahgo dóó yá’át’ééhgo hinishnáá doo nosingo Diyin God dóó Jesus Christ baa dooghał. T’áá álah hiná dóó ayóó’á’nó’ní, dóó t’áá ałtso yá’át’ééhígíí ná yinizin. Díí shił bee hózin, Jesus Christ bizhi binahj’ adishní, Aamen.

Nda’asdzoh

  1. John 16:33yídííłtah.

  2. Romans 12:18

  3. Doctrine and Covenants 90:24. The popular phrase “It’s all good” often implies things are OK and in order, without necessarily meaning they are actually for our good.

  4. See Moses 1:3.

  5. See Alma 7:11.

  6. See 2 Nephi 9:10–12 God respects moral agency, sometimes allowing even the unrighteous acts of others to affect us. But as we willingly seek to do all we can, Jesus Christ’s grace and His enabling and atoning power can cleanse, heal, bind up, reconcile us with ourselves and each other, on both sides of the veil.

  7. See Moroni 7:6, 10–12. Professor Terry Warner writes perceptively on this topic.

  8. See Romans 3:10; Moroni 10:25.

  9. See Moroni 7:24

  10. See Doctrine and Covenants 122:4, 7

  11. We learn by experiences we would never choose. Sometimes bearing burdens with the Lord’s help can increase our capacity to bear those burdens; Mosiah 24:10–15 illustrates the Lord’s promise to “visit my people in their afflictions” and to “strengthen them that they could bear up their burdens.” Alma 33:23 teaches that our “burdens may be light, through the joy of his Son.” Mosiah 18:8 reminds us that when we are “willing to bear one another’s burdens … they may be light.”

  12. The prophet Isaiah speaks of the Messiah: “The Spirit of the Lord God is upon me; because the Lord hath anointed me to preach good tidings unto the meek; he hath sent me to bind up the brokenhearted, … to comfort all that mourn; to appoint unto them that mourn in Zion, to give unto them beauty for ashes, the oil of joy for mourning, the garment of praise for the spirit of heaviness” (Isaiah 61:1–3). Likewise, the psalmist offers the Lord’s promised perspective: “Weeping may endure for a night, but joy cometh in the morning” (Psalm 30:5). This includes the glorious promises for the righteous on the morning of the First Resurrection.

  13. Doctrine and Covenants 122:4. Believing trials may be for what is in eternity a “small moment” does not mean to downplay or make less trying or challenging the agonizing pain or suffering we may experience day after day in this life, the unbearable sleepless nights, or the excruciating uncertainties of each new day. Perhaps the promise of being able to look back and see our mortal suffering in light of God’s compassion and eternal view adds some perspective to our understanding of mortality and our hope to endure with faith and trust in Him to the end. Also, when we have eyes to see, there is often good in the now; we need not necessarily wait for a future time to see good.

  14. See 2 Nephi 2:2

  15. See Matthew 7:9–10. Letting God prevail in our lives is not passively to accept whatever comes. It is actively to believe that Heavenly Father and our Savior, Jesus Christ, want only and always what is best for us. When tragedy strikes, we can ask with faith, not “Why me?” but “What can I learn?” And we can mourn with broken hearts and contrite spirits, knowing, in His time and way, compensating blessings and opportunities will come.

  16. We have covenanted to mourn with those who mourn and comfort those who stand in need of comfort (see Mosiah 18:9).

  17. Job 1:21

  18. See Doctrine and Covenants 115:6.

  19. Faith in the face of difficulty is the opposite of the existential anguish and despair the Book of Mormon describes of those who “curse God, and wish to die” but who “nevertheless … would struggle with the sword for their lives” (Mormon 2:14).

  20. “Be Still, My Soul,” Hymns, no. 124.

  21. “Come, Come, Ye Saints,” Hymns, no. 30. Consider also:

    How great the wisdom and the love. …

    Redemption’s grand design,

    Where justice, love, and mercy meet

    In harmony divine!

    (“How Great the Wisdom and the Love,” Hymns, no. 195.)

    Amid life’s uncertainties, we know redemption’s grand design will bring justice, love, and mercy together for our good.

  22. See Obadiah 1:21. The Prophet Joseph Smith taught: “How are they [the Latter-day Saints] to become saviors on Mount Zion? By building their temples, erecting their baptismal fonts, and going forth and receiving all the ordinances … in behalf of all their progenitors who are dead” (Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith [2007], 473).

  23. Members attending the temple for the first time can purchase temple clothes at a significant discount.

  24. Russell M. Nelson, “The Temple and Your Spiritual Foundation,” Liahona, Nov. 2021, 94.