Ntsáo Áłah Aleeh
Naaki Diyin Bibeehaz’áanii Tsé’naa Nałní’ah
T’ą́ą́chil 2024 Ntsaago Áłah Aleeh


14:14

Naaki Diyin Bibeehaz’áanii Tsé’na’ní’ah

Jesus Christ bikee yiidaał nidzingo éí t’áá nihidziil dóó t’áá nihits’ę́ bee ałtsé dóó naaki góné bibeehaz’áanii bikéh hóniilį́į́h dóó bikéhgo hiniiná.

Saad Bee Ąą’ Álnééhii

Shí dóó she’esdzaan Lesa nahasdzáán bikaagi diyin binaanish bikéé neet’aashgo, nihił hózhǫ́ nihitah neet’aashgo lá’dah lą́’ínołt’éh łá’da éí t’áá dikwííh nót’éh leh. Nihee’oodlą́ diyin bá nałnishgo binahjį’ dégo anhísin dóó Jesus Christ bina’nitin déeníídlą́. Hoghandi néet’aashgo baa siikees, da’ diné bá’niiyah doodah yeeh daatsí nihi niha dahaaslah.

Naatsíílid Tsénaa Na’niáh.
Tsing Ma Tsé’naa Na’ní’áh.
Yada’ii’áá Tsé’naa Na’ní’áh.

Tádiit’aashgo, doo niha biigha da hóneenígoo hádeest’ííh. Ndi lá’ ayóó shił nizhóní, Ayóó shił nizhóní tsé’naa naanidaas’áhi, hait’áó ádaalyaahígíí. Béesh dahbót’áhígo tsé’naa nidaast’í’ígíí ayóó shił nizhóní. Naatsíílid Tsé’naa Na’niáh, Tokoyodi, Tsing Ma Tsé’naa Na’niáh Hong Kongdi, Yada’íí’áá Londondi, dóó lá’ ałdo, ayóó shił nizhǫ́ní hait’áó diné yéígo nisídaahkeesígíí ádahyiilaah. Tsé’naa nániáh t’éíya tsénaa nidiidaał. Ałtsé t’ahdoo naasgoo haashné’ígo, Baltimoredi tsé’naa na’niáhidi ayóóhoot’ííd lágo baa hané. Baa yiniil dah níidzin diné dahneeznahígíí dóó yiłaajééhígíí bá sodadiilzin.

Nizhǫ́nígo béesh bee tsé’naa na’niáh

T’áá ániidigo sodin naamish ntsaago álah aleehgóó biniyéh Áhééhashįįgo nisíyah, áádí golden Gate Tsé’naa Na’niáh tsé’naa shił ilwod, éí ayóó at’éiigo alyaahígíí bee bee hódilzin. Ayóó anilneez dóó nizhónígo alyaah diné yéígo nisídahkeesígíí bikéhgo alyaah. Naaki béesh yada’ii’áágo łá’ tsénaadi’ííaago béesh tł’óół bitah nidaaztí. Ayóó antsoh naaki béesh yada’ii’ááígíí éí ałtse tó nit’eel bikaadi alyaah. Díí béesh dego nízaad ííáhígíí éí béesh tł’óół bitah nidaaztígo tsé’naa nániáhígíi dah yótą́ áko tsé’naa chidí ch’éhájeeh. Díí naaki dego nízaadi tsé’naa ííáhígíí ---éí binahjį’---ayóó bee nidziil diné yéígo nisídahkees’ígíí áliil nahalin.

Tsé naa naní’áhi Golden Gate baa na’anish.

Golden Gate Bił Háhoodzoh

Díí t’óó alneeheedą́ą́’ áheeskidígíí bikéhgo nizhónígo niłdzilgo alyaah lá. Béesh dego nineezgo íí’áhígíí t’áá ałah t’áá sahji bidziilgo léí yi’á áko bitá béesh tł’óól nanití’ígíí ahił naalnishgo íí’áh.

Golden Gate Tsé’naa Na’ní’áhi baa na’anish.

Getty áheeskidígí́́í/Underwood Haasht’e’niit’áę́ę́

Ałtso ilyaahgo naaki béesh dego íí’áhígíí nisdziilgo béesh tsé bii’adaaskaalgo ayóó bidziil dóó nizhǫ́nígo tsé’naa na’ní’áh.

Golden Gate Tsé’naa Na’ní’ahi

Diishjį’ tsé’naa na’ní’áhi dah dinoołį́į́ł---Naaki béesh dego íí’áhígíí tsé góné bił ́ádaałgizgo noisdziil---diyin yá’át’ééhígíí baa hanéjį’ dah dinoołį́į́ł.

K’adą́ą́’ Jesus Christ nanitin altso ííleehgo, diyingo damį́įgo yołkaałgo, Diné Pharisee áchą́ą́yałtí’í nil’íná’ádeelkid éí ná’ídikidígíí yéígó nantł’ágo: “Shinaat’áanii, Háíshą́ alaadi diyin bibeehaz’áánii át’é?” Diné ách’ą́ą́łyaltíhii “Jesus ashtł’á dinééshcheeł” nidzingo, nt’ę́ę́’ diyin kéhjį’ t’áá aniinii bee bich’í há’oodziih.

Jesus áhodííniid,Nijéí t’áá át’é bee, áádóó nii’ sizíinii t’áá át’é bee, índa níni’ t’áá át’é bee Bóhólníihii niDiyin God bee ayóó’ííní’ní doo.

“Díí ałtsé dóó aláahdi beehaz’ą́ąnii át’é. Tsé naa naní’áhi bináhjį’ áhaanaanilígíí yiniłts̨ąą’, ałtsé béesh dego nineezgo íí’áhi!

“Dóó naakíi éí benáánałt’é, Nináo dabighaníí t’áaní gi’at’áo ayóó’niin’ní.” Díí kǫ’ be’ek’id biyi’di naakidi ná’ní’né át’é.

“Áko díí naakigo bik’eh ó’oo’níiłii éí bee haz’áanii t’áá ałtso índa Diyin God yá dahalne’ii bina’nitin t’áá ałtso bitsé siláii át’é.” Jó éí tsé naa naní’áhi bee hadit’éh

Jesus Christ yeeh haadziilígíí t’áá álah naaki ayóó át’éii bibeehaz’áanii hazhǫ́’ó dah dinííĺ̨iił. Biní díí ayóó át’é tsé naa naníáhi nisíkee bininaa’dę́ę́’ bee nínił’į́.

Bóhólníihii ayóó’á’dei’noł’ni

Ałtsé éí t’áá át’é nihi jéí dóó nihíni’ dóó nii’sizį́į bee Diyin God ayóó’íí’nii’ni doo.

Jesus Christ bibeehaz’áanii naaltsoos saní bee nanitin biyidę́ę́’ yee hach’í haadziih. Diyin God ayóó’á’jó’niigo éí hajéí bee---tsídá t’áá at’é bee hadinit’é’ígíí. Diyin anhiłní t’áá at’é nihi’íísízíínii bee---hádint’é---dóó bee hóniyá’ígíí dóó t’áá at’é nihinsíkees bee Diyin ayóó’íí’ní’ni. Diyin God ayóó’óó’ní éí doo ninití da. Éí hooláágóó dóó doo ninití’ígíí át’é.

Shí baa sískéesgo ałtsé Diyin bibeehaz’áánii choos’į́į́hgo nantł’ah, dóó t’ááyóh bee hadzid. Jesus bizaadę́ę́’ éí shił bee hózin, “Ayóó’á’shį́į́hníígo, shi beehaz’áánii bikéhónił’į́.” Díí éí t’áá biinishgha. T’áá shí Yá’aashį́į́h nihiZhe’é dóó Jesus Christ ayóó’íí’nish’ní biinishgha, naasgoo éí sodizin, diyin bizaad, dóó diyin bighan ntsaadi hodilzin. Díígi’atáó Yá’ąąshiidę́ę́ nihizhé’é dóó Jesus Christ ayóó’íí’níí’ni éí diyin bibéeso nihiiyéh, Damóogo hwodíníídzin, dóó nihitsíís baa áwííyah dóó akéhóniil’į́.

Diyin ayóó’á’jó’níí’go éí ałtsíísigo ádees’eezgo diyin bé’atiin bił ahádeetájį’ nijígha: tséłkéé’bá éí béesh nisíkéésjįdę́ę́’ saad yá’át’ééhii’ígíí bee ákéjilchí; doo yá’át́ééhígíí ndaalkidígíí t’óó bitsąą ch’iznígaah, baa hastí’ígíí hwiłnilį́.

Díí baa hanéígíí baa soskees. Damóogo Vance dóó Shí ałtsíísi hoghandi daadilkał naniłtsin. Shí dóó deacons dahnilinígíí “Wooshdę́ę́’ yah ooaash,” Béesh bich’áhii binaabjí daadilkał binédę́ę́’ nihich’í haadzih. Sister Muellar éí t’áá dikwíí bihahastiin bitsąą adaadin éí sodindi nádaahkai. Sister Muellar éí bináá’ adin áko doo daadilkałjí ninádaah da. Bighan góné yahíít’aashgo, nanhidilkid, Hááshą́ yinołyé? Ha’atíísh baa naa’aash? Diyin Godish ayóó’íí’ní? Bił nahwí’síílné dóó diyin bibéeso nihílé’ígíí biniyéh niit’aash. T’áá hójoobá’igo bihoghan bé’oodlą́ bee ani, “T’áá lá’í dootł’izh haasht’é nini’ą́ abíínídą́ą́’. Ayóó baa ahéénisin diyin bibéeso diyin baa nashaah. T’ááshǫǫdí naaltsoos shá biiwoaah dóó naaltsoos shizhí bee hádidolééł?” Bidiyin ayóó’á’yó’ni’ígíí binahjį’ nihéé’oodlą́ nanhíínąąh łeh bighandi nidéét’aashgo.

Naat’aanii Benjamin yee haadziih t’áá haishį́į́h ałtse diyin bibeehaz’aanii yikéhołį́įgo ayóó bidziil doo. Dóó ałdóʼ nááná, Diyin God bibeehaz’áanii yik’eh dahół’į́įgo bikʼidahojisdliʼ dóó bił dahóózhǫǫdígíí baa ntsídaahkees dooleeł. Jó áko, ats’íís dóó iiʼsizíiniik’ehjí, tʼáá ałtsoní bee hoot’ááłjí diyingo bikʼihojisdliʼ; dóó ádin daazlį́į’jįʼ tʼah da’oodlą́ągo yá’ąąsh góne’ yah ahidookah, áko áadi ił hózhǫ́ doo ninít’i’ii biyiʼ Diyin God yił kéédahatʼį́į dooleeł.

Diyin God ayóó’ájí’níí’go hoolááhgóó iłhózhǫ́ǫ́ doo!

Ninahgoo dah bighanígíí Ayóó íinoh’ní

“Dóó naakíii éí benáánałt’é, Nináo dabighaníí t’áaní gi’at’áo ayóó’niin’ní.” Díí éí naaki béesh dego nineezgo tsé naa naní’áhígíí at’é.

Kwe’é Jesus dego dini’ííh, Diyin God ayóó’íí’ní’ni dóó diné dóó asdzáni ałdó ayóó’íí’nó’ní doo. T’áá ałah ahił naanishgo áhá’ódlí. Diyin God ayóó’á’jó’níí’go ndi hannaagóó dahbighanígíí doo baa nijótíígo éí doo ałtso haz’dit’ééh da. T’áá ałtso diné ayóó’á’jó’níí doo, t’áá ałtso diné dóó asdzááni, da’atinigíí, bá’hojoobá’ígíí, dooné’é, dóó tsełkéé, dóó saanii. T’áá ałtso diné bikáhadiiwoł, háálá “t’áá ałtso diné aheełt’é Diyin kéhji.” “Doo dah bidziilígíí bikáh adiilwoł, bilá yaago ndaalninígíí dóó bigod doo dah bidziilígíí ałdó bikáh adiilwoł.”

Díí hané: Brother Evans bichidí nííniłtłah diné doo yééhózinígíí bighandi daaldikał nééneests’in. Asdzáni’ bahastiin daaztsáígíí neeznaah bá’ałchíní daadikał ąą’áyiilaah, t’áá baa hozingo yéígó bá’hojooba’í. Altsé éí bighan nidoodlizh, dóó naasgo nihá’ághaago yikáh analwo’go diyin kéji ałdó yee yaaháhályą́.

Amá ahééhnizingo kót’áó aké’aashch’í, Yá’aashdę́ę́’ nihik’is sinlį́į́’: “Ní t’áá ałkidą́ą́’ nihiká analwo’go azha nihá’ajooba’í dah niidlíí ndi nihaanandaah nt’ę́ę́’. Tsídá t’áá ní dóó diyin bił bee hózin, diné yá’át’ééhgo bikáh anawo’go iinájí dóó diyin kéhjį’ éí akót’áó hané’ígíí shił nizhǫ́’ní. Ahéhééh lá’ídi ninahjį’ nihikidhojídlí … tsełkéé ndahnitinígíí bikáh ananwó’ígíí. … Haash yit’áó Diyin nikidiilnį́į́h, da’ ní daatsít’éii yah íísinłts’ąą’ nt’ę́ę́’.”

Bíł kééwiit’íinii ayóó’á’jóni Diyin kéhjį’ dóó baa jíjooba’ dóó bíká’ańjíwo’. Da’ náásh biigha ajoodlá niwójį’ aashdooleeł, hójootł’á’ígíí baa nididoo’aał, baash doogał dóó naashnítin aniidi niná’ígíí dóó náás daazlį́į’ígíí biká’aashdoolwoł? Diyin kéjį’ baa ákódíníílziił béesh dago íí’áhígíí nahalingo anii niná’ígíí ayóó’íí’nii doo.

Nááná ła’ biká í’doolwół--hazhó’ó báantsíikeesgo dine’é bik’idiníit’įį’ doodáii’yiwóhgobee ák’idiití’ii—bee nihił dahózhǫ́. Íiyisíí, biizóóh, éí doo nihá bíighah da ndi dóó nizhónígo siidáhę́ędoo dah diidááh iináonaakigi aláahdi bee haz’ą́Jesus Christ t’áá aaníí bee bikéé’yiidááł.

T’áá áhił nidaalnish

Áko díí naakigo bik’eh ó’oo’níiłii éí bee haz’áanii t’áá ałtso índa Diyin God yá dahalne’ii bina’nitin t’áá ałtso bitsé siláii át’é. Díí éí nizhǫ́nígo nanitin. Díí diné ayóó’óó’ni dóó diyin ayóó’óó’ni ahił naanishgo at’é. Tsé naa naní’áhi Golden Gate yolyéhígíí biniyéh alyaahígíí éí naaki béesh dago nidzilgo íí’á áko béesh tłóół dah yót’á áko atiin dah yooleeł dóó chídí tsé naa nihijééh. Díí tsé naa na’ní’áhi doo hazhǫ́’ó alyaahgo t’óó naa’adookǫ́s. Hazhǫ́’ó tsé naa na’ní’áhi alyaahgo t’áá alah béesh dego yaa’áhígíí ahił naanishgo t’éíyá chǫǫ’íí’ doo. Jó t’áá beełt’éh Jesus Christ bikéé yiidaalgo t’áá ałah diyin bibeehaz’aanii bikéh hóniiłį́į́hgo t’éíyá diyin kéhjį’ nihidziil doo.

Tsé naa Naní’áhi Golden Gate.

Nahasdzáán bikaagi lá’í saad ahét’ááh hólǫ́, áko díí éí doo yiit’į́į́da dóó bee náhyíínáh. Łá’ diné diyin bibee haz’aanii t’éíyá yaa nidaalnishgo diné doo ákót’éhį́į́hii éi doo bił nilį́į́h da. Lá’ diné doo diyin kéhjį’ deiyikaahígíí dóó doo diyin God dahyoodłá’ígíí doo ayóó’á’dahyó’níí’ da.

Lá’ diné ádéénizin diné éí alaadi ayóó’ó’óó’ní daaní, Diyin God éí bidaahdoo nidahídííkáhígíí éí doo hóshǫǫhgóó at’é daaní. Lá’ diné t’áá anii ádaat’é’ígíí dóó doo ákót’éé’ígíí éí adaadin, t’óó t’áá lá’í éí nihidééhtí’ígíí éí nanałá diné yeelą́ dahaslį́į́’ígíí yikéé yiká doo. Díígi’at’áó yinódłąągo diyinjį’ nitsénaa naní’áhi nitsaa naá’adookǫ́s.

President Dallin H. Oaks aní, “Diné t’áá ałtso ayóó’íí’ní’ni nihi diní, Jesus bihané yázhí Áajoobáí bits’ąądę́ę́’ éí t’áá ałtso diné bił nihinąągóó dabighanígíí ayóó’íí’ní’nii doo. Naaki diyin bibeehaz’áánii t’éíyá bikéhgo yiidaalgo ałtsé bibee haz’áánii bee yíídiinah, t’áá át’é nihi jéí, nihíísizíínii doo nihinsíkees bee Diyin God ayóó’íí’níí’níí doo.

ałch’į́alneeh

T’áá aniiltso nanhidishkid, háít’áó t’áá nihi béesh dego nineezgo íí’áhi nahalingo nihioodlą́ dóó hodíniilzin ádíílnį́į́ł---tsé naa naní’áhi nahalingo Diyin God dóó bił kééhwiitíni ayóó’íí’níí’ní doo? T’óó bee hájilnish. Ałtsé daasí naaltsoos bikaa nahata ííyaahyaaígíí naniil’į́į́hgo bikéhgo nihitsé naa naní’áhi bee háhidoolzizh. T’áá dikwíí’ baa naanish doo áko diyin binánitinígíí shił bee hódoolzííł dóó doo diné baa nídadį́į́’ doo. T’áá át’é diné aniinidaakai’ígíí dóó náás daazlį́į́hígíí yaahádoolnishgo bá biigha.

Tsé naa naní’áhi naaltsoos bikaagi naashch’ąą’.

T’áá hoolzizhgo dóó sodilzingo bee dóó hazhǫ́’í nahatahii baa nísí’eskeesgo hadooltsił. Ániidi bóhóąą’ígíí naasdi é’él’į́ yileeh. Ałtsé na’aashch’ąą’ígíí baa na’anishgo nizhǫ́ní yileeh. Diyin kéhjį’ tsé naa naí’áhi ajileehgo hajéí dóó hwinsékees Yá’aashį́į́h nihiZhe’é dóó t’ááłá’í biyé dóó nihik’is dóó nihilákee bił nidéenishígíí dóó bił kééhwíítínígíí.

Tsé naa naí’áhi bikaa nihił oolwoł’go ntsaago naaki béesh dego íí’aago béesh tł’ǫ́ǫ́ł da bótągo, díí baah nisinkees doo naaki diyin bibeehaazłáánii Jesus Christ yaayałtí’ígíí Diyin bizaad aniidi’ígíí biyí. Tánit’ééh Diyin bikéhgo baa nisinkees doo. Tánit’ééh nihi jéí dóó nihinsékees ná dego ádoonį́į́ł áko Diyin dóó bił niighagóó dabighanígíí ayóó’íí’níníí doo.

T’ánit’ééh Jesus christ dóó nihánináídl’ígíí binahjį’ nihee oodlą́ bidziil doo, díí éí shí bee hózin, Jesus Christ bizhí binájį’, Aamen

Nda’asdzoh

  1. “In the New Testament, [the term lawyer was] equivalent to scribe, one who was by profession a student and teacher of the law, including the written law of the Pentateuch, and also ‘the traditions of the elders’ (Matt. 22:35; Mark 12:28; Luke 10:25)” (Bible Dictionary, “Lawyer”).

  2. Anciently, Jewish scholars had enumerated 613 commandments in the Torah and actively debated the relative importance of one versus the other. Perhaps the lawyer intended to use Jesus’s answer against Him. If He said one commandment was the most important, it might allow an opening to accuse Jesus of ignoring another aspect of the law. But the Savior’s response silenced those who had come to entrap Him with a foundational statement that today is the bedrock for all we do in the Church.

  3. Matthew 22:36–40.

  4. See Doctrine and Covenants 88:15.

  5. John 3:16

  6. Both names changed in this story to protect privacy.

  7. Mosiah 2:41.

  8. Matthew 22:39

  9. 2 Nephi 26:33

  10. Doctrine and Covenants 81:5

  11. Name changed to protect privacy.

  12. Russell M. Nelson, “The Second Great Commandment,” Liahona, Nov. 2019, 100.

  13. Matthew 22:40.

  14. Dallin H. Oaks, “Two Great Commandments,” Liahona, Nov. 2019, 73–74.